He

(He va).¹⁾ He není nic jiného než výjimečné Jméno, jímž byl stvořen celý svět, neboť se praví: Toto jsou rody nebes a země při jejich stvoření (Gn 2,4). Nečti při jejich stvoření (be-hibare'am), nýbrž "s he je stvořil" (be-he bera'am).²⁾ A odkud [víme], že i nebesa a země, které budou v budoucnu obnoveny, byly stvořeny nejinak než s he? Protože se praví: Jakož tato nová nebesa a tato nová země [které učiním, stanou přede mnou] (Iz 66,22). Není psáno "nová nebesa a nová země", nýbrž tato nová nebesa a tato nová země,³⁾ z čehož ses naučil, že pro Svatého, budiž požehnán, nebylo obtížné - ani při díle počátečním, [jež se týká] tohoto světa, ani při díle konečném, [jež se týká] světa příštího - stvořit je nejinak než slovem, v němž není hmota.⁴⁾ 

Jak se [tedy] navíc liší he od všech [dalších] hlásek, jejichž prostřednictvím byla Izraeli dána Tóra? Není v něm totiž hmota - neboť u všech hlásek, když je člověk ústy vyluzuje, pohybuje při tom rty a jazykem a z úst mu vychází krapet slin, ovšem když člověk vyluzuje z úst he, nepohybuje při tom ani jazykem, ani rty, a ani krapet slin z jeho úst nevychází. Všechny [další] hlásky pojímají nečistotu, ale he nečistotu nepojímá. Proč? Protože všechna výjimečná Jména jsou psána nejinak než s he a s he byly zapečetěny nebesa a země, tento svět, příští svět i dny Mesiáše.

 

^{1) Zvláštní kapitola o vav ve spisu chybí; hlásky předznamenávají výklad týkající se výjimečného Jména.}

^{2) He se píše jako he-jod, což také poukazuje na dvě písmena tetragramu.}

^{3) Ha-šamajim ha-chadašim ve-ha-arec ha-chadaša. Písmeno he se zde nachází v podobě určitého členu před všemi uvedenými slovy, dosl. "ta nebesa, ta nová a ta země, ta nová".}

^{4) Hebr. mamaš. Podle níže uvedených výkladů je he chápáno jako čistý dech.}

 

A kolik je písmen, jimiž jsou zapečetěny nebesa a země? Je jich dvanáct, což odpovídá dvanácti hodinám dne, dvanácti hodinám noci, dvanácti měsícům roku, dvanácti souhvězdím, dvanácti [izraelským] kmenům a dvanácti zemím,⁵⁾ jež jsou všechny podle jmen [těchto] kmenů, jak se praví: Ustanovil hranice národů podle počtu synů Izraele (Dt 32,8) - a to je těch 12 písmen, neboť se praví: Jsem, jenž jsem (Ehje ašer ehje) - Jsem (Ehje) mě poslal k vám (Ex 3,14). [Slovo] ehje je zde třikrát, což je 12 písmen.

A jakým způsobem je [Svatý, budiž požehnán,] jimi zapečetil? Čtyři [písmena] na každou světovou stranu: dvě písmena nad každou světovou stranu a dvě písmena pod každou světovou stranu. Ale čtvrtá světová strana je otevřená, stojí a není zapečetěna. A je doba, kdy je otevřena, stojí a není zapečetěna, a je doba, kdy zapečetěna je. A v době, kdy je zapečetěna, je zapečetěna nejinak než s JHVH - JH nahoře, VH dole. A proč existuje doba, kdy je otevřená? Protože skrze ni sestoupil Svatý, budiž požehnán, aby zmátl jazyk, jak se praví: A sestoupil Hospodin, aby viděl to město (Gn 11,5), a skrze ni sestoupil na horu Sinaj, neboť se praví: A sestoupil Hospodin na horu Sinaj (Ex 19,20), a skrze ni v budoucnu sestoupí do Jeruzaléma, aby obnovil svět, jak se praví: A stanou Jeho nohy v ten den na hoře Olivové (Za 14,4) a [Písmo rovněž] praví: Tak sestoupí Hospodin zástupů k boji na hoře Sijón (Iz 31,4).

Všechna ta písmena [jména Ehje] jsou z ohně a jejich vzhled je jako vzhled záblesku [viz Ez 1,14] a kolem nich je planoucí světlo. Rozměr výšky (ši'ur koma) každého jednoho [jména] je 21 000 myriád parasang a všechna vážou koruny ze záblesků záře, protože jsou vytesána rydlem, [jímž je] prst na ruce Svatého, budiž požehnán. A odkud [víme], že rozměr každého jména je 21 000 myriád parasang? Protože rozměr [slova] ehje je v gematrii 21.⁶⁾ A co znamená, když Písmo říká: Jsem, jenž jsem (Ex 3,14)? Svatý budiž požehnán, řekl: "Já jsem byl a budu: "Já jsem byl před tím, než jsem stvořil svět, a Já jsem tím, kdo svět stvořil, a Já budu ve světě příštím."⁷⁾

