Berešit raba

Sbírka homiletických výkladů ke knize Genesis, z nichž nejranější sahají k palestinským amoraitům. Midraš se zřejmě původně nazýval Berešit de-rabi Hošaja Raba, podle jména r. Hošaji (žil v Caesareji ve 3. století), jemuž je tradičně připisován jeho úvod ("Rabi Hošaja Raba započal..."). Badatelé však soudí, že výklady pocházejí až od posledních amoraitů (z 2. pol. 4. století, tedy cca 150 let po Hošajovi).

Midraš je napsán v hebrejštině Mišny, s prvky galilejské aramejštiny, která připomíná jazyk Jeruzalémského talmudu. Obsahuje množství podobenství a příběhů, v nichž se nachází také spousta řeckých pojmů.

Jeho sestavovatel využíval písemné i ústní zdroje (čerpal zřejmě ze společných pramenů, které byly zdrojem pro mnoho dalších knih, např pro Sirachovce, apokryfy, pseudepigrafy či některé kapitoly Filóna nebo Josefa Flavia). Kromě názorů amoraitů midraš obsahuje také agadu tanaitů. Několik málo kapitol pak tvoří pozdější dodatky.

Midraš byl poprvé publikován v Konstantinopoli v r. 1512 společně s dalšími čtyřmi midraši k Tóře (od nichž se liší ve stylu i v datování), a celá sbírka pak byla nazvána Midraš raba. Spolu s dalšími midraši k pěti svitkům (Kazatel, Ester, Pláč, Píseň písní a Rut) byl znovu otištěn ve vydání benátském r. 1545 a vydán ještě několikrát (např. ve Vilně, Romm 1878).

Práci na kritické edici Berešit raba začal r. 1903 J. Theodor a dokončil ji Th. Albeck r. 1936. Theodor používal londýnský rukopis z 12. století, Albeck však upřednostnil rukopis vatikánský, který pravděpodobně tvořil předlohu toho londýnského a byl zapsán v 11. století.

Berešit raba přeložil do angličtiny M. Friedman a překlad poprvé vydalo nakladatelství Soncino v Londýně r. 1939.

Úryvky, které zde naleznete, přeložil M. Beneš z vilenského vydání.