Gimel

Gimel dal(et).¹⁾ Co znamená gimel? [Toto písmeno nás] učí, že Svatý, budiž požehnán, řekl: "Poskytuji souhrn [svého] milosrdenství chudým - chudým ze [svého] milosrdenství souhrnem poskytuji,²⁾ neboť nebýt mých projevů milosrdenství, svět by nemohl přetrvat ani na chvíli."

A co je [oním] milosrdenstvím, které Svatý budiž požehnán, den co den prokazuje světu? Je to duch a duše, poznání a rozumnost, moudrost a chytrost, rada a síla, porozumění a myšlenka, zrak a sluch, chůze a hmat, otevření úst a odpověď jazyka,³⁾ které dává každému člověku, a skrze ně celý svět trvá, neboť se praví: Hospodinova milosrdenství plna je země (Ž 33,5).

Odkud [to víme] o duchu a duši? Neboť se praví: A vdechl mu v chřípí dech života (Gn 2,7) [a také:] Navrátí se prach do země, jak byl, a duch se vrátí k Bohu, jenž ho dal (Kaz 12,7). Odkud [to víme] o poznání a rozumnosti? Protože se praví: Neb Hospodin dává moudrost ze svých úst, poznání a rozumnost (Př 2,6). Odkud [to víme] o chytrosti, porozumění a myšlence? Neboť se praví: Aby dal prostoduchým chytrost, mladíku poznání a důvtip (Př 1,3). Odkud [to víme] o radě, obezřelosti a síle? Neboť se praví: Mnoho myšlenek je v srdci muže, [ale rada Hospodinova přetrvá] (Př 19,21).⁴⁾ Odkud [to víme] o zraku [a sluchu]? Neboť se praví: Tehdy se otevřou oči slepých [i uši hluchých se otevřou] (Iz 35,5). O chůzi [to víme] odkud? Neboť se praví: Tehdy poskočí chromý jako jelen (tamtéž, v. 6).⁵⁾ O hmatu [to víme] odkud? Neboť se praví: Zvedejte ruce [k svatyni a žehnejte Hospodinu] (Ž 134,2). Odkud [to víme] o otevření úst? Neboť se praví: Kdo vložil ústa člověku? (Ex 4,11). Odkud [to víme] o odpovědi jazyka? Neboť se praví: Pro člověka jsou řády srdce a od Hospodina odpověď jazyka (Př 16,1).

Jiný výklad: [A co je oním milosrdenstvím, které Svatý, budiž požehnán, den co den prokazuje světu?] Je to rosa, sprška a deště včasné, požehnané a hojné,⁶⁾ jež svatý, budiž požehnán, dává z výsosti nebes světu každý rok, jak se praví: A dám déšť vaší zemi v jeho čas [včasný i pozdní] (Dt 11,14). Neboť kdyby nebylo dešťů, padajících na svět, žádný člověk by nemohl přežít, jak se praví: Vydejte, nebesa, krůpěje shora, ať oblaka (šechakim)⁷⁾ zadští spravedlnost (Iz 45,8). Co [znamená] zadští spravedlnost? [Verš nás] učí, že kdyby nebylo spravedlnosti⁷⁾ a milosrdenství, které prokazuje Svatý, budiž požehnán, celému světu, svět by nedokázal obstát, jak se praví: Ať oblaka (šechakim) zadští spravedlnost (tamtéž) a je [také] psáno: A přikázal oblakům (šechakim) shůry, otevřel dveře nebes a jako déšť seslal jim manu, aby jedli (Ž 78,23n).

A jak se liší [nebe] Šechakim od ostatních obloh na výsostech? Tím, že právě v Šechakim se projevuje veškerá síla a mohutnost Svatého, budiž požehnán: Jeho moc, povznesenost, Šechina, Tóra, mana, [nebeský] Jeruzalém a Chrám - to všechno je v Šechakim. Odkud [to víme] o Jeho moci? Neboť se praví: Oddejte moc Bohu, Jeho povznesenost nad Izraelem a Jeho moc v Šechakim (Ž 68,35). Odkud [víme], že Jeho povznesenost je v Šechakim? Neboť se praví: Projíždí nebesy s tvou pomocí a svou povzneseností [skrze] Šechakim (Dt 33,36). Odkud [víme], že Jeho Šechina je v Šechakim? Neboť se praví: A přikázal Šechakim shůry (Ž 78,23). A [toto přikazování] souvisí právě s Šechinou, jak se praví: A přikázal Hospodin Bůh (Gn 2,16) - tj. Svatý, budiž požehnán, přikázal Šechakim připravovat druhy potravin živící Izrael. A odkud [víme], že v Šechakim je mana? Zde [totiž] kvůli spravedlivým a Izraelitům v příštím světě vzniklo drcení [many] pomocí mlýnských kamenů,⁹⁾ neboť se praví: [A přikázal Šechakim shůry, otevřel dveře nebes] a jako déšť seslal jim manu, aby jedli, a obilí nebeské jim dal (Ž 78,23n). Odkud [víme], že v Šechakim je Jeho Tóra? Neboť se praví: A jeho moc v Šechakim (Ž 68,35). A moc není nic jiného než Tóra, jak se praví: A moc svému lidu dává (tamtéž, 29,11).¹⁰⁾ A odkud [víme], že v Šechakim je postaven Jeruzalém a Chrám, [vyzdoben] drahokamy, perlami, safírem, rubínem a všemi druhy vzácných kamenů? Neboť se praví: [Město věrné, naplněné právem,] spravedlnost přenocuje v něm (Iz 1,21).¹¹⁾ A proč se [ta nebesa] nazývají Šechakim? Protože rozmělňují (šochekim) manu, rosu, déšť a obilí pro Izrael, ať v tomto nebo v příštím světě.

