Bet
Nečti bej,1) nýbrž bejt [tj. "dům"]. A co znamená bejt? Svatý, budiž požehnán, řekl: "Zbudoval jsem, utvořil jsem, vyměřil jsem - vyměřil jsem, utvořil jsem, zbudoval jsem2) dva3) své paláce: jeden nahoře a jeden dole. Utvořil jsem všechny řády Počátku, vyměřil jsem život tohoto světa a život světa příštího, jak se praví: Kdo vyměřil ducha Hospodinova [a byl mu rádcem a dal mu poznat]? (Iz 40,13).
Jiný výklad: Bet je porozumění (bina) - v každém bet je obsaženo porozumění. Svatý, budiž požehnán, řekl: "S bet jsem svět stvořil, s bet jsem svět odsoudil, s bet jsem svět zničil, s bet jsem zmátl na světě jazyk, s bet jsem požehnal Ezrachejského,4) s bet jsem požehnal Izáka, s bet jsem požehnal Jákoba, s bet jsem požehnal [izraelské] kmeny, s bet jsem požehnal Josefa, s bet jsem požehnal Izrael, s bet jsem požehnal Jeruzalém, s bet jsem požehnal Sijón, s bet jsem požehnal Svatyni a s bet jsem požehnal příští svět.
A odkud [víme], že [Svatý, budiž požehnán,] stvořil s bet svět? Neboť se praví: Na počátku (be-rešit) stvořil Bůh [nebe a zemi] (Gn 1,1).5) Odkud [víme], že s bet svět soudil? Neboť se praví: Konec veškerého těla přišel (ba) přede mne (Gn 6,13). Není psáno "přistoupil přede mne" či "je blízko přede mnou", nýbrž přišel přede mne. Odkud [víme], že s bet svět zničil? Neboť se píše: V ten den (ba-jom) byly protrženy všechny prameny propasti veliké (tamtéž 7,11). Odkud [víme], že s bet na světě zmátl jazyk? Praví se totiž: Neb tam zmátl (balal) Hospodin řeč celé země (tamtéž 11,9). Není psáno "zvrátil", "vyměnil", "smíchal", nýbrž zmátl. Odkud [víme], že s bet požehnal Ezrachejského? Protože je psáno: A Hospodin požehnal Abrahama ve všem (ba-kol) (tamtéž 24,1). Není psáno "ke všemu dobrému", "k dobru", "ke chvále", nýbrž ve všem. Odkud [víme], že s bet požehnal Izáka? Jelikož se praví: A přišel Izák z cesty (ba mi-bo) (tamtéž 24,62). Odkud [víme], že s bet požehnal Jákoba? Neboť na všech místech [v Tóře] je psáno dům (bejt) Jákobův (např. Ex 9,3), nikoli "stan Jákobův", "příbytky Jákobovy", "kořen Jákobův". Odkud [víme], že s bet požehnal [izraelské] kmeny? Neboť se praví: A Izrael, jehož jsem si vyvolil (bacharti) (Iz 44,1). Nepíše se "zažádal", "vybral" či "oblíbil", nýbrž vyvolil. Odkud [víme], že s bet požehnal Josefa? Jelikož čteme: A [bude]... dům (bejt) Josefův plamenem (Abd 1,18). Nepíše se "tábory Josefovy", "příbytky Josefovy" či "obydlí Josefovo", nýbrž dům Josefův. Odkud [víme], že s bet požehnal Izrael? Neboť se praví: Hospodin... požehná, požehná dům (bejt) Izraele (Ž 115,12).6) Nepíše se "sémě Izraele", nýbrž dům Izraele. Odkud [víme], že s bet požehnal Jeruzalém? Protože je psáno: Hospodin... vyvolil (bachar) ještě Jeruzalém (Za 1,17). Nepíše se "vybral", "zalíbil si", nýbrž vyvolil. Odkud [víme, že s bet požehnal] Sijón? Praví se totiž: Neboť zbudoval (bana) Hospodin Sijón (Ž 102,17). Nepíše se "založil", "upevnil", ani se nepíše "pozvedl", nýbrž zbudoval. Odkud [víme, že s bet požehnal] Svatyni? Protože čteme: Neboť můj dům je domem (bejt) modlitby (Iz 56,7). Nepíše se "můj stánek", "můj příbytek", "mé sídlo", nýbrž můj dům. Odkud [víme, že s bet požehnal] příští svět? Poněvadž se praví: Neb hle, já tvořím (bore) nebesa nová i zemi novou (Iz 65,17). Nepíše se "utvářím", "upevňuji", "pozvedám", nýbrž "buduji", tvořím.
