Výklady verše 5,16

5. 16. 1. ‘Jeho přesvědčování je nejsladší’ [Pís 5,16]. – Stojí psáno: ‘Vždyť to řekl Pán domu izraelskému: Následujte mne a budete žít!’ [Am 5,4] Může snad být nějaké přesvědčování ještě sladší?

Stojí psáno: ‘[Jako že] živ jsem já, je výrok Panovníka Pána, jestli oblíbím si smrt svévolníka (...) [Obraťte se, obraťte se od svých cest zlých! A proč umíráte, dome izraelský?]’ [Ez 33,11] Může snad být nějaké přesvědčování ještě sladší?

Stojí psáno: ‘Vždyť nelibuji si ve smrti zemřelého, je výrok Panovníka Pána. A obraťte se a budete žít!’ [Ez 18,32] Může snad být nějaké přesvědčování ještě sladší?

Stojí psáno: ‘A při obrácení svévolníka od jeho svévole, co činil, když bude činit výnos a spravedlivost, on se svou duší bude žít!’ [Ez 18,27] Může snad být nějaké přesvědčování ještě sladší?

Reš Lakiš řekl: „Pokud ovšem [kajícník] skoncoval se svou minulostí. Jak to máme chápat? Rabi Šimon ben Jochaj učí: Byl-li někdo po celý svůj život dokonalým svévolníkem, ale nakonec se stal dokonale spravedlivým, o něm Písmo praví: ‘A svévole svévolníka nedá uklouznout mu v den obrácení jeho od svévole!’ [Ez 33,12]” R. Jochanan řekl: „Ba co víc, všechny přestupky, jichž se dopustil, mu Svatý, budiž požehnán, započítá jako zásluhy, jak si můžeš přečíst: ‘Myrha, aloe a kasie jsou všechny tvé oděvy (bigdotejcha)’ [Ž 45,9]. [Svatý, budiž požehnán, tím říká:] Všechny tvé prohřešky (begidot), jichž ses vůči mně dopustil, budou přede mnou jako myrha a aloe!”

[Tana] učí: „Kolik let bylo Abrahamovi, když poznal svého Stvořitele? – R. Chanina i r. Jochanan shodně řekli: ‘Abrahamovi bylo osmačtyřicet let, když poznal svého Stvořitele.’ R. Šimon ben Lakiš řekl: Byly mu tři roky, neboť je psáno: ‘Protože (ekev) slyšel Abraham můj hlas!’ [Gen 26,5]”¹⁾

Odkud víme, že ekev [má tento význam]? – R. Levi řekl: „[Znamená to:] ‘od chvíle, kdy [dítě] zvedne patu (ekev) od země’.”

 

1) Hebrejské slovo ekev se tu čte jako jeho numerický součet, což je 172. Abraham tedy slyšel Boží hlas po dobu 172 let ze svého 175 let trvajícího života.

 

5. 16. 2. R. Samuel bar Nachman řekl: „Na třech místech [v Písmu] si to Svatý, budiž požehnán, vyříkával s Izraelci a světské národy se velice radovaly, jenže nakonec odešly s protaženou tváří. Když jim prorok oznamoval: ‘Pojďme, prosím, a vyříkejme si to, říká Pán’ [Iz 1,18], světské národy se zaradovaly a říkaly si: ‘Jak by si mohli něco vyříkat se svým Stvořitelem? Kdo by si mohl se Stvořitelem vůbec něco vyříkávat? Teď je vyhladí ze světa!’ Když ale Svatý, budiž požehnán, viděl, že se z toho světské národy radují, obrátil to ve prospěch [Izraelců], neboť je psáno: ‘Jestli budou vaše hříchy jako šarlaty, jako sníh zbělají! Jestli se začervenají jako purpur, jako vlna budou!’ [Iz 1,18] Světské národy byly zaraženy a říkaly si: ‘To má být nějaká odpověď? To má být nějaké pokárání? Nejspíš si přišel se svými syny jen zažertovat!’

