Chet

Chet: Nečti chēt, nýbrž chet ("hřích")¹⁾, protože hřích bude počítán hříšníkům Izraele za spravedlnost. Jakým způsobem? Ve chvíli, kdy spatří tvář Gehinom, přijmou na sebe soud Gehinom; ale jakmile je z něj vyvedou a skrze pokání se navrátí před Svatého, budiž požehnán, ihned přijmou tvář Šechiny jako spravedliví a zbožní, kteří nikdy nezhřešili. A za každý hřích, který byl v jejich rukou, přijmou odměnu jako za spravedlnost, neboť se praví: A odvrátí-li se hříšník od svého hříchu (...) a bude-li činit právo a spravedlnost (...), za ně²⁾ životem bude žít (Ez 18,27n). Není psáno "s nimi" (ba-hem), nýbrž "za ně" (alejhem), což nás učí, že [také] za ně on bude žít (Ez 33,19) životem příštího světa spolu se spravedlivými a zbožnými, čistými, přímými, konajícími milosrdné a dobročinné skutky, s těmi, kdo vládnou Tórou a s muži věrnosti příštímu světu. A nejen to, neboť [služební andělé] je vyvedou a usadí do ješivy po boku Šechiny, jelikož zlomili své srdce v pokání před Svatým, budiž požehnán, jak se praví: Blízko je Hospodin těm, kdo mají zlomené srdce (Ž 34,19).

 

^{1) Písmeno chet je psáno jako chet-jod-tav, slovo "hřích" jako chet-tet-alef s ševa pod tet.}

^{2) Tj. jako odměnou za všechny, i své předchozí skutky. Slovo alejhem se v citovaném Ezechielově verši nenachází, protože náš výklad se původně vztahuje na jiný jeho velmi podobný verš - 33,19, který je naznačen v další větě: A odvrátí-li se hříšník od svého hříchu a bude-li činit právo a spravedlnost, za ně on bude žít. Viz Joma 86b a Raši ad hoc: "Za vše, co učinil, i za přestoupení."}

 

Jiný výklad [verše]: Blízko je Hospodin těm, kdo mají zlomené srdce (Ž 34,19). Učí nás to, že s každým, jehož srdce je zlomené po všechny dny, jehož duch je po všechny dny skromný a jehož řeč je po všechny dny v jeho ústech umenšena, po všechny dny kráčí Šechina. A nejen to - nýbrž Písmo mu [to] přičítá za oltář, vybudován v jeho srdci, na němž po všechny dny obětuje celooběti i pokojné oběti před Svatým, budiž požehnán, neboť se praví: Oběťmi Bohu je zlomený duch, zlomeným srdcem a zdeptaným, Bože, nepohrdneš (tamtéž 51, 19).³⁾

Jiný výklad [verše]: Blízko je Hospodin těm, kdo mají zlomené srdce (tamtéž 34,19); neboť ti, kdo mají zlomené srdce, jsou před Svatým, budiž požehnán, milováni více než služební andělé, protože služební andělé jsou vzdáleni od Šechiny 36 tisíc myriád parasang, jak se praví: Serafim stáli shora od Něj (mi-ma'al lo) (Iz 6,2). Slovo lo (Něj) má v gematrii [hodnotu] 36. To nás učí, že Tělo Šechiny [má] 236 tisíc myriád parasang - 118 od beder nahoru a 118 od beder dolů.⁴⁾ Tyto parasangy jsou totiž parasangy, které má [Svatý, budiž požehnán]: Jeho parasanga má 1000 tisíců loktů, a Jeho loket má 4 pídě a dlaň, a Jeho píď [měří] od jednoho konce světa po jeho [druhý] konec, neboť se praví: Kdo svou hrstí změřil vody a nebesa pídí vyměřil? (Iz 40,12).

 

^{3) Viz Sota 5b či Sanhedrin 43b; ten, kdo je v duchu pokorný, jako by obětoval všechny předepsané chrámové oběti.}

^{4) Číslem 118 tisíc myriád parasang se v Hejchalot zutarti (viz Schäfer, Synopse § 376) vyměřuje Postava sedící na Trůně, číslem 236 000 myriád pak Postava stojící.} 

 

Jiný výklad [verše] Nebesa pídí vyměřil (Iz 40,12) nás učí, že Nebesa a Nebesa nebes⁴⁾ jsou jednu [Boží] píď dlouhá, jednu [Boží] píď široká a jednu [Boží] píď vysoká. A země a všechny propasti jsou dlouhé [jako] parasanga jedné nohy, parasangu jedné nohy široké a parasangu jedné nohy vysoké až po výšinu první oblohy (raki'a). Avšak těm, co mají zlomené srdce, je Svatý, budiž požehnán, po všechny dny po boku - loket vedle lokte, protože se praví: Blízko je Hospodin těm, kdo mají zlomené srdce (Ž 34,19).

