Výklady veršů 7,7-7,9

7. 7. 1. ‘Jak půvabná a jak jsi přívětivá!’ [Pís 7,7]

Jak jsi půvabná v [plnění] přikázání a jak jsi přívětivá ve skutcích milosti!¹⁾

Jak jsi půvabná v [plnění] příkazů a jak jsi přívětivá v [dodržování] zákazů!

Jak jsi půvabná v [plnění] přikázání v domácnosti ohledně oddělování terumy a desátků! A jak jsi přívětivá v [plnění] přikázání na poli ohledně leket, šichecha a pe’a, ohledně desátku chudým a hefker!

Jak jsi půvabná v [dodržování] kil’ajim a jak jsi přívětivá ve lnu s [vlněnými] třásněmi!

Jak jsi půvabná v setbě a jak jsi přívětivá v [dodržování] neobřízky!

Jak jsi půvabná v setbě čtvrtého [roku] a jak jsi přívětivá v [dodržování] obřízky!

Jak jsi půvabná v [dodržování] odchlípnutí [předkožky] a jak jsi přívětivá v odříkávání Tefily!

Jak jsi půvabná v odříkávání Šma a jak jsi přívětivá v [dodržování] mezuzy!

Jak jsi půvabná v [dodržování] tefilin a jak jsi přívětivá v [dodržování] suky!

Jak jsi půvabná v [používání] lulavu a jak jsi přívětivá v pokání!

Jak jsi půvabná v dobrých skutcích a jak jsi přívětivá na tomto světě!

Jak jsi půvabná ve světě příštím a jak jsi přívětivá pro dny Mesiáše!

[Stojí psáno:] ‘Lásko, v potěšeních!’ [Pís 7,7] To je láska Abrahama, který byl blahosklonný ke králi sodomskému, jak si můžeš přečíst: ‘A řekl Abram králi sodomskému: Zvedl jsem ruku svou k Pánovi (...), jestli od nitě a až k řemínku střevíce!’ [Gen 14,22-23]

Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Lásko, v potěšeních!’ To je láska Daniela, který byl blahosklonný k Belšasarovi, neboť je psáno: ‘Tvé dary tvými budou a tvé odměny (u-nebazbejatach) jinému dej!’ [Da 5,17] – R. Aba bar Kahana řekl řekl: „Naboz je náčelník, tam říkají guvernérovi nebuzbezatach.”²⁾ – Rabi Berachja řekl: „[To znamená:] ‘tvá kořist (bazbuzajich)’, jste kořistníci, synové kořistníků! Přísloví praví: ‘[Ber] z dědictví, a nikoliv z něčí kořisti!’”

 

1) Viz vysvětlující poznámky k pasáži 1. 15. 1.

2) Belšasar tedy podle tohoto výkladu nabízel Danielovi guvernérskou funkci.

 

7. 8. 1. ‘Toto Tvé stání podobá se Támar!’ [Pís 7,8] – R. Chunja [řekl] jménem r. Dosy bar Tevet: „Svatý, budiž požehnán, stvořil ve Svém světě dva sklony: sklon k modlářství a sklon k chlípnosti. Sklon k modlářství byl již vykořeněn, ale sklon k chlípnosti stále trvá. Svatý, budiž požehnán, řekl: ‘Kdokoli dokáže odolat chlípnosti, na toho budu pohlížet, jako by odolal oběma [sklonům]!’”

R. Jehuda řekl: „[Podobá se to] zaklínači hadů, který měl dva hady: zaklínal toho velkého a toho malého nechával být. [Zaklínač hadů] řekl: ‘Kdokoli dokáže odolat tomuto [hadovi], budou na něj pohlížet, jako by odolal oběma [hadům]!’ Podobně Svatý, budiž požehnán, vykořenil sklon k modlářství a ponechal [sklon] k chlípnosti. Řekl: ‘Kdokoli dokáže odolat sklonu chlípnosti, na toho budu pohlížet, jako by odolal oběma [sklonům]!’”

