Druhá homilie (I,10-14)
10. Hospodin, Bůh vašich otců (Dt 1,11).
Halacha: Zdalipak je člověku z Izraele, jenž je ustanoven jakožto moudrý či soudce nad obcí, dovoleno, aby vynášel rozsudek sám?
Naši rabíni učili takto: „Nesuď sám, neboť sám soudí pouze Jeden,“* jak se praví: A On je v jednom, a kdo Ho zvrátí? (Jób 23,13). Co znamená: A On je v jednom?** Reš Lakiš řekl: „Svatý, budiž požehnán, vynáší rozsudek i pečetí Ho sám.“ R. Re’uven řekl: „Co je pečetí Svatého, budiž požehnán? – Pravda (emet). – A proč ,pravda‘? [Ve slově] ,pravda‘ jsou tři písmena: alef, první z písmen [abecedy], mem, jež je prostřední, i tav, jež je z nich poslední; čímž se má říci: Já jsem první a Já jsem poslední, a mimo mne není Boha (Iz 44,6).“
Rabíni řekli: „Pojď a viz! Jakmile byl Mojžíš ustanoven nad Izraelity, řekl jim: „Nejsem schopen nést vaše břímě sám – ustavte si soudce, kteří vás budou soudit, neboť se praví: Dejte sobě muže [moudré, rozumné a znalé] (Dt 1,13).“
Rabi Berachja jménem rabiho Chaniny řekl: „Potřebujete soudce, kteří budou mít sedm vlastností: [Měli by být] moudří, rozumní a znalí (tamtéž). A o čtyřech dalších [vlastnostech] se píše: Ty si však vyhlédni z veškerého lidu [muže statečné, obávající se Boha, muže pravdy, nenávidějící zisk] (Ex 18,21)“ – což je sedm [vlastností]. A proč se těch sedm nepopisuje najednou? Pokud [Izraelité] nenaleznou [lidi se všemi] sedmi, [Písmo] uvádí [lidi se] čtyřmi, a pokud nenaleznou [lidi se] čtyřmi, uvádí [lidi se] třemi, a pokud nenaleznou [lidi se] třemi, uvádí [člověka s] jednou [z těch vlastností], jak je psáno: Ženu statečnou kdo nalezne? (Př 31,10).“
Vložím je na vaše hlavy (ve-asimem be-rošejchem)*** (Dt 1,13). [Slovo asimem se píše bez jod, tj. jako] ašamam („jejich vina“). R. Jehošu‘a ben Levi pravil: „Mojžíš jim řekl: ,Nebudete-li je poslouchat, provinění bude viset na vašich hlavách (be-rošejchem, tamtéž).‘ Čemu se to podobá? Hadu, jehož ocas řekl hlavě: ,Dokdy budeš chodit jako první? Já půjdu jako první!‘ [Hlava] mu řekla: ,Jen si jdi!‘ Šel, narazil na nádrž s vodou a vrhl se do ní; narazil na oheň a vrhl se do něj, narazil na trní a vrhl se do něj. Co bylo příčinou? Že hlava šla za ocasem. Taktéž jsou-li malí poslušni velkých, ti rozhodují před Nejvyšším a On koná; jakmile však velcí následují malé, padají na tvář.“
Jiný výklad: R. Hoša‘ja řekl: „Čemu se to podobá? Nevěstě, která stála ve své chupě a měla ukoptěné ruce [od sazí]. Utřela si je o stěnu – stěna se zašpinila, ale její ruce se neočistily. Když si je utřela o dlažební kámen,**** kámen se zašpinil, ale její ruce se neočistily. Když si je však utřela o své vlasy, vlasy jí zkrásněly a ruce zůstaly čisté. Podobně – když Izraelité poslouchají své velké, ale velcí nečiní to, co potřebují, provinění visí na hlavách velkých, když je však ne[poslouchají], visí na jejich vlastních hlavách.“