Jiný výklad bet: Čím se liší bet od všech [ostatních] písmen? Tím, že jím Svatý, budiž požehnán, stvořil všechny řády Počátku, jelikož Svatému, budiž požehnán, bylo známé a zjevné, že v budoucnu bude svět zničen dvakrát - jednou ve dnech pokolení potopy a podruhé na konci [po uplynutí] 6 093 let. Bet je totiž v gematrii dva.
Jiný výklad: protože dvakrát měl být zničen Chrám.
Jiný výklad: protože Svatý, budiž požehnán, řekl: "V budoucnu se chystám stvořit tento svět a svět příští."
Jiný výklad: protože Svatý, budiž požehnán, řekl: "Chystám se stvořit nebesa a zemi - dva paláce: nebesa, která jsou má, a zemi pro syny lidské, neboť se praví: Ta nebesa - nebesa pro Hospodina a tu zemi dal synům lidským (Ž 115,16)."
Jiný výklad: protože [tím] Svatý, budiž požehnán, naznačil, že v budoucnu budou smrtelníci sloužit dvěma mocnostem: Izrael bude sloužit Jeho Jménu a národy světa jménu model.
Jiný výklad: protože tvorové na světě se budou řídit dvěma sklony - dobrým sklonem a zlým sklonem.
Jiný výklad: protože všichni tvorové, které se chystám stvořit, nebudou leč samec a samice.
Jiný výklad: Proč Nauka praví: V počátku (be-rešit)? Kvůli třem, kteří se nazývají "počátek" (rešit), což jsou Tóra, Izrael a bázeň [vůči Svatému, budiž požehnán]. Odkud [to víme] o Tóře? Neboť se praví: Hospodin měl mě co počátek své cesty (Př 8,22). Odkud [to víme] o Izraeli? Neboť se praví: Svatý je Izrael Hospodinu, počátek Jeho úrody (Jr 2,3). Odkud [to víme] o bázni? Neboť se praví: Počátkem moudrosti je bázeň Hospodinova (Ž 111,10). Tóra [je zde] kvůli Izraeli, neboť se praví: Ten lid jsem utvořil pro sebe, mou chválu budou vypravovat (Iz 43,21).7) A odkud [víme], že ten lid je Izrael? Neboť se praví: [Dokud, Hospodine, neprojde Tvůj lid, dokud neprojde ten] lid, který jsi získal (Ex 15,16). Izrael [je zde] kvůli bázni, neboť se praví: A nyní, Izraeli, co Hospodin, Tvůj Bůh, od tebe žádá? Jen aby ses obával Hospodina, svého Boha (Dt 10,12).
Jiný výklad bet: Ve mně8) je porozumění (bina) veškeré bázni, ve mně je porozumění každému tvoru, ve mně je porozumění veškeré duši (nefeš), ve mně je porozumění veškeré nešamě, ve mně je porozumění veškerému duchu, neboť kdyby nebylo porozumění, svět by neobstál ani na chvíli, jak se praví: Vezměte si muže moudré a rozumné (nevonim) [a znalé](Dt 1,13). V té chvíli Svatý, budiž požehnán, řekl Izraelitům: "Synové moji, vezměte si ty, kteří vládnou porozuměním, aby vám byli vůdci." Mojžíš hned šel a obrátil se na všechny příbytky Izraele, aby v nich hledal ty, kdo vládnou porozuměním, ale nenašel [je], jak se praví: A vybral jsem vůdce vašich kmenů, muže moudré a znalé (tamtéž 1,15), nicméně rozumné nenašel. Z čehož se učíš, že porozumění je před Svatým, budiž požehnán, větší než Tóra, neboť i kdyby člověk četl Tóru, Proroky a Spisy, opakoval si Mišnu, midraš halachot a agadot, šemu'ot, tosafot, mošelot, ma'amadot a hagadot a všechny řády midrašů,9) ale neměl by v sobě porozumění, jeho Tóra by mu byla naprosto k ničemu. Jak se praví: A porozumění jeho rozumných se skryje (Iz 29,14).
