Výklady veršů 1,3-1,4 

 1. 3. 3. R. Jochanan na úvod citoval verš o našem praotci Abrahamovi: „Když mu Svatý, budiž požehnán, řekl: Jdi si ze země tvé a z rodiště tvého [Gen 12,1], čemu se to podobalo? Lahvičce s voňavkou, kterou někdo položil do kouta, kde nemohla [nikomu] vonět. Teprve když někdo přišel a odnesl ji odtamtud, mohla [někomu] začít vonět. Podobně řekl Svatý, budiž požehnán, Abrahamovi: ‘Abrahame! Oplýváš mnohými dobrými skutky! Oplýváš mnohými [splněnými náboženskými] povinnostmi! Vydej se do světa, ať se mé Jméno ve světech zvětší!’ [Stojí psáno]: Jdi si! A co je psáno potom? A učiním Tě u národa velikým! [Gen 12,2]1)

[Stojí psáno]: Proto světy tě milují! Svatý, budiž požehnán, mu řekl: ‘Ty [zdědíš] mnoho světů!’ Neboť je psáno: A vzal Abram Sáraj, svou ženu, a Lota, syna svého bratra, veškerý majetek, který měli, a tu duši, kterou učinili v Cháranu [Gen 12,5]. Ale vždyť kdyby se sešli všichni lidé na světě [s úmyslem] stvořit jediného komára, nepodařilo by se jim ho stvořit! Spíše jsou to ti konvertité, které Abraham a Sára zkonvertovali. Proto je psáno: A tu duši, kterou učinili v Cháranu.”

Rabi Chunja řekl: „Abraham konvertoval muže a Sára ženy. Proč tedy Písmo praví: Kterou učinili v Cháranu? To nás učí, že je náš praotec Abraham přivedl do svého domu, nakrmil je, napojil je, sblížil se s nimi, zkonvertoval je a přivedl je pod křídla Šechiny. To nás učí, že kdokoli přivede jediného tvora pod křídla Šechiny, pohlíží se na něj, jako by ho sám stvořil, vytvořil a zformoval.”

R. Berachja řekl: „Izraelci řekli před Svatým, budiž požehnán: Pane světa! Jelikož jsi na svět přivedl světlo, Tvé Jméno se na světě zvětšilo! A co je oním světlem? Spása! Neboť tehdy, když jsi nám přivedl to světlo, přišlo mnoho pohanů, konvertovalo a přidalo se k nám, například Jitro či Rachab. Jitro se o tom dozvěděl a přišel! Rachab se o tom dozvěděla a přišla!

R. Chanina řekl: „Tehdy, když Svatý, budiž požehnán, učinil zázrak s Chananiášem, Míšaelem a Azariášem, konvertovalo mnoho pohanů, neboť je psáno: Vždyť při jeho spatření svých dětí, díla mých rukou, v jeho nitru posvětí mé Jméno! [Iz 29,23] A co je psáno za tím? A poznají pomýlení duchem rozumnost! [Iz 29,23]”

Jiná verze: [Stojí psáno]: Kvůli těm pokladům Tě milují! Kvůli tomu, že jsi nám dal kořist Egypta, kořist [Rákosového] moře, kořist Síchona a Óga a kořist jednatřiceti králů, Tě milujeme!

Jiná verze: [Stojí psáno]: Kvůli těm skrytostem Tě milují! Kvůli tomu, že jsi před nimi skryl den smrti a den útěchy,2) Tě milují!

Jiná verze: [Stojí psáno]: Proto s rázností Tě milují! [To znamená]: s rázností a horlivostí.

Jiná verze: [Stojí psáno]: Proto ti u smrti Tě milují! To znamená kajícníky.

