Výklady veršů 4,9-4,11

4. 9. 1. ‘Uchvátilas mi srdce, má sestro, nevěsto! Uchvátilas mi srdce!’ [Pís 4,9] – Svatý, budiž požehnán, řekl: ‘Jedno srdce jste měli v Egyptě a dali jste mi dvě srdce!’¹⁾ ‘Uchvátilas mi srdce jedním ze svých očí’ [Pís 4,9], [což znamená]: ‘krví pesachové oběti a krví obřízky’.²⁾ [Stojí psáno:] ‘Jedním řetízkem ze tvých krků’ [Pís 4,9], což je Mojžíš, jedinečný a nejhrdinnější ze tvých kmenů.³⁾

Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Uchvátilas mi srdce, má sestro, nevěsto!’ Svatý, budiž požehnán, řekl: ‘Jedno srdce jste měli u [Rákosového] moře a dali jste mi dvě srdce!’ ‘Uchvátilas mi srdce jedním ze svých očí’, [což znamená]: když jste přede mnou stáli na hoře Sinaj a říkali jste: ‘Všechno, o čem mluvil Pán, učiníme a poslechneme!’ [Ex 24,7] ‘Jedním řetízkem ze tvých krků’, což je Mojžíš, jedinečný a nejhrdinnější ze tvých kmenů.

Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Uchvátilas mi srdce, má sestro, nevěsto!’ Svatý, budiž požehnán, řekl: ‘Jedno srdce jste měli v poušti a dali jste mi dvě srdce!’ ‘Uchvátilas mi srdce jedním ze svých očí’, [což znamená]: při vztyčení Svatostánku, neboť je psáno: ‘A v den vztyčení Svatostánku’ [Nu 9,15]. ‘Jedním řetízkem ze tvých krků’, což je Mojžíš, nejvznešenější z kmenů.

Někteří uvádějí: „Ženy pokolení Pouště byly ctnostné. Když došlo k oné události, zarazily se, zamyslely se a neodevzdaly své náušnice na zhotovení [zlatého] býčka. A když se dozvěděly, že jsou [dočasně] zapovězeny [svým manželům], ihned [před nimi] zamkly své dveře.”⁴⁾

Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Uchvátilas mi srdce, má sestro, nevěsto!’ Svatý, budiž požehnán, řekl: ‘Jedno srdce jste měli při [události] se zvědy a dali jste mi dvě srdce’, což je Jozue a Káleb, neboť je psáno: ‘Bez Káleba, syna Jefuna Kenazejce, a Jozua, syna Núnova¨, atd.’ [Nu 32,12] ‘Jedním řetízkem ze tvých krků’, což je Mojžíš, jedinečný a nejhrdinnější ze tvých kmenů.

Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Uchvátilas mi srdce, má sestro, nevěsto!’ Svatý, budiž požehnán, řekl: ‘Jedno srdce jste měli v Šitímu a dali jste mi dvě srdce!’ ‘Uchvátilas mi srdce jedním ze svých očí’, což je Pinchas, neboť je psáno: ‘A povstal Pinchas a modlil se (...) A bylo připočítáno mu to ke spravedlnosti!’ [Ž 106,30-31] ‘Jedním řetízkem ze tvých krků’, což je Mojžíš.

 

1) Význam je nejasný a výklady se rozcházejí. Možná to má znamenat, že Izraelci byli v egyptském zajetí jednomyslní (dosl. ‘jednoho srdce’) a chovali se k Bohu vzorně, ale později se u nich objevil myšlenkový rozkol vedoucí ke hříchu. Narážka na dvě srdce je odvozována z dvojího výskytu hebrejského výrazu libavtini z verše Pís 4,9.

2) Výklad tohoto verše v Talmudu (Šabat 88b) naznačuje, že ‘jedno oko’ je symbolem pouhého slibného začátku. Aby bylo možno hovořit o ‘obou očích’, je nutno v záslužné činnosti i nadále pokračovat. Pokud je zde smysl výkladu podobný, mohlo by to znamenat, že pesachová oběť a obřízka v Egyptě byla slibným začátkem Izraelců na cestě k Bohu, která se však později zvrtla a zkomplikovala.

