Žalm 59.

1. Věčnému Bohu [jenž říká]: ,Nezahub Davida, prozíravého‘, když Šaul poslal [své lidi], aby střežili ten dům a jeho usmrtili (59,1). Písmo praví: Lepší jsou dva nežli jeden (Kaz 4,9): Lepší jsou dva, kteří vycházejí na cestu, nežli jeden, jenž vychází sám, neboť když jeden spadne, jeho druh ho zvedne atd. (tamtéž 4,10), napadnou-li jednoho, postaví se proti nim oba (tamtéž 4,12), neboť vystoupí-li zlý člověk proti němu (postaví se mu dva). A jsou-li tři, je to nejlepší, neboť se píše: Nit trojitá se vbrzku nepřetrhne (tamtéž 4,12).

Jiný výklad: Lepší jsou dva (Kaz 4,9). Lepší je spravedlivý, syn spravedlivého, nežli spravedlivý, syn hříšníka: zásluhy jednoho spravedlivého se nepodobají zásluhám dvou, kteří mají [takovou] odměnu, že přijdou-li protivenství na členy rodiny, zásluhy obou obstojí a ochrání je. A budou-li tři, spravedlivý, syn spravedlivého (jenž je synem spravedlivého), [odměna] se jim nikdy nepřeruší, neboť je psáno: Nit trojitá se vbrzku nepřetrhne (tamtéž 4,12).

[Rabíni] řekli před r. Ze‘irou: „A co když je to spravedlivý, syn spravedlivého (jenž je synem spravedlivého) a čtvrtá generace jsou hříšníci?“ Řekl jim: „Šalomoun přece neřekl: ,Nepřetrhne se‘, nýbrž ,vbrzku se nepřetrhne‘, a pokud se i přeruší, znovu [bude navázána], jak je psáno: Nevzdálí se z úst tvých ani z úst tvého semene ani z úst semene tvého semene, pravil Hospodin, od nynějška až navěky (Iz 59,21), neboť je-li to žák moudrého, i jeho syn a vnuk, Tóra se jim nikdy nepřeruší, jelikož je psáno: Od nynějška až navěky (tamtéž).“ „A co znamená pravil Hospodin?“ „Svatý, budiž požehnán, [tím] řekl: ,Já jsem se zaručil za tuto věc!‘“

Jiný výklad [verše]: Lepší jsou dva (Kaz 4,9), když se zabývají obchodem, nežli jeden, sám. A jsou-li tři, je to nejlepší, neboť se píše: A nit trojitá (tamtéž 4,12).

Jiný výklad [verše]: Lepší jsou dva (tamtéž 4,9). To je Míkal, dcera Šaulova, a Jonatan, neboť oba Davida milovali. O Míkal se praví: A Míkal, dcera Šaulova, ho milovala (1 S 18,28), a o Jonatanovi se píše: A zamiloval si ho Jonatan jako svou duši (tamtéž, 18,1). Míkal ho zachránila před nebezpečím v domě a Jonatan venku. Byli lepší dva nežli jeden (Kaz 4,9). Nit trojitá (tamtéž 4,12): to je Izrael a Juda, neboť je psáno: A celý Izrael [alt. A Veškerý, Izrael] a Juda (milovali) Davida (1 S 18,16). Proto je psáno: Věčnému Bohu [jenž říká], Nezahub [Davida] atd. (59,1).

 

2. Jiný výklad [verše]: Lepší jsou dva nežli jeden (Kaz 4,9). Taktéž je psáno: Nalezl ženu, nalezl dobro (Př 18,22). Ale jinde v Písmu se říká: Trpčí nežli smrt shledávám ženu (Kaz 7,26)! Je-li to dobrá žena, její dobrota nemá konce, a je-li to zlá žena, nemá konce její zloba. Proto se píše: Nalezl ženu, nalezl dobro – shledáváš, že dokud nebyla stvořena žena, nebylo dobra, byl-li Adam sám (Gn 1,31). Proto je psáno: Nalezl ženu, nalezl dobro. A po jejím stvoření viděl Bůh, že vše, co učinil, hle, dobré velmi (Gn 1,31). Tudíž se píše: Nalezl ženu, nalezl dobro (Př 18,22).

Naši rabíni praví: „Každý, kdo nemá ženu, bydlí bez požehnání, (bez života, bez radosti, bez pomoci, bez dobra a bez míru), neboť je psáno: A Bůh jim požehnal (Gn 1,28), tedy jim, v době, kdy byli dva. [Člověk bez ženy] je bez dobrého života, neboť je psáno: S ženou vidím život (Kaz 9,9); bez radosti, neboť je psáno: Raduj se z ženy svého mládí (Př 5,18); bez pomoci, jak se píše: Učiním mu pomoc naproti němu (Gn 2,18); bez dobra, neboť je psáno: Nalezl ženu, nalezl dobro (Př 18,22); bez míru, jelikož se praví: A poznáš, že mírem je tvůj stan (Jób 5,24), a stan není nic jiného než žena, neboť je psáno: Jdi, řekni jim: ,Vraťte se ke svým stanům‘ (Dt 5,30).“ A někteří říkají, že [takový člověk] bydlí i bez Tóry, neboť se píše: Není-li má pomoc se mnou, soudnost je ode mne zahnána (Jób 6,13). Proto se píše: Nalezl ženu, nalezl dobro (Př 18,22).