Jiná verze: [Stojí psáno]: Proto skrytí Tě milují! To je ta třetí skupina, neboť je psáno: A provedu tu třetinu ohněm. A vytříbím je jako se tříbí stříbro, atd. [Za 13,9]3)

Jiná verze: [Stojí psáno]: Proto skrytí Tě milují! To jsou konvertité, jak si můžeš přečíst: Pane, slyšel jsem Tvé slyšení a ulekl jsem se! Pane, Své dílo v nitru let, atd. [Ab 3,12]

Jiná verze: [Stojí psáno]: Proto ti u smrti Tě milují! To je Pokolení [náboženského] týrání,5) neboť je psáno: Vždyť kvůli Tobě zabíjeni jsme každý den, jsme počítáni jako brav na porážku! [Ž 44,23]

Jiná verze: [Stojí psáno]: Proto skrytí Tě milují! To jsou Izraelci, neboť je psáno: Vždyť z lásky Pána k vám a ze střežení té přísahy, atd. [De 7,8]

Jiná verze: [Stojí psáno]: Kvůli těm skrytostem Tě milují! Kvůli tomu, že jsi před nimi skryl dar odměny spravedlivých. Neboť r. Berachja a r. Chelbo říkají: „Svatý, budiž požehnán, bude jednou zvolen vedoucím chóru v čase příštím. A z jakého důvodu? Vložte své srdce hradbou (le-chejla)! [Ž 48,14] Je psáno: ‘chórem (le-chola)’: spravedliví z jedné strany, spravedliví z druhé strany a Svatý, budiž požehnán, uprostřed! Oni před Ním budou rázně tančit a On na ně bude postupně ukazovat prstem, aby volali: Vždyť toto je Bůh, náš Bůh věčně a navždy, on provede nás světy! [Ž 48,15] Provede nás dvěma světy: tímto světem a světem příštím!”

Jiná verze: [Stojí psáno]: On provede nás s rázností [Ž 48,15], [což znamená]: s rázností a horlivostí.

Jiná verze: [Stojí psáno]: Dívky [Ž 48,15], což jsou ty dívky, jak si můžeš přečíst: Uvnitř dívky bubenice [Ž 68,26].

Jiná verze: [Stojí psáno]: Světy [Ž 48,15], což Akilas překládá [do aramejštiny] jako ‘atanasja’, což je svět, v němž neexistuje smrt.

[Mistr řekl]: ‘On na ně bude postupně ukazovat prstem, aby volali: Vždyť toto je Bůh, náš Bůh věčně a navždy, on provede nás světy! [Ž 48,15] Provede nás dvěma světy: tímto světem a světem příštím!’ Tímto světem, neboť je psáno: Pán, Tvůj Bůh, ti žehná! [De 15,6] A světem příštím, neboť je psáno: A povede tě Pán neustále! [Iz 58,11]

 

1) Tento verš je zde důvtipně vkládán do úst Abrahamovi namísto Bohu.

2) Den útěchy je den, kdy bude znovu vystavěn Chrám. Jedná se o dvě ze sedmi věcí, které Bůh ve Své moudrosti před člověkem skryl (viz Berešit raba LXV,12).

3) Zřejmě to má znamenat, že jsou skrytí jako vzácný kov v rudě.

4) Důraz je kladen na výraz v nitru.

5) Míněno je období náboženských represí za vlády císaře Hadriána.

 

1. 4. 1. Zaruč se mi za sebe! Pospěšme! [Pís 1,4] – R. Meir řekl: „V době, kdy Izraelci stanuli před horou Sinaj, aby přijali Tóru, jim Svatý, budiž požehnán, řekl: ‘Hleďme! Zrovna vám mám odevzdat Tóru? Spíše mi přineste dobré záruky, že ji budete střežit, a já vám ji dám!’ [Izraelci] před Ním řekli: ‘Pane světa! Našimi zárukami jsou naši Praotcové!’ [Svatý, budiž požehnán], jim řekl: ‘[Samotní] vaši Praotcové potřebují záruky!’

