Výklady veršů 4,12-4,14
4. 12. 1. ‘Zahrada uzamčená je má sestra, nevěsta!’ [Pís 4,12] – Rabi Jehuda b. r. Simon [řekl] jménem r. Jehošuy ben Levi: „[Podobá se to] králi, který měl dvě dcery, jednu dospělou a druhou nedospělou, které však neprovdal. Ten král je na mnoho let opustil a odešel do zámoří. Dcery vzaly věc do svých rukou, provdaly se samy a každá z nich si vzala pečeť a znak svého manžela. Za několik dní se král vrátil ze zámoří a zaslechl lidi kritizovat své dcery, že prý královské dcery mezitím zcizoložily. Co učinil? Vydal veřejné prohlášení a řekl: ‘Ať se všechen lid shromáždí na cvičišti!’ Přišel [tam], zasedl v předsíni a řekl svým dcerám: ‘Počínaly jste si tak a poskvrnily jste se?’ Vzápětí každá z nich přinesla pečeť a znak svého manžela. [Král] zavolal svého zetě a řekl mu: ‘Čí jsi ženich?’ [Zeť] mu odvětil: ‘Jsem tvůj první zeť a ženich tvé starší dcery!’ [Král] mu řekl: ‘Co je toto?’ [Zeť] mu odvětil: ‘Toto je má pečeť a toto je můj znak!’ A totéž [se opakovalo] u toho druhého. Tehdy ten král řekl: ‘Mé dcery se střežily před smilstvem a vy jste je kritizovali a pohrdali jimi? [Přísahám] při vašem životě, že vás [za to] budu soudit!’ Podobně to bylo i se [světskými] národy, protože si dobíraly Izraelce a říkaly: ‘[Stojí psáno:] ‘A zotročili Egypťané syny izraelské’ [Ex 1,13]. Jestliže jim [Izraelci] podléhali ohledně své práce, tím spíše jim podléhali ohledně vlastního těla a ohledně svých žen!’ Tehdy řekl Svatý, budiž požehnán: ‘Má sestra, nevěsta, je zahrada uzamčená!’ Co to znamená: ‘zahrada uzamčená’? Svatý, budiž požehnán, řekl: ‘Má zahrada (ganati) je uzamčená a byla zneuctěna (mitganja)!’”
Rabi Pinchas řekl: „Tehdy Svatý, budiž požehnán, zavolal anděla nadřazeného početí a řekl: ‘Běž je vytvořit podle všech rysů jejich předků!’ A komu se ve své podstatě podobali jejich předkové? Těm nejstarším z rodů, jak si můžeš přečíst o Rúbenovi: ‘rody Rúbenovců’ [Nu 26,7].” – R. Hošaja řekl: „Rúben – Rúbenovci. Šimeón – Šimeónovci.“ – R. Marinus b. rabi Hošaja řekl: „Ale co když se říká: Baronejci, Sabronejci, Sivuejci?“1) – Rabi Huna [řekl] jménem r. Idiho: „Na začátku slova2) je [hláska] He a na konci [hláska] Jod: Jah3) o nich dosvědčí, že jsou syny svých předků!”
R. Pinchas řekl: „‘Zahrada uzamčená’, to jsou panny. ‘Studánka uzamčená’ [Pís 4,12], to jsou be’ulot.4) ‘Pramen zapečetěný’ [Pís 4,12], to jsou muži.”
Jménem r. Natana se učí: „Proč se dvakrát opakuje: ‘zahrada uzamčená’, ‘studánka uzamčená’? Nejpíše [to naznačuje] dva [způsoby] soulože se ženou: přirozenou a nepřirozenou.”
Rabi Huna řekl jménem Bar Kapary: „Izraelci byli vykoupeni z Egypta zásluhou čtyř věcí: protože si nezměnili jména; protože si nezměnili jazyk; protože nepomlouvali; a protože mezi nimi nebyl žádný prostopášník.
Protože si nezměnili jména: [Jako] Rúben a Šimeón [do Egypta] sestoupili, [jako] Rúben a Šimeón [z Egypta] vystoupili. Nepřejmenovali Rúbena na Rufa, nepřejmenovali Šimeóna na Juliána, Josefa na Lesta ani Benjamína na Alexandra.
