Lamed

Nečti lamed, nýbrž lev mevin da'at ("srdce chápe poznání"). To nás učí, že srdce se vyrovná všem orgánům člověka: člověk má oči - i srdce má oči, člověk má uši - i srdce má uši, člověk má ústa - i srdce má ústa, člověk mluví - i srdce mluví, člověk sténá - i srdce sténá, člověk má útěchu - i srdce má útěchu, člověk křičí - i srdce křičí, člověk chodí - i srdce chodí, člověk má vnímání - i srdce má vnímání,¹⁾ a všechny vlastnosti, které mají jednotlivé orgány člověka, má i srdce. Jsou to:

Oko vidí - i srdce vidí. Odkud [to víme]? Neboť se praví: Mé srdce vidělo velkou moudrost a poznání (Kaz 1,16). Ucho slyší - i srdce slyší. Odkud [to víme]? Neboť se praví: Srdce slyšící (1 Kr 3,8). Ústa mluví - i srdce mluví. Odkud [to víme]? Neboť se praví: Promluvil jsem se svým srdcem (Kaz 1,16). Jazyk rozevírá [ústa] - i srdce rozevírá [ústa]. Odkud [to víme]? Neboť se praví: Zkoušel jsi mé srdce, navštívil jsi [je] v noci, (...) nenašel jsi, úmysl nepřejde mi ústy (Ž 17,3). Člověk křičí - i srdce křičí. Odkud [to víme]? Neboť se praví: Křičelo jejich srdce k Hospodinu (Pl 3,18). Člověk je utěšován - i srdce je utěšováno, neboť se praví: A utěšoval je a mluvil k jejich srdci (Gn 50,21). Člověk ryje - i srdce ryje, neboť se praví: Mé srdce [patří] k rytcům²⁾ Izraele (Sd 5,9). Člověk chodí - i srdce chodí, neboť se praví: Utištěn je Efrajim... (protože rád chodí za rozkazem) (Oz 5,11).³⁾ Člověk píše - i srdce píše, neboť se praví: Napsalo je na desku tvé srdce (Př 3,3).⁴⁾ Člověk šeptá - i srdce šeptá, neboť se praví: Zašeptalo mé srdce dobré slovo (Ž 45,2). Člověk jásá - i srdce jásá, neboť se praví: Zajásalo mé srdce v Hospodinovi (1 S 2,1). Člověk je očišťován - i srdce je očišťováno, neboť se praví: Srdce čisté stvoř mi, Bože (Ž 51,12). Člověk se veselí - i srdce se veselí, neboť se praví: Rozveselí se mé srdce (tamtéž 13,6). Člověk se rmoutí - i srdce se rmoutí, neboť se praví: Rmoutil se ve svém srdci (Gn 6,6). Člověk bdí - i srdce bdí, neboť se praví: Já spím a srdce mé bdí (Pís 5,20). Člověk spí - i srdce spí, neboť se praví: Srdce spí, nechápe.⁵⁾ Člověk je moudrý - i srdce je moudré, neboť se praví: Moudré srdce přijímá přikázání (Př 10,8). Člověk hloupne i srdce hloupne, neboť se praví: Neb v zatvrzelosti svého srdce půjdu (Dt 29,18). A zatvrzelost není nic jiného než hloupost.⁶⁾ Člověk hledá i srdce hledá, neboť se praví: A dal jsem srdce své, aby hledalo (Kaz 1,13).⁷⁾ Člověk se zabývá [Tórou], i srdce se zabývá [Tórou], neboť se praví: A budou tato slova, která ti Já dnes přikazuji, na tvém srdci (Dt 6,5). Člověk oslabuje - i srdce oslabuje, neboť se praví: Srdce oslabuje život těl (Př 14,9). Člověk je zlomený - i srdce je zlomené, neboť se praví: Srdce zlomené a zdrcené (Ž 51,29). Člověk se povyšuje - i srdce se povyšuje, neboť se praví: A vysoké tvé srdce (Dt 8,14). Člověk zapomíná - i srdce zapomíná, neboť se praví: Byl jsem srdcem zapomenut jako mrtvý (Ž 31,13). Člověk se těší, o srdce se těší, neboť se praví: A uvidíte a vaše srdce se potěší (Iz 66,14). Člověk je veselý - i srdce je veselé, neboť je psáno: Srdce veselé podporuje léčení (Př 17,22). Člověk je dobrý - i srdce je dobré, neboť se praví: Srdce je veselé a dobré (Est 5,9).

