Výklady verše 1,1
1. 1. 1. ‘Píseň písní’ [Pís 1,1]. – Právě proto uvádí Písmo prostřednictvím Šalomouna: ‘Viděls muže, zručného ve své práci? Před králi bude stávat, nebude stávat před zatemněnými!’ [Př 22,29] ‘Viděls muže, zručného ve své práci’, to je Josef, o němž stojí psáno: ‘A přišel do domu, aby činil svou práci’ [Gen 39,11]. Rabi Jehuda a r. Nehemiáš [se názorově liší]. R. Jehuda říká: „Byl to den [modlářské] slavnosti, byl to den divadelního představení.“ Ale r. Nehemiáš říká: „Byl to den divadelního představení u Nilu1) a všichni se tam šli podívat, ale [Josef] si šel po své práci, aby spočítal účetnictví svému pánovi.”
R. Pinchas říká jménem r. Samuela bar Aba: „Kdokoli slouží svému pánovi tak, jak se patří, ten [nakonec] odejde na svobodu.2) Odkud jsme se to naučili? Z [případu] Josefa: jelikož náležitě sloužil svému pánovi, [nakonec] odešel na svobodu. Proto ‘před králi bude stávat’, což je faraón, neboť je psáno: ‘A poslal faraón a vyzval Josefa, tak vyběhli s ním z jámy’ [Gen 41,14]. ‘Nebude stávat před zatemněnými’, to je Potífar, protože Svatý, budiž požehnán, mu zatemnil zrak a způsobil jeho impotenci.3)
1) Přesnější verzi zřejmě uvádí Berešit raba LXXXVII,7: ‘Rabi Jehuda říká: „Byl to den [modlářské] slavnosti na Nilu a všichni se tam šli podívat, ale [Josef] nešel.” Ale r. Nehemiáš říká: „Byl to den divadelního představení a všichni se tam šli podívat, ale [Josef] nešel, atd.”’
2) Jedná se o dvojsmyslnou větu, která nemluví pouze o otrocích, nýbrž také o Izraelcích sloužících Bohu.
3) Jakou má příčinnou souvislost slepota s impotencí, to zde není příliš jasné.
1. 1. 2. Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘Viděls muže, zručného, atd.’ [Př 22,29] To je náš mistr Mojžíš při práci na Svatostánku. Proto ‘před králi bude stávat’, což je faraón, neboť je psáno: ‘Přivstaň si z jitra a postav se před faraónem!’ [Ex 8,16] ‘Nebude stávat před zatemněnými’, to je Jitro.
R.Nehemiáš řekl: „Znesvěcuješ svatou věc!1) Spíše [řekni]: ‘Před králi bude stávat’, což je Král králů králů, Svatý, budiž požehnán, neboť je psáno: ‘A byl tam s Pánem čtyřicet dní’ [Ex 34,28]. ‘Nebude stávat před zatemněnými’, což je faraón, neboť je psáno: ‘A byla temnota tmoucí, atd.’ [Ex 10,22]”
1) Tvrzení, že Mojžíšovi bylo dovoleno stanout pouze před faraónem, snižuje jeho důstojnost, protože takových lidí bylo mnoho.
1. 1. 3. Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘Viděls muže, zručného ve své práci, atd.’ [Př 22,29] To jsou spravedliví, kteří se zabývají dílem1) Svatého, budiž požehnán. Proto ‘před králi bude stávat’, jelikož budou stávat v Tóře, neboť je psáno: ‘Ve mně králové kralují’ [Př 8,15].2) ‘Nebude stávat před zatemněnými’, to jsou svévolníci, neboť je psáno: ‘A jsou v temnotě jejich skutky’ [Iz 29,15] a dále je psáno: ‘Budiž jejich cestou tma a uklouznutí!’ [Ž 35,6]
1) Dosl. ‘prací’; míněna je Tóra.
2) Tento verš říká personifikovaná Moudrost, tedy samotná Tóra. Midraš Tehilim LXVIII,9 uvádí, že ‘králi’ se v tomto ohledu nazývají samotní učenci.
