Výklady veršů 7,3-7,6

7. 3. 1. ‘Tvůj pupek je mísa vykroužená’ [Pís 7,3]. – ‘Tvůj pupek’, to je sanhedrin. Tak jako dítě, dokud je v matčině lůně, přežívá pouze díky pupeční šňůře, rovněž Izraelci nemohou udělat nic bez svého sanhedrinu. ‘Mísa vykroužená (agan ha-sahar)’, to je ‘sněm osvícení (idra de-azhara)’.¹⁾ (Abun bar Chasdi řekl: „Existují místa, kde lunu nazývají sahara.“) ‘Neschází smíchané víno’ [Pís 7,3]: Sanhedrinu nesmí scházet třiadvacet [členů].

Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Neschází mísič’: Sanhedrinu nesmí scházet jeho soudní znalec (mufla).

Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Neschází mísič’: Sanhedrinu nesmí scházet ten, kdo mu míchá halachu, jak jsme se poučili jinde: ‘[Barva] smíchaného vína jsou dva díly vody a jeden [díl] vína ze šárónského vína’.²⁾

Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Neschází číšník’: Neschází Číšník světa, jak si můžeš přečíst: ‘Pán je můj Pastýř! Nebudu scházet!’ [Ž 23,1]

 

1) Slovo idra znamená mimo jiné ‘mlat’ a označuje i místo, kde se scházel Sanhedrin, protože mělo kruhový tvar jako mlat resp. jako obrys luny.

2) Snad to má znamenat, že tak jako víno je nutno ředit vodou, protože jinak by bylo na pití moc silné, rovněž přísnou halachu je nutno ředit shovívavostí a snažit se hledat cesty, jak obžalovaného zprostit viny.

 

7. 3. 2. ‘Tvé břicho je stoh pšeničný’ [Pís 7,3], to je Kněžská Tóra. Tak jako břicho má z jedné strany srdce, z druhé strany stehna a samo je uprostřed, rovněž Kněžská Tóra má z jedné strany dvě knihy [Tóry], z druhé strany dvě knihy [Tóry] a sama je uprostřed. ‘Stoh pšeničný (aremat chitim)’, to je zbělení hříšníků (aramat chatajim).¹⁾ ‘Lemovaný růžemi’ [Pís 7,3], to jsou slova Tóry, která jsou jemná jako růže. Mnoho [náboženských] povinností i vysvětlivek je v Kněžské Tóře! Mnoho lehkých i těžkých [předpisů], pigulim i notarot je v Kněžské Tóře!²⁾

R. Levi řekl: „Je všeobecným zvykem, že muž si vezme ženu starou třicet nebo čtyřicet let a jelikož ho stála velké výdaje, chce se s ní potěšit. Ale když mu ona řekne: ‘Viděla jsem cosi jako červenou růži’,³⁾ ihned se od ní oddělí. Co způsobilo, že se k ní nepřiblíží? Jaká železná stěna to mezi nimi stojí? Jaký železný sloup se to mezi nimi tyčí? Jaký had ho uštkne, jaký štír ho bodne, že se k ní nepřiblíží? Jsou to slova Tóry, jemná jako růže, neboť je v ní psáno: ‘A k ženě v její menstruaci nečisté nepřiblížíš se!’ [Le 18,19]

Podobně když mu předloží talíř s kousky [masa] a řeknou mu, že tam spadl zakázaný tuk, [dotyčný] odtáhne ruku a neokusí. Co způsobilo, že neokusí? Jaký had ho uštkne, že neokusí? Jaký štír ho bodne, že se nepřiblíží a neokusí? Jsou to slova Tóry, jemná jako růže, neboť je v ní psáno: ‘Všechen tuk a všechnu krev nebudete jíst!’ [Le 3,17]”

 

1) Tzn. zásluhou obětních rituálů popsaných v Kněžské Tóře.

2) Viz § 5. 14. 2.

3) Jde o eufemistické sdělení, že u ní nastalo období menstruace, kdy je zakázán manželský styk.

 

7. 3. 3. Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Tvé břicho je stoh pšeničný!’ Není snad [stoh] cedrových šišek hezčí nežli [stoh] pšenice? Spíše [řekni], že bez cedrových šišek by se svět obešel, ale bez pšenice by se neobešel.”