Jiný výklad: Je-li ta žena dobrá, nalezl dobro, ale je-li ta žena zlá, vytlačí* všechny dobré věci z jeho domu a učiní ho chudým. Je-li ta žena dobrá, co se o ní píše? Statečná žena je korunou svého manžela (Př 12,4), a také: Ženu statečnou kdo nalezne? (tamtéž 31,10). O tomto [člověku] je psáno: A získal od Hospodina zalíbení (tamtéž 18,22), a Písmo taktéž říká: Od Hospodina je prozíravá žena (tamtéž 19,14).

Pojď a viz, jak závažná věc je manželství! Svatý, budiž požehnán, spojuje své Jméno s manželstvím v Tóře, Prorocích i Spisech! V Tóře se píše: A Lában a Betúel odpověděli a řekli: ,Od Hospodina vyšla ta věc‘ (Gn 24,50); v Prorocích je psáno: A jeho otec ani matka nepoznali, že od Hospodina (vyšla ona věc) (Soud 14,4); a ve Spisech: Od Hospodina je žena prozíravá (Př 19,14). Z toho plyne, že Svatý, budiž požehnán, spojil své Jméno s manželstvím.

  

* Slovní hříčka se slovy maca (s alef), nalézt, a maca (s he), vytlačit, vyčerpat.

 

 3. Jiný výklad: Nalezl ženu, nalezl dobro (Př 18,22), ale zlá žena – je něco trpčí nežli ona? Stalo se synu r. Akivy: Když se oženil, co udělal? Jakmile s ním vstoupila do pokoje, zůstal celou noc na nohou, četl Tóru a opakoval si agady. Pak jí řekl: „Přines mi lampu a posviť mi!“ Přinesla mu lampu a nechala ji svítit celou noc, byla s ním vzhůru a svítila; on otevřel knihu a rozvíjel ji od začátku až do konce a pak od konce na začátek, a ona byla celou noc vzhůru a svítila mu, dokud nezačalo svítat. Ráno ho navštívil r. Akiva a řekl mu: „Nalezl nebo nalézám?“* A on mu odvětil: „Nalezl,“ neboť se píše: Nalezl ženu, nalezl dobro.

Jiný výklad: Nalezl ženu, nalezl dobro (Př 18,22). To je Míkal, Šaulova dcera, která milovala svého manžela Davida více než svého otce, neboť mu zachránila život před otcem, když Šaul poslal [své ozbrojence], aby hlídali dům. A o tom se píše: Věčnému Bohu [jenž říká]: ,Nezahub (Davida)‘ atd. (59,1).

 

* „Nalezl“ by znamenalo nalézt dobro podle verše Př 18,22, „nalézám“ či „shledávám“ by znamenalo nalézt trpkost podle verše Kaz 7,26.

 

4. Když uprchl před Saulem do jeskyně (57,1). Jak David uprchl? R. Abaje a rabíni [se k tomu vyjádřili takto]: R. Abaje řekl: „David měl ve svém domě dvě brány, jedna byla zamčená a [Šaulovi lidé] na něho číhali před touto bránou, ale on vyšel tou druhou bránou a uprchl.“ Ale rabíni řekli: „David měl jen jednu bránu, a oni stáli za touto bránou a hlídali, aby neutekl. Co však udělala Míkal? Spustila ho z okna [na laně] a on uprchl. A když Šaulovi poslové vstoupili do domu, co udělala? Vzala terafim a položila je na své lůžko, a chomáč kozí srsti k jeho hlavám, jak se píše: A vzala Míkal terafim atd. (1 S 19,13). A když vstoupili a hledali Davida, Míkal jim řekla, že je nemocný a leží na lůžku. Oni šli a řekli to Šaulovi. On jim řekl: ,Přineste ho i s lůžkem sem.‘ Oni šli a přinesli lůžko k němu a on našel na lůžku terafim. Rozhněval se na svou dceru Míkal a řekl jí: ,Proč jsi mne obelhala a nechala jsi uprchnout mého nepřítele?‘ Ona mu řekla: ,Svěřil jsi mne svému banditovi! Stál nade mnou s mečem, aby mne zabil! A řekl mi: Jestliže mne nenecháš utéct, zabiju tě! Tu jsem se zděsila a měla jsem z něho strach, tak jsem ho nechala uprchnout.‘ Jak je psáno: On mi řekl: ,Pusť mne, nebo tě usmrtím‘ (1 S 19,17). A proto pak byla nazvána jménem Egla, protože Egla ve verši: A šestý, Jitream od Egly, ženy Davidovy (2 S 3,5), to je Míkal. A proč byla pojmenována Egla (,Jalovice‘)? Jako jalovice nepřijímá jho na svou šíji, ani Míkal nepřijala jho od svého otce, ale vzepřela se mu.“

 

5. A Ty, Hospodine, Bože (zástupů), Bože Izraele, procitni k ztrestání všech národů (59,6): neboť Svatý, budiž požehnán, na tomto světě dělá, jakoby spal. A proč? Protože [Jeho] Soud zatím nedovolí, aby byli [Izraelští] vykoupeni, jak se píše: A procitne (va-jikac) Pán jako ze spaní (Ž 78,65). Ale v příštím věku, jakmile nadejde konec (kec), se Svatý, budiž požehnán, jakoby probudí proti nim, jak je psáno: Procitni (hakica) k ztrestání všech národů. V té chvíli neměj slitování s veškerými pachateli nepravosti (tamtéž, 59,6).