 

^{5) Viz také Bamidbar raba 14,18 a Seder raba di-vrešit, kap. 6.}

^{6) Alef (1) - he (5) - jod (10) - he (5).}

^{7) Výklad má na zřeteli také fakt, že sloveso ehje zde vyjadřuje budoucí čas, tedy: Budu, jímž budu.}

 

Jiný výklad [verše]: Jsem, jenž jsem (ehje ašer ehje) (Ex 3,14). Svatý, budiž požehnán, řekl: "Já jsem Pánem všeho, utvořil jsem vše - vše jsem utvořil, všeho Pánem jsem Já."⁸⁾

Jiný výklad [verše]: Jsem, jenž jsem (tamtéž). Svatý, budiž požehnán, řekl: "S vlastností slitování (midat rachamim) jsem stvořil svět, s vlastností slitování ho řídím, a s vlastností slitování ho v budoucnu obnovím." A odkud [víme], že [Svatý, budiž požehnán,] stvořil svět s vlastností slitování? Neboť se praví: Vzpomeň na své slitování, Hospodine, a na své milosrdenství, neboť ony jsou od věčnosti (Ž 25,6). A odkud [víme], že ho s vlastností slitování řídí? Neboť se praví: A přešel Hospodin nad jeho tváří [a zvolal: Hospodin, Hospodin, Bůh slitovný a milostivý (...) chová milosrdenství vůči tisícům...] (Ex 34,6). A odkud [víme], že s vlastností slitování ho v budoucnu obnoví? Neboť se praví: Proto pravil Hospodin toto: Navrátím se k Jeruzalému se slitováním, můj Dům bude vybudován v něm (Za 1,16).

 

^{8) Začáteční písmena slov adon ha-kol, jacarti ha-kol - ha-kol jacarti, ha-kol adon tvoří písmena slova ehje tam a pozpátku (alef-he-jod-he/he-jod-he-alef).}

 

Jiný výklad [verše]: Jsem, jenž jsem (Ex 3,14). Svatý, budiž požehnán, řekl: "S vlastností dobra jsem stvořil svět, s vlastností dobra jej řídím a s vlastností dobra jej v budoucnu obnovím." A odkud [víme], že [Svatý, budiž požehnán,] stvořil svět s vlastností dobra? Praví se totiž: Dobrý je Hospodin ke všem a slitování Jeho na všech Jeho dílech (Ž 145,9). A odkud [víme], že jej s vlastností dobra řídí? Neboť se praví: Dobrý je Hospodin, je k záštitě v den soužení (Nahum 1,7). A odkud [víme], že ho s vlastností dobra v budoucnu obnoví? Neboť se praví: Prokáže dobro Hospodin dobrým (Ž 125,4).⁹⁾

 

^{9) V tomto světě je Hospodin dobrý ke všem (viz Ž 145,9) a prokazuje dobro i hříšníkům, aby jim oplatil i to málo dobrého, co snad učinili. Nicméně v příštím světě prokáže dobro těm, kteří byli opravdu dobří. Viz Wertheimer, pozn. 63, s. 365 s citací Šocher tov, Ž 22.}

 

Jiný výklad [verše]: Jsem, jenž jsem (Ex 3,14). Svatý, budiž požehnán, řekl: "S vlastností věrnosti jsem tento svět stvořil, s vlastností věrnosti jej řídím a s vlastností věrnosti ho v budoucnu obnovím." A odkud [víme], že s vlastností věrnosti svět stvořil? Praví se totiž: Hospodine, můj Bůh jsi Ty, budu Tě vyvyšovat, vzdávat dík Tvému jménu, neboť jsi učinil zázrak, úradky odedávna, věrnost věrnou (Iz 25,1). A odkud [víme], že ho s vlastností věrnosti řídí? Neboť se praví: [Jeho dílo je dokonalé, neb všechny cesty Jeho jsou právo,] Bůh je věrnost, a nikoli podlost (Dt 32,4). A odkud [víme], že ho s vlastností věrnosti obnoví? Protože se praví: A má věrnost a mé milosrdenství bude s ním (Ž 89,25). 

