Výklady veršů 1,2-1,3

1. 2. 1. ‘Vždyť dobrá jsou tvá laskání nad víno!’ [Pís 1,2] – Jinde jsme se poučili: ‘Rabi Izmael se zeptal r. Jehošuy, když spolu cestovali: „Pročpak [rabíni] zakazují sýr [světských] národů?”¹⁾ [R. Jehošua] mu odvětil: „Protože ho srážejí slézem z nevely.”²⁾ [R. Izmael] mu řekl: „A není snad sléz zápalné oběti [hodnocen] ještě přísněji nežli sléz z nevely? A [přesto rabíni] řekli, že kněz, je-li mu to po chuti, smí vysát [sléz] syrový!” (A co to znamená: ‘vysát [sléz] syrový’? Vysrknout ho. A r. Šimon ben Lakiš řekl: „Používali ho jako při pití ze špinavého poháru. Není zde tedy žádný užitek ani žádný přestupek.“) [R. Jehošua] mu odvětil: „Důvodem je to, že ho srážejí slézem ze skotu určeného k modlářství.“³⁾ [R. Izmael] mu řekl: „Když je tomu tak, proč není zakázán [k veškerému] užitku?“ [R. Jehošua] změnil téma a řekl mu: „Bratře Izmaeli, jak čteš následující [verš]: ‘Vždyť dobrá jsou tvá laskání nad víno’, nebo: ‘[Vždyť dobrá jsou] tvá laskání nad víno’?“⁴⁾ [R. Izmael] mu odvětil: „‘[Vždyť dobrá jsou] tvá laskání nad víno!’“⁵⁾ [R. Jehošua] mu řekl: „Tak tomu není, neboť přichází kolega [toho verše], aby o něm poučil: ‘K vůni jsou oleje tvé dobré!’ [Pís 1,3]“’⁶⁾

Proč mu to [r. Jehošua] neodhalil? – R. Jonatan řekl: „Protože to byl ještě čerstvý zákaz a rabi Izmael byl nedospělec.“

R. Šimon ben Chalafta a rabi Chagaj jménem rabiho Samuela bar Nachman [říkají]: „Stojí psáno: ‘Beránky (kevasim) za svým oděvem’ [Př 27,26]. Je psáno: ‘skrytosti (kavešim)’: dokud jsou tví žáci nedospělí, ať jsou před nimi potlačena (mekaveš) slova Tóry. Až vyrostou a stanou se učenci, ať jsou jim odhalena slova Tóry!”

R. Šimon ben Jochaj učí: „[Stojí psáno]: ‘A toto jsou výnosy, které jim vložíš (tasim) před ně!’ [Ex 21,1] Tak jako tento vklad (sima)⁷⁾ se neodhaluje každému, ani slova Tóry ne.”

R. Huna položil dotaz a r. Chama bar Ukba poukázal na rozpor: „Pokud by si ho přál [r. Jehošua] jen odmítnout, mohl ho odmítnout některou z pěti gramatických konstrukcí v Tóře: ‘Povznesen’ [Gen 4,7], ‘Prokleta’ [Gen 49,7], ‘Zítra’ [Ex 17,9], ‘Mandlovité’ [Ex 25,33] a ‘A povstane’ [De 31,16].⁸⁾ [Máme číst]: ‘Což nebudeš, jestliže zlepšíš se, povznesen?’ [Gen 4,7], nebo: ‘Budeš povznesen, jestliže se nezlepšíš’?”

R. Tanchuma řekl: „Já mám další: [Máme číst]: ‘A synové Jákobovi přišli z pole, když to slyšeli’ [Gen 34,7], nebo: ‘Když to slyšeli, tak přišli z pole’?”

R. Izák řekl: „Stojí psáno: ‘A mně přikázal Pán’ [De 4,14]. [Mojžíš tím říkal]: ‘Existují věci, které mi řekl, abych si je nechal pro sebe, a existují věci, které mi řekl, abych je řekl ostatním’.”

R. Ela řekl: „Existují věci, které mají zůstat v semknutých ústech. Jakým způsobem [to máme chápat]? Jeden verš říká: ‘Ve svém srdci ukryl jsem Tvou řeč, abych nezhřešil vůči Tobě!’ [Ž 119,11] A jiný verš říká: ‘Svými rty vypočetl jsem všechny výnosy Tvých úst!’ [Ž 119,13] Jakým způsobem máme ty dva verše vyložit? Spíše, dokud byl naživu Davidův mistr Íra Jaírský,⁹⁾ ‘ve svém srdci ukryl jsem Tvou řeč’. A když odešel [ze světa], ‘svými rty vypočetl jsem’.”