Protože si nezměnili jazyk: Jinde je psáno: ‘A přišel uprchlík a prozradil to Abramovi Hebrejci’ [Gen 14,13] a zde je psáno: ‘Bůh Hebrejců potkal nás!’ [Ex 5,3] A dále je psáno: ‘Že má ústa mluví k vám’ [Gen 45,12], [což znamená:] svatým jazykem.
Protože nepomlouvali: Neboť je psáno: ‘Mluv, prosím, do uší lidu, ať půjčí si muž od svého přítele!’ [Ex 11,2] Shledáš, že tato věc jim byla svěřena po dobu dvanácti měsíců,5) a přesto mezi nimi nebyl nikdo, kdo by svého druha pomluvil.
A protože mezi nimi nebyl žádný prostopášník: Neboť je psáno: ‘A vyšel syn ženy izraelské (...) A zatratil syn té ženy izraelské’ [Le 24,10], aby ses dozvěděl ke cti Izraelců, že se mezi nimi nalézal pouze tento [syn prostopášnice], jejíž jméno Písmo výslovně uvedlo.”
R. Aba bar Kahana řekl: „Sára sestoupila do Egypta, stranila se tam prostopášnosti a všechny [ostatní] ženy [pak] chránila její zásluha. Josef sestoupil do Egypta, stranil se tam prostopášnosti a všechny [ostatní] muže [pak] chránila jeho zásluha.”
Rabi Pinchas [řekl] jménem r. Chiji: „Toto stranění se prostopášnosti samo o sobě postačilo k tomu, aby byli Izraelci z Egypta vykoupeni. Z jakého důvodu? [Stojí psáno:] ‘Zahrada uzamčená je má sestra, nevěsta!’ A co je psáno za tím? ‘Tví poslaní [z Egypta] jsou sad marhaníků!’ [Pís 4,13]”
R. Šimon b. Jochaj učí: „[Podobá se to] člověku, jemuž připadlo dědictví na místě hnojiště. Jelikož ten dědic byl lenoch, šel a velmi levně to prodal. Přišel kupující, nelenil, kopal tam, našel poklad a za ten si vystavěl velký palác. Ten kupující začal chodit po ulici a za ním chodili otroci [nakoupení] za ten poklad získaný na [hnojišti]. Prodávající to viděl, dusil se [vzteky] a volal: ‘Běda, o co jsem přišel!’ Podobně když byli Izraelci v Egyptě, otročili tam u hlíny a cihel a Egypťané jimi pohrdali. Když je však spatřili nastoupené pod korouhvemi v královských oddílech u [Rákosového] moře, Egypťané se začali dusit [vzteky] a volali: ‘Běda, co jsme to poslali ze své země!’ Neboť je psáno: ‘Ó běda při poslání faraónově!’ [Ex 13,17]”
R. Jonatan řekl: „[Podobá se to] člověku, který měl pole velikosti bejt kor,6) šel a velmi levně ho prodal. Přišel kupující, vykopal tam prameny a zřídil tam zahrady a sady. Prodávající to viděl, dusil se [vzteky] a volal: ‘Běda, o co jsem přišel!’ Podobně když byli Izraelci v Egyptě, otročili tam u hlíny a cihel a Egypťané jimi pohrdali. Když je však spatřili nastoupené pod korouhvemi v královských oddílech u [Rákosového] moře, Egypťané se začali dusit [vzteky] a volali: ‘Běda, co jsme to poslali ze své země!’ Neboť je psáno: ‘Ó běda při poslání faraónově!’ [Ex 13,17]”
R. Jose říká: „[Podobá se to] člověku, který měl cedrové řezivo a velmi levně ho prodal. Přišel kupující a zhotovil z něj truhlice, skříně a bedny. Prodávající to viděl, dusil se [vzteky] a volal: ‘Běda, o co jsem přišel!’ Podobně když byli Izraelci v Egyptě, otročili tam u hlíny a cihel a Egypťané jimi pohrdali. Když je však spatřili nastoupené pod korouhvemi v královských oddílech u [Rákosového] moře, Egypťané se začali dusit [vzteky] a volali: ‘Běda, co jsme to poslali ze své země!’ Neboť je psáno: ‘Ó běda při poslání faraónově!’ [Ex 13,17]”
1) U těchto druhů pojmenování se o žádného zakladatele rodu nejedná.
