Výklady veršů 5,1-5,5
5. 1. 1. ‘Přicházím do mé zahrady!’ [Pís 5,1] – R. Menachem, zeť r. Eleazara bar Avuna, [řekl] jménem r. Šimona b. r. Jusna: „Není tu psáno: ‘Přicházím do zahrady’, nýbrž: ‘do mé zahrady (gani)’, [což znamená]: ‘pod svůj baldachýn (ginoni)’,1) což je místo, kde byl můj původní počátek. A neměla snad Šechina svůj původ u dolních [bytostí], jak si můžeš přečíst: ‘A uslyšeli hlas Pána Boha procházející zahradou’ [Gen 3,8]?”
R. Aba řekl: „Není psáno: ‘chodící (mehalech)’, nýbrž: ‘procházející (mithalech)’ [Gen 3,8], [což znamená], že [Boží hlas] poskočil a vystoupil, poskočil a vystoupil.
Zhřešil Prvotní člověk a Šechina vystoupila na první oblohu.
Zhřešil Kain [a Šechina] vystoupila na druhou oblohu.
Zhřešil Enóš [a Šechina] vystoupila na třetí oblohu.
Zhřešilo pokolení Potopy [a Šechina] vystoupila na čtvrtou oblohu.
Zhřešilo pokolení Věže2) [a Šechina] vystoupila na pátou oblohu.
Zhřešili obyvatelé Sodomy [a Šechina] vystoupila na šestou oblohu.
Zhřešili Egypťané za dnů Abrahama [a Šechina] vystoupila na sedmou oblohu.
Příslušně [těmto hříšníkům] povstalo sedm spravedlivých a snížilo [Šechinu] k zemi:
Zásluhou Abrahama sestoupila [Šechina] ze sedmé [oblohy] na šestou.
Povstal Izák a [Šechina] sestoupila ze šesté [oblohy] na pátou.
Povstal Jákob a [Šechina] sestoupila z páté [oblohy] na čtvrtou.
Povstal Lévi a [Šechina] sestoupila ze čtvrté [oblohy] na třetí.
Povstal Kehat a [Šechina] sestoupila ze třetí [oblohy] na druhou.
Povstal Amram a [Šechina] sestoupila ze druhé [oblohy] na jednu, což je ta první.
Povstal Mojžíš a [Šechina] sestoupila na zem.”
R. Izák řekl: „Jak si můžeš přečíst: ‘Spravedliví zdědí zemi a usídlili Věčnost na ní’ [Ž 37,29]. A co se stane se svévolníky? Budou snad viset ve vzduchu? Spíše neusídlili Šechinu na zemi, zatímco spravedliví Šechinu na zemi usídlili. A z jakého důvodu? ‘Spravedliví zdědí zemi a usídlili Věčnost na ní’, [což znamená], že na ní usídlili Šechinu, ‘sídlící Věčnost, a svaté je Její Jméno!’ [Iz 57,15] A kdy na ní Šechina spočinula? V den vztyčení Svatostánku, neboť je psáno: ‘A stalo se v den, kdy dokončil Mojžíš [práce] ke vztyčení Svatostánku’ [Nu 7,1].”3)
Rabi Azarja řekl jménem r. Jehudy b. rabi Simon: „Podobá se to králi, který se rozhněval na královnu a vyhnal ji ze svého paláce. Potom si ji chtěl udobřit, a tak mu vzkázala: ‘Ať mi král zhotoví něco nového a přijde ke mně [na návštěvu]!’ Podobně i Svatý, budiž požehnán, dříve přijímal oběti seshora, neboť je psáno: ‘A ucítil Pán vůni příjemnou, atd.’ [Gen 8,21]. Nyní však přijímal [oběť] zezdola, jak si můžeš přečíst: ‘Přicházím do mé zahrady, má sestro, nevěsto!’ [Pís 5,1] ‘Trhám svou myrhu se svým kořením’ [Pís 5,1], což je aromatické kadidlo a hrst olibanu. ‘Jím své strdí se svým medem’ [Pís 5,1], což jsou údy zápalné oběti a kousky nejsvatějších svátostí. ‘Piji své víno se svým mlékem’ [Pís 5,1], což jsou úlitby a kousky menších svátostí. ‘Jezte, přátelé’ [Pís 5,1], což je Mojžíš a Áron. ‘Pijte a nechte se odměnit, milovaní’ [Pís 5,1], což jsou Nádab a Abíhú, kteří byli odměněni ke své škodě.