^{1) V Abecedě se písmeno dalet někdy zapisuje jako daled, jindy se zase zkracuje na dal (viz také následující kapitolu). Jde nejen o vliv arabštiny, ale v tomto kontextu jde také o narážku na propojení písmen gimel a dalet, vysvětleno v Šabat 104a jako úzký vztah mezi štědrým, prokazujícím dobro (gomel) a potřebným, chudým (dal) a mj. uvedeno i mnemotechnickou pomůckou gemol dalim ("prokazuj dobro chudým").}

^{2) Gimel se zde představuje jako notarikon věty: Gamalti jachad me-chasadim le-dalim a její obrácené varianty.}

^{3) Tj. volnost vyjadřování a schopnost mluvit.}

^{4) Podle jiných verzí je důkazem verš: Má je rada a obezřelost, Já jsem porozumění, má je síla (Př 8,14), což je logičtější.}

^{5) Podle jiných verzí je důkazem verš: Od Hospodina jsou kroky muže (Př 20,24).}

^{6) Myslí se tím deště jarní i deště podzimní, vydatné. Podle starých představ je země izraelská zcela závislá na "nebeských vodách", na rozdíl třeba od Egypta, zavlažovaného "pozemskými vodami" Nilu.}

^{7) Zde použité slovo cedaka poukazuje na význam milosrdné štědrosti a dobročinnosti.}

^{8) V rabínské literatuře, v Hejchalot a také zde je Šechakim rovněž jménem jedné z obloh.}

^{9) Srv. Chagiga 12b. Jméno Šechakim se zde chápe jako odvozeno od šachak, "mlít", viz níže.}

^{10) Srv. Zevachim 116a.}

^{11) Zde bychom tvrzení mohli doplnit ještě jiným veršem z Izajáše: Vysoce nedostupný je Hospodin, neboť přebývající na výsosti naplňuje Sijón právem a spravedlností (33,5), přičemž sloveso mile znamená nejen "naplnit", nýbrž také "vyplnit" ve smyslu "vkládat drahé kameny do obložení", a slovo mišpat (právo) zde může sloužit jako narážka na chošen mišpat velekněze.}

Jiný výklad Šechakim: Nečti šechakim, nýbrž sochekim ("tancující"), neboť ony tančí na všechny druhy písní, všechny druhy chvál a všechny druhy zpěvů před Šechinou v Chrámu, který je na výsosti, jak se praví: Důstojnost a nádhera je před Ním, moc a krása v Jeho svatyni (Ž 96,6), což je Jeho Chrám v Šechakim na výsosti, jehož jas pokrývá všechny nebeské komnaty na výsosti, neboť se praví: Pokrývá důstojnost Jeho nebesa (Ab 3,3).

Jiný výklad: Šechakim znamená, že před Šechinou v Chrámu, jenž je v Šechakim, stojí 1018 táborů,¹⁾aby před Ní pronášely "Svatý" každý den; a každý tábor má 1018 myriád služebných andělů. Takže stojí před Šechinou v Chrámu, který je v Šechakim, a vyzdvihují jméno Svatého, budiž požehnán, všemi druhy chvály a zpěvu. Od rána až do večera před Ním pronášejí: "Svatý, Svatý, Svatý." A od večera do rána před Ním praví: "Požehnána budiž Sláva Hospodina z Jeho místa." Pročpak? Protože Šechina v noci vystupuje na výsosti, do skrytých oblastí (mistarim),²⁾neboť se praví: Jistě, Ty jsi Bůh, jenž se skrývá (El mistater), Bůh Izraele, Spasitel (Iz 45,15).

^{1) Slovo šechakim dává v gematrii součet 1018 (šin = 300, chet = 8, kof = 100, jod = 10, koncové mem = 600).}

^{2) Viz Chagiga 5b: "Svatý, budiž požehnán, má [jedno] místo, a to se nazývá Mistarim (Skrýše)," což se odvozuje z verše Jer 13,17.}