2) Tzn. u každého hebrejského pojmenování jednoho z dvanácti izraelských kmenů.
3) Boží Jméno tvořené hláskami Jod a He. Zřejmě jde o narážku na verš Ž 122,4.
4) Be’ula je provdaná žena, která už není pannou.
5) Bůh totiž Mojžíšovi tuto věc prozradil již předem (viz Ex 3,22).
6) Jde o plošnou míru, konkrétně o tak velkou plochu, která postačí k osetí jedním korem osiva (asi 2,5 hl).
4. 12. 2. Jiná verze: ‘Tvé poslané [dary] jsou sad marhaníků!’ [Pís 4,13] [Dary] jsou přirovnávány k sadu marhaníků. Lidé si totiž říkají: ‘Co poslal Ten a ten své snoubence? – Granátová jablka!’1)
R. Chanina a r. Simon [se názorově liší]. Jeden říká, že ona Mu přinesla [do manželství] třináct [věcí] a On jí přinesl [do manželství] třináct [věcí]. Ona Mu přinesla [do manželství] třináct [věcí], jak je vylíčeno v [knize] Veele šemot: ‘A toto bude teruma (...): zlato, stříbro a bronz. A modř, purpur a červa karmínového, kment a kozí [srst]. A kůže beraní načerveněné, kůže tachaší a dřevo akáciové. (...) Kameny onyxové a kameny vyplňující’ [Ex 25,3-7]. A On jí přinesl [do manželství] třináct [věcí], jak je vylíčeno v knize Ezechiel:
‘A oděl jsem tě rikmou’ [Ez 16,10]. (R. Simaj řekl, že to je purpur, [ale] Akilas překládá, že to je vyšívaný oděv.)
‘A obul jsem tě tachašem’ [Ez 16,10], což odpovídá ‘kůžím tachaším’ [Ex 25,5].
‘A ovinul jsem tě kmentem’ [Ez 16,10], což odpovídá ‘kmentu a kozí [srsti]’ [Ex 25,5].
‘A zakryl jsem tě hedvábím (meši)’ [Ez 16,10]. (R. Ajbu řekl: „Udělal je ve světě něčím (mamaš).“ Ale r. Jehuda b. r. Simon řekl: „Obklopil je Oblaky slávy, jak si můžeš přečíst: ‘Nestáhl se (lo jamiš) ten sloup oblakový’ [Ex 13,22].”
‘A ozdobil jsem tě ozdobami’ [Ez 16,11], což je zbraň. (Nauka praví: R. Šimon b. Jochaj říká: „Ta zbraň, kterou jim [Svatý, budiž požehnán], dal na Chorébu, měla na sobě vyryté Výjimečné jméno. Ale když zhřešili, odebral ho z nich.” – Jakým způsobem ho odebral? – R. Ajbu řekl, že se vymazalo samovolně, ale rabíni říkají, že sestoupil anděl a vymazal ho.)
‘A dal jsem páry na tvé ruce’ [Ez 16,11], což jsou dvě Desky Smlouvy, na nichž bylo vyryto Desatero, jak si můžeš přečíst: ‘A ty Desky dílem Božím byly, atd.’ [Ex 32,16]2)
‘Řetěz na tvé záňadří’ [Ez 16,11], což jsou slova Tóry, jak si můžeš přečíst: ‘Važ je na své srdce neustále!’ [Př 6,21]
‘A dal jsem kroužek (nezem)’ [Ez 16,12], což je ‘čelenka (nezer) svatá’ [Ex 29,6].
‘A oblouky nad tvé uši’ [Ez 16,12], což je ‘květ’ [Ex 39,30], neboť jsme se naučili: ‘Květ byl jako zlatá destička široká dva prsty, sahal [veleknězi] od ucha k uchu’.
‘A čelenku nádhernou na tvou hlavu’ [Ez 16,12], což je Šechina, jak si můžeš přečíst: ‘A budeš čelenkou nádhernou v ruce Pána’ [Iz 62,3] a dále je psáno: ‘A přešel jejich král před ně a Pán v jejich hlavu’ [Mi 2,13].