R. Idi řekl: „Tak jako pšeničné [zrno] je odštěpené, rovněž Izraelci jsou odštěpeni svou obřízkou.”

R. Jose bar Chananja řekl: „Tak jako pšeničná [mouka]¹⁾ nasává [vlhkost], rovněž Izraelci nasávají majetek světských národů, jak si můžeš přečíst: ‘A sníš všechny lidi, atd.’ [De 7,16] a dále je psáno: ‘Bohatství národů budete jíst a v jejich slávě budete hýřit!’ [Iz 61,6]”

R. Šimon b. Lakiš řekl: „Tak jako u pšenice se její odpad odměřuje společně s ní, podobně Izraelci [stanou před Svatým, budiž požehnán] ‘od drvoštěpa tvého dřeva až po nosiče vody tvé’ [De 29,10].”

R. Izák řekl: „Tak jak ohledně pšenice platí, že když se odnáší k vysetí, odnáší se přesně spočítaná a když se přináší z mlatu, přináší se přesně spočítaná, rovněž při svém sestupu do Egypta sestupovali Izraelci spočítaní, neboť je psáno: ‘V sedmdesáti duších sestoupili tví otcové do Egypta’ [De 10,22]. A když vystupovali, vystupovali spočítaní, neboť je psáno: ‘Kolem šesti set tisíc nohou’ [Ex 12,37].”

Rabi Chunja řekl ohledně [výroku] rabiho Izáka: „Tak jako si hospodář nevšímá košů hnoje, košů pohrabků, slámy ani plev, protože nemají pražádnou cenu, ani Svatý, budiž požehnán, si nevšímal světských národů, protože pranic neznamenají, neboť je psáno: ‘Všechny národy jsou jako nic před Ním, atd.’ [Iz 40,17] A koho si všímal? Izraelců, neboť je psáno: ‘Když zvedneš seznam synů izraelských, atd.’ [Ex 30,12] [a dále je psáno:] ‘Zvedněte seznam celé pospolitosti synů izraelských!’ [Nu 1,2]”

R. Nehemiáš [řekl] jménem r. Abuna: „Světské národy nepoznají žádné sázení, setí ani zakořenění. Ty tři věci [plynou] z jediného verše: ‘Také bez sázení, také bez setí, také bez zakořenění v zemi je jejich peň, atd.’ [Iz 40,24] Ale Izraelci poznají sázení, neboť je psáno: ‘A zasadím je do země této, atd.’ [Jer 32,41] a dále je psáno: ‘A zasadím je do půdy jejich, atd.’ [Am 9,15] Poznají i setí, neboť je psáno: ‘A zaseji ji sobě do země!’ [Oz 2,25] Poznají i zakořenění, neboť je psáno: ‘V příštím zakoření Jákob!’ [Iz 27,6]

[Uvedu] podobenství. Čemu se to podobá? Pohrabky, plevy a sláma se mezi sebou soudily a každý z nich tvrdil, že pole bylo oseto kvůli němu. Pšenice jim řekla: ‘Počkejte mi, dokud nedojde na výmlat, a pak se dozvíme, kvůli komu bylo pole oseto!’ Nastal výmlat a když se dostali na mlat, přišel hospodář, aby je provál. Plevy pustil po větru, pohrabky vzal a hodil na zem, slámu vzal a spálil ji, pšenici vzal a udělal z ní hromadu. Když ji spatřili kolemjdoucí, tak ji líbali, jak si můžeš přečíst: ‘Líbejte obilí!’ [Ž 2,12] Podobně i různé světské národy říkají: ‘My jsme Izrael a kvůli nám byl stvořen svět!’ Izrael jim řekl: ‘Počkejte, až přijde ten den Svatého, budiž požehnán, a pak se dozvíme, kvůli komu byl stvořen svět!’ Jak si můžeš přečíst: ‘Vždyť hle, ten den přichází, planoucí jako pec, [a stanou se všichni pyšní, všichni činící svévoli, slámou. A sežehne je ten den přicházející!]’ [Mal 3,19] A dále je psáno: ‘Rozevěješ je a vítr odnese je!’ [Iz 41,16] Ale o Izraelcích stojí psáno: ‘A ty zajásáš v Pánovi a ve Svatém Izraele budeš slavit!’ [Iz 41,16]

 

1) Tolik Jastrow.