1. 1. 4. Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘Viděls muže, zručného ve své práci, atd.’ [Př 22,29] To je rabi Chanina. Říká se, že ten jednou viděl obyvatele svého města, jak přinášejí zápalné a pokojné oběti [do Jeruzaléma]. Řekl si: ‘Všichni nosí pokojné oběti do Jeruzaléma, jen já nenosím nic! Co mám dělat?’ Vzápětí odešel do pouště u svého města a našel tam jeden kámen. Šel tedy, uhladil ho, otesal ho, nabarvil ho a řekl: „Slibuji, že ho odnesu do Jeruzaléma!“ Chtěl si najmout dělníky a řekl jim: „Odnesete mi tento kámen do Jeruzaléma?“ Oni mu řekli: „Dej nám jako mzdu sto zlatých a my ti tvůj kámen odneseme do Jeruzaléma!“ [R. Chanina] jim řekl: „Kde bych vzal sto zlatých nebo [byť jen] padesát, abych vám je dal?“ V tu chvíli [peníze] neměl a [dělníci] hned odešli. Svatý, budiž požehnán, mu však ihned poslal pět andělů v podobě lidí a ti mu řekli: „Rabi, dej nám pět selajim1) a my ti tvůj kámen do Jeruzaléma odneseme! Ovšem pod podmínkou, že nám pomůžeš!“ [R. Chanina] jim pomohl a [náhle] stanuli v Jeruzalémě. Chtěl jim dát jejich mzdu, ale nenašel je. Ta událost se dostala [k rabínům] v Síni tesaných kamenů2) a ti mu řekli: „Náš mistře! Vypadá to, že ti ten kámen do Jeruzaléma donesli služební andělé!“ [R. Chanina] dal těm moudrým ihned tu mzdu, kterou měl dohodnutou s anděly.3)
1) Sela je druh mince (šekel).
2) Ta byla v jeruzalémském Chrámu a zasedal tam velký Sanhedrin.
3) Protože ze zázraku nesmí mít člověk žádný prospěch.
1. 1. 5. Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘Viděls muže, zručného ve své práci, atd.’ [Př 22,29] To je Šalomoun, syn Davidův. ‘Před králi bude stávat’, protože byl horlivý při stavbě Chrámu, jak si můžeš přečíst: ‘A stavěl ho sedm let’ [1K 6,38] a dále je psáno: ‘A svůj dům stavěl Šalomoun deset let’ [1K 7,1]. Shledáváme tím, že budova Šalomounova domu byla zdobnější a rozlehlejší nežli budova Chrámu? Spíše je tím řečeno, že při stavbě svého domu byl liknavý, ale při stavbě Chrámu liknavý nebyl, nýbrž byl horlivý.
Huna [řekl] jménem rava Josefa: „Králi pomáhali všichni, a tím spíše všichni pomáhali, šlo-li o Slávu Krále králů králů, Svatého, budiž požehnán! Dokonce i duchové, dokonce i démoni, dokonce i služební andělé!“
Izák, syn rava Jehudy bar Ezechiel, řekl: „Stojí psáno: ‘Vystavěné vystavěl jsem, Dům, obydlí Tobě!’ [1K 8,13], [což znamená]: ‘Stavbu [již] vystavěnou [jinými] vystavěl jsem’.”
R. Berechja řekl: „Není zde psáno: ‘Ten Dům, který stavěli’, nýbrž: ‘A ten Dům při své stavbě’ [1K 6,7]. Stavěl se totiž sám, neboť je psáno: ‘Kamenem dokonalým, vyvrženým se stavěl’ [1K 6,7]. To nás učí, že to byl kámen, který se nesl sám od sebe a kladl se do řady.”
Rav řekl: „Nediv se tomu! Co je psáno jinde? ‘A přinesl se kámen jeden a položil se na ústí té jámy’ [Da 6,18] Cožpak jsou v Babylónu kameny? Spíše v tu chvíli přiletěl ze Země izraelské a položil se na ústí té jámy. (Rav Huna řekl jménem rava Josefa: „To sestoupil anděl v podobě kamenného lva a položil se na ústí té jámy, jak si můžeš přečíst: ‘Můj Bůh poslal Svého anděla a zavřel ústa lvů!’ [Da 6,23]) A nediv se tomu! Jestliže ke slávě toho spravedlivého [Daniela] stojí psáno: ‘A přinesl se kámen jeden’, tím spíše to platí ohledně Slávy Svatého, budiž požehnán!”