Kdy byl sklon k modlářství vykořeněn? – Rabi Banaja řekl: „Byli to Mordokaj s Ester.“ Ale rabíni řekli: „Byli to Chananiáš, Míšael a Azariáš.“ Rabíni namítli vůči rabimu Banajovi: „Byl snad vykořeněn zásluhou jednotlivců?“ Rabi Banaja namítl vůči rabínům: „A byli snad Mordokaj s Ester [pouhými] jednotlivci?”¹⁾

[Názor] rabiho Banaji podporuje následující [učení]: R. Tanchuma, r. Mijaša a r. Jeremiáš [řekli] jménem Samuela bar Kahana: „Stojí psáno: ‘V pytlovině a prachu prostírali se mnozí’ [Est 4,3], [což znamená], že většinu toho pokolení tvořili spravedliví.”

[Názor] rabínů podporuje následující [učení]: R. Pinchas a rabi Chilkiáš [řekli] jménem r. Samuela: „Stojí psáno: ‘A vzpomenou si vaši uprchlíci na mne v národech, co byli zajati tam, atd.’ [Ez 6,9] ‘Vaši uprchlíci’, to jsou Chananiáš, Míšael a Azariáš, kteří uprchli z ohnivé výhně. Není tu psáno: ‘V národech, které je zajaly tam’, nýbrž: ‘V národech, co byli zajati tam’.”²⁾

Svatý, budiž požehnán, řekl Izraelcům: ‘Efraime, co je mi dále po stvůrách?’ [Oz 14,9], [což znamená]: ‘Co je mi po [tvém] sklonu k modlářství?’ ‘Já jsem odvětil’ [Oz 14,9], [což znamená]: ‘Já jsem Mu odvětil’. ‘A zpívali jsme’ [Oz 14,9], [což znamená]: ‘Nezpívali jsme snad? Nepěli jsme Ti píseň? Spíše musíš říci: To jsem já, kdo usiluje vykořenit sklon k modlářství!’³⁾

Když je tomu tak, proč se Izraelci dostali do nebezpečí za dnů Hamanových? – Rabíni a r. Šimon b. Jochaj [se názorově liší]. Rabíni řekli: „Protože Izraelci se oddávali modloslužbě.“ Ale r. Šimon řekl: „Protože jedli jídla [světských] národů.” [Rabíni] mu řekli: „A nejedli snad na [královské] hostině pouze obyvatelé Šúšanu, jak si můžeš přečíst: ‘A při naplnění dnů těchto, [atd.]’ [Est 1,5]?” [R. Šimon] jim řekl:⁴⁾ „A nejsou snad Izraelci vzájemně promícháni, neboť je psáno: ‘A budou klopýtat, muž kvůli svému bratrovi’ [Le 26,37], [což znamená]: ‘muž kvůli nepravosti svého bratra’?” [Dále] jim řekl: „Kdyby tomu bylo podle vašeho názoru, odsoudili byste celý Izrael k záhubě, neboť je psáno: ‘Obětuje-li bohům, bude zničen!’ [Ex 22,19]” Oni mu řekli: „Oni se přece neoddávali [modloslužbě] z celého srdce, neboť je psáno: ‘Vždyť [Izrael] neodvětil ze svého srdce!’ [Pl 3,33] [Svatý, budiž požehnán] však přesto ‘utlačil syny mužem’ [Pl 3,33], když nad ně dosadil nadmíru krutého člověka, aby je vyzkoušel – totiž Nebúkadnesara, který přišel otevřít jejich rány.”

Rabi Berachja řekl jménem r. Leviho: „Na dvou místech [v Písmu] klamali⁵⁾ Izraelci Svatého, budiž požehnán. Na Sinaji klamali svými ústy, leč nikoli svým srdcem, neboť je psáno: ‘A sváděli Ho svými ústy, jazykem svým lhali Mu! A jejich srdce nestanulo s Ním!’ [Ž 78,36-37] V Babylónii klamali svým srdcem, leč nikoli svými ústy, neboť je psáno: ‘Vždyť [Izrael] neodvětil ze svého srdce!’ [Pl 3,33] [Svatý, budiž požehnán] však přesto ‘utlačil syny mužem!’ [Pl 3,33] Přivedl na ně muže – neboť je psáno: ‘Muž protivný a nepřátelský, Haman zlý tento!’ [Est 7,6] – který otevřel jejich rány.”