A které jsou ty tři ostatní [věci]? – ‘A ozdobil jsem zlatem a stříbrem (...) A vyšlo ti jméno mezi národy!’ [Ez 16,13-14]
(‘Heny s nardy’ [Pís 4,13].)3)
Rabi Huna řekl: „Ona Mu přinesla [do manželství] třináct [věcí] a On jí přinesl [do manželství] šestadvacet [věcí], neboť je ženichovým zvykem zdvojnásobit nevěstinu ketubu.”4)
Rabi Acha řekl: „Ona Mu přinesla [do manželství] nádoby a koření [pro Svatostánek] a On jí přinesl [do manželství] nádoby a koření. Nádoby prostřednictvím Mojžíšovým5) a koření prostřednictvím Šalomounovým, jak si můžeš přečíst: ‘A dala králi sto dvacet talentů zlata, koření mnohé nadmíru a kámen vzácný. Nepřišlo tolik koření onoho dále v množství, co dala královna ze Sáby králi Šalomounovi!’ [1K 10,10]”
Rabi Simon řekl: „Ona Mu přinesla [do manželství] nádoby a koření v jistém počtu a On jí přinesl [do manželství] nádoby a koření bezpočtu. Pak přišel Šalomoun a zveřejnil to: ‘Heny s nardy’ [Pís 4,13].”
1) Granátová jablka jsou plody marhaníků. Míněny jsou dary Boha obci izraelské.
2) Patrně tu má být citován verš De 9,15: ‘A dvě Desky Smlouvy na dvě ruce’.
3) Tento citát je vhodnější vypustit.
4) Ketuba je obecně druhem manželské smlouvy, kde se mimo jiné uvádějí přesné údaje pro majetkové vypořádání. Zde je tím však míněno speciálně nevěstino věno.
5) Někteří komentátoři navrhují opravit Mojžíšovo jméno na Davidovo a citovat jako důkaz verš 1S 8,10.
4. 12. 3. Jiná verze: ‘Tví poslaní jsou sad marhaníků!’ [Pís 4,13] Tvé poslané [do pouště] ti Svatý, budiž požehnán, v čase příštím udělá sadem marhaníků.1) A pomocí čeho? Pomocí studny.2)
Čím byli Izraelci udržováni [při životě]3) po celých čtyřicet let, které trávili v poušti? – Rabi Jochanan řekl: „Studnou. Z té se jim dostávalo mnoha věcí, neboť r. Jochanan řekl: Ta studna jim přinášela různé druhy travin, různé druhy semen a různé druhy stromů. Víme, že tomu tak bylo, protože když zemřela Mirjám a oni o tu studnu přišli, říkali: ‘Není místo semen, fíků a révy!’ [Nu 20,5]”
Rabi Levi řekl: „[Byli udržováni při životě] tím hroznem, o němž [je psáno]: ‘A odřízli odtamtud výhonek a hrozen bobulí jeden’ [Nu 13,23].” – A je to vůbec možné? – R. Aba bar Kahana řekl: „Tehdy byly plody obrovské.“
Ale rabíni říkají: „[Byli udržováni při životě] tím, co Izraelcům prodali modlářští obchodníci.” – R. Izmael učí: „Tehdy ještě nebylo modlářské víno Izraelcům zakázané [ke konzumaci].”
1) Zřejmě jde o narážku na období příchodu Mesiáše, které podle tradice potrvá čtyřicet let a jeho součástí bude zřejmě hromadný odchod do pouště.
2) Míněna je zázračná Mirjámina studna, která v poušti cestovala společně s Izraelci.
3) Jastrow překládá (s opravou textu): ‘odkud brali [víno] pro úlitby’.
4. 12. 4. Jiná verze: ‘Tví poslaní jsou sad marhaníků!’ [Pís 4,13] Tvé poslané [do pouště] ti Svatý, budiž požehnán, v čase příštím udělá sadem marhaníků. A pomocí čeho? Pomocí potoka, neboť je psáno: ‘A u toho potoka vyroste na jeho březích (...) a jeho listí k protržení’ [Ez 47,12]. – Co to znamená: ‘K protržení (li-terufa)’? – R. Jochanan řekl: „K projímání. [Člověk] vysál [šťávu] z listí a jeho potrava [ve střevech] se uvolnila.”