3) Narážka na hrdinské vlastnosti Mojžíše je viděna ve výrazu ‘řetízek (anak)’, který má významovou souvislost s ‘obrem (anak)’ (legendy Mojžíšovi přisuzují obrovskou postavu) a s ‘útiskem (anak)’. Jakou etymologickou spřízněnost má v hebrejštině výraz ‘krk’ a ‘kmen’, to není jasné.

4) Také zde je to zřejmě odvozeno z výrazu anak (viz předchozí poznámku), tentokrát ve smyslu ‘(sebe)ovládání’.

 

4. 10. 1. ‘Jak půvabné je tvé milování, má sestro, nevěsto!’ [Pís 4,10] – R. Berachja a r. Chelbo řekli jménem r. Samuela bar Nachman: „Izraelci jsou nazýváni ‘nevěsta’ na deseti místech: šestkrát zde [v Písni písní] a čtyřikrát v Prorocích. Šestkrát zde:

‘Se mnou z Libanonu, nevěsto!’ [Pís 4,8],

‘Uchvátilas mi srdce, má sestro, nevěsto!’ [Pís 4,9],

‘Jak půvabné je tvé milování, má sestro, nevěsto!’,

‘Rozsudky soudí tvé soudkyně, nevěsto!’ [Pís 4,11],

‘Zahrada uzamčená je má sestra, nevěsta!’ [Pís 4,12],

‘Přicházím do mé zahrady, má sestro, nevěsto!’ [Pís 5,1]

To je [celkem] šest. A čtyřikrát v Prorocích:

‘Hlas trojčení a hlas radosti, hlas ženicha a hlas nevěsty!’ [Jer 7,34],

‘A jako nevěsta pokrývající se ozdobami’ [Iz 61,10],

‘A svážu je jako nevěsta’ [Iz 49,18],

‘A [jako] trojčí ženich s nevěstou’ [Iz 62,5].

Příslušně tomu obléká Svatý, budiž požehnán, desatero oděvů:

‘Pán kraluje, důstojností se oděl!’ [Ž 93,1], to je jeden.

‘Oděl se Pán mocí!’ [Ž 93,1], to je druhý.

‘Opásal se!’ [Ž 93,1], to je třetí.

‘A oděl se spravedlivostí jak pancířem!’ [Iz 59,17], to je čtvrtý.

‘A oděl oděvy pomsty!’ [Iz 59,17], to je pátý.

‘Odění’ [Iz 59,17], to je šestý.

‘A zahalil se horlivostí jako řízou!’ [Iz 59,17], to je sedmý.

‘Tento nádherný ve Svém oděvu!’ [Iz 63,1], to je osmý.

‘K čemu je červená ve Tvých oděvech?’ [Iz 63,2], to je devátý.

‘Slávou a důstojností jsi oděn!’ [Ž 104,1], to je desátý.

[To kvůli tomu], aby odplatil světským národům, že znemožňovali Izralecům [dodržovat] Desatero, které si na sebe uvázali jako nevěsta [své ozdoby].”

[Stojí psáno:] ‘A vůně tvých olejů nade všechna koření!’ [Pís 4,10] – R. Samuel bar Nachman řekl: „Tak jako oleji ukápnutému na ruce dáš zavonět mnoha vůněmi, když ho rozetřeš, rovněž tomuto verši dodáš mnoho chutných významů, když ho vyložíš!“

 

4. 11. 1. ‘Kanou kanutím tvé rty, nevěsto!’ [Pís 4,11] – R. Derosa a r. Jeremiáš řekli jménem rabiho Samuela bar Izák: „Za dnů Eliáše povstalo v Izraeli šedesát myriád proroků.“ – R. Jákob řekl jménem r. Jochanana: „[Bylo jich] sto dvacet myriád, neboť r. Jochanan řekl: ‘Od Gabaty k Antipatridě¹⁾ bylo šedesát myriád měst. A z nich všech nebylo město zkažené více než Bétel a Jericho. [Jericho], které proklel Jozue, a Bétel, protože tam stáli Jarobeámovi dva zlatí býčci.’ Jeden verš říká: ‘A přišli synové proroků, co byli v Bételu, k Elíšovi’ [2K 2,3]. ‘Proroků’, což znamená nejméně dva.“²⁾