Podle názoru rabínů se Izraelci za dnů Nebúkadnesara modlářství oddávali, podle názoru r. Šimona ben Jochaj se Izraelci za dnů Nebúkadnesara modlářství neoddávali.

Podle názoru rabínů se Izraelci modlářství oddávali. Jakým způsobem? Nebúkadnesar vztyčil [modlářský] obraz a vybral třiadvacet [zástupců] z každého [světského] národa a třiadvacet [zástupců] z celého Izraele.

Podle názoru r. Šimona se Izraelci modlářství neoddávali. Jakým způsobem? Nebúkadnesar vztyčil [modlářský] obraz a vybral tři [zástupce] z každého [světského] národa a tři [zástupce] z celého Izraele. Ale Chananiáš, Míšael a Azariáš, což byli tři [zástupci] z Izraele, se rozhodli vzepřít a modlářství se neoddávat. Šli tedy za Danielem a řekli mu: „Náš mistře Danieli! Nebúkadnesar vztyčil [modlářský] obraz, vybral tři [zástupce] z každého [světského] národa a vybral i nás z celého Izraele! Co tomu říkáš? Máme se mu klanět, nebo ne?” [Daniel] jim řekl: „Hle, máme mezi sebou proroka! Běžte tedy k němu!“ Oni tedy hned šli k Ezechielovi a řekli mu totéž, co Danielovi: „Máme se mu klanět, nebo ne?” [Ezechiel] jim řekl: „Už jsem přijal [učení] od svého mistra Izaiáše: ‘Skryj se na malý okamžik, dokud nepřejde soptění!’ [Iz 26,20]” Oni mu řekli: „Chceš tedy, aby si lidé říkali, že se tomu obrazu klaní všechny národy?“ [Ezechiel] jim řekl: „A co tomu říkáte vy?“ Oni mu řekli: „My chceme [modlu] urazit tím, že tam budeme a nepokloníme se jí, aby si lidé říkali, že se tomu obrazu klaní všechny národy kromě Izraele.“ [Ezechiel] jim řekl: „Když je váš názor takový, počkejte, než se poradím se Silným!“ (Jak si můžeš přečíst: ‘Přišli lidé ze starších Izraele požádat Pána a usedli přede mnou’ [Ez 20,1]. A kdo to byl? Byli to Chananiáš, Míšael a Azariáš.)

[Ezechiel] řekl před Svatým, budiž požehnán: „Pane světa! Chananiáš, Míšael a Azariáš chtějí obětovat vlastní život pro svatost Tvého Jména! Budeš při nich stát, nebo ne?“ [Svatý, budiž požehnán] mu řekl: ‘Nebudu při nich stát! (Jak si můžeš přečíst: ‘Synu člověka! Promluv ke starším Izraele a řekni jim (...) Zda požádat mne vy přišli jste?’ [Ez 20,3]) Poté, co jste mě přinutili zničit svůj Dům, spálit svůj Palác a vyhnat své syny mezi [světské] národy, přišli jste mne o něco žádat? [Jako že] živ jsem já, jestli se nechám požádat vámi!’ [Ez 20,3] V té chvíli Ezechiel zaplakal, hořekoval a lkal: „Běda nepřátelům Izraele!⁶⁾ ‘Zničen bude pozůstatek Judův!’ [Jer 40,15] Vždyť z Judy zbyli už pouze tito! (Neboť je psáno: ‘A byli mezi nimi ze synů Judových Daniel, Chananiáš, Míšael a Azariáš’ [Da 1,6].) A takovou dostali odpověď!” A nepřestával plakat.