R. Jicchak řekl: „Když Izraelité poslouchají své velké, jejich velcí však nečiní to, co potřebují, tu Hospodin přijde na soud se staršími svého lidu a jeho knížaty (Iz 3,13). A proč to všechno? Neboť břímě obce je těžké a jednotlivec nedokáže nést hůl obce sám. Věz, že ani Mojžíš, mistr všech proroků, nedokázal nést břímě obce sám. Odkud [to víme]? [Víme to z verše:] A řekl jsem vám v oné době (Dt 1,9).“ Kdy byla ta doba? R. Jochanan pravil: „[Bylo to] v době Jitra. Odkud [to víme]? Je totiž psáno také: Neboť tato věc je těžší než ty. Nemůžeš ji činit sám (Ex 18,18).“ R. Chija řekl: „[Bylo to] v době, kdy reptali, neboť se praví: Já sám nemohu unést celý tento lid, [neboť je to těžší než já] (Nu 11,14), a Což jsem já [počal celý tento lid]? (tamtéž, 11,12).“
R. Berachja jménem r. Leviho řekl: „[Mojžíš] před Ním pravil: ,Pane světa! Ty jsi řekl: Kteříž jste neseni od lůna…, [až do šedin vás budu nosit] (Iz 46,3n). Tobě tedy náleží, abys je snášel.‘ Mojžíš řekl Izraelitům: ,Při vašem životě! Mohu unést deset takových [pospolitostí], jako jste vy – proč vás tedy nemohu nést? Protože Hospodin, váš Bůh, vás učinil velkými oproti vašim soudcům.‘***** Odkud [to víme]? [Víme to podle toho,] co čteme ve verši: Hospodin, váš Bůh, vás učinil velkými (hirba) (Dt 1,10).“
* Avot 4,8.
** K tomuto tématu viz také Mechilta de-rabi Jišma‘el, Be-šalach, Va-jehi 6, a jSanhedrin I,18a.
*** Jedno z doslovných znění výrazu, který zde znamená: Ustanovím je za vaše pohlaváry.
**** Z řec. pséfos.
***** Dosl. „učinil velkými (nebo také: ,mistry‘) [nad zády vašich soudců]“.
11. Jiný výklad: Hospodin, váš Bůh, vás rozmnožil (hirba) [a hle, je vás dnes jako hvězd nebeských k množství (la-rov)] (Dt 1,10).
K tomu Písmo praví: [A já skrze množství (be-rov) Tvého milosrdenství vejdu do Tvého domu,] budu se klanět ve Tvém svatém Paláci s bázní vůči Tobě (Ž 5,8). R. Il’aj b. r. Josi ben Zimra řekl: „Svatý, budiž požehnán, tak Abrahamovi řekl, že vykoupí jeho syny, prostřednictvím dvou písmen.“ Odkud [to víme]? Je totiž psáno takto: A rovněž národ, jemuž budou sloužit, Já rozsoudím* [a poté vyjdou s velkým jměním] (Gn 15,14). Ale když přišel, aby je vykoupil, vykoupil je prostřednictvím 72 písmen.“
R. Judan řekl: „Od [slov] přijít (lavo) [a vzít si národ] (Dt 4,34) až po konec toho verše je 72 písmen.“** R. Abin řekl: „Vykoupil je prostřednictvím svého Jména, a Jeho Jméno má 72 písmen.“
Jiný výklad: R. Il’aj jménem rabiho Josiho ben Zimry řekl: „Proč je Svatý, budiž požehnán, našemu praotci Abrahamovi nezjevil, že dá jeho synům manu?“ R. Aba bar Kahana řekl: „Takový je způsob spravedlivých – mluví málo, ale činí mnoho.“
Jiný výklad: Proč jim to nezjevil? Kdyby jim to byl zjevil, Izraelité by říkali: „To jsme již jedli u faraónova stolu!“ Víš [to podle toho], že přestože jim [Egypťané kdysi] nedali [ani] slámu [viz Ex 5,7 a dál], Izraelité [nakonec] říkali: Vzpomínáme na ryby, [které jsme jídali v Egyptě zadarmo](Nu 11,5). Proto jim to nezjevil.