Jiný výklad: Proč Svatý, budiž požehnán, stvořil svět s bet v be-rešit (Gn 1,1) a Tóru ukončil [s lamed, jak čteme]: ... před očima celého Izraele [ve verši:] A ke všemu ruka mocná (Dt 34,12)?10) A když je dáš dohromady, bude z nich bal (nic),11) a když je obrátíš, bude z nich lev (srdce)? Svatý, budiž požehnán, řekl Izraelitům: "Synové moji, naplníte-li dvě míry (midot), jimiž jsou 'nic' a 'srdce', budu k vám přistupovat tak, jako byste naplnili celou Tóru - od bet až po lamed."12)
1) V běžném zápisu se písmeno bet píše pomocí bet-jod-tav a čte se stejně jako slovo "dům"; tato verze textu Otijot má tu zvláštnost, že písmena jsou někdy zapisována pod vlivem arabštiny (bet je psáno jako bej a vnímáno jako ba, dalet je zapisováno jako daled nebo dal ap.).
2) Počáteční písmena sloves - baniti, jacarti, tachanti/tachanti, jacarti, baniti - tvoří slovo bejt tam a pozpátku.
3) Taková je zároveň číselná hodnota písmena bet, viz také výklady níže.
4) Ezrachi (či Ejtan Ezrachi, viz Ž 89,1) je podle tradice jiné jméno pro Abrahama, srv. např. Bava batra 15a (kde se ejtan ezrachi - "východní stálost" či "síla" dává do souvislosti se "spravedlností z východu" z verše Iz 41,2), aj.
5) Důkazy každého z těchto tvrzení se zakládají na tom, že slova, jež jsou pro ně rozhodující, začínají písmenem bet.
6) Verš však lze číst i více explicitně než v běžné verzi: Hospodin... požehná, požehná s bet Izrael, protože et zde může být jak akuzativní částicí, tak předložkou "s". I kvůli tomu jsme jej použili namísto původně uvedeného verše Ž 135,19, který se zdá být méně vhodný, protože v něm naopak Izrael žehná Bohu.
7) Mou chválu, tj. Tóru, viz také druhou část verše Ž 111,10, příp. Ž 106,12.
8) Bi (kvůli mně, se mnou, skrze mě atd.). Anebo: "Bet (psáno bej) je porozumění veškeré bázni, bet je porozumění každému tvoru, atd. tímto způsobem." V krakovském rkp.: "V něm (bo) je" atd. Podobnou variantu výkladu nacházíme např. v Jalkut Šim'oni (Berešit 1,2 nebo Mišlej 8,942): "Svatý, budiž požehnán, hleděl do Tóry a [tak] stvořil svět; a Tóra pravila: V počátku (be-rešit), [tj.] ve mně, počátku (bi rešit) stvořil Bůh..." (Také: kvůli mně, se mnou, skrze mě atd.)
9) Šemu'ot - tradice diskusí o halachických otázkách, mošelot - přirovnání, podobenství, ma'amadot - různé oddíly z Písma, Mišny či Talmudu, určené pro každý den týdne a čtené po ranní bohoslužbě. Hagadot jsou zde jasně odlišeny od agadot, ale je obtížné posoudit, v čem se tu liší (definice se zakládají např. na užším či širším vztahu těchto narativních složek tradice k biblickým pasážím či ke svým halachickým protějškům a během historického vývoje se měnily, takže k upřesnění by bylo nutné přesněji znát stáří daného textu; blíže viz např. Berachyahu Lifshitz, Aggadah Versus Haggadah: Towards a More Precise Understanding of the Distinction, Dine Israel, 2007, 11-29). Jinou rkp. variantou pro "všechny řády midrašů" je "všechny řády Počátku" (tj. Stvoření).
10) Posledním slovem Tóry (Pětikniží) je slovo Izrael ve verši Dt 34,12, tudíž posledním písmenem je lamed.
11) "Bal" je slovesným záporem "ne-", "aniž" nebo předložkou "bez".
12) Tento výklad poukazuje na "úzkou cestu" srdce. Wertheimer (s. 358, pozn. 42) komentuje v tom smyslu, že člověk má sám sebe považovat za nic a nemá se vyvyšovat, protože Tóru lze nalézt jedině u toho, kdo je pokorný – je totiž podobná vodě, která teče jen shora dolů. Potom si ji může "brát k srdci", jak čteme u Ezechiela (40,4): Viz očima svýma a ušima svýma slyš a vezmi si k srdci [vše, co ti ukážu], tj. uplatnit veškerou bdělou pozornost vůči Božímu slovu, která je také jistým sebeomezením a "chudobou" smyslů i ducha. Tento stav mysli lze pěkně ilustrovat také veršem Ž 17,3: Zkoumal jsi mé srdce (lev), navštívil je v noci, tříbil jsi mě, aniž jsi co shledal (bal-timca), můj záměr nepřešel mi přes rty.