A proč nebylo jejich proroctví zveřejněno? Protože nebylo zapotřebí pro [příští] pokolení. Proto každé momentální proroctví, které bylo zapotřebí pro [příští] pokolení, bylo zveřejněno, ale každé momentální proroctví, které nebylo zapotřebí pro [příští] pokolení, nebylo zveřejněno. Ale v čase příštím Svatý, budiž požehnán, jejich proroctví uvede a zveřejní, jak si můžeš přečíst: ‘A přijde Pán, můj Bůh! Všichni svatí budou s Tebou!’ [Za 14,5]

Rabi Berachja řekl jménem rabiho Chelba: „Stejně jako povstalo v Izraeli šedesát myriád proroků, povstalo v něm rovněž šedesát myriád prorokyň. Pak přišel Šalomoun a zveřejnil to, neboť je psáno: ‘Soudí rozsudkem tvé soudkyně, nevěsto!’”

R. Huna a rabi Chalafta z Caesareje řekli jménem r. Šimona ben Lakiš: „Tak jako je nevěsta ozdobena čtyřiadvaceti ozdobami a pokud jí chybí [byť] jediná z nich, žádnou [nevěstou] není, rovněž učenec musí být zběhlý ve čtyřiadvaceti knihách [Písma] a pokud mu chybí [byť] jediná z nich, žádným [učencem] není.”

R. Huna [řekl] jménem r. Šimona b. Lakiš: „Tak jako nevěsta musí být cudná, rovněž učenec musí být cudný.“

R. Chalafta [řekl] jménem Reš Lakiše: „Tak jako nevěsta sedí na lůžku a říká: ‘Pohleďte, že jsem čistá! A toto je svědectví, které pro mne svědčí!’, rovněž pro učence je nutné, aby na něm nebylo žádné poskvrny.”

Rabi Eleazar b. r. Šimon, r. Jose bar Chanina a rabíni [se názorově liší].³⁾ R. Eleazar říká: „Kdokoli promlouvá na veřejnosti slova Tóry, která jeho posluchačům nejsou sladká jako hladká mouka, co ulpívá na sítu (nafa), bylo by lépe, kdyby nemluvil.“⁴⁾

R. Jose říká: „Kdokoli promlouvá na veřejnosti slova Tóry, která jeho posluchačům nejsou sladká jako med tekoucí z plástve, bylo by lépe, kdyby nemluvil.“

Rabíni říkají: „Kdokoli promlouvá na veřejnosti slova Tóry, která jeho posluchačům nejsou jako med a mléko, které se vzájemně oslazují, bylo by lépe, kdyby nemluvil.“

Rabi Jochanan a Reš Lakiš [se názorově liší]. R. Jochanan řekl: „Kdokoli promlouvá na veřejnosti slova Tóry, která jeho posluchačům nejsou sladká jako nevěsta, když sladce [hledí] na lidi ze své chupy, bylo by lépe, kdyby nemluvil.“

Reš Lakiš řekl: „Kdokoli promlouvá [na veřejnosti] slova Tóry, která jeho posluchačům nejsou sladká jako nevěsta, která je na svého manžela sladká v době své chupy,⁵⁾ bylo by lépe, kdyby nemluvil.“

 

1) Viz § 1. 16. 3, pozn. 2.

2) R. Samuel b. Izák tedy tvrdí, že z každého ze šedesáti myriád měst povstal jeden prorok. R. Jákob na základě tohoto verše říká, že jich musel být nejméně dvojnásobek. Jelikož byli nejméně dva proroci v tom nejhříšnějším městě (Bételu), jistě museli být nejméně dva i ve městech ostatních.

3) Jde o výklad k verši Ž 19,11, kde se rovněž vyskytuje slovo ‘kanoucí (nofet)’.

4) R. Eleazar by tedy vykládal verš Pís 4,11 jako: ‘Prosévají prosévání tvé rty, nevěsto!’

5) Tzn. ve chvíli svatebního obřadu. Chupa je svatební baldachýn.

 

4. 11. 2. ‘Med a mléko je pod jazykem tvým!’ [Pís 4,11] – R. Berachja řekl: „Žádná tekutina není odpornější nežli tekutina, která je pod jazykem – a ty říkáš: ‘Med a mléko je pod jazykem tvým’? Spíše [řekni]: Jsou-li pod tvým jazykem slabé halachot [jako] med a mléko, tím spíše to platí o těch silných halachot!”¹⁾ – R. Levi řekl: „Také o tom, kdo čte Písmo příjemně a melodicky, stojí psáno: ‘Med a mléko je pod jazykem tvým!’”