Jiný výklad: [Hospodin, váš Bůh, vás rozmnožil a hle, je vás dnes jako hvězd nebeských k množství (la-rov) (Dt 1,10).] R. Il’aj jménem rabiho Josiho ben Zimry řekl: „Svatý, budiž požehnán, tak řekl Abrahamovi, že rozmnoží jeho syny jako hvězdy [na obloze]. Odkud [to víme]? Praví se totiž: [Prosím, pohleď na nebesa a sečti hvězdy…], takové bude tvé potomstvo (Gn 15,5). A když přišel, aby je požehnal, požehnal jim ještě víc, než jim řekl. Co znamená k množství (la-rov)? [A řekl jí anděl Hospodinův:] Mnoho rozmnožím (harba arbe) [potomstvo tvé, takže je nebude možno sečíst kvůli množství (me-rov)] (Gn 16,10). A o tom [Písmo také] praví: Dal jsi mi vyváznout kvůli myriádám (mi-ribej)*** lidu a ustanovil jsi mne [hlavou národů] (Ž 18,44).
Avšak David [tím rovněž] řekl: „Dal jsi mi vyváznout ze sporů mého lidu, abych nebyl souzen u nich, dal jsi mi vyváznout ze sporů lidu (tamtéž), aby oni nebyli souzeni u mne.“ Svatý, budiž požehnán, mu řekl: „Davide, proč sedíš u nich? Při tvém životě, již jsem tě ustanovil nad nimi králem!“ [David] před Ním řekl: „Když jsi mne ustanovil nad svými syny, dej svým synům také srdce, aby mne poslouchali,“ jak je psáno: Na slyšení ucha ať mne poslechnou (Ž 18,45). A dále David [pravil]: Předal jsi mne Hlavě národů (tesimeni le-roš gojim; tamtéž, v. 44). R. Berachja řekl: „Pokud národ [špatně] posoudíš, on půjde a svěří tě Bohu (eloha). A kdo je tím Bohem bohů (elohej ha-elohim)?**** Ten, jenž vidí, ale není viděn.
Mojžíš řekl Izraelitům: „Při vašem životě! Vždyť já bych dokázal unést deset takových [národů] jako jste vy, i sto takových [národů], jako jste vy.“ A proč [se tedy píše]: Nemohu vás sám unést (Dt 1,9). Protože Hospodin, váš Bůh vás učinil velkými (hirba etchem, tamtéž, v. 10), to jest [nechal vás dorůst] k vašim soudcům.*****
* Jde o písmena dalet a nun slova dan (rozsoudím). S jistou obměnou viz např. Berešit raba 44,19.
** „Po slova velkými hrůzami (u-ve-moraim gedolim),“ jak upřesňuje Berešit raba (tamtéž). „A řekne-li ti někdo, že jich je 75, vyjmi z nich druhé slovo goj, které se nepočítá.“
*** Tak midraš čte výraz v obvyklém kontextu čtený jako me-rivej am, ze sporů lidu, viz následující výklad.
**** Tj. také ve významu „Kdo je tím Soudcem soudců?“
***** Pravděpodobně ve smyslu: „Nechal vás dozrát k možnosti mít své soudce.“ Viz také výklad k závěru předchozího oddílu a pozn. k němu.
12. Hospodin, váš Bůh, vás učinil mistry (hirbe etchem) a hle, jste dnes jako hvězdy nebeské [vůči Mistru (le-rav)] (Dt 1,10). [Mojžíš] jim řekl: „Dnes jste [ve srovnání s Ním] jako hvězdy, ale v budoucnu budete [vysloveně] podobni vašemu Mistru.“ Jak to [máme chápat]? Zde se totiž píše: Neboť Hospodin, váš Bůh, je oheň stravující (Dt 4,24), a o Izraeli se píše, že v příštím věku bude oheň Izraele ohněm a jeho svatost plamenem (Iz 10,17).
R. Levi bar Chama řekl: „Pokud bude ten, jenž slouží modlám,* takový jako ony, neboť se píše: Ti, kteří je** zhotovují, budou jako ony (Ž 115,8), oč spíše ten, kdo slouží Svatému (jenž je požehnán /baruch hu/), bude jako On!*** A odkud [to víme]? Protože se píše: Požehnán (baruch) jest muž, který doufá v Hospodina (Jr 17,7).