R. Idi řekl: „David si přál přinést svou oběť na způsob obětí vůdců, jak si můžeš přečíst: ‘Zápalné oběti tučných pozvednu Ti! [S kadidlem berany učiním, býky s kozly!]’ [Ž 66,15] Která je to oběť, když obsahuje býčky, berany a kozly? Musíš říci, že to je oběť vůdců, jak si můžeš přečíst: ‘A pro zvířecí oběť pokojnou skoty dva, [beranů pět, kozlů pět]’ [Nu 7,17].”
R. Šimon ben Josina řekl: „Proč [Milosrdný] nazývá vůdce ‘přáteli’? Nejspíše proto, že si je zamiloval a přiblížil.”
R. Šimon ben Josina dále řekl: „Nikde [v Tóře] nepřináší kadidlo pro dobrovolnou oběť jednotlivec, ale zde kadidlo pro dobrovolnou oběť [přináší]. Nikde [v Tóře] nepřináší dobrovolnou oběť za hřích jednotlivec, ale zde dobrovolnou oběť za hřích [přináší]. Nikde [v Tóře] oběť jednotlivce nepotlačuje [zákony rituální] nečistoty a šabatu, ale zde oběť jednotlivce potlačuje [zákony] šabatu a [rituální] nečistoty. Všude [v Tóře] přináší jednotlivec oběť za hřích pouze kvůli hříchu, ale zde přináší jednotlivec oběť za hřích nikoli kvůli hříchu.”
Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Jezte, přátelé’, což jsou vůdci. ‘Pijte a nechte se odměnit, milovaní’, což jsou zástupci [vůdců].
Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Jezte, přátelé’.4)
R. Berachja řekl: „[Podobá se to] králi, který uspořádal hostinu a sezval hosty. Tu se stalo, že do jídla spadl [mrtvý] plaz. Když se zdráhal [jíst] král, zdráhali se všichni. Když se uvolil [jíst] král, uvolili se všichni.”5)
R. Janaj řekl: „[Podobá se to] králi, který uspořádal hostinu a sezval k sobě hosty. Procházel mezi nimi a říkal jim: Uvolněte se a bavte se!”
R. Abahu řekl: „[Podobá se to] králi, který uspořádal hostinu a sezval k sobě hosty. Když se najedli a napili, řekl jim: Vezměte tuto krásnou porci a dejte ji hospodáři [na znamení vděčnosti]! Podobně i zde: ‘Přicházím do mé zahrady, má sestro, nevěsto! Trhám svou myrhu se svým kořením, jím své strdí se svým medem!’ Také vy jezte! ‘Piji své víno se svým mlékem!’ Také vy pijte! ‘A odměňte, milovaní!’”
1) Tím je míněn Mojžíšův Svatostánek, kde Bůh přebýval ze všeho nejdříve.
2) To je pokolení žijící v době stavby Babylónské věže.
3) Vhodnější je citovat verš ‘A dokončil Mojžíš to dílo. A zakryl oblak Stan setkávání a Sláva Pánova naplnila Svatostánek’ [Ex 40,33-34], jak to v této souvislosti činí Bamidbar raba XIII,2.
4) Celý text této pasáže je trochu neuspořádaný. Měl by se přeskupit tak, aby v první verzi byli ‘přátelé’ Mojžíš s Áronem a za tím následoval výrok r. Idiho. Pak by měla být druhá verze, kde jsou ‘přátelé’ vůdci. Tam patří výroky r. Šimona b. Josina a výrok r. Berachji.
5) Podobně i Bůh dával vůdcům najevo, že mají obětovat za nestandardních podmínek, protože se tak děje v souladu s Jeho vůlí.
5. 2. 1. ‘Já spím!’ [Pís 5,2] – Obec izraelská řekla před Svatým, budiž požehnán: ‘Pane světa! ‘Já spím’ namísto [konání náboženských] povinností ‘a mé srdce popouzí’ [Pís 5,2] ke skutkům milosti!
‘Já spím’ namísto [konání skutků] spravedlivosti ‘a mé srdce popouzí’ k jejich konání!
‘Já spím’ namísto [přinášení] obětí ‘a mé srdce popouzí’ k odříkávání Šma a Tefily!