Když Svatý, budiž požehnán, říkal: ‘Slyšte, hory, spor Pánův, a stálí základové země (...) a s Izraelci si to vyříká!’ [Mi 6,2], světské národy se zaradovaly a říkaly si: ‘Jak by si mohli něco vyříkat se svým Stvořitelem? Kdo by si mohl se Stvořitelem vůbec něco vyříkávat? Teď je vyhladí ze světa!’ Když ale Svatý, budiž požehnán, viděl tu radost světských národů, obrátil to ve prospěch [Izraelců], jak si můžeš přečíst: ‘Lide můj, co učinil jsem ti? A čím upachtil jsem tě? Odvěť mi! (...) Lide můj, vzpomeň si, prosím, co radil, atd.’ [Mi 6,3.5] Světské národy byly zaraženy a říkaly si: ‘Co to má znamenat? Nejspíš si přišel se svými syny jen zažertovat!’

Když prorok říkal: ‘A spor má Pán s Judou a navštíví Jákoba, atd.’ [Oz 12,3], světské národy se zaradovaly a říkaly si: ‘Jak by mohli obstát před svým Stvořitelem? Kdo by se mohl se svým Stvořitelem přít? Teď je vyhladí ze světa!’ Když ale Svatý, budiž požehnán, viděl tu radost světských národů, obrátil to ve prospěch [Izraelců], neboť je psáno: ‘V břiše chytil za patu svého bratra, atd.’ [Oz 12,4]“

R. Judan řekl: „[Podobá se to] ovdovělé ženě, která si šla stěžovat k soudci na svého syna. Když viděla, jak soudce odsuzuje k [trestu pálení] ohněm či [vroucí] smůlou, k [různým] rozsudkům a mučením, řekla si: ‘Když tomu soudci oznámím prohřešky svého syna, tak ho zabije!’ Když [soudce] vyřídil [ostatní], řekl jí: ‘Co je s tvým synem? Jakého přestupku se vůči tobě tvůj syn dopustil?’ Ona mu odvětila: ‘Můj pane, když jsem ho měla v břiše, tak mne kopl!’ [Soudce] jí řekl: ‘To není nic trestného!’ [Podobně učinila Šechina], jak si můžeš přečíst: ‘V břiše chytil za patu svého bratra [a svou silou potýkal se s Bohem]!’ [Oz 12,4]”

R. Eleazar b. r. Simon řekl: „Bůh našeho praotce Jákoba mu dal podíl na [Své] Slávě.”¹⁾

 

1) R. Eleazar vykládá druhou část verše Oz 12,4 zhruba ve smyslu: ‘A ve své síle stal se velitelem s Bohem’.

 

5. 16. 3. ‘Jeho přesvědčování je nejsladší’ [Pís 5,16]. – R. Azarja a rabi Acha jménem r. Johanana říkají: „Když Izraelci na Sinaji uslyšeli [slovo] ‘Já’ [Ex 20,2], opustily je jejich nešamot,¹⁾ jak si můžeš přečíst: ‘Jestli budeme pokračovat my v poslouchání [hlasu Pána, našeho Boha, dále, tak zemřeme]!’ [De 5,25] A dále si můžeš přečíst: ‘Má duše vyšla při Jeho slově!’ [Pís 5,6] Ta řeč se vrátila před Svatého, budiž požehnán, a řekla: ‘Pane světa! Ty jsi život a přetrvání i Tvá Tóra je život a přetrvání! Tys mne však poslal k mrtvým, [neboť] všichni zemřeli!’ Tehdy si to Svatý, budiž požehnán, rozmyslel a tu řeč jim osladil, jak si můžeš přečíst: ‘Hlas Pánův je v síle! Hlas Pánův je v návratu!’ [Ž 29,4] A r. Chama bar r. Chanina řekl: ‘Hlas Pánův je v síle’ pro ty mladé, ‘hlas Pánův je v návratu’ pro ty vetché.”²⁾