 

 7. 5. 1. ‘Tvůj krk jako věž slonovinová’ [Pís 7,5]. – Stojí psáno: ‘A běžel Ezau mu v ústrety, objal ho a padl mu kolem krku. A políbil ho’ [Gen 33,4]. Všechny [hlásky výrazu ‘a políbil ho’] jsou označené.¹⁾ – R. Šimon ben Eleazar řekl: „Kdekoli [v Tóře] shledáš [výraz], kde neoznačené [hlásky] převažují nad označenými, soustřeď se na ty neoznačené a nevšímej si těch označených. Převažují-li označené [hlásky] nad neoznačenými, soustřeď se na ty označené a nevšímej si těch neoznačených. Zde však neoznačené [hlásky] nepřevažují nad označenými a označené [hlásky] nepřevažují nad neoznačenými, nýbrž je označen celý [výraz] ‘A políbil ho’. Nejspíše nás to učí, že ho [Ezau] nepřicházel políbit (našak), nýbrž kousnout (našach). Krk našeho praotce Jákoba se však proměnil v mramor, takže se zuby toho svévolníka [Ezaua] vyvrátily a roztály jako vosk. A proč Písmo praví: ‘A zaplakali’ [Gen 33,4]? Nejspíš jeden plakal kvůli svému krku a druhý plakal kvůli svým zubům.” – R. Abahu to učil jménem r. Eleazara z tohoto verše: ‘Tvůj krk je jako [mramorová] věž zubům!’ [Pís 7,5]

Stojí psáno: ‘A slyšel faraón věc tuto a žádal zabít Mojžíše. A uprchl Mojžíš’ [Ex 2,15]. Ale cožpak může někdo uprchnout před králem? Spíše nás to učí, že [Mojžíš] ten den stanul [před soudem], byl souzen a odsouzen ke stětí hlavy. – R. Evjatar řekl: „Meč od Mojžíšova krku odskočil a zaťal se do krku toho svévolníka popravčího, jak si můžeš přečíst: ‘Vždyť Bůh mého otce byl mi ku pomoci a vysvobodil mne před mečem faraónovým!’ [Ex 18,4]. ‘Mne’ vysvobodil, ale popravčího nevysvobodil.”

Rabi Bun o něm citoval: ‘Spravedlivý bývá z trápení vysvobozen a přijde svévolník místo něj!’ [Př 11,8]

R. Berachja řekl: ‘Usmířením za spravedlivého je svévolník!’ [Př 21,18]

Bar Kapara řekl: „To nás učí, že sestoupil anděl v Mojžíšově podobě, oni se zmocnili toho anděla a nechali Mojžíše uprchnout.“

R. Aba, syn rava Papiho, a r. Jehošua ze Sichninu [řekl] jménem rabiho Leviho: „V té chvíli se někteří faraónovi rádci stali němými, jiní hluchými, jiní slepými a jiní chromými. Těm němým říkali: ‘Kde je Mojžíš?’, jenže ti nemohli mluvit. Co se týče těch slepých, ti nemohli nic vidět. Co se týče těch hluchých, ti nemohli nic slyšet. Co se týče těch chromých, ti nemohli chodit. Neboť je psáno: ‘A řekl Pán jemu: Kdo vložil ústa člověku? Nebo kdo vložil němotu nebo hluchotu nebo zrak nebo slepotu? Zda nikoli já, Pán?’ [Ex 4,11] Nebyl jsem to snad já, kdo toto všechno učinil? ‘A nyní jdi, ať pošlu tě k faraónovi!’ [Ex 3,10]“

 

1) V hebrejském originálu Tóry jsou nade všemi hláskami zapsané tečky, které upozorňují na zvláštní význam tohoto slova.

 

7. 5. 2. ‘Tvé oči jsou rybníky v Chešbonu’ [Pís 7,5]. – ‘Tvé oči’, to je Sanhedrin, jehož [soudci] jsou očima pospolitosti, jak si můžeš přečíst: ‘A stane se, jestliže z očí pospolitosti’ [Nu 15,24]. Člověk má 248 údů a všechny neustále chodí pouze za očima. Podobně ani Izraelci nemohou učinit žádnou věc beze svého Sanhedrinu. ‘Rybníky v Chešbonu’, to jsou záležitosti počítání (chušban), tedy šestatřicet [soudců] osvobozujících a pětatřicet [soudců] obviňujících.¹⁾ ‘U brány v Bat Rabim’ [Pís 7,5], to je ta halacha vycházející z brány²⁾ a šířící se na veřejnost (rabim). R. Jehuda Berabi řekl: „Stanov ‘tažení za většinou (rabim)’ [Ex 23,2].”³⁾

 

1) Velký Sanhedrin tvořilo jednasedmdesát soudců. Jejich počet byl lichý kvůli tomu, aby při hlasování o rozsudku nedocházelo k nerozhodným výsledkům.