‘Před králi bude stávat’,1) [což znamená], že bude stávat před králi Tóry.2) ‘Nebude stávat před zatemněnými’, to je společenství svévolníků.
R. Jehošua b. Levi řekl: „Tehdy, když [rabíni] hlasovali a ustanovili tři krále a čtyři laiky, kteří nemají podíl na světě příštím, chtěli k nim přidat také Šalomouna.3) Tu zazněla Bat kol a zvolala: ‘Nedotýkejte se mého pomazaného!’ [Ž 105,15]” – R. Jehuda bar Simon řekl: „Ba co víc, právě on byl položen do čela rodokmenu, neboť je psáno: ‘A Rechabeám, syn Šalomounův’ [1K 14,21].” – R. Judan bar Simon řekl: „Ba co víc, právě na něm spočinul Svatý duch,4) takže [Šalomoun] sestavil tyto tři knihy: Přísloví, Píseň písní a Kazatel.”
1) Zde pokračuje původní výklad o Šalomounovi, který byl na začátku této pasáže přerušen.
2) Tzn. před učenci.
3) Jedná se o největší svévolníky v dějinách Izraele, kteří nemají právo na zmrtvýchvstání. Tři králové jsou Jarobeám, Achab a Menaše a tři laici jsou Bileám, Dóeg, Achítofel a Géchazí (viz Sanhedrin 90a).
4) Pod tímto pojmem je míněna Boží inspirace.
1. 1. 6. Jak si můžeš přečíst: ‘Místo tvých otců budou tví synové’ [Ž 45,17]. Shledáváš, že spravedlivý plodí spravedlivého a svévolník plodí svévolníka, spravedlivý plodí svévolníka a svévolník plodí spravedlivého. A všechny ty [případy] se vyskytují v Písmu, vyskytují se v přísloví a vyskytují se v úsloví.
[Případ] ‘spravedlivý plodí spravedlivého’ se vyskytuje v Písmu a vyskytuje se v přísloví. V Písmu, neboť je psáno: ‘Místo tvých otců budou tví synové’ [Ž 45,17]. V přísloví: ‘Výhonek, co nezapře fíkovník’.1)
[Případ] ‘svévolník plodí svévolníka’ se vyskytuje v Písmu, vyskytuje se v přísloví a vyskytuje se v úsloví. V Písmu, neboť je psáno: ‘A hle, stanuli jste místo svých otců, množství mužů hříšných!’ [Nu 32,14]. V přísloví: ‘Jak říká přísloví dávných: Ze svévolníků vyjde svévolník!’ [1S 24,14] V úsloví: ‘Kdo plodí brouka? Hmyz ještě horší než on!’
[Případ] ‘spravedlivý plodí svévolníka’ [se vyskytuje] v Písmu: ‘Místo pšenice vzejde trní’ [Jób 31,40]. V přísloví: ‘Plodí nikoli podle sebe, rozmnožují sobě nepodobné’.
[Případ] ‘svévolník plodí spravedlivého’ [se vyskytuje] v Písmu: ‘Místo trní vystoupí cypřiš’ [Iz 55,13]. V přísloví: ‘Z trní vzešla růže’.
Ale Šalomoun byl král, syn krále; moudrý, syn moudrého; spravedlivý, syn spravedlivého; šlechtic, syn šlechtice. Shledáváš, že vše, co je psáno o jednom, je psáno i o druhém. David kraloval čtyřicet let i [Šalomoun] kraloval čtyřicet let. David kraloval nad Izraelem a Judskem i jeho syn kraloval nad Izraelem a Judskem. Jeho otec vystavěl základy [Chrámu] a [Šalomoun] vystavěl hořejšek. Jeho otec kraloval od jednoho konce světa ke druhému i [Šalomoun] kraloval od jednoho konce světa ke druhému. David napsal knihy i Šalomoun napsal knihy. David sestavil [zbožné] písně i Šalomoun sestavil [zbožné] písně. David mluvil o marnostech i Šalomoun mluvil o marnostech. David říkal slova i Šalomoun říkal slova. David říkal přísloví i Šalomoun říkal přísloví. David chválil [Boha slovem] ‘tehdy’ i Šalomoun chválil [Boha slovem] ‘tehdy’. David postavil oltář i Šalomoun postavil oltář. David přinesl oběť i Šalomoun přinesl oběť. David přinesl [do Svatyně] archu i Šalomoun přinesl [do Svatyně] archu.