R. Šimon ben Jochaj učí: „ Izraelcům jejich nešamot vrátila Tóra, kterou jim Svatý, budiž požehnán, odevzdal, jak si můžeš přečíst: ‘Tóra Pánova je dokonalá, vrací duši!’ [Ž 19,8]”

Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Jeho přesvědčování je nejsladší’. [Podobá se to] králi, který promluvil na svého syna a tolik ho vylekal, až [syn] padl bez ducha. Jakmile ten král uviděl, že [jeho syn] padl bez ducha, začal ho objímat a líbat, vemlouval se mu a říkal: ‘Co je s tebou? Nejsi snad můj jediný syn? Nejsem snad tvůj otec?’ Podobně když Svatý, budiž požehnán, řekl [Izraelcům]: ‘Já jsem Pán, tvůj Bůh’ [Ex 20,2], ihned je opustily jejich nešamot. Když zemřeli, andělé je začali objímat a líbat a říkali jim: ‘Co je to s vámi? Nebojte se! Synové jste Pána, vašeho Boha [De 14,1]!’ I Svatý, budiž požehnán, je sladce přesvědčoval a říkal jim: ‘Nejste snad mí synové? Já jsem Pán, váš Bůh! Vy jste můj lid! Já vás miluji!’ A začal se jim vemlouvat, až se jejich nešamot vrátily a oni před Ním začali prosit [o slitování]. Proto [je psáno]: ‘Jeho přesvědčování je nejsladší’. [Také] Tóra začala před Svatým, budiž požehnán, prosit za Izraelce o slitování a říkala: ‘Pane světa! Může snad nějaký král vdávat svou dceru a pozabíjet [při tom] celé své služebnictvo? Celý svět se kvůli mně raduje, ale tví synové jsou mrtví!’ A vzápětí se [jim] vrátily jejich nešamot, jak si můžeš přečíst: ‘Tóra Pánova je dokonalá, vrací duši!’

 

1) Nešama je v rabínské literatuře obvykle synonymum pro duši, v odbornější literatuře na toto téma se však nešama a duše (nefeš) vzájemně rozlišují.

2) Boží hlas tedy zazníval silně jen pro odolné jedince, kteří to snesli. Ty staré a nemocné naopak vracel k životu.

 

5. 16. 4. Rabi Acha a rabi Tanchum b. r. Chija [řekl] jménem r. Jochanana: „[Stojí psáno:] ‘A mé šabatot svěťte!’ [Ez 20,20] Čím je budeš světit? Budeš je světit jedením, pitím a [oblékáním] hezkých šatů, neboť je psáno: ‘A budou znamením mezi mnou a mezi vámi k poznání, že já jsem Pán, váš Bůh!’ [Ez 20,20]¹⁾ Já jsem Pán věrný, který vás odmění dobrou odměnou!”

Rabi Chija bar Aba řekl: „Je všeobecným zvykem, že když někdo vykonává práci společně s hospodářem, ten ho odmění za to, že se [při práci] umazal blátem. Ale se Svatým, budiž požehnán, tomu tak není. Ten naopak Izraelce varuje a říká jim: ‘Neumažte se žádnou ohavností a já vám dám dobrou odměnu!’ Neboť je psáno: ‘Nešpiňte své duše!’ [Le 11,43] ‘A zjizvení pro duši nedáte do svého masa! (...) Já jsem Pán!’ [Le 19,28] Já jsem Pán věrný, který vás ve světě příštím odmění dobrou odměnou!”

 

1) Původní text zde omylem cituje velmi podobný verš Ex 31,13.