Když přišli, řekli mu: „Co ti Svatý, budiž požehnán, řekl?“ [Ezechiel] jim odvětil: „Že při vás nebude stát.“ Oni mu řekli: „Ať už [při nás] bude či nebude stát, obětujeme vlastní životy pro svatost Jeho Jména!” Je známo, že tomu tak bylo, protože než [ti tři] přišli k Ezechielovi, co řekli Nebúkadnesarovi? ‘Nejsme připraveni my na tuto věc tobě odpovědět! Hle, je to tak, že Bůh, jemuž my sloužíme, může nás zachránit!’ [Da 3,16-17] Ale poté, co zašli k Ezechielovi a vyslechli si [Boží] odpověď, řekli Nebúkadnesarovi: ‘A když ne, známo budiž tobě, králi’ [Da 3,18] – ať už [nás] zachrání, nebo nezachrání – ‘známo budiž tobě, králi, že tvým bohům nebudeme sloužit a obrazu zlatému, který jsi vztyčil, se nebudeme klanět!’ [Da 3,18]

Když odešli od Ezechiela, zjevil se Svatý, budiž požehnán, a řekl mu: ‘Ezechieli! Cožpak sis myslel, že při nich [opravdu] nebudu stát? Já při nich nepochybně stát budu! (Jak si můžeš přečíst: ‘To pravil Pán Bůh: Dále v tomto budu žádán domem izraelským!’ [Ez 36,37]) Ale nech je jít a nic jim neříkej! Nechám je kráčet v jejich upřímnosti! (Jak si můžeš přečíst: ‘Kráčející v upřímnosti kráčí bezpečně, atd.’ [Př 10,9])’ A co [ti tři] učinili? Šli se vmísit mezi prostý lid a řekli: ‘A když ne[zachrání], známo budiž tobě!’ [Da 3,18] O tom právě mluví barajta, že přísaháme slovy: ‘Při Tom, kdo založil svět na třech sloupech!’ Někteří uvádějí, že to je Abraham, Izák a Jákob. A jiní uvádějí, že to jsou Chananiáš, Míšael a Azariáš.

[Stojí psáno:] ‘Toto Tvé stání⁷⁾ podobá se Támar!’ Tak jako Támar byla odsouzena k upálení, jenže upálena nebyla, rovněž tito [tři] byli odsouzeni k upálení, jenže upáleni nebyli.

Čím se jim stal ten oheň? – R. Eleazar a r. Samuel bar Nehemiáš [se názorově liší]. Rabi Eleazar řekl: „Jakoby Nilem.“ Ale rabi Samuel řekl: „Jakoby oceánem.“⁸⁾

 

1) Tzn. nechovala se stejně jako oni většina židovského národa?

2) Tím se zřejmě naznačuje, že nešlo doslova o místní zajatce, nýbrž o exulanty odvedené ze Svaté země, což byli právě Chananiáš, Míšael a Azariáš.

3) Viz § 1. 17. 2.

4) Původní text uvádí: ‘řekli mu’, což je zřejmě chybně.

5) Dosl. ‘dělali’.

6) Viz § 1. 9. 4, pozn. 1.

7) ‘Stání’ je zde vykládáno jako Boží zastání Chananiáše, Míšaela a Azariáše, o němž byla řeč výše.

8) Znění je opraveno podle Jastrowa. Jastrow také píše, že tato pasáž je sem vložena omylem a patří až  na závěr § 7. 9. 1.

 

7. 9. 1. ‘Řekl jsem: Jsem vynášen Támar!’ [Pís 7,9] – [Svatý, budiž požehnán, řekl:] ‘Řekl jsem si, že budu vynášen všemi národy, ale byl jsem vynášen pouze vámi!’¹⁾ ‘Jsem jat v jejích ratolestech (be‑sansinav)’ [Pís 7,9] (To jsou [palmové] ratolesti. I když totiž palma vůbec neobráží, obrazí alespoň třemi výhonky. Abun bar Chasdi řekl: „U nás se ty výhonky nazývají sansenaja.“), jak si můžeš přečíst: ‘Pak muži tito byli svázáni ve svých sarbalech’ [Da 3,21]. R. Judan a rabi Huna [se názorově liší]. R. Judan řekl: „[To znamená:] ‘ve svých pláštích’.” Ale r. Huna řekl: „[To znamená:] ‘ve svých úředních oděvech’.”

