Výklady veršů 1,15-1,17
1. 15. 1. ‘Hle, jsi krásná, má přítelkyně! Hle, jsi krásná!’ [Pís 1,15]
Hle, jsi krásná v [plnění] přikázání!
Hle, jsi krásná ve skutcích milosti!1)
Hle, jsi krásná v [plnění] příkazů!
Hle, jsi krásná v [dodržování] zákazů!
Hle, jsi krásná v [plnění] přikázání v domácnosti ohledně oddělování terumy a desátků!
Hle, jsi krásná v [plnění] přikázání na poli ohledně leket, šichecha a pe’a,2) ohledně desátku chudým a hefker!3)
Hle, jsi krásná v [dodržování] kil’ajim!4)
Hle, jsi krásná ve lnu s [vlněnými] třásněmi!5)
Hle, jsi krásná v setbě!
Hle, jsi krásná v [dodržování] neobřízky!6)
Hle, jsi krásná v setbě čtvrtého [roku]!7)
Hle, jsi krásná v [dodržování] obřízky!
Hle, jsi krásná v [dodržování] zkadeření!8)
Hle, jsi krásná v odříkávání Tefily!
Hle, jsi krásná v odříkávání Šma!
Hle, jsi krásná v [dodržování] mezuzy!
Hle, jsi krásná v [dodržování] tefilin!
Hle, jsi krásná v [dodržování] suky!
Hle, jsi krásná v [používání] lulavu a citrónu!
Hle, jsi krásná v pokání!
Hle, jsi krásná v dobrých skutcích!
Hle, jsi krásná na tomto světě!
Hle, jsi krásná ve světě příštím!
1) Tím jsou myšleny hlavně šlechetné skutky společenského významu, jako je například pomoc s pořádáním svatby či projevování soustrasti s pozůstalými.
2) Jde o různé formy podpory chudých prostřednictvím přidělování jisté části úrody.
3) Zřeknutí se vlastnického práva ve prospěch všech ostatních.
4) Tzv. ‘zakázaná směs’. Konkrétně může jít o nedovolené směsi různých osiv při výsevu, o zakázanou směs vlny a lnu při oblékání nebo o zakázané křížení domácích zvířat.
5) To je jediný případ oblečení, kdy je směs vlny a lnu povolena.
6) Míněn je zákaz konzumace ovoce po dobu prvních tří let existence ovocného stromu.
7) Ovoce ve čtvrtém roce existence ovocného stromu je posvátné.
8) Míněno je pravidelné stříhání vlasů u kněží.
1. 15. 2. ‘Tvé oči jsou holubice!’ [Pís 1,15] – ‘Tvé oči’, to je Sanhedrin, jehož [soudci] jsou očima pospolitosti, jak si můžeš přečíst: ‘A stane se, jestliže z očí pospolitosti’ [Nu 15,24]. Člověk má 248 údů a všechny neustále chodí pouze za očima. Podobně ani Izraelci nemohou učinit žádnou věc beze svého Sanhedrinu.
[Stojí psáno]: ‘Holubice’. Tak jako holubice je nevinná, (rovněž Izraelci jsou nevinní.
Tak jako holubice je krásná při své chůzi),1) rovněž Izraelci jsou krásní při své chůzi, když vystupují [do Jeruzaléma] v obdobích poutních slavností.
Tak jako holubice je odlišná, rovněž Izraelci jsou odlišní zastřihováním [vlasů], obřízkou a třásněmi.
Tak jako holubice je cudná, rovněž Izraelci jsou cudní.
Tak jako holubice natahuje svůj krk k [rituální] porážce, s Izraelci je to podobné, neboť je psáno: ‘Vždyť kvůli Tobě zabíjeni jsme každý den!’ [Ž 44,23]
Tak jako holubice usmiřuje nepravosti, rovněž Izraelci usmiřují [světské] národy, protože všech těch sedmdesát býčků obětovaných při Slavnosti [sukot] odpovídá sedmdesáti [světským] národům, aby kvůli nim svět nepřišel o své obyvatele, jak si můžeš přečíst: ‘Za mou lásku odporují mi a já se [za ně] modlím!’ [Ž 109,4]2)
Tak jako holubice, jakmile si vyvolí partnera, už ho nikdy nevystřídá za jiného, rovněž Izraelci, jakmile poznali Svatého, budiž požehnán, už Ho nevystřídali za jiného.