2) Což bylo místo, kde se odedávna prováděly soudy.

3) Zřejmě to má znamenat rozhodování podle většiny názorů, ačkoliv text verše Ex 23,2 je poněkud dvojznačný.

 

7. 5. 3. ‘Tvá tvář jako věž libanonská’ [Pís 7,5], to je Chrám. Tak jako tvář je umístěna na výšině člověka, rovněž Chrám je umístěn na výšině světa. Tak jako na tváři visí mnoho ozdob, rovněž kněžství, levitství i království [pochází] od Jákoba. ‘Jako věž libanonská’, neboť je psáno: ‘Horu dobrou tuto a Libanon’ [De 3,25].

R. Tavjomi řekl: „[Chrám se nazývá Libanon], protože zbělává (malbin) nepravosti Izraelců jako sníh, neboť je psáno: ‘Jestli budou vaše hříchy jako šarlaty, jako sníh zbělají!’ [Iz 1,18]”

R. Šimon ben Jochaj řekl: „[Chrám se nazývá Libanon], protože se v něm radují všechna srdce (levavot), neboť je psáno: ‘Krásné vzedmutí, potěcha celé země!’ [Ž 48,3]”

Ale rabíni řekli: „[Chrám se nazývá Libanon] kvůli [verši]: ‘A budou mé oči a mé srdce (ve-libi) tam po všechny dny!’ [1K 9,3]”

[Stojí psáno:] ‘Hlídkující směrem k Damašku’ [Pís 7,5]. – R. Jochanan řekl: „Jeruzalém jednou dosáhne až k branám Damašku, neboť je psáno: ‘Břímě slova Pánova! V zemi Chadrachu [a Damašku bude Jeho spočinutí]!’ [Za 9,1] – Co to znamená: ‘Chadrach’? – R. Jehuda a r. Nehemiáš [se názorově liší]. R. Jehuda řekl: „Je to místo zvané Chadrach.“ R. Jose ben Durmaskit mu řekl: „Při bohoslužbě! Vždyť já jsem z Damašku a je tam místo zvané Chadrach!“ R. Nehemiáš řekl: „To je král Mesiáš, který bude ostrý (chad) i měkký (rach). Ostrý ke [světským] národům a měkký k Izraeli.”

Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Chadrach’, to je král Mesiáš, který jednou zavede (hadrich) veškeré lidstvo k pokání před Svatým, budiž požehnán.

[Stojí psáno:] ‘A [v] Damašku bude Jeho spočinutí!’ [Za 9,1] Bude snad Damašek [místem] Jeho spočinutí? Nebude snad [místem] Jeho spočinutí právě Chrám, neboť je psáno: ‘Toto je mé spočinutí navěky věků’ [Ž 132,14]? (Řekl mu:)¹⁾ Jeruzalém se jednou rozšíří na všechny strany, dokud nedosáhne až k branám Damašku. Pak přijdou exulanti a spočinou pod ním, aby se naplnilo to, co je psáno: ‘A [v] Damašku bude Jeho spočinutí’, [což znamená:] ‘až k Damašku bude Jeho spočinutí’!

Jak r. Jochanan vyložil [verš] ‘A bude vystavěno město na jeho pahorku’ [Jer 30,18]? – Tak jako fíkovník je úzký dole a široký nahoře, rovněž budoucí Jeruzalém se rozšíří na všechny strany. Pak přijdou exulanti a spočinou pod ním, aby se naplnilo to, co je psáno: ‘Vždyť napravo i nalevo rozhojníš se!’ [Iz 54,3] To platí ohledně [rozšíření] do délky. Odkud to víme ohledně [rozšíření] do šířky? Písmo praví: ‘Od věže Chananelovy až k prohlubním Krále’ [Za 14,10]. A r. Zakaj Veliký řekl: „[To znamená:] Až k jeskyním Refiji,²⁾ až k těm prohlubním, které vyhloubil Král králů králů, Svatý, budiž požehnán.” To platí ohledně [rozšíření] do délky a do šířky. Odkud to víme ohledně [rozšíření] do výšky? Písmo praví: ‘A [bylo tam] rozšíření a obtáčení výš a výš po stranách’ [Ez 41,7].