‘Já spím’ namísto [návštěv] Chrámu ‘a mé srdce popouzí’ k [návštěvám] synagóg a studoven!
‘Já spím’ namísto [očekávání] konce [světa] ‘a mé srdce popouzí’ k vykoupení!
‘Já spím’ namísto [očekávání] vykoupení a srdce Svatého, budiž požehnán, popouzí k mému vykoupení!’
R. Chija bar Aba řekl: „Kde nalézáme, že Svatý, budiž požehnán, se nazývá ‘Srdce Izraele’? V tomto verši: ‘Skálou, mým srdcem a mým podílem je Bůh navždy!’ [Ž 73,26].”
5. 2. 2. ‘Hlas mého milého klepe’ [Pís 5,2], [což znamená]: rukou Mojžíšovou v té době, o níž je psáno: ‘A řekl Mojžíš: To řekl Pán: Kolem půlení noci já vyjdu uvnitř Egypta!’ [Ex 11,4]
‘Otevři mi!’ [Pís 5,2] – Rabi Jasa řekl: „Svatý, budiž požehnán, řekl Izraelcům: Mí synové! Otevřete mi jeden otvor pokání [malý] jako ucho jehly a já vám otevřu [tak velké] otvory, že jimi projde vůz či povoz!”
R. Tanchuma, r. Chunja a r. Abahu jménem Reš Lakiše [řekli]: „Stojí psáno: ‘Uvolněte se a vězte, že já jsem Bůh, atd.’ [Ž 46,11] Svatý, budiž požehnán, řekl Izraelcům: Uvolněte se od svých zlých skutků a vězte, že já jsem Bůh!”
R. Levi řekl: „Kdyby se Izraelci káli byť jediný den, ihned by byli vykoupeni a ihned by přišel Syn Davidův. Z jakého důvodu? ‘Vždyť On je náš Bůh a my jsme Jeho lid a brav z Jeho pastvy! Dnes, jestliže Jeho hlas poslechnete!’ [Ž 95,7]”1)
R. Judan a r. Levi řekli: „Svatý, budiž požehnán, řekl Izraelcům: Uvolněte se (harpu) od svých zlých skutků a čiňte pokání [aspoň] na okamžik (heref ajin) a vězte, že já jsem Bůh! ‘Má sestro’ [Pís 5,2], protože se se mnou v Egyptě spříznili dvěma [náboženskými] povinnostmi: krví pesachové oběti a krví obřízky, jak si můžeš přečíst: ‘A přešel jsem nad tebou, a spatřil jsem tě zbrocenou tvými krvemi! A řekl jsem ti: Ve tvých krvích žij’ [Ez 16,6], což je krev pesachové oběti. ‘A řekl jsem ti: Ve tvých krvích žij’ [Ez 16,6], což je krev obřízky. ‘Má přítelkyně’ [Pís 5,2], protože se se mnou u [Rákosového] moře spřátelili a řekli: ‘Toto je můj Bůh a velebím Ho!’ [Ex 15,2], ‘Pán bude kralovat navždy a navěky!’ [Ex 15,18] ‘Má holubice’ [Pís 5,2], [to znamená] u Mary, protože odtamtud měli přikázání a byli odlišeni všelijakými [náboženskými] povinnostmi, skutky milosti a dobrými skutky jako je odlišena holubice, jak si můžeš přečíst: ‘Tam vložil mu nařízení a výnos’ [Ex 15,25]. ‘Má dokonalá (tamati)’ [Pís 5,2], [což znamená]: ‘mí dokonalí (tamuti)’, protože se se mnou zdokonalili na Sinaji a řekli: ‘Všechno, o čem mluvil Pán, učiníme a poslechneme!’ [Ex 24,7]”
Rabi Janaj řekl: „[To znamená:] ‘mé dvojče (te’umati)’. Smím-li to tak říci, [Svatý, budiž požehnán, tím myslel]: Já nejsem větší než ona a ona není větší než já!”