 

5. 16. 5. R. Judan [řekl] jménem r. Chamy b. rabi Chanina a rabi Berachja [řekl] jménem r. Abahu: „Stojí psáno: ‘A oddělil jsem vás od lidí, atd.’ [Le 20,26] Kdyby bylo psáno: ‘A oddělil jsem lidi od vás’, pro nepřátele Izraele¹⁾ by nebylo záchrany. Spíše, [co to znamená]: ‘A oddělil jsem vás od lidí’? Když někdo přebere špatné od dobrého, tak to už znovu nepřebírá. Ale když někdo přebere dobré od špatného, tak to přebírá znovu. Kdyby tedy bylo psáno: ‘A oddělil jsem lidi od vás’, pro nepřátele Izraele¹⁾ by nebylo záchrany.²⁾ Spíše je psáno: ‘A oddělil jsem vás od lidí’, abyste se stali mými navěky!” – Rabi Acha řekl: „Odtud víme, že Svatý, budiž požehnán, řekl světským národům, že mají udělat pokání a On si je vezme pod Svá křídla.“

Rabi Levi řekl: „Veškeré počínání Izraelců je odlišné od [počínání] světských národů. [Liší se] svým oráním, svým setím, svým sázením, svým žnutím, svým sbíráním snopů, svým mlácením, svou sklizní, svým vinobraním, svými střechami, svými prvorozenci, svým masem, svým holením, svým sčítáním.

Svým oráním, neboť je psáno: ‘Nebudeš orat s býkem a s oslem!’ [De 22,10]

Svým setím, neboť je psáno: ‘Neosiješ svou vinici kil'ajim!’ [De 22,9]

Svým sázením, neboť je psáno: ‘A neobřežete jeho neobřízku jeho ovoce!’ [Le 19,23]

Svým žnutím, neboť je psáno: ‘A při svém žnutí žně země své, [atd.]’ [Le 19,9]

Svým sbíráním snopů, neboť je psáno: ‘A zapomeneš snop na poli’ [De 24,19].

Svým mlácením, neboť je psáno: ‘Nedáš náhubek býkovi při jeho mlácení!’ [De 25,4]

Svou sklizní a svým vinobraním, neboť je psáno: ‘Svou plností a svou šťávou se neopozdíš!’ [Ex 22,28] A dále je psáno: ‘Jako úroda mlatu a jako úroda lisu’ [Nu 18,30].

Svými střechami, neboť je psáno: ‘A učiníš zábradlí své střeše!’ [De 22,8]

Svým holením, neboť je psáno: ‘A nezničíš kouty svého vousu!’ [Le 19,27]

Svým sčítáním, neboť je psáno: ‘Když zvedneš seznam synů izraelských, atd.’ [Ex 30,12]

(Izraelci také počítají podle luny, kdežto světské národy podle slunce.)”

 

1) Viz § 1. 9. 4., pozn. 1.

2) Bůh by se totiž o ‘jednou přebrané’ izraelské hříšníky už nezajímal a zavrhl by je, i kdyby mezitím učinili pokání.

 

 5. 16. 6. R. Berachja řekl dvě věci, jednu jménem Kahany a jednu jménem rabiho Leviho. Jednu jménem Kahany: „Ona chválí Jeho a On chválí ji.¹⁾ Ona chválí Jeho odshora dolů a On chválí ji odzdola nahoru. Ona chválí Jeho odshora dolů, protože On byl u horních a [potom] dal přebývat Své Šechině u dolních. A On chválí ji odzdola nahoru, protože ona je na dolním stupni a On ji jednou pozvedne, neboť je psáno: ‘A dá tě Pán, tvůj Bůh, nahoru!’ [De 28,1]”

A jednu jménem rabiho Leviho: „[Podobá se to] králi, který se zasnoubil s královnou a řekl si: ‘Toužím ji spatřit!’ Když ji spatřil, začal ji velebit a chválit, jak si můžeš přečíst: ‘Tato tvá postava podobá se palmě!’ [Pís 7,8] A také ona si řekla: ‘Toužím ho spatřit!’ Když ho spatřila, začala s chválou, neboť ho chválila: ‘Jeho přesvědčování je nejsladší a celý je nejrozkošnější!’”

 

1) Míněn je Bůh a obec izraelská v Písni písní (viz § 1. 16. 1).