 

1) Přestože je vyráběn z mléka rituálně čistých zvířat.

2) Tzn. používají jako syřidlo část žaludku (sléz) z uhynulého zvířete, které neprošlo rituální porážkou.

3) Tato věta byla z textu vypuštěna, ale je nezbytná; proto je zde doplněna z citované mišny v Avoda zara 29b.

4) Rozdíl mezi oběma variantami je gramatický, leč do češtiny nepřeložitelný. V prvním případě je zájmeno ‘tvá’ uvažováno v mužském rodu, v tom druhé v ženském rodu.

5) Tzn. v ženském rodu. Tato věta byla z textu vypuštěna, je však nezbytná; proto je také zde doplněna z citované mišny v Avoda zara 29b.

6) Pokračování tohoto verše jasně dokazuje, že je určen mužskému uchu.

7) Toto slovo má v hebrejštině ještě druhý význam: ‘poklad’.

8) Jedná se o pět veršů v Tóře, které jsou psány natolik dvojznačně, že je možný jejich různý výklad (viz Joma 52b).

9) Viz 2S 20,26.

 

1. 2. 2. Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘Vždyť dobří jsou tví sešvagření (dodejcha) nad víno!’ [Pís 1,2] Slova Tóry jsou si vzájemně podobná, jsou vzájemně sešvagřená (dodim),¹⁾ jsou vzájemně spřízněná, jak si můžeš přečíst: ‘Ať jeho strýc (dodo), nebo syn jeho strýce’ [Le 25,49]. [Rituálně čistá je] ‘jen pramen a nádrž, nahromaděná voda’ [Le 11,36], která však [zároveň] činí vhodným [k poskvrnění], neboť je psáno: ‘A když se dá voda na semeno’ [Le 11,38].²⁾

Šimon bar Aba [řekl] jménem r. Jochanana: „Slova písmáků³⁾ jsou milována stejně jako slova Tóry. A z jakého důvodu? ‘A jejich patro jako víno dobré’ [Pís 7,10].”⁴⁾

Kolegové [řekli] jménem rabiho Jochanana: „Slova písmáků jsou milována nad slova Tóry, neboť je psáno: ‘Vždyť dobrá jsou tvá laskání nad víno!’”

[Poučili jsme se]: ‘Řekne-li [vzpurný starší], že neexistuje [zákon] o tefilin, čímž přestoupí slova Tóry, bude zproštěn [viny]. [Řekne-li vzpurný starší, že tefilin] mají pět krabiček, čímž přidá [něco navíc] ke slovům písmáků, bude vinen’.⁵⁾

R. Aba bar Kahana [řekl] jménem r. Jehudy ben Pazi: „Plyne to z tohoto [učení]: ‘R. Tarfon řekl: Jednou jsem cestoval a ulehl jsem [na zem], abych odříkal [Šma] podle názoru domu Šamajova, a ocitl jsem se v ohrožení kvůli loupežníkům’.⁶⁾ Vidíš tedy, že kdyby [r. Tarfon Šma] neodříkal, přestoupil by jen příkaz z Tóry.⁷⁾ Ale tím, že ho odříkal [zakázaným způsobem], [málem] propadl životem! Musíš říci, že slova písmáků jsou milována nad slova Tóry.”

Rabi Chanina, syn rabiho Ady, řekl jménem rabiho Tanchumy bar Acha: „A [písmáci] jsou ještě přísnější nežli slova Tóry a prorokování, neboť je psáno: ‘Nekažte, oni kážou!’ [Mi 2,6] Podobá se to králi, který poslal do kraje své dva pověřence. O jednom z nich napsal: ‘Prokáže-li se vám mou pečetí a mými známkami, věřte mu. Ale pokud ne, nevěřte mu!’ A o druhém z nich napsal: ‘Věřte mu, i kdyby se vám neprokázal mou pečetí a mými známkami!’ Podobně i ohledně slov proroctví stojí psáno: ‘Když povstane ze tvého nitra prorok’ [De 13,2]. Ohledně slov písmáků je však psáno: ‘Podle úst toho zákona, který tě naučí’ [De 17,11]. Není psáno: ‘Který tě naučí Tóra’, nýbrž: ‘Který tě naučí’. A není tu psáno: ‘A podle výnosu, který říká’, nýbrž: ‘Který řeknou ti’ [De 17,11]. ‘Neodebereš se od té věci, kterou odhalí ti, napravo a nalevo’ [De 17,11]: [Řeknou-li ti], že pravice je napravo a levice je nalevo, tak je poslechneš! A [poslechneš je] dokonce i tehdy, když by ti řekli, že pravice je nalevo a levice je napravo!”