R. Jehošua ze Sichninu [řekl] jménem r. Leviho: „[To znamená:] ‘mé dvojče (te’umati)’: tak jako u dvojčat platí, že když jedno z nich bolí hlava, druhé [dvojče] to vnímá, rovněž – smím-li to tak říci – Svatý, budiž požehnán, řekl: ‘S ním já budu v trápení!’ [Ž 91,15]”
[Stojí psáno:] ‘Neboť má hlava je naplněna rosou’ [Pís 5,2]. Ohledně toho [je psáno]: ‘Země otřásla se, také nebesa ronila!’ [Ž 68,9]
[Stojí psáno:] ‘Mé kadeře krůpějemi noci’ [Pís 5,2]. Ohledně toho je psáno: ‘Také oblaka ronila vodu!’ [Sd 5,4]
1) Slovosled citovaného verše se poněkud liší od toho, který se dochoval nám. Midraš tehilim XCV,2 k tomu dodává, že Izrael se stává Božím lidem ve chvíli, kdy se stane ‘bravem z Jeho pastvy’ (tzn. poslušným Božích příkazů), což dokazuje veršem Ez 34,31. Závěrečnou větu verše Ž 95,7 vykládá Sanhedrin 98a ve smyslu okamžitého příchodu Mesiáše.
5. 3. 1. ‘Svlékla jsem svou suknici’ [Pís 5,3]. – R. Jochanan řekl: „Dokonce i ten nejhloupější se umí svlékat a oblékat – a ty říkáš: ‘Svlékla jsem svou suknici, [jak si ji obléknu]?’ [Pís 5,3]” – Rabi Chanina a r. Jochanan řekli: „V ten den, kdy ten svévolník Nebúkadnezar zaútočil na Izraelce, svlékl jim dva důležité oděvy: kněžský oděv a královský oděv.“
[Stojí psáno:] ‘Omyla jsem si nohy’ [Pís 5,3], [což znamená]: od špíny modlářství. [Obec izraelská řekla:] Je mi známo, že prach toho místa1) mne bude svádět k modlářství, nicméně ‘můj milý vztahuje svou ruku z volnosti!’ [Pís 5,4] (R. Aba bar Kahana řekl: „K čemu by bylo takové volnosti dobré, stát se věží plazů?2) Spíše, obec izraelská řekla před Svatým, budiž požehnán, toto: Pane světa! Co se týče všech těch zázraků, které jsi pro mne učinil prostřednictvím Kýra, nebylo by lepší učinit je pro mne prostřednictvím Daniela nebo prostřednictvím spravedlivého?“) Přesto však ‘mé útroby mručí pro Něj!’3) [Pís 5,4] – R. Azarja řekl: „Svatý, budiž požehnán, pravil: Rozhodl jsem dobře! Vy říkáte: ‘A mé útroby mručí pro Něj’, také já jsem říkal: ‘Útrobami, útrobami třesu se!’ [Jer 4,19]”4)
Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Svlékla jsem svou suknici’. R. Jochanan řekl jménem Reš Lakiše: „Dokonce i ten nejhloupější se umí svlékat a oblékat – a ty říkáš: ‘Svlékla jsem svou suknici, jak si ji obléknu?’ Spíše [řekni]: Co to znamená? Jelikož spánek [v době] Slavnosti aceret je sladký a noc je krátká.” (R. Judan řekl: „Dokonce ani blecha je nekousla.“)5)
[Stojí psáno:] ‘Omyla jsem si nohy’, [což znamená]: od špíny modlářství. [Obec izraelská řekla:] Je mi známo, že prach toho místa6) mne bude svádět k modlářství, nicméně ‘můj milý vztahuje svou ruku z díry!’ [Pís 5,4] (R. Ami řekl: „Jako chudák, který žádá o almužnu.“) Přesto však ‘mé útroby mručí pro Něj!’ A On mi řekl: ‘Mručí mé útroby pro něj, smilováním se nad ním smiluji, je výrok Pána!’ [Jer 31,20]
1) Tzn. Babylónie. – Celá tato pasáž je až do konce velmi nejasná a pravděpodobně má místy poškozený text.
2) Tato věta se dá překládat i jinými způsoby, nicméně její smysl zůstává temný.
3) To je zřejmě míněno jako výraz nespokojenosti či neklidu.
4) Tak jako si Izraelci předtím nevšímali obav Boha o jejich osud, nyní si zase nevšímá On těch jejich.
5) V době Slavnosti aceret došlo k odevzdání Tóry. Ježto však byly vhodné podmínky pro dlouhý spánek, Izraelci zaspali (viz § 1. 12. 2).
6) Tzn. hory Sinaj.