Čemu se to podobá? Člověku, který si šel vypůjčit od krále, který mu řekl: ‘Přines mi záruku a já ti půjčím!’ [Dotyčný] šel a přinesl mu záruku. [Král] mu řekl: ‘[Samotná] tvoje záruka potřebuje záruku!’ [Dotyčný] šel a přinesl mu druhou záruku. [Král] mu řekl: ‘[I tato] tvoje záruka potřebuje záruku!’ Když mu [dotyčný] přinesl třetí záruku, řekl mu: ‘Věz, že díky této [zárukě] ti půjčím!’ Podobně i v době, kdy Izraelci stanuli, aby přijali Tóru, jim [Svatý, budiž požehnán], řekl: ‘Odevzdám vám svou Tóru. Přineste mi dobré záruky, že ji budete střežit, a já vám ji odevzdám!’ [Izraelci] řekli: ‘Našimi zárukami jsou naši Praotcové!’ Svatý, budiž požehnán, jim řekl: ‘Proti vašim Praotcům něco mám! Proti Abrahamovi mám to, že řekl: Podle čeho poznám? [Gen 15,8] Proti Izákovi mám to, že miloval Ezaua, kterého jsem já nenáviděl! (Neboť je psáno: A Ezaua jsem nenáviděl [Mal 1,3]) [Proti] Jákobovi [mám to], že řekl: Skrytá je má cesta před Pánem! [Iz 40,27] Spíše mi přineste dobré záruky a já vám ji odevzdám!’ [Izraelci] před Ním řekli: ‘Pane světa! Našimi zárukami jsou naši proroci!’ Svatý, budiž požehnán, jim řekl: ‘Proti nim [také] něco mám! (Neboť je psáno: A pastýři zle činili vůči mně, atd. [Jer 2,8] A dále je psáno: Jako lišky v pustinách tví proroci, Izraeli, jsou![Ez 13,4]) Spíše mi přineste dobré záruky a já vám ji odevzdám!’ [Izraelci] řekli: ‘Našimi zárukami jsou naši synové!’ Svatý, budiž požehnán, řekl: ‘To jsou nepochybně dobré záruky! Jejich zásluhou vám ji odevzdám!’ Jak si můžeš přečíst: Skrze kojence a chlapce založil jsi moc! [Ž 8,3] A moc je právě Tóra, neboť je psáno: Pán moc Svému lidu dává![Ž 29,11]”

Tehdy, když je dlužník požádán [o splacení dluhu] a nemůže zaplatit, není mu snad zabavena záruka? Proto je psáno: A zapomněls na Tóru svého Boha, zapomenu na tvé syny také já! [Oz 4,6] – R. Acha řekl: „[Výraz] také já – smím-li to tak říci – znamená: ‘Také já jsem zapomenut!’ [Svatý, budiž požehnán, tím říká]: ‘Kdo přede mnou při [čtení z] Tóry odříkává: ‘Žehnejte Pánovi, jenž je požehnán’, ne-li chlapci? Proto budou kvůli vašemu zanedbávání Tóry potrestáni vaši synové!’ Neboť je psáno: Kvůli opuštění bil jsem vaše syny! [Jer 2,30] Proto musí každý vést svého syna k Tóře a cvičit ho v učení, aby si prodloužil [své] dny na světě, neboť je psáno: Vždyť mnou rozmnoží se tvé dny! [Př 9,11]”

 

1. 4. 2. R. Jochanan, r. Jehošua ben Levi a rabíni [se názorově liší]. R. Jochanan řekl: „Za to, že jsi nás přivedl do země dobré a široké [Ex 3,8], za Tebou pospěšme do té dobré země, která se nazývá ‘pronajatá (miškenuta)’!”1)

R. Jehošua b. Levi řekl: „Za to, že jsi nám dal tu dobrou a širokou zemi, která se nazývá ‘pronajatá (miškenuta)’, za Tebou pospěšme!”

Rabíni říkají: „Za to, že jsi mezi námi usadil Svou Šechinu,1) neboť je psáno: A učiní mi svatyni [Ex 25,8], za Tebou pospěšme!”

A rabíni také říkají: „Jelikož od nás Tvá Šechina vystoupila, za Tebou pospěšme!”

Věz, že tomu tak je, protože při všech těch trápeních, která na ně dolehla kvůli té události se [zlatým] býčkem, [Izraelci] netruchlili, ale když jim Mojžíš řekl: Vždyť nevystoupím ve tvém nitru [Ex 33,3], vzápětí: uslyšel ten lid věc zlou tuto, a truchlili! [Ex 33,4]

R. Šimon ben Jochan učí: „Byla to zbroj,2) kterou dal [Svatý, budiž požehnán], Izraelcům na Chorébu. A bylo na ní vyryto Výjimečné jméno,3) ale když zhřešili při té události se [zlatým] býčkem, bylo jim odebráno.” – Jakým způsobem jim bylo odebráno? – R. Ajbu a rabíni [se názorově liší]. R. Ajbu řekl: „Samovolně se vymazalo.“ Ale rabíni říkají: „Sestoupil anděl a vymazal ho.“

Izraelci řekli před Svatým, budiž požehnán: „Pane světa! Zdobí se snad žena z jiného důvodu než pro svého manžela?” – Rabi Jehošua ben Levi řekl: „Izraelci po Šechině vášnivě toužili, jak si můžeš přečíst: Ať přijde můj milý ke své zahradě (le-gano)’ [Pís 4,16], [což znamená]: ‘ke svému [svatebnímu] baldachýnu (le-ginuno)’.”