R. Avdimi z Hajfy řekl: „Ten den se stalo šest zázraků. Výheň se vznesla;²⁾ výheň pukla; čtyři královské [skupiny] byly spáleny; stalo se, že i Nebúkadnesar byl popálen; vítr svál ten [modlářský] obraz; a Ezechiel oživil mrtvé v údolí Dura.“

Odkud víme, že se výheň se vznesla? – R. Izák řekl: „Z tohoto verše: ‘Pak Nebúkadnesar král užasl a vstal ve chvatu (...) Odvětil a řekl: Hle, já vidím muže čtyři volné! Chodí uprostřed ohně (...) A vzhled toho čtvrtého se podobá synu Božímu!’ [Da 3,24-25]”

Rabi Pinchas řekl jménem rabiho Rúbena: „V tu chvíli sestoupil anděl Michael, uhodil ho do tváře a řekl mu: ‘Ty pomíjivý svévolníku! Má snad On nějakého syna? Vezmi svá slova zpět!’ [Král] vzal svá slova zpět: ‘Odvětil Nebúkadnesar a řekl: Buď požehnán Bůh (...), který poslal’ [Da 3,28]. Není tu psáno: ‘Který poslal Svého syna’, nýbrž: ‘Který poslal Svého anděla a zachránil Své služebníky, kteří věřili v Něj!’ [Da 3,28].” – R. Rúben řekl: „Útrata byla na jeho účet.“

Odkud víme, že výheň pukla? – Neboť je psáno: ‘Pak přiblížil se Nebúkadnesar k ústí toho ohniště výhně ohnivé, odvětil a řekl: Šadraku, Méšaku a Abed-nego, služebníci Boha nejvyššího!’ [Da 3,26] Není tu psáno: ‘Proražte a přijďte’, nýbrž: ‘Odejděte a přijďte!’ [Da 3,26]. Odtud víme, že výheň pukla.

Odkud víme, že čtyři královské [skupiny] byly spáleny? – R. Izák řekl: „Neboť je psáno: ‘Poslal kvůli shromáždění satrapů, místodržících a velitelů, soudců, pokladníků, dvořanů, mimů’ [Da 3,2]. (‘Satrapové’ jsou guvernéři, ‘místodržící’ jsou královští důstojníci. ‘Soudci’ jsou advokáti; [Daniel] je nazývá ‘soudci (detavraja)’ kvůli tomu, že rozbíjejí (tevarim) slova. ‘Mimové’ jsou herci. A proč je [Daniel] nazývá ‘mimové (tiftaje)’? Protože podněcují (mefatin) zlý sklon k chlípnosti.) Z toho to vím pouze o nich. Odkud vím, že mám zahrnout i vévody, syndyky a vládce? Písmo praví: ‘A všech správců provincií’ [Da 3,2]. Z toho to vím pouze o těch, co byli u jejich sestoupení [do výhně]. Odkud to vím o těch, co byli u jejich vystoupení? Neboť je psáno: ‘A shromáždili se satrapové a místodržící, velitelé a vezíři královští’ [Da 3,27]. (Ohledně ‘místodržících (achašdarpenaja)’ se rabi Acha a rabíni [názorově liší]. Rabi Acha říká, že to jsou starší [a nazývají se tak proto], že jsou podezřelí (nechšadin) a ovlivňují rozsudek (ponim din). Ale rabíni říkají, že dbají na protekci (mahadrin panim) a ovlivňují rozsudek (ponim din). ‘Místodržící’ jsou advokáti. ‘Velitelé’ jsou pokladníci. ‘Vezíři královští’ jsou starší a astrologové.) [Pouze tito dvořané] ‘viděli mužské tyto’ [Da 3,27].”³⁾

Odkud víme, že i Nebúkadnesar byl popálen? – R. Izák řekl: „Z toho, co řekl vlastními ústy: ‘Znamení a zázraky, které učinil se mnou Bůh nejvyšší, je vhodné přede mnou ukázat!’ [Da 3,32] [Výraz] ‘učinil se mnou’ [znamená]: ‘učinil na mně samém’.”

Odkud víme, že vítr svál ten [modlářský] obraz? – R. Izák řekl: „Z tohoto verše: ‘Sklonil se Bél, přidřepl Nébo’ [Iz 46,1].”