Rav a Samuel [se názorově liší]. Jeden říká, že uvolňovalo horní ústa, kdežto druhý říká, že uvolňovalo dolní ústa.1)
R. Chananja a r. Jehošua b. Levi [se názorově liší]. Jeden říká, že uvolňovalo ústa němých, kdežto druhý říká, že uvolňovalo ústa neplodných.2)
1) Stejný názorový spor mají v traktátu Sanhedrin 100a r. Izák a r. Chisda. Tam to komentátoři vysvětlují tak, že uvolnění horních úst se týká němého, aby promluvil; uvolnění dolních úst se týká neplodné ženy, aby porodila. Logičtější se zdá být jiné vysvětlení, že uvolnění dolních úst znamená projímavý účinek a uvolnění horních úst odstranění nechutenství.
Jde o slovní hříčku s výrazy ‘k protržení (li-terufa)’ a ‘k uvolnění úst (le-hatir pe)’.
2) I tento názorový spor se objevuje v traktátu Sanhedrin 100a pod jmény Chizkijáše a Bar Kapary. Výklad je zde ve shodě se začátkem předchozí vysvětlivky.
4. 12. 5. Jiná verze: ‘Tví poslaní jsou sad marhaníků!’ [Pís 4,13] Tvé poslané [do pouště] ti Svatý, budiž požehnán, v čase příštím udělá sadem marhaníků. A pomocí koho? Pomocí Eliáše blahé paměti, jak jsme se naučili jinde: ‘Rod Cerifa sídlil v Zajordání a synové Sijónu se s ním násilně spříznili. Sídlil [tam] ještě jiný [rod] a a synové Sijónu ho násilně odmítli.1) Například tyto [rody] přijde Eliáš prohlásit za čisté či za nečisté, odmítnout či přijmout. R. Jehuda řekl: „Přijmout, ale neodmítnout.“ R. Šimon řekl: „Usmířit sporné strany.” Ale moudří říkají: „Ani odmítnout, ani přijmout, nýbrž nastolit všobecný smír, neboť je psáno: ‘Hle, já pošlu vám Eliáše proroka (...) A obrátí srdce otců k synům, atd.’ [Mal 3,23]”’
1) Diskusi k poměrně nejasné identifikaci jednotlivých rodů viz traktát Edujot VIII,7 a příslušnou odbornou literaturu k této pasáži.
4. 14. 1. ‘Nard a šafrán’ [Pís 4,14]. ‘Nard’ je nardový olej.
‘Šafrán’ má doslovný význam.
‘Puškvorec’ [Pís 4,14], to je sladký rákos, neboť je psáno: ‘rákos sladký’ [Ex 30,23].
‘A skořice’ [Pís 4,14]: R. Huna říká jménem r. Joseho: „Skořice rostla v Zemi izraelské a pásly se na ní kozy a vysoká zvěř.“
‘Myrha’ [Pís 4,14] je myrhový olej.
‘Aloe’ [Pís 4,14]: R. Jisa řekl: „To je nardový olej.“ – A proč se nazývá ‘aloe (ahalot)’? – R. Aba bar Judan řekl jménem r. Jehudy: „Protože přichází cestou stanů (ohalim).“1) Ale rabíni říkají: „Protože se šíří ve stanu (ohel).“
A čím se dcery izraelské zdobily a rozveselovaly své manžele po celých čtyřicet let, které Izraelci trávili v poušti? – R. Jochanan řekl: „[Zdobily se] prostřednictvím studny, jak si můžeš přečíst: ‘Pramen zahrad, studna vod živých’ [Pís 4,15].”
R. Abahu řekl: „[Zdobily se] z many, jak si můžeš přečíst: ‘Myrha, aloe a kasie jsou všechny tvé oděvy, [z jídel na zub, z nich rozveseluje tě]’ [Ž 45,9]. Z toho, co se dává pod zub, z toho se cudné a počestné dcery izraelské zdobily a rozveselovaly své manžele po celých čtyřicet let, které Izraelci trávili v poušti.”
Stojí psáno: ‘Neboť hle, Pán přikáže a rozbije ten dům velký na třísky [a dům malý na padrť]’ [Am 6,11] [Rozbití] na třísky není jako [rozbití] na padrť. [Po rozbití] na třísky zůstanou trosky, [po rozbití] na padrť nezůstanou trosky.2)
1) Snad je tím míněna karavanní stezka kočovných obchodníků.
2) Význam a správný překlad tohoto odstavce je nejistý. Velký a malý dům patrně znamená první a druhý Chrám, ale existují i jiné výklady.