 

1) Jde o slovní hříčku s výrazem táhni mne (mašcheni) [Pís 1,4].

2) To je vysvětlení výrazu ozdoba, o níž se mluví ve verši Ex 33,4.

3) Míněno je Boží Jméno, které mělo magické vlastnosti.

 

1. 4. 3. R. Judan a r. Azarja [se názorově liší]. R. Judan řekl: „Obec izraelská řekla před Svatým, budiž požehnán: Pane světa! Jelikož jsi zacházel s mými sousedy (šechinoti)1) vlastností Soudu, kdežto se mnou vlastností Milosrdenství, za Tebou pospěšme!”

Neboť r. Berachja řekl jménem r. Eleazara: „Deset kmenů se dopouštělo věcí, jichž se nedopouštělo ani Pokolení potopy. Ohledně Pokolení potopy je psáno: Je pouze zlý každým dnem [Gen 6,5], kdežto o Deseti kmenech je psáno: Běda pletačům nepravosti a působcům zla na jejich lehátkách! [Mi 2,1] To se týká noci. A odkud to víme o jitru? Ve světle jitra činí to, neboť jest to v moci jejich ruky! [Mi 2,1] Z tamtěch [pohanů] nikdo neunikl, kdežto z těchto [Izraelců] někdo unikl.”

Čí to bylo zásluhou? – Rabi řekl: „Zásluhou a hle, zbydou v ní uniklí! [Ez 14,22] Není zde psáno: ‘vyvedení’, nýbrž: vyvedených [Ez 14,22], [což znamená]: zásluhou těch spravedlivých mužů a spravedlivých žen, proroků a prorokyň, které z nich vzejdou.”

R. Chanina řekl: „Ohledně pobřežních měst stojí psáno to, co není psáno [dokonce ani] o Pokolení potopy: Běda usedlíkům pobřeží moře, národu Keréťanů (Keretim)’ [Sof 2,5], [což znamená]: ‘národu, který je vinen [trestem] karet’.2) A čí zásluhou byli zachráněni? Zásluhou jednoho bohabojného muže, který z nich rok co rok vzešel.”

Rabi Levi to vykládal k jejich cti: „[Stojí psáno]: Běda usedlíkům pobřeží moře, národu Keréťanů (Keretim)’, [což znamená]: ‘národu, který rozťal (karet) Smlouvu’,3) jak si můžeš přečíst: A rozťal jsi s ním Smlouvu! [Neh 9,8]”

Rabi Jehošua bar Nehemiáš řekl jménem r. Achy: „O kmeni Juda a Benjamín stojí psáno to, co není psáno [dokonce ani] o sodomských. Neboť o sodomských je psáno: A hříchy jejich vždyť těžknou nadmíru [Gen 18,20], kdežto o kmeni Juda a Benjamín stojí psáno: A řekl mi: Nepravost domu izraelského a judského je veliká nadmíru nadmíry! [Ez 9,9]” – R. Tanchuma řekl: „Máme ještě další verš: A větší je nepravost dcery mého lidu, atd. [Pl 4,6]”

Rabi Tanchuma řekl: „[Sodomští] si vzájemně nepomáhali a nenatahovali ruce ke [splnění náboženské] povinnosti, ale tito [Izraelci] ruce ke [splnění náboženské] povinnosti natahovali, [neboť je psáno]: Ruce žen milosrdných [Pl 4,10]. A k čemu to všechno [dělali]? Aby byli potravou jim při zkáze dcery mého lidu![Pl 4,10]”

 

1) Jde o slovní hříčku s výrazem táhni mne (mašcheni) [Pís 1,4].

2) Karet, dosl. ‘odříznutí’, je jedním z nejhorších trestů, které vykonává Bůh na lidmi vymykajícími se lidské spravedlnosti. Obvykle spočívá buď v předčasné smrti či v neplodnosti.

3) Tzn. nechali se obřezat, podobně jako svého času Abraham.