Odkud víme, že Ezechiel oživil mrtvé? – R. Izák řekl: „Z tohoto verše: ‘Ze čtyř větrů přijď, ty větře!’ [Ez 37,9].” – R. Pinchas řekl: „Tentýž vítr, který svál ten [modlářský] obraz, byl oním větrem, který oživil mrtvé.”⁴⁾ – R. Eleazar řekl: „Ten den byl šabat a Den smíření.

Ale rabíni říkají: „Nebúkadnesar se velice snažil Daniela svést a říkal mu: ‘Ty se mému [modlářskému] obrazu nepokloníš?’ [Daniel] mu odvětil: ‘A je snad skutečný?’ [Král] mu řekl: ‘Podívej se, co udělám! Ještě rád se mu budeš klanět!’ A co ten svévolník učinil? Vzal velekněžský náčelek a vložil ho [modle] do úst. Pak shromáždil všelijaké hudebníky, kteří ji velebili a ona říkala: ‘Já jsem Pán, tvůj Bůh!’ Když to Daniel viděl, řekl mu: ‘Dovolíš mi, abych se tomu obrazu poklonil a políbil ho na ústa?’ [Král] mu řekl: ‘A proč na ústa?’ [Daniel] mu odvětil: ‘Protože tak sladce promlouvá!’ [Král] mu dal ihned svolení a [Daniel] vystoupil [k ústům modly]. Tam zapřísahal náčelek a řekl mu: ‘Já jsem jen z masa a krve a jsem [pouhým] prostředníkem Svatého, budiž požehnán! Nicméně tě varuji, abys nebyl znesvěcovatelem Jména Nebes a přikazuji ti, abys mne následoval!’ Pak přistoupil k polibku a vyňal z úst [modly] to, co spolkla.⁵⁾ Jakmile sestoupil, shromáždili se všelijací hudebníci a velebili ji, ale [modla] vůbec nic nedělala. A v té chvíli vítr svál ten [modlářský] obraz.”

Když světské národy viděly ty zázraky a mocné skutky, které Svatý, budiž požehnán, učinil s Chananiášem a jeho druhy, vzaly své modly, rozbily je, vyrobily z nich zvonící zvonky a zavěsily je na své psy a osly. A zvonily na ně a volaly: ‘Podívejte se, čemu jsme se klaněly!’, aby se naplnilo to, co je psáno: ‘Sklonil se Bél, přidřepl Nébo! Byly jejich modly na zvěři a na zvířectvu!’ [Iz 46,1]

[Stojí psáno:] ‘A kéž jsou, prosím, tví kojenci jako hrozny révy’ [Pís 7,9], což je Peres a Zerach. Tak jako Peres a Zerach byli odsouzeni k upálení, jenže upáleni nebyli, rovněž tito [tři] byli odsouzeni k upálení, jenže upáleni nebyli.⁶⁾

[Stojí psáno:] ‘A vůně tvé tváře jako jablka (ka-tapuchim)!’ [Pís 7,9] – Rabi Eleazar řekl: „Vždyť je o nich psáno: ‘A vůně ohně nepřešla do nich’ [Da 3,27]. A ty říkáš: ‘A vůně tvé tváře jako hromady popela (ka-tapuchim)’? Čemu se jejich vůně podobala? Vůni jabloňového pole.”⁷⁾

 

1) Míněni jsou Chananiáš, Míšael a Azariáš, kteří jsou symbolizováni postavou Támar.

2) Zřejmě to původně byla ohnivá jáma, ale zázrakem se vynořila na povrch.

3) Ty, co jsou ve výčtu Da 3,27 vynecháni (v porovnání s veršem Da 3,2), považujeme za spálené.

4) To je vykládáno na základě členu určitého ve výrazu ‘ty větře’, že nešlo o ledajaký vítr, nýbrž o vítr zcela konkrétní.

5) Tzn. náčelek.

6) Peres a Zerach byli synové Támar. Pokud by byla bývala upálena ona, byli by upáleni i oni, protože se nalézali dosud nenarození v jejím lůně. ‘Hrozny révy’ jsou patrně Chananiáš, Míšael a Azariáš.

7) Srv. Gen 27,27.