 

1) Dosl. ‘sestrýčená’; pro český překlad je použito jen přibližného výrazu.

2) Jako důkaz úzké provázanosti slov Tóry je poukazováno na vodu, která na jedné straně očišťuje z rituální nečistoty, ale na druhé straně činí suché potraviny rituálně poskvrnitelnými.

3) Pod tímto pojmem jsou obvykle míněni židovští zákoníci počínaje Ezdrášem, kteří vydávali různá rabínská ustanovení. Ta sice neměla stejnou váhu jako přikázání z Tóry, ale podle textu této kapitoly je k nim nutno chovat stejně velký respekt.

4) Přestože správně má být: ‘tvé patro (chikech)’, text zde uvádí: ‘jejich patro (chichem)’, což lze zároveň číst jako ‘moudrý (chacham)’. I kdyby se jednalo o tiskovou chybu, smysl je zřejmý. Víno zde symbolizuje Tóru (viz také následující kapitolu).

5) Jelikož každý ví, že Tóra nošení tefilin přikazuje, popírání tohoto zákona by stejně každý ignoroval. Něco jiného je však svévolná úprava rabínských ustanovení, které v Tóře popsány nejsou (viz Sanhedrin 88b).

6) Podle názoru domu Šamajova (který obvykle není považován za platný) má poutník při odříkávání Šma na místě ulehnout. Podle názoru domu Hilelova postačí odříkat Šma při chůzi (viz Berachot 10b).

7) Za přestoupení příkazu z Tóry není žádný trest.

 

1. 2. 3. Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘Vždyť dobrá jsou tvá laskání nad víno!’ [Pís 1,2] Slova Tóry jsou připodobňována k vodě, k vínu, k oleji, k medu a k mléku. K vodě: ‘Hej! Všichni žíznící pojďte k vodám!’ [Iz 55,1]

Tak jako voda [sahá] od jednoho konce světa ke druhému, neboť je psáno: ‘Roztahujícímu zemi nad vodami’ [Ž 136,6], rovněž Tóra [sahá] od jednoho konce světa ke druhému, neboť je psáno: ‘Delší než země je ta míra’ [Jób 11,9].

Tak jako voda je životem světu, neboť je psáno: ‘Pramen zahrad, studna vod života’ [Pís 4,15], rovněž Tóra je životem světu, neboť je psáno: ‘Vždyť životem jsou naleznuvším je’ [Př 4,22] a dále je psáno: ‘Jděte, kupujte a jezte!’ [Iz 55,1]

Tak jako je voda z nebes, neboť je psáno: ‘Když hlas vydá, shlukují se vody v nebesích’ [Jer 10,13], rovněž Tóra je z nebes, neboť je psáno: ‘Vždyť z nebes mluvil jsem s vámi!’ [Ex 20,22]

Tak jako voda existuje za zvuku hlasů, neboť je psáno: ‘Hlas Pánův je nad vodami’ [Ž 29,3], rovněž Tóra existuje za zvuku hlasů, neboť je psáno: ‘A stalo se v den třetí, když bylo jitro, že byly hlasy a blesky’ [Ex 19,16].

Tak jako voda vrací duši, neboť je psáno: ‘A rozpoltil Bůh tu dutinu, co byla v čelisti, atd.’ [Sd 15,29], rovněž tak Tóra, neboť je psáno: ‘Tóra Pánova je přímá, vrací duši!’ [Ž 19,8]

Tak jako voda očišťuje člověka z nečistoty, neboť je psáno: ‘A nastříkám na vás vodu očistnou a očistíte se!’ [Ez 36,25], rovněž Tóra očišťuje nečistého z jeho nečistoty, neboť je psáno: ‘Řeči Pána jsou řeči čisté!’ [Ž 12,7]

Tak jako voda očišťuje tělo, neboť je psáno: ‘A omyje své maso ve vodě’ [Le 14,9], rovněž Tóra očišťuje tělo, neboť je psáno: ‘Tříbící je Tvá řeč nadmíru!’ [Ž 119,140]

Tak jako voda zakrývá nahotu moře, neboť je psáno: ‘Jako voda moře zakrývá’ [Iz 11,9], rovněž Tóra zakrývá nahotu Izraele, neboť je psáno: ‘A nade všemi přečiny zakrývá láska!’ [Př 10,12].¹⁾

Tak jako voda padá po kapkách a vytváří mnohé potoky, rovněž ohledně Tóry platí, že člověk se naučí pár halachot dnes, pár halachot zítra, až se [z nich] stane tekoucí potok.