 

1. 4. 4. Rabi Azarja řekl: „Obec izraelská řekla před Svatým, budiž požehnán: Pane světa! Jelikož jsi mi dal  kořist a sousedy (šechinoti), za Tebou pospěšme! Neboť je psáno: A vypůjčí se žena od své sousedky (mi-škenta)’ [Ex 3,22]. Za kořist Egypta, kořist Síchona a Óga a kořist jednatřiceti králů za Tebou pospěšme!”

Jiná verze: [Stojí psáno]: Kvůli sousedům za Tebou pospěšme! Za to, žes na mne poštval zlé sousedy (šechenej). – Rabi Abun řekl: „[Podobá se to] králi, který se rozhněval na svou královnu a poštval proti ní zlé sousedy. A ta hned začala volat: ‘Můj panovníku králi, zachraň mne!’ Podobně o Izraelcích [stojí psáno]: Sidónci, Amálekovci a Maónci utlačovali vás! A křičeli jste ke mně, a zachránil jsem vás z jejich ruky! [Sd 10,12]”

Jiná verze: [Stojí psáno]: Táhni mne (mašcheni), za Tebou pospěšme! [To znamená]: ‘Ochuď mne (maskeneni), za Tebou pospěšme!’1)

Jiná verze: ‘Kvůli chudobě (mi-mischani) za Tebou pospěšme!’ Jako když řekl r. Acha: „Musí-li Žid [jíst plody] rohovníku, začne se kát.” A jako když řekl r. Akiva: „Dceři Jákobově chudoba sluší jako červený řemen na šíji bílého koně.”

Jiná verze: [Stojí psáno]: Táhni mne (mašcheni), za Tebou pospěšme! [To znamená]: ‘Vezmi ode mne záruku (maškineni), za Tebou pospěšme!’ Kvůli té mé záruce, kterou sis ode mne vzal, za Tebou pospěšme! Kvůli té velké záruce, kterou sis ode mne vzal, za Tebou pospěšme, neboť rabi Menachma řekl jménem rabiho Jochanana: „Stojí psáno: Zárukou zaručili jsme se Ti [Neh 1,7], což znamená zničení prvního [Chrámu] a zničení druhého [Chrámu], které se staly zárukou právě kvůli nám.”2)

Rabi Berachja [řekl] jménem rabiho Jehudy b. rabi Ilaj: „Stojí psáno: A táhl Mojžíš Izraelce [Ex 15,22], [což znamená]: ‘táhl je od hříchu u [Rákosového] moře’. Oni mu řekli: ‘Náš mistře Mojžíši! Kam nás to vedeš?’ [Mojžíš] jim odvětil: ‘Do Élimu. A z Élimu do Alúše, z Alúše do Mary, z Mary do Refídimu a z Refídimu na Sinaj.’ Oni mu řekli: ‘Kamkoli půjdeš a povedeš nás, budeme s tebou!’ Podobá se to člověku, který cestoval, v jedné vesnici si vzal ženu a řekl jí: ‘Seber se a pojď se mnou!’ Ona mu řekla: ‘Odkud a kam?’ On jí odvětil: ‘Odsud do Tiberiady. A odtamtud do Bursike,3) z Bursike na horní trh a odtamtud na dolní trh.’ Ona mu řekla: ‘Kamkoli půjdeš a povedeš mě, já půjdu s tebou!’ Podobně i Izraelci řekli: Lne má duše za Tebou! [Ž 63,9]”

R. Jose bar Ika řekl: „A hle, Písmo prohlašuje a říká: Táhni mne, za Tebou pospěšme! Jestliže k Písmu, tak k Písmu. Jestliže k Mišně, tak k Mišně. Jestliže k Talmudu, tak k Talmudu. Jestliže k Toseftě, tak k Toseftě. Jestliže k Agadě, tak k Agadě.”

 

1) Smysl je stejný jako v předchozím případě: dokud se Izraelci nedostanou do úzkých, nebudou na Boha nijak zvlášť myslet.

2) Zřejmě tu jde o slovní hříčku s výrazy ‘záruka (mišken)’ a ‘Svatostánek (Miškan)’. Na oba Chrámy se tedy nahlíží jako na dvě záruky, které byly dány Bohu.

3) Doslova ‘Koželužna’; zřejmě se jedná o čtvrť v Tiberiadě (Jastrow).