David kraloval čtyřicet let, neboť je psáno: ‘A dnů, kdy kraloval David nad Izraelem, bylo čtyřicet let’ [1K 2,11]. I Šalomoun kraloval čtyřicet let, neboť je psáno: ‘A kraloval Šalomoun v Jeruzalémě nad celým Izraelem čtyřicet let’ [2Pa 9,30].
David kraloval nad Izraelem a Judskem, neboť je psáno: ‘A zvolil Pán, Bůh Izraele, mne z celého domu mého otce, atd.’ [1Pa 28,4] I Šalomoun kraloval nad Izraelem a Judskem, neboť je psáno: ‘A Judsko a Izrael se množily, atd.’ [1K 4,20]
David vystavěl základy [Chrámu], neboť je psáno: ‘A povstal David král na své nohy, atd.’ [1Pa 28,2] A Šalomoun vystavěl hořejšek, neboť je psáno: ‘Stavěním vystavěl jsem Dům, obydlí Tobě!’ [1K 8,13]
David říkal slova, neboť je psáno: ‘A toto jsou slova Davidova poslední, atd.’ [2S 23,1] I Šalomoun říkal slova, neboť je psáno: ‘Slova Kazatele, syna Davidova, krále v Jeruzalémě’ [Kaz 1,1].
David mluvil o marnostech, neboť je psáno: ‘Jen [v] každé marnosti každý člověk stojí. Sela!’ [Ž 39,6] I Šalomoun mluvil o marnostech, neboť je psáno: ‘Marnost marností, řekl Kazatel. Marnost marností, vše je marnost!’ [Kaz 1,2]
David říkal přísloví, neboť je psáno: ‘Jak říká přísloví dávných: Ze svévolníků vyjde svévolník, atd.’ [1S 24,14] I Šalomoun říkal přísloví, neboť je psáno: ‘Přísloví Šalomouna, syna Davidova, krále Izraele’ [Př 1,1].
David napsal knihy, protože pod jeho jménem jsou sepsány Žalmy. I Šalomoun napsal knihy Přísloví, Kazatel a Píseň písní.
David chválil [Boha slovem] ‘tehdy’, neboť je psáno: ‘Tehdy naplní smích naše ústa a náš jazyk zpěv. Tehdy řeknou mezi národy, atd.’ [Ž 126,2] I Šalomoun chválil [Boha slovem] ‘tehdy’, neboť je psáno: ‘Tehdy, řekl Šalomoun, Pán řekl, atd.’ [1K 8,12]
David přinesl [do Svatyně] archu, neboť je psáno: ‘A stalo se, že David a starší Izraele, atd.’ [1Pa 15,25] I Šalomoun přinesl [do Svatyně] archu, neboť je psáno: ‘Tehdy shromáždil Šalomoun všechny starší Izraele, atd.’ [1K 8,1]
David sestavil [zbožné] písně, neboť je psáno: ‘A promluvil David Pánovi slova písně této, atd.’ [2S 22,1] I Šalomoun sestavil [zbožné] písně, neboť je psáno: ‘Píseň písní, co je Šalomounova’ [Pís 1,1].
Rabi Simon řekl jménem rabiho Jonatana z Bejt Gubrin, který řekl jménem r. Jehošuy b. Levi: „Když už [Šalomouna] srovnáváš, srovnávej ho ve všech ohledech! Tak jako jeho otci byly odpuštěny všechny jeho nepravosti, neboť je psáno: ‘Také Pán přešel tvůj hřích, nezemřeš!’ [2S 12,13], byly odpuštěny rovněž tomuto [Šalomounovi].2) Ba co víc, právě na něm spočinul Svatý duch, takže [Šalomoun] sestavil tři knihy: Přísloví, Píseň písní a Kazatel.”