Tak jako ohledně vody platí, že dokud člověk nežízní, nepřipadá mu být sladká, rovněž ohledně Tóry platí, že dokud po ní člověk nežízní,²⁾ nepřipadá mu být sladká.

Tak jako se voda opouští výšiny a přitéká do nížin, rovněž Tóra opouští pyšného a přitéká k pokornému.

Tak jako voda nepřetrvá [v dobrém stavu] ve stříbrné či zlaté nádobě, nýbrž v těch nejobyčejnějších nádobách, rovněž Tóra přetrvá pouze u toho, kdo si sám počíná [skromně] jako hliněná nádoba.

Tak jako ohledně vody platí, že se významný člověk nestydí říci málo významnému: ‘Dej mi napít vody!’, rovněž ohledně slov Tóry platí, že se významný člověk nemusí stydět říci málo významnému: ‘Nauč mne jednu kapitolu, jednu věc, jeden verš nebo byť jedinou hlásku [z Tóry]!’

Tak jako ohledně vody platí, že kdo v ní neumí plavat, ten nakonec utone, rovněž ohledně slov Tóry platí, že kdo v nich neumí plavat a nepoučí se z nich, ten nakonec utone.

R. Chanina z Caesareje řekl: „Jelikož je voda čerpána do zahrad a sadů, do záchodů i lázní, mohl bych říci, že podobné je to i se slovy Tóry.³⁾ [Proto] Písmo praví: ‘Vždyť přímé jsou cesty Pánovy!’ [Oz 14,10]”⁴⁾

R. Chama bar Ukba řekl: „Tak jako voda dává růst výhonkům, rovněž slova Tóry dávají vyrůst každému, kdo se jimi zabývá tak, jak je potřeba. Když je tomu tak, [mohl bych říci]: tak jako voda [stojící] ve džbánu zapáchá a kysne, podobné je to i se slovy Tóry? [Proto] Písmo praví: ‘Víno’: tak jako ohledně vína platí, že čím déle ve džbánu stárne, tím je skvělejší, rovněž ohledně slov Tóry platí, že čím déle v lidském těle zůstanou, tím jsou skvělejší.

Když je tomu tak, [mohl bych říci]: tak jako [vypitá] voda není rozeznatelná na [stavu] těla, podobné je to i se slovy Tóry? [Proto] Písmo praví: ‘Víno’: tak jako [vypité] víno je rozeznatelné na [stavu] těla, rovněž slova Tóry jsou rozeznatelná na [stavu] těla, takže [lidé] na dotyčného ukazují prstem a říkají: ‘Toto je učenec!’⁵⁾

Když je tomu tak, [mohl bych říci]: tak jako [vypitá] voda nerozradostňuje srdce, podobné je to i se slovy Tóry? [Proto] Písmo praví: ‘Víno’: tak jako [vypité] víno rozradostňuje srdce, neboť je psáno: ‘A víno rozradostňuje srdce lidské’ [Ž 104,15], rovněž slova Tóry rozradostňují srdce, neboť je psáno: ‘Příkazy Pánovy jsou přímé, rozradostňují srdce!’ [Ž 19,9]

Když je tomu tak, [mohl bych říci]: tak jako [vypité] víno je občas škodlivé pro hlavu i pro tělo, podobné je to i se slovy Tóry? [Proto] Písmo praví: ‘Olej’: tak jako je olej příjemný pro hlavu i pro tělo, rovněž slova Tóry jsou příjemná pro hlavu i pro tělo, neboť je psáno: ‘Lampou mým nohám jsou řeči Tvé’ [Ž 119,105]

Když je tomu tak, [mohl bych říci]: tak jako olej je zpočátku trpký a nakonec sladký, podobné je to i se slovy Tóry? [Proto] Písmo praví: ‘Med’ a ‘Mléko’: tak jako ty jsou sladké, rovněž slova Tóry jsou sladká, neboť je psáno: ‘A sladké nad med’ [Ž 19,11].