[Stojí psáno:] ‘A vůně tvých šatů jako vůně Libanonu!’ [Pís 4,11] – Stojí psáno: ‘A přistoupil a políbil ho. A ucítil vůni jeho oděvů’ [Gen 27,27]. R. Jochanan řekl: „Žádná věc nepáchne hůře nežli vypraná kozí [srst] – a stojí psáno: ‘A ucítil vůni jeho oděvů’? Spíše, když náš praotec Jákob vešel, vešla s ním [celá] zahrada Eden. Proto o něm [Izák] řekl: ‘Hleď, vůně mého syna jak vůně pole, které požehnal Pán!’ [Gen 27,27] Když však ke svému otci vešel ten svévolník Ezau, vešlo s ním Gehinom. A z jakého důvodu? ‘Přišel pyšný a přijde potupa!’ [Př 11,2] Proto o něm [Izák] řekl: ‘Kdo pak (mi efo)?’ [Gen 27,33], [což znamená]: ‘Kdo se peče (mi ne’efe) v té peci?’ A Svatý duch mu odvětil: ‘Ten, co líčil léčku!’ [Gen 27,33]”

R. Eleazar b. r. Šimon se zeptal svého tchána r. Šimona b. r. Jose ben Lakunja: „Nesli si Izraelci do pouště kožené oděvy?“²⁾ [R. Šimon] mu odvětil: „Nikoliv.“ [R. Eleazar] mu řekl: „Čím se tedy Izraelci oblékali po celých těch čtyřicet let, kdy působili v poušti?“ [R. Šimon] mu odvětil: „Tím, čím je oblékali služební andělé, jak si můžeš přečíst: ‘A oděl jsem tě rikmou’ [Ez 16,10].” (Rabi Simaj řekl, že to je purpur, [ale] Akilas překládá, že to je vyšívaný oděv.) [R. Eleazar] mu řekl: „Ale cožpak by si je neobnosili?“ [R. Šimon] mu odvětil: „Nečetl jsi snad nikdy [verš]: ‘Tvůj plášť neobnosil se zponad tebe’ [De 8,4]?” [R. Eleazar] mu řekl: „Ale cožpak [Izraelci] nerostli?“ [R. Šimon] mu odvětil: „Běž se poučit od chilazona!³⁾ Po celou dobu, kdy roste, roste jeho schránka s ním!“ [R. Eleazar] mu řekl: „Ale cožpak [Izraelci] nepotřebovali prát?“ [R. Šimon] mu odvětil: „Otíral se o ně Oblak [slávy] a leštil je.“ [R. Eleazar] mu řekl: „Ale cožpak by [Izraelci] nebyli [tím Oblakem] spáleni?“ [R. Šimon] mu odvětil: „Běž se poučit od amjantonu,⁴⁾ který se leští právě v ohni!“ [R. Eleazar] mu řekl: „Ale cožpak [Izraelci] neplodili parazity?“ [R. Šimon] mu odvětil: „Když je neplodili po smrti, plodili je snad za života?“ [R. Eleazar mu řekl:] „Ale cožpak [Izraelci] nešířili zápach kvůli zpocenému tělu?“ [R. Šimon] mu odvětil: „Vyváleli se v trávě [rostoucí] kolem studny,⁵⁾ jak si můžeš přečíst: ‘Na pastvinách zeleně dal mi schoulit se!’ [Ž 23,2] A jejich vůně vanula od jednoho konce světa až ke druhému! Přišel Šalomoun a vykládal: ‘A vůně tvých šatů jako vůně Libanonu!’“

 

1) Tzn. dokážeš-li poutavě vykládat i takové zákony, jejichž výklad není příliš jistý, tím spíše to dokážeš s těmi jasnými zákony!

2) Které se neopotřebovávají (viz Jastrow).

3) Měkkýš, z něhož se vyrábělo modré barvivo na rituální třásně.

4) Druh azbestového vlákna.

5) Podle legendy to byla zázračná studna, která s nimi putovala pouští.