 

^{1) Resp. "sluch" (Wertheimer tuto část považuje za nadbytečnou, protože o uších se již mluvilo).}

    ^{Některé paralelní pasáže viz také v Kohelet raba 1.16.1.}

^{2) Slovo chokek (překládáno jako "správce" či "velitel") znamená zákonodárce, tesajícího či vyrývajícího (chokek) zákony a ustanovení, a také jeho nástroj (překládáno pak jako "velitelská hůl" či "palcát").}

^{3) Zde má být zřejmě jiný důkazný verš - viz Kohelet raba (tamtéž): Neboť se praví: (Zdali) nešlo mé srdce (2 Kr 5,26).}

^{4) Úryvek je přeložen ve prospěch výkladu, obvykle: Napsal je na desku tvého srdce.}

^{5) Výrok se v Písmu nenachází. Wertheimer navrhuje jako jinou možnost např. verše Kaz 2,23 nebo Pís 5,2.}

^{6) Výklad pracuje s významy slov šerirut a tifšut. Mohli bychom říci, že když člověku ztvrdne srdce (obalí se tukem, "ztěžkne" a "ztloustne"), stává se tvrdým, zatvrzelým a postupně i hloupým ("natvrdlým").}

^{7) Hebrejské spojení natati et libi ("předsevzal jsem si") je zde chápáno doslova.}

 

Vše, co je v člověku, je i v srdci. Odtud [víme], že srdce vyváží [všech] 248 lidských orgánů. Navíc je v člověku 12 činností [vykonávaných 12 orgány], a to:¹⁾ srdce chápe poznání a porozumění, ledviny radí dobré a špatné rady, ústa rozmělňují všechny druhy jídel, jazyk dovršuje všechny jemné chutě rozdrcených [potravin];²⁾ patro ochutnává všechny jemnosti jídel. Průdušnice produkuje a vydává všechny dechy a hlasy. Hltan polyká veškeré jídlo a pití, plíce nasávají všechny druhy vlhkosti, játra se hněvají, žlučník do nich odkapává [žluč] a uklidňuje je, slezina se směje všem druhům vtipu,³⁾ kurkevan⁴⁾ promílá všechny druhy jídel, keva⁵⁾ uspává sladkým spánkem. Pokud oba [orgány]⁶⁾ uspávají, člověk neví, co se na světě děje, neboť se praví: A nevěděl - při jejím uléhání, ani při jejím vstávání (Gn 19,33).

 

^{1) Viz podobný výčet v Berachot 61a-b (nicméně s jistými rozdíly), příp. zčásti i v} Sefer jecira ^5,5(6).

^{2) Text není úplně průhledný. Překládám se slovem šechikot (rozdrcené věci); podle verzí, jež Wertheimer uvádí v pozn. 108, s. 377, lze však přeložit i se slovem sechikot ("jazyk dovádí k dokonalosti všechny jemné odstíny vtipkování"), nebo podle znění: lašon gomer kol minej sichot, "jazyk završuje všechny druhy mluvení". Tyto nejasnosti kolem úst, patra a jazyka mohou být důvodem, proč je orgánů 13. Nicméně v Berachot jich máme také tolik: jsou zde jazyk a ústa, chybí patro, ale navíc je nos (viz níže).} 

^{3) Zde dáváme přednost slovesu sachak (smát se).}

^{4) První trávicí orgán, uvedený např. v Sefer jecira na cit. místě.}

^{5) Druhý (trávicí?) orgán, uvedený tamtéž.}

^{6) Nevíme, co je zde myšleno druhým orgánem (kurkevan?). V Berachot 61b je zmíněn ještě "probouzeč", kterým je nos, a následující výrok o "obou" má tento význam: "Keva uspává, nos probouzí. Pokud probouzeč uspává a uspávač probouzí, [člověk] je oslaben a hyne. Tana [učí]: Pokud oba uspávají, nebo oba probouzejí, [člověk] hned zemře." Nicméně v našem textu postupuje výklad trochu jiným směrem.}

 

Jiný výklad: Láska není nikde jinde než v srdci, neboť se praví: A budeš milovat Hospodina, svého Boha, v celém svém srdci (Dt 6,4). A ani nenávist není jinde než v srdci, neboť se praví: Nebudeš nenávidět svého bratra ve svém srdci (Lv 19,17). Právě v srdce je i horlivost, neboť se praví: Neb den odplaty je v mém srdci (Iz 63,4). Právě v srdci je i starost, neboť se praví: Starost v srdci muže ji tíží (Př 12,25). Právě v srdci je i strast, neboť se praví: Odstraň hoře ze srdce svého (Kaz 11,10). 

Proto Svatý, budiž požehnán, hledí právě na srdce, jak se praví: Neboť člověk se dívá na [to, co vidí] oči, ale Hospodin se dívá na srdce (1 S 15,7).