Tak jako holubice, když přijde domů, pozná své hnízdo, svůj holubník, svá mláďata, svá ptáčata a svá okna, rovněž když před [soudci Sanhedrinu] tři řady učenců, každý z nich pozná své [určené] místo.
Tak jako holubice, přestože někdo zpod ní vezme mláďata, nikdy neopustí svůj holubník, rovněž Izraelci, přestože byl zničen Chrám, nikdy neopustili [dodržování] tří poutních slavností v roce.
Tak jako holubice obnovuje každý měsíc potomstvo, rovněž Izraelci obnovují každý měsíc Tóru a dobré skutky.
Tak jako holubice je posílána mnoha směry a vrací se do svého holubníku, s Izraelci je to podobné, jak si můžeš přečíst: ‘Zachvějí se jako pták z Egypta’ [Oz 11,11], to je pokolení Pouště. ‘A jako holubice ze Země asyrské’ [Oz 11,11], to je Deset kmenů. Jedny i druhé ‘je usadím v jejich domech, je výrok Pána’ [Oz 11,11].
Rabi říká: „Existuje jistý druh holubice, kterou když nakrmíme, její družky ji ucítí a přiletí do holubníku za ní. Podobně i tehdy, když usedne a vykládá nějaký starší, hned konvertují konvertité. Tak například uslyšel [Tóru] a přišel Jitro či uslyšela [Tóru] a přišla Rachab. Také v době za Chananiáše, Míšaela a Azariáše konvertovali mnozí konvertité. A z jakého důvodu? ‘Vždyť při jeho spatření svých dětí’ [Iz 29,23]. A co je psáno za tím? ‘A poznají pomýlení duchem’ [Iz 29,24].”
1) Slova uvedená v závorkách v textu scházejí, vyskytují se však v paralelním znění v Jalkut Šim’oni.
2) Tj. aby nebyly potrestány za své hříchy úplným vyhlazením, takže by se svět téměř vylidnil.
1. 15. 3. Rabi jednou usedl a vykládal, ale obec klímala. Chtěl ji probrat, a tak řekl: „Jedna žena v Egyptě porodila šedesát myriád [dětí] jedním lůnem.” Byl tam jeden žák, který se jmenoval rabi Izmael b. rabi Jose, a ten mu řekl: „Co byla zač?“ [Rabi] mu odvětil: „Byla to Jókebed, která porodila Mojžíše. Ten se vyrovnal šedesáti myriádám Izraelců, jak si můžeš přečíst: ‘Tehdy zpíval Mojžíš a synové izraelští’ [Ex 15,1],1) ‘A učinili synové izraelští jako vše, co přikázal Pán Mojžíšovi’ [Nu 1,54], ‘A nepovstal prorok dále v Izraeli jako Mojžíš!’ [De 34,10]”2)
1) Zde se výrazy ‘Mojžíš’ a ‘synové izraelští’ nalézají v juxtapozici, což naznačuje jejich rovnocennost. Izraelců bylo v době odchodu z Egypta šedesát myriád.
2) V obou citovaných verších lze vysledovat základní smysl ‘Izrael je jako Mojžíš’.
1. 15. 4. [Stojí psáno]: ‘Tvá povaha je holubice’, [což znamená]: ‘jako holubičí’. Tvá povaha se podobá té holubičí: tak jako holubice přináší světlo světu, rovněž ty přinášíš světlo světu, neboť je psáno: ‘A půjdou národy ke Tvému světlu’ [Iz 60,3].