 

^{4) Ha-šamajim a Šemej ha-šamajim zde mohou být názvy jednotlivých obloh, viz také např. Chagiga 12b.}

 

Jiný výklad [verše]: Blízko je Hospodin těm, kdo mají zlomené srdce (Ž 34,19). Blízko je těm, kdo mají srdce zlomené, ale nikoli těm, kdo mají srdce bojácné? Vždyť se praví: Řekněte bojácným srdcem: buďte silní, nebojte se (Iz 35,4)! Spíše nás to učí, že Svatý, budiž požehnán, vzdaluje svou Šechinu ode všech, co mají povýšené srdce a všichni [tito] jsou před Ním považováni za ohavnost, neboť se praví: Ohavností je Hospodinu každý povýšeného srdce, zaručeně nebude zproštěn (Př 16,5). A ohavnost není nic jiného než modlářství, jak se praví: A nepřivedeš ohavnost do svého domu (Dt 7,26). Z toho shledáváme, že každý v němž je nadutost ducha, jako by sloužil modloslužbu.⁵⁾ A nejen to, neboť Písmo mu [to] přičte, jako by stavěl ve svém srdci [modlářskou] výšinu a vykuřoval na ní kadidlem k modloslužbě, jak se praví: Neb všechny tyto ohavnosti vůči Bohu činili mužové té země (Lv 18,27); proto se praví, že ohavností Hospodinu je každý povýšeného srdce (Př 16,5).

A co znamená: Zaručeně⁶⁾ nebude zproštěn (tamtéž)? Učí nás to, že ačkoli je v něm spravedlnost a milosrdné skutky - jako když náš praotec Abrahám získal svou spravedlností nebe i zemi, tento i příští svět, jak se praví: A řekl Abram králi Sodomy: "Pozvedl jsem svou ruku k Hospodinu, Bohu nejvyššímu, vlastníku nebe i země" (Gn 14,22) -, ale [zároveň] je v něm nadutost ducha, nebude zproštěn soudu Gehinom.⁷⁾

 

^{5) Viz také Sota 4b.}

^{6) Dosl. "ruku k ruce".}

^{7) Viz Sota 4b, Bava batra 10b, Avoda zara 18b.}

 

Jiný výklad [verše]: Zaručeně nebude zproštěn (Př 16,5) nás učí, že ačkoli je v něm Tóra a moudrost - tak jako [u] našeho učitele Mojžíše, mír s ním, jenž přijal Tóru z ruky do ruky - , ale je v něm nadutost ducha, nebude zproštěn soudu Gehinom. A [Písmo] také říká: Neboť Hospodin je vyvýšený, ale hledí na poníženého, povýšeného z dálky pozná (Ž 138,6). A hledí-li na poníženého, na povýšeného snad nehledí? Spíše nás to učí, že Svatý, budiž požehnán, nepřihlíží k tomu, v němž je nadutost ducha, tak jako ten, kdo nepřihlíží k člověku, jenž ho od mládí nenávidí - neboť tím, kdo nenávidí Svatého, budiž požehnán, není nikdo jiný než ten, v němž je nadutost ducha, a tím, kdo Ho miluje, není nikdo jiný nežli ten, v němž nadutost ducha není, jak se praví: Srdcem zlomeným a zdeptaným, Bože, nepohrdneš (Ž 51,19). Proto se [také] praví: Neboť Hospodin je vyvýšený, ale hledí na poníženého (Ž 138,6).

A co znamená: Povýšeného z dálky pozná? (tamtéž)? K čemu jsou dva jody?⁸⁾ Učí nás to, že Svatý, budiž požehnán, řekl: "Každému člověku, v němž je nadutost ducha, to přičtu, jako by mě proklel⁹⁾ v obou světech - ty dva jody nejsou nic jiného než jeden za tento svět a druhý za svět příští. A každému, jenž obětuje svůj [zlý] sklon po všechny dny a vyzná se nad ním, to přičtu, jako by mě oslavil¹⁰⁾ ve dvou světech - v tomto světě i ve světě příštím, neboť se praví: Obětující vyznání¹¹⁾ oslaví mě, a uzpůsobujícímu cestu dám spatřit Boží spásu (Ž 50,23). K čemu jsou zde dva nuny?¹²⁾ Jednou [mě oslaví] v tomto světě a jednou ve světě příštím."

 

^{8) Ve slově jejeda (pozná).}

^{9) Dosl. "zlehčil".}

^{10) Dosl. "přidal mi na váze".}

^{11) Slovo toda (dík) se zde chápe spíše ve smyslu verše Joz 7,19; viz také Sanhedrin 43b.}

^{12) Ve slově jechabdaneni (oslaví mě).}