Tana [učí]: „Jeruzalém se jednou rozšíří a vytáhne, až dosáhne ke Trůnu slávy a řekne: ‘Těsné je mi to místo!’ [Iz 49,20]”

Rabi Jose b. rabi Jeremiáš řekl: „Doposud jsme se nepoučili o vylepšení Jeruzaléma. Odkud se poučíš o vylepšení Jeruzaléma? Od jeho hradeb, neboť je psáno: ‘A já budu jí, je výrok Pána, hradbou ohnivou obklopující!’ [Za 2,9]”

 

1) Tato slova je s ohledem na kontext vhodnější vypustit.

2) Nejjižnější hraniční město v Palestině.

 

7. 6. 1. ‘Tvá hlava je u tebe jako Karmel!’ [Pís 7,6] – Svatý, budiž požehnán, řekl Izraeli: ‘Tvá hlava (rošech) je u tebe jako Karmel’, [což znamená]: ‘Vaši chudí (rašim)¹⁾ jsou mi milí jako Eliáš, když vystoupil na horu Karmel!’ Neboť je psáno: ‘A Eliáš vystoupil na vrcholek Karmelu (...) a vložil svou tvář mezi svá kolena’ [1K 18,42]. Kvůli čemu vložil svou tvář mezi svá kolena? Nejspíše řekl před Svatým, budiž požehnán: ‘My žádné zásluhy nemáme! Pohleď na [znamení] Smlouvy!’²⁾ ‘A lokny (ve‑dalat) tvé hlavy (rošech) jako purpur!’ [Pís 7,6] Svatý, budiž požehnán, řekl: ‘Nuzní (dalim) a chudí (rašim) v Izraeli jsou mi milí jako David!’³⁾ Neboť je psáno: ‘A stane se, že klopýtající v nich budou v den onen jako David!’ [Za 12,8].

A někteří uvádějí, že jako Daniel, o němž stojí psáno: ‘A oděli Daniela purpurem’ [Da 5,29].

[Stojí psáno:] ‘Král je zajat běžícími’ [Pís 7,6], to je Král králů králů, Svatý, budiž požehnán, o Němž stojí psáno: ‘Pán kraluje, důstojností se oděl!’ [Ž 93,1] ‘Je zajat běžícími (ba-rehatim)’: Zajal se totiž Svou vlastní přísahou, že usídlí Svou Šechinu v nitru Izraele kvůli běžícím našeho praotce Jákoba.⁴⁾

Čí je to zásluhou? – R. Aba bar Kahana a r. Levi [se názorově liší]. Jeden řekl: „Zásluhou našeho praotce Abrahama, neboť je psáno: ‘A ke skotu běžel Abraham’ [Gen 18,7]. Ale druhý řekl: „Zásluhou našeho praotce Jákoba, o němž je psáno: ‘A položil ty hole, [které oloupal, do žlabů (rehatim)]’ [Gen 30,38]”

R. Berachja řekl: „‘Král’, to je Mojžíš, neboť je psáno: ‘A byl v Ješurúnovi králem’ [De 33,5]. ‘[Je zajat] proudy (ba-rehatim)’, protože mu bylo ustanoveno, že nevstoupí do Země izraelské. A kvůli čemu? Kvůli proudům vod Meríba, jak si můžeš přečíst: ‘To jsou vody Meríba’ [Nu 20,13].”

R. Nehemiáš řekl: „‘Král’, to je Mojžíš, neboť je psáno: ‘A byl v Ješurúnovi králem’. Svatý, budiž požehnán, řekl Mojžíšovi: ‘Jmenoval jsem tě králem nad Izraelci, přičemž zvykem krále je činit výnosy a [zvykem] ostatních je [královské výnosy] plnit. Také ty budeš činit výnosy Izraelcům a oni je budou plnit!’ Jak si můžeš přečíst: ‘Přikazuj synům izraelským!’ [Le 24,2]”

 

1) Míněni jsou chudí nikoli majetkem, nýbrž takoví, kteří nekonají náboženské povinnosti a dobré skutky.

2) Tj. na obřízku.

3) Souvislost s Davidem je odvozována patrně z toho, že purpur byl královským oděvem.

4) Logičtější je paralelní verze z Vajikra raba XXXI,4: ‘...že usídlí Svou Šechinu v nitru běžících našeho praotce Jákoba’. ‘Běžící’ jsou patrně Izraelci spěchající za splněním náboženských povinností.