1) Srv. české přísloví: ‘Jablko nepadá daleko od stromu’. Fíkovník i jiné stromy často bývá symbolem spravedlivého člověka.
2) Jak dokazuje závěrečný odstavec § 1. 1. 5.
1. 1. 7. Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘Píseň písní’. Právě proto uvádí Písmo: ‘Srdce moudrého bystří jeho ústa’ [Př 16,23]. Srdce moudrého je plné moudrosti. Kdo [moudrého] bystří a kdo ho činí moudřejším? ‘Jeho ústa’. Jeho ústa ho činí moudrým, jeho ústa ho vyučují. ‘A povznáší se svými rty, přidává nauku’ [Př 16,23]. Tím, že [moudrý] vydává ze svého srdce slova Tóry, přidává [další věci] k nauce Tóry. Uvádí se podobenství: Čemu se to podobá? Soudku, který je plný drahokamů a perel, je však uzavřen těsně přiléhajícím víkem a uložen v koutě, takže nikdo neví, co v něm je. [Teprve až] někdo přijde a vyprázdní ho, tak všichni poznají, co v něm je. Podobně i Šalomounovo srdce bylo plné moudrosti, ale nikdo nevěděl, co v něm je. Až když na něm spočinul Svatý duch a [Šalomoun] sestavil tři knihy, tak každý poznal, co v něm je.
[Stojí psáno]: ‘A povznáší se svými rty, přidává nauku’. Nauka, kterou přidává ke slovům Tóry, [moudrého] povznáší, neboť je psáno: ‘A dal jsem svému srdci žádat a ohledávat moudrost’ [Kaz 1,13]. Co to znamená: ‘A ohledávat’? Dělat ohledávače moudrosti, jak si můžeš přečíst: ‘A ohledávali Zemi kenaanskou’ [Nu 13,21]. Za tím, kdo náležitě čte [Písmo], přijde [moudrost]. Za tím, kdo si náležitě opakuje [Mišnu], přijde [moudrost], neboť je psáno: ‘ohledávat moudrost’.
Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘Žádat a ohledávat’. Ohledávat (la-tur) a přesahovat (le-hotir). Když píše básník abecední [píseň],1) někdy ji dokončí, a někdy ji [ani] nedokončí. Šalomoun však abecední [píseň] dokončil a ještě přidal pět dalších hlásek, neboť je psáno: ‘A bylo jeho písní (širo) pět a tisíc’ [1K 5,12], [což znamená]: ‘A bylo jeho mírou (ši’uro) pět [hlásek] a a[beceda]’.2)
A Šalomounovo ohledávání se netýkalo pouze slov Tóry, nýbrž všech věcí, které se dějí pod sluncem: například jak učinit sladkou hořčici [nebo] jak učinit sladkou lupinu. Svatý, budiž požehnán, mu řekl: ‘Ženeš se za slovy Tóry! [Přísahám] při tvém životě, že ti neupřu tvou mzdu! Hle, nechám na tobě spočinout Svatého ducha!’ Vzápětí na něm spočinul Svatý duch, takže [Šalomoun] sestavil tyto tři knihy: Přísloví, Kazatel a Píseň písní .
1) Viz např. Ž 25.
2) Jde o slovní hříčku s hebrejským výrazem alef, který jednak označuje první hlásku v hebrejské abecedě, ale také znamená číslovku ‘tisíc’. Pěti dodatečnými hláskami jsou zde zřejmě míněny hlásky Kaf, Mem, Nun, Pe a Cade, které mají kromě svého běžného znaku ještě jeden zvláštní znak pro svou koncovou formu.