Když je tomu tak, [mohl bych říci]: tak jako med má v sobě plástve, podobné je to i se slovy Tóry? [Proto] Písmo praví: ‘Mléko’: tak jako mléko je čisté, rovněž slova Tóry jsou čistá, neboť je psáno: ‘Nevyrovná se jí zlato a sklo!’ [Jób 28,17]

Když je tomu tak, [mohl bych říci]: tak jako mléko je bez chuti, podobné je to i se slovy Tóry? [Proto] Písmo praví: ‘Med’ a ‘Mléko’: tak jako med a mléko, když se vzájemně smísí, nijak neškodí tělu, podobné je to i se slovy Tóry, neboť je psáno: ‘Uzdravovadlem bude pro tvůj pupek’ [Př 3,8], ‘neboť životem jsou naleznuvším je!’ [Př 4,22]”

Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘Vždyť dobří jsou Tví milovaní’, to jsou Praotcové. ‘Nad víno’, to jsou velitelé.

Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘Vždyť dobrá jsou tvá laskání’, to jsou oběti. ‘Nad víno’, to jsou úlitby. – R. Chanina řekl: „Kdyby byl Mojžíš věděl, jak [Bohem] milované jsou oběti, tak by v té době, kdy se Izraelci dopustili onoho skutku,⁶⁾ přinesl všechny oběti, které jsou v Tóře! Místo toho se utekl k zásluhám Praotců, neboť je psáno: ‘Vzpomeň si na Abrahama, na Izáka a na Izraele, Tvé služebníky!’ [Ex 32,13]”

Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘Vždyť dobří jsou Tví milovaní’, to jsou Izraelci. ‘Nad víno’, to jsou světské národy. [Hláska] Jod [znamená] deset, [hláska] Jod [znamená] deset, [hláska] Nun [znamená] padesát,⁷⁾ [což je celkem] sedmdesát [světských] národů. To tě učí, že před Svatým, budiž požehnán, jsou Izraelci oblíbeni více, než všechny [světské] národy.

 

1) ‘Odhalování nahoty’ je přečin, neboť se jedná o termín označující incestní styky.

2) Doslova: ‘zesláblý [touhou] po ní’.

3) Tak tomu ovšem není, protože na záchodě i v lázních je zakázáno slova Tóry byť jen pronášet.

4) Kdežto do uvedených míst je voda zaváděna uměle a násilně.

5) Podobně jako v jiném případě ukazují na opilce.

6) Tzn. když zhřešili se zlatým býčkem.

7) Jde o numerické hodnoty hebrejských hlásek, které tvoří slovo ‘víno (jajin)’.

 

1. 3. 1. ‘K vůni byly Tvé oleje dobrým’ [Pís 1,3].¹⁾ – R. Janaj, syn r. Šimona, [řekl]: „Všechny písně, které před Tebou zpívali Praotcové, byly [pouhými] vůněmi, avšak nám ‘olej vyprazdňuje Tvé Jméno’ [Pís 1,3]²⁾ tak jako člověk, který vyprazdňuje [svou] nádobu do nádoby svého druha! Všechny [náboženské] povinnosti, které před Tebou vykonali Praotcové, byly [pouhými] vůněmi, avšak nám ‘olej vyprazdňuje Tvé Jméno’: dvě stě osmačtyřicet příkazů a tři sta pětašedesát zákazů!”

Rabi Eliezer, r. Jehošua a r. Akiva [se názorově liší]. R. Eliezer říká: „Kdyby byla všechna moře inkoustem, [veškeré] rákosí perem, [celá] nebesa i země svitkem a všichni lidé by byli písaři, nestačili by zapsat Tóru, kterou jsem se naučil! A já jsem si z ní osvojil tak málo, jako když někdo namočí do moře špičku řasenky!”

Rabi Jehošua říká: „Kdyby byla všechna moře inkoustem, [veškeré] rákosí perem, [celá] nebesa i země plachtami a všichni lidé by byli písaři, nestačili by zapsat slova Tóry, která jsem se naučil! A já jsem si z ní osvojil tak málo, jako když někdo namočí do moře špičku řasenky!”

R. Akiva říká: „Já nemám právo říkat totéž, co moji mistři,³⁾ protože moji mistři si z ní osvojili [alespoň] málo, ale já jsem si z ní osvojil tak málo, jako když si někdo přivoní k citrónu: čichající z toho má užitek, ale citrónu tím neubyde. Nebo jako když si někdo naplní [nádobu] z vodního kanálu. Nebo jako když někdo zapálí lampu od lampy.”