A jaké jsou pečeti Jména, jímž byla zapečetěna všechna výjimečná jména, která jsou na Trůnu slávy? Praví se: Toto je mé Jméno navěky a toto je má připomínka z pokolení na pokolení (Ex 3,15). Toto je mé Jméno navěky - to jsou výjimečná jména. A toto je má připomínka z pokolení na pokolení - to jsou pečeti Jména, jelikož každé Jméno, které je v merkavě, má jméno a má přízvisko.¹⁰⁾ A Svatý, budiž požehnán, sedí na ohnivém Trůnu a kolem Něj jako ohnivé sloupy výjimečná jména - každé uvnitř ohnivého baldachýnu, každé uvnitř ohnivých zjevů, a s nimi veliká vojska ohnivých knížat, mocné oddíly ohnivých gedudim,¹¹⁾ a ve chvíli, kdy je [tj. jména] člověk používá, naplní se každá z obloh veskrze ohněm a [ta vojska] sestoupí, aby ohněm spálila svět. Ale jakmile dorazí k zemi a uvidí, že okraje nebes jsou svázány s okraji země a okraje země s okraji nebes a jsou zapečetěny pečetí ehje ašer ehje, hned ustanou ve svém hněvu a s celým světem i s dotyčným člověkem zacházejí s vlastností slitování. Ovšem kdyby [Svatý, budiž požehnán,] nezapečetil čtyři světové strany svou pečetí, a člověk by je [tj. jména] používal, hned by se celý svět naplnil ohněm,¹²⁾ jak se praví: Zdalipak není mé slovo jako oheň? - výrok Hospodinův (Jr 23,29). A toto bylo zjeveno Mojžíšovi na Sinaji kvůli lásce, kvůli slitování, kvůli pokoře, kvůli upřímnosti, kvůli poníženosti, kvůli spravedlnosti, kvůli věrnosti i kvůli smlouvě Abrahama, Izáka a Jákoba - že ačkoli Abrahám, Izák a Jákob, kteří byli větší nežli služební andělé a Svatý, budiž požehnán, je miloval dokonalou láskou více než celý svět, přesto nezjevil ono výjimečné jméno jim, nýbrž jedině Mojžíšovi, jak se praví: A jméno své Hospodin nedal jsem poznat jim (Ex 6,3). A co jim dal poznat? Pouze své jméno, které není výjimečné, jak se praví: A zjevil jsem se Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi jako El Šadaj (tamtéž) - dal jim poznat tři písmena, což odpovídá jim třema: šin odpovídá Abrahamovi, dalet Izákovi, jod Jákobovi. A jim všem zjevil jedno jméno, avšak Mojžíšovi zjevil všechna výjimečná jména - ať již jména, která jsou vyryta na královské koruně, již má [Svatý, budiž požehnán,] na hlavě, nebo jména vyryta na Trůnu slávy; jména, vyryta na pečetním prstenu na Jeho ruce; jména, která stojí jako ohnivé sloupy kolem jeho merkavot; jména, která poletují kolem Šechiny jako orlové merkavy; jména, jimiž jsou zapečetěny nebesa a země, moře i souš, hory a pahorky, saně z propastí, základy světa, řády Počátku, komnaty příbytků, [oblohy] Zevul a Aravot¹³⁾ i Trůn slávy, pokladnice života, zásobárny požehnání, zásobárny rosy a deště, zásobárny blesků, zásobárny oblaků, zásobárny větrů a zásobárny duší živých i zemřelých, neboť se praví: Dal poznat své cesty Mojžíšovi (Ž 103,7). A proč nezjevil své cesty Abrahamovi, jenž se odtrhl od modloslužby a byl připojen pod křídla Šechiny; Izákovi, jenž byl spoután na oltáři [jako] ovce bez vady a před Všudypřítomným vydal čtvrtinu své krve, a Jákobovi, jenž oprostil sám sebe, své syny, své dcery, své známé a blízké od hříchu a modloslužby, jak se praví: A řekl Jákob svému domu a všem, kdo byli s ním: Zbavte se cizích bohů (Gn 35,2)? Spíše tě to učí, že Abrahamovi [je] nezjevil, protože potomstvo Izmaela upadlo do Gehinom; Izákovi [je] nezjevil, protože potomstvo Ezaua upadlo do Gehinom. Ale proč [je] nezjevil Jákobovi? Jeho si sice Všudypřítomný zvolil za své zvláštní vlastnictví, vytesal jeho podobu na Trůn slávy, jak se praví: Neboť Hospodin si vyvolil Jákoba, Izraele k svému zvláštnímu vlastnictví (Ž 135,4), a skrze něj vzdávají slávu před Ním horní i dolní [bytosti] celý den, jak čteme: Ty jsi můj služebník, Izraeli, skrze tebe se oslavím (Iz 49,3); nicméně protože řekl, že jeho cesty budou před jeho Stvořitelem skryty, jak je psáno: Proč říkáš, Jákobe, a mluvíš, Izraeli: ,Má cesta bude skryta před Hospodinem [můj Bůh přehlíží mé právo]' (tamtéž 40,27), [Svatý, budiž požehnán,] mu výjimečné Jméno nezjevil.

 

^{10) Kinuj. Wertheimer, pozn. 65, s. 365, udává také verzi: "jelikož každé Jméno..., má pečeť a má přízvisko", což se zdá být správnější.}

^{11) Gedudim (setniny, roty) je zde spíše jméno řádu andělů, vyskytující se v hejchalotické literatuře.}

^{12) Viz podobné formulace v Seder raba di-vrešit.}

^{13) V překladu "Obydlí" a "Pláně". Viz Chagiga 12b.}