 

1. 4. 1. Ať přivede mne Král do Svých tajností! [Pís 1,4] – Jinde jsme se naučili: ‘Čtyři [muži] vstoupili do Sadu:1) Ben Azaj, Ben Zoma, Elíša ben Avuja a rabi Akiva. Ben Azaj2) nahlédl a zešílel. O něm stojí psáno: Med našels? Jez mírně! [Př 25,16] Ben Zoma2) nahlédl a zemřel. O něm stojí psáno: Vzácná je v očích Pánových smrt Jeho zbožných! [Ž 116,15] Elíša ben Avuja podťal sazenice. (Jakým způsobem podťal sazenice? – Když vstoupil do synagógy či do studovny a viděl tam chlapce, kterým se daří [studium] Tóry, pronesl nad nimi [magická] slova, aby je zarazil.) O něm stojí psáno: Nedej svým ústům zhřešit masem svým! [Kaz 5,5] R. Akiva vstoupil v míru i odešel v míru. Ten řekl: „[Podařilo se mi to] nikoli proto, že bych byl významnější než moji kolegové! Spíše, moudří učí v Mišně toto: Tvé skutky tě přibližují, tvé skutky tě vzdalují!“ O něm stojí psáno: Ať přivede mne Král do Svých tajností!

 

1) Hebr. Pardes (viz Pís 4,13; Kaz 2,5; Neh 2,8), ‘zahrada, sad’.

2) Tato dvě jména jsou zde uvedena opačně než v Talmudu (Chagiga 14b).

 

1. 4. 2. R. Janaj řekl: „Tóru není třeba vykládat až k [místu] Měsíc tento vám bude [Ex 12,2].1) A pročpak Svatý, budiž požehnán, Izraelcům odhalil [tajemství], co se stalo První den, co se stalo Druhý den, až k Šestému dni [Stvoření]? Za odměnu, že řekli: Všechno, o čem mluvil Pán, učiníme a poslechneme! [Ex 24,7] Vzápětí jim [to tajemství] odhalil.”

R. Berachja řekl: „[Stojí psáno]: A oznámil vám Svou Smlouvu (Berito)’ [De 4,13], [což znamená]: ‘A oznámil vám knihu Berešit, což je začátek Jeho Stvoření (Berijato) světa’. Který přikázal vám činit deset slov [De 4,13], což je těch Deset přikázání: deset pro Písmo a deset pro Talmud. Jak na to přišel Elíhú, syn Berakeela Búzského, když Izraelcům odhalil tajnosti Behemota a Leviatana?3) A jak na to přišel Ezechiel, když jim odhalil tajnosti Vozu?4) Spíše, jak si můžeš přečíst: Ať přivede mne Král do Svých tajností!

 

1) Teprve od tohoto místa začíná popis skutečných zákonů.

2) Jelikož ve své horlivosti slíbili jednat podle Božích přikázání ještě dřív, než je měli příležitost vyslechnout.

3) Viz Jób 40.

4) Viz Ez 1.

 

1. 4. 1. Jásejme a radujme se v Tobě! [Pís 1,4] – Izraelci nazývají radost deseti výrazy: jásání, trojčení, radování, výskání, vřískání, plesání, křepčení, veselení, slavení a troubení.

Jásání: Jásej nadmíru, dcero sijónská! [Za 9,9]

Trojčení: Trojčením trojčit budu v Pánovi! [Iz 61,10]

Radování: Radujte se s Jeruzalémem! [Iz 66,10]

Výskání: Výskej a raduj se, dcero sijónská! [Za 2,14]

Vřískání: Vřískni výskotem a zaplesej! [Iz 54,1]

Plesání: Plesej a výskej! [Iz 12,6]

Křepčení: Křepčí mé srdce v Pánovi! [1S 2,1]

Veselení: A veselí se mé srdce a ze své písně Ho slavím! [Ž 28,7]

Slavení: A udělali synové izraelští (...) slavení [Ezd 6,16].

Troubení: Trubte Pánovi, celá země! [Ž 98,4] a dále je psáno: Trubte Bohu hlasem výskání![Ž 47,2]

A někteří škrtají ‘troubení’ a doplňují ‘vymršťování’, jak si můžeš přečíst: A před ním se vymršťuje bázeň [Jób 41,14], [což znamená]: vyskakuje jako ryba na suchu.