5. 5. 1. ‘Vstala jsem otevřít mému milému’ [Pís 5,5]. To já jsem vstala, a ne světské národy.
Rabi Jákob bar Avuna tlumočil před r. Izákem: „Stojí psáno: ‘A vstaly hlavy otců Judy a Benjamína a kněží a levitů, atd.’ [Ezd 1,5] ‘Judy’, protože byl král. ‘Benjamína’, protože na jeho podílu stál Chrám. ‘Kněží’ kvůli bohoslužbě. ‘A levitů’ kvůli duchanu.”1)
[Stojí psáno:] ‘Otevřít mému milému’, [což znamená]: v pokání.
[Stojí psáno:] ‘A mé ruce kanuly myrhou (mor)’, [což znamená]: trpkostí (merarim), neboť Kýros ustanovil, že kdo překročil Eufrat, tak ho překročil, ale kdo ho nepřekročil, už ho nepřekročí.
R. Jochanan řekl: „Stojí psáno: ‘Zatmělo se slunce při svém východu’ [Iz 13,10]. Ten den tedy byla tma a ono nesvítilo. Kýros se šel projít po městě a našel město opuštěné. Řekl: ‘K čemu je město opuštěné? Kde jsou zlatníci? Kde jsou stříbrotepci?’ [Služebníci] mu řekli: ‘Nebyl jsi to snad ty, kdo ustanovil, že všichni Židé mají odejít a vystavět Chrám? To oni byli zlatníky! To oni byli stříbrotepci! Nyní vystoupili, aby si postavili Svatyni!’ V té chvíli [Kýros] ustanovil, že kdo překročil Eufrat, tak ho překročil, ale kdo ho nepřekročil, už ho nepřekročí.
Tehdy vystoupil i Daniel, jeho přátelé a jeho druhové. Řekli si: ‘Bude lépe, když budeme jíst jídlo Země izraelské a pronášet požehnání kvůli Zemi izraelské!’ Ezdráš, jeho přátelé a jeho druhové tehdy nevystoupili. A proč Ezdráš tehdy nevystoupil? Protože musel dokončit své studium před Bárukem, synem Neriášovým. – Měl tedy vystoupit i Báruk, syn Neriášův! Spíše řekni, že Báruk, syn Neriášův, byl velký a starý muž, takže nemohl být nesen dokonce ani v lektice.”2)
Reš Lakiš řekl: „Skutečnost, že Ezdráš tehdy nevystoupil, posvětila Chrám. Kdyby totiž tehdy Ezdráš vystoupil, Satan by mohl vyslovit obžalobu a říci: ‘Lépe, když bude jako velekněz sloužit Ezdráš, než aby jako velekněz sloužil Jehošua ben Jehocadak!’ Přitom Jehošua ben Jehocadak byl velekněz a veleknězův syn, kdežto Ezdráš jen kvůli tomu, že byl spravedlivým člověkem, pro službu velekněze vhodný nebyl.” – R. Simon řekl: „Pro Svatého, budiž požehnán, je obtížné porušit [danou] rodovou posloupnost!”3)
[Stojí psáno:] ‘Na březích závory’ [Pís 5,5], protože odtamtud jim byl Eufrat uzavřen.
Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Vstala jsem otevřít’. Já, a ne světské národy. ‘Otevřít mému milému’, [což znamená]: v pokání. ‘A mé ruce kanuly myrhou (mor)’, [což znamená]: trpkostí (merarim), neboť jsem řekla [zlatému] býčkovi: ‘Toto jsou tví bohové, Izraeli!’ [Ex 32,4] ‘A mé prsty myrhu (mor) přešly’. Mistr (Mar) to přesto přešel, přešel ta prokletí (merarej), neboť je psáno: ‘A zalitoval Pán kvůli tomu zlu, atd.’ [Ex 32,14] ‘Na březích závory’, protože odtamtud jim byla [cesta] uzavřena, aby nevešli do Země izraelské.
1) Duchan byla zvláštní chrámová plošina, kam se levité stavěli v době svého zpěvu při bohoslužbě. Obecně byla symbolem levitské služby.
2) Viz § 4. 8. 2.
3) Viz Berešit raba LXXXII,11. Přestože se někteří lidé svými skutky mohou prokázat nehodnými například svého prvorozenství, Bůh jim toto prvorozenství neupírá.