Jednou se stalo, že se rabi Akiva opozdil při příchodu do studovny. Přišel tedy a usedl venku. Tu se [ve studovně] někdo zeptal: „Je toto halacha?” [Rabíni] mu odpověděli: „Halacha [sedí] venku!” [Dotyčný] se zeptal znovu. [Rabíni] mu odpověděli: „Tóra [sedí] venku!” [Dotyčný] se zeptal znovu. [Rabíni] mu odpověděli: „Akiva [sedí] venku! Udělejte mu místo!” [R. Akiva] přišel a usedl před nohama r. Eliezera.

Studovna r. Eliezera byla vystavěna na způsob stadionu⁴⁾ a byl tam jeden kámen, který byl určen k sezení právě pro něj. Jednou tam vstoupil r. Jehošua, začal ten kámen líbat a říkal: „Ten kámen je jako hora Sinaj a ten, kdo na něm sedává, je jako archa Smlouvy!“

 

1) ‘Olejem’ je míněna Tóra a ‘dobří’ jsou Praotcové. Verš je vykládán v tom smyslu, že Praotcové si směli k Tóře jen přivonět, protože jim ještě nebyla odevzdána.

2) Tzn. teprve nám Bůh Tóru (olej) přímo vylévá, abychom se z ní mohli těšit.

3) Tzn. r. Eliezer a r. Jehošua.

4) Tzn. byla obdélníková se sedadly na obou stranách (Jastrow).

 

1. 3. 2. Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘K vůni byly Tvé oleje dobrým’. – R. Acha [řekl] jménem rabiho Tanchumy b. rabi Chija: „To znamená dva oleje: olej kněžství a olej kralování.“¹⁾ Ale rabíni říkají: „To znamená dvě Tóry: Tóru psanou a ústní.“

R. Judan řekl: „[Stojí psáno]: ‘Olej dává zazelenat Tvému Jménu’. Každý, kdo se zabývá olejem Tóry, dává růst Tvému Jménu.” To je názor rabiho Judana, který řekl: „[Stojí psáno]: ‘A zničeno bude jařmo kvůli oleji!’ [Iz 10,27] [To znamená]: Zničeno bude jařmo Sancheríbovo kvůli Chizkiášovi a jeho přívržencům, kteří se zabývali olejem Tóry.”

Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘Olej dává zazelenat Tvému Jménu’. Tak jako olej je zpočátku trpký a nakonec sladký, podobně platí: ‘A byl-li tvůj začátek maličký, ať tvůj posledek vzroste nadmíru!’ [Jób 8,7]

Tak jako olej se zkvalitní pouze drcením [oliv], rovněž Izrael činí pokání pouze kvůli [Božímu] kárání.³⁾

Tak jako olej se nemíchá s ostatními tekutinami, ani Izraelci se nemají míchat se světskými národy, neboť je psáno: ‘A nespřízníš se s nimi!’ [De 7,3]

Tak jako olej v plném poháru nepřetéká společně se všemi ostatními tekutinami, ani slova Tóry nepřetékají [ze rtů] se slovy pošetilosti.

Tak jako ohledně oleje platí, že držíš-li plný pohár oleje a spadne ti do něj kapka vody, vylije se místo ní kapka oleje, rovněž platí, že vstoupí-li do srdce slovo Tóry, vypadne z něj místo něj slovo pošetilosti a vstoupí-li do srdce slovo pošetilosti, vypadne z něj místo něj slovo Tóry.

Tak jako olej přináší světlo světu, rovněž Izrael osvětluje svět, neboť je psáno: ‘A půjdou národy ke Tvému světlu’ [Iz 60,3].

Tak jako olej je nahoře nade všemi tekutinami, rovněž Izraelci jsou nejvýše nade všemi [světskými] národy, neboť je psáno: ‘A dá tě Pán, tvůj Bůh, nahoru!’ [De 28,1]

Tak jako olej nevydává [při nalévání] žádný zvuk, ani Izraelci na tomto světě nevydávají [při utrpení] žádný zvuk. Ale ohledně světa příštího stojí psáno: ‘A poklesneš, ze země promluvíš!’ [Iz 29,4]

 

1) Tzn. oleje sloužící k pomazání kněze resp. krále.

2) Jde o slovní hříčku, kdy je hebrejské slovo ‘vyprázdnit  (ruk)’ dáváno do souvislosti s výrazem ‘zazelenat se (jarak)’.

3) To je zvláštní termín pro různá životní utrpení.