1. 1. 8. Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘Píseň písní’. Právě proto uvádí Písmo: ‘A tím spíš, že byl Kazatel moudrý’ [Kaz 12,9]. Kdyby [ty knihy] sestavil někdo jiný, postačilo by to k tomu, abys nastavil ucho a naslouchal těm věcem. ‘A tím spíš’, když je sestavil Šalomoun. Kdyby je sestavil na základě svých znalostí, postačilo by to k tomu, abys nastavil ucho a naslouchal jim. ‘A tím spíš’, když je sestavil Svatý duch.
[Stojí psáno]: ‘A tím spíš, že byl Kazatel moudrý. Dále učil poznání lid. Přemítal, zkoumal a ustavil podobenství mnohá’ [Kaz 12,9]. Přemítal nad slovy Tóry, zkoumal slova Tóry a udělal Tóře ucha. Shledáváš, že dokud nepřišel Šalomoun, neexistovala [výkladová metoda] podobenství. Rav Nachman [uvedl] dvě [podobenství]. Rav Nachman řekl: „[Podobá se to] velikému paláci, který měl mnoho dveří a kdokoli do něj vstoupil, ten cestou k východu zabloudil. Tu přišel jeden chytrý člověk, vzal klubko a zavěsil [vlákno] cestou k východu, takže všichni mohli díky tomu klubku vcházet i vycházet. Podobně platí, že dokud nepřišel Šalomoun, nikdo nemohl pochopit slova Tóry. Teprve když přišel Šalomoun, začali všichni Tóru chápat.”
Rav Nachman uvedl druhou verzi: „[Podobá se to] rákosovému houští, kterým nemohl nikdo projít. Tu přišel jeden chytrý člověk, vzal pilu a prořízl [do něj otvor], takže všichni mohli díky tomu otvoru vcházet i vycházet. Podobně [učinil] i Šalomoun.”
R. Jose řekl: „[Podobá se to] velikému koši naplněnému úrodou, který neměl žádné ucho, takže ho nešlo přenášet. Tu přišel jeden chytrý člověk, udělal mu ucha a [koš] začal být díky těm uchům přenositelný. Podobně platí, že dokud nepřišel Šalomoun, nikdo nemohl pochopit slova Tóry. Teprve když přišel Šalomoun, začali všichni Tóru chápat.”
R. Šila řekl: „[Podobá se to] velké naběračce naplněné horkou vodou, která neměla žádné ucho, takže ji nešlo přenášet. Tu přišel jeden člověk, udělal jí ucho a [naběračka] začala být díky tomu uchu přenositelná.”
R. Chanina řekl: „[Podobá se to] hluboké studni naplněné vodou, jejíž voda byla chladná, sladká a dobrá, ale nikdo z ní nemohl pít. Tu přišel jeden člověk, navázal provaz na provaz a šňůru na šňůru, načerpal z ní [vodu] a pil. Pak začali čerpat a pít všichni. Podobně i Šalomoun postupoval od slova ke slovu a od podobenství k podobenství až k tajemství Tóry, neboť je psáno: ‘Přísloví Šalomouna, syna Davidova, krále Izraele’ [Př 1,1]. Pomocí Šalomounových přísloví pochopil slova Tóry.”
A rabíni říkají: „Nezlehčuj tuto [výkladovou metodu] podobenství, protože pomocí této [výkladové metody] podobenství může člověk pochopit slova Tóry. Podobá se to králi, který ze svého paláce ztratil nějaké zlato či drahokam. Nenajde to snad pomocí knotu v [ceně pouhého] isaru?1) Podobně nezlehčuj ani tuto [výkladovou metodu] podobenství, protože pomocí této [výkladové metody] podobenství může člověk pochopit slova Tóry. Věz, že to bylo právě díky této [výkladové metodě] podobenství, když Šalomoun pochopil spletitosti Tóry.”
R. Judan řekl: „To tě učí, že kdokoli pronáší slova Tóry na veřejnosti, zaslouží si, aby na něm spočinul Svatý duch. A od koho ses to naučil? Od Šalomouna, neboť za to, že pronášel slova Tóry na veřejnosti, si zasloužil, aby na něm spočinul Svatý duch, takže [Šalomoun] sestavil tři knihy: Přísloví, Kazatel a Píseň písní .”
1) Tzn. když si posvítí. Isar je drobná mince, římský as.