A kdy přinesla holubice světlo světu? V době Noema, jak si můžeš přečíst: ‘A přišla k němu holubice v době večerní, a hle, list olivový roztrhaný v jejích ústech!’ [Gen 8,11] Co to znamená: ‘Roztrhaný v jejích ústech’? Zabitý, jak se uvádí: ‘Roztrháním roztrhán je Josef!’ [Gen 37,33] – Rabi Berachja řekl: „Kdyby ho nezabila, vznikl by veliký strom.“1)
A odkud ho přinesla? – Rabi Levi řekl: „Přinesla ho z ratolestí Země izraelské.“ To odpovídá tomu, co říká Barajta: ‘Země izraelská nebyla postižena vodami Potopy’. To je uvedeno prostřednictvím Ezechiela: ‘Synu člověka, řekni jí: Ty jsi země, co nikoli očištěná jest, nikoli podštěná v den zuřivosti!’ [Ez 22,24]
R. Jochanan řekl: „Ve vodách [Potopy] se rozpustily dokonce i dolní mlýnské kameny.”2)
Rabi Tarje řekl: „[Holubici] se otevřely brány zahrady Eden a přinesla [list] odtamtud.” Rabi Ajbu mu řekl: „Kdyby ho bývala přinesla ze zahrady Eden, nebyla by snad přinesla něco lepšího, jako například skořici nebo balzám? Spíše tím Noemovi naznačovala následující: ‘Můj mistře Noeme! [Je mi milejší] něco trpkého z ruky Svatého, budiž požehnán, nežli něco sladkého z tvé ruky!’”
1) Smysl celé této pasáže je dosti temný. Olivovník tu má jistou spojitost se světlem, což by se možná dalo vysvětlit podobností hebrejských slov ‘olivovník (zit)’ a ‘svit (ziv)’. Tomu by odpovídalo, že holubice přinesla světlo ‘v době večerní’. Avšak přidružený výklad o ‘zabitém olivovníku’, z něhož mohl vzejít velký strom, tím není o nic jasnější.
2) Ty měly pevné uchycení, zatímco horními mlýnskými kameny se po nich kroužilo.
1. 16. 1. ‘Hle, jsi krásný, můj milý, také rozkošný!’ [Pís 1,16] – R. Abahu a rabi Chanina [se názorově liší]. R. Abahu řekl: „On chválí ji zdvojeným výrazem, ona chválí Jeho jednoduchým výrazem. On chválí ji zdvojeným výrazem: ‘Hle, jsi krásná, má přítelkyně! Hle, jsi krásná!’ [Pís 1,15] Kdyby si totiž přál učinit [vyvoleným] jiný národ, mohl by to udělat.1) Ona chválí Jeho jednoduchým výrazem: ‘Hle, jsi krásný, můj milý, také rozkošný!’“ R. Chanina mu řekl: „Také ona chválí Jeho zdvojeným výrazem, neboť je psáno: ‘Hle, jsi krásný, můj milý, hněv je rozkošný!’ [Obec izraelská] Mu řekla: ‘Pane světa! Ten hněv, který na mne sesíláš, je rozkošný, protože jím mne navracíš a přivádíš k dobru!’”
1) Jelikož to ale Bůh neudělal, obec izraelská mu připadá být nejkrásnější.
1. 16. 2. ‘Také naše lůžko je příjemné’ [Pís 1,16]. – To je Chrám, jak si můžeš přečíst: ‘A s jeho kojnou v pokoji lůžkovém’ [2K 11,2].
Co to znamená: ‘V pokoji lůžkovém’? – R. Eleazar a r. Samuel bar Nachman [se názorově liší]. R. Eleazar říká, že v celách, ale rabi Samuel bar Nachman říká, že v podkroví. A [ti dva se ve skutečnosti názorově] neliší. Ten, co říká ‘v celách’, [tím myslí] v zimním období. Ten, co říká ‘v podkroví’, [tím myslí] v letním období.
Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘Také naše lůžko je příjemné’. R. Azarja [řekl] jménem rabiho Jehudy b. rabi Simon: „[Podobá se to] králi, který si vyšel do pouště a přinesli mu krátké lůžko, kde si týral své kosti a tísnil své údy. Jakmile přišel do města, přinesli mu dlouhé lůžko, kde si roztáhl své kosti a uvolnil své údy. Podobně platí, že dokud nebyl vystavěn Chrám, Šechina se nalézala mezi dvěma tyčemi archy. Od té doby, co byl vystavěn Chrám, ‘prodloužily se tyče’ [1K 8,8].”
1) V následujícím verši se uvádí, že tato místnost byla v Chrámu.
1. 16. 3. Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘Také naše lůžko je příjemné’. Tak jako lůžko je zhotoveno právě kvůli odpočinku, podobně platí, že dokud nebyl vystavěn Chrám, Šechina se stěhovala z místa na místo, jak si můžeš přečíst: ‘A já jsem chodil ve stanu a ve Svatostánku’ [2S 7,6]. Od té doby, co byl vystavěn Chrám, ‘tento je mým spočinutím navěky věků!’ [Ž 132,14].
Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘Také naše lůžko je příjemné’. Tak jako lůžko je zhotoveno právě kvůli odpočinku, podobně platí, že dokud nebyl vystavěn Chrám, Izraelci se stěhovali z místa na místo: ‘A vytáhli (...) a utábořili se’. Od té doby, co byl vystavěn Chrám, ‘usedl Juda a Izrael bezpečně’ [1K 5,5].
Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘Také naše lůžko je příjemné’. Tak jako lůžko je zhotoveno právě kvůli plození a množení, podobně platí, že dokud nebyl vystavěn Chrám, [Satan říkal]: ‘Běžte, spočítejte Izraelce!’ [1Pa 21,2] Od té doby, co byl vystavěn, ‘Judsko a Izrael se množily’ [1K 4,20].1)
Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘Také naše lůžko je příjemné’. Tak jako lůžko je zhotoveno právě kvůli plození a množení, podobně platí, že dokud nebyl vystavěn [druhý] Chrám, ‘Celého společenství najednou byly čtyři myriády’ [Ezd 2,64]. Od té doby, co byl vystavěn Chrám, se [Izraelci dále] plodili a množili, neboť rabi Jochanan řekl: „Od Gabaty k Antipatridě bylo šedesát myriád měst a [Izraelci] měli přivedených [na svět] dvakrát víc než v Egyptě.” – Ale vždyť kdybys tam zkusil zasadit byť jen šedesát myriád [stvolů] rákosu, tak by se tam nevešly?2) – Rabi Chanina řekl: „Země izraelská se jim [od té doby] scvrkla.”3)
1) Tj. chtít spočítat Izraelce už nebylo myslitelné.
2) Jak by se tedy na tak malé území mohlo vejít tolik měst?
3) Země izraelská má tu zázračnou vlastnost, že se roztahuje či stahuje podle toho, kolik je v ní obyvatel (viz Gitin 57a).
1. 17. 1. ‘Krovy našich domů jsou cedry’ [Pís 1,17]. – Rabi Menachma [řekl] jménem rabiho Berachji: „Kameny, na kterých přenocoval náš praotec Jákob, se pod ním staly jakoby lůžkem a poduškou. A jaký zákrov se z nich rozprostřel? ‘Krovy našich domů jsou cedry’.”1)
Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘Krovy našich domů jsou cedry’. To jsou spravedliví a spravedlivé, proroci a prorokyně, co z něj povstali.2)
1) Takže měl v přírodě cosi na způsob lůžka s nebesy.
2) Souvislost s Jákobem je zde možná viděna prostřednictvím slovní hříčky ‘naše domy (batejnu)’ a ‘naši pratocové (avotejnu)’.
1. 17. 2. ‘Naše krokve jsou cypřiše’ [Pís 1,17]. – R. Jochanan řekl: „Z těchto cypřišů nemá nikdo žádný užitek. A proč? Protože jsou ohnuté.“
To je názor r. Jochanana, neboť r. Jochanan řekl: „[Stojí psáno]: ‘Já jsem jako cypřiš zelený!’ [Oz 14,9], [což znamená]: ‘To jsem já, kdo usiluje2) vykořenit sklon k modlářství!’ [Svatý, budiž požehnán, řekl]: ‘Efrajime, co je mi dále?’ [Oz 14,9], [což znamená]: ‘Co je mi po tvém sklonu k modlářství?’ ‘Já jsem odvětil’ [Oz 14,9], [což znamená]: ‘Já jsem Mu odvětil’. ‘A zpívali jsme’ [Oz 14,9], [což znamená]: ‘Nezpívali jsme snad? Nepěli jsme Ti píseň? Spíše musíš říci: To jsem já, kdo usiluje2) vykořenit sklon k modlářství!’”
Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘Naše běhouny jsou cypřiše’. To je místo, kde kněží pobíhají po cypřišových [podlahách], jak si můžeš přečíst: ‘A obložil podlahu Domu deskami cypřišovými’ [1K 6,15].
Rabi Jochanan řekl: „Tóra [zde] poučuje o dobrém zvyku, že člověk má mít cedrový krov a cypřišové desky [podlahy], neboť je psáno: ‘Krovy našich domů jsou cedry, naše běhouny jsou cypřiše’.”
1) A nehodí se na krokve.
2) Dosl. ‘ohýbá se’.