Jiný výklad: R. Aba řekl: „V příštím věku bude přichystáno oddělení spravedlivých uvnitř služebných andělů,**** a oni se jich budou ptát: ,Jaké nové halachot má Svatý, budiž požehnán, dnes?‘“ R. Levi bar Chanina řekl: „Nediv se tomu, neboť v tomto světě bylo také oddělení [spravedlivých] uvnitř služebných andělů, jak se praví: [Vidím čtyři muže: rozvázaní se procházejí uprostřed ohně…], a duch čtvrtého je podoben synu Božímu (Da 3,25), tj. oni byli uvnitř toho anděla***** a on před nimi oheň uhasil.“
* Dosl. „hvězdám“.
** Tj. své modly.
*** Také hvězdy mají ve starých židovských představách ohnivou povahu, ale jejich oheň se nevyrovná božskému ohni jejich Stvořitele.
**** Tj. andělé je budou obklopovat, takže spravedliví budou více „vevnitř“ než andělé, v oddělení, které je ještě blíž Bohu.
***** Jak napovídá výraz procházejí se uprostřed ohně. Výklad navazuje na předchozí podobenství o ohnivých povahách v nebesích.
13. Hospodin, Bůh vašich otců, [ať k vám přidá tisíckrát tolik, než jste (elef pe’amim ka-chem), a ať vám požehná, jak vám řekl] (Dt 1,11).
Rabi Eli‘ezer ben Ja‘akov řekl: „Pro toho, kdo zří požehnání Mojžíše od jednoho konce světa ke druhému,* je o tom napsáno: Tisíckrát – není zde tedy psáno „o jeden tisíc [tolik]“ (elef pa‘am), nýbrž tisíckrát (elef pe‘amim).
Jiný výklad: Ať k vám přidá tisíckrát takových, jako jste vy (ka-chem) (tamtéž). R. Acha řekl: „Izraelité mu mohli říci: ,Mojžíši, náš učiteli! [Alespoň] jednu ze všech těch věcí, k nimž nás napomínáš, v sobě máme – to máme přijímat tvá napomínání?‘ Ale mlčeli. Proto [jim] řekl: ,[Tisíckrát] takových, jako jste vy: spravedlivých, vám podobných, kteří přijímají napomínání a mlčí.‘“
Jiný výklad: Proč je požehnal výrazem pro přidávání [tj. ať přidá (josef)]? Protože přídavek Svatého, budiž požehnán, je [vždy] větší než hlavní věc, [k níž se přidává]. Na světě je zvykem, že když někdo kupuje od svého druha litru masa a řekne mu: „Ještě mi trochu přidej,“ on mu přidá unci (unkija). Ale přídavek Svatého, budiž požehnán, je větší než hlavní věc, [k níž se přidává].
Jak to [máme chápat]? Izák byl pro Abrahama tím hlavním, a [přesto] toho, co mu [Svatý, budiž požehnán,] přidal, bylo víc než toho hlavního, neboť se praví: A přidal Abrahamovi, a pojal ženu (Gn 25,1).**
Josef byl pro svou matku tím hlavním a Benjamin byl přídavkem. Odkud [to víme]? Protože se praví: Ať přidá (josef) mi Hospodin syna dalšího (Gn 30,24).*** A co se píše tamtéž? A synové Benjamínovi jsou Bela, Becher a Asbel atd. (Gn 46,21) – a to je víc než Josef [a jeho synové].
Hlavní [dobou] Chizkijášova kralování bylo 14 let, ale to, co mu Svatý, budiž požehnán, přidal, bylo větší než ta hlavní [doba]. Odkud [to víme]? Protože se praví: Hle, přidávám nad tvé dny patnáct let (Iz 38,5), tj. přídavek Svatého, budiž požehnán, byl větší, než ta hlavní věc – proto [Mojžíš] požehnal Izraelity výrazem pro přidávání.
A ať vám požehná, [jak vám pravil] (Dt 1,11). R. Levi řekl: „Čemu se to podobá? Králi, jenž řekl veliteli vojska, aby šel a rozdělil svým legiím „z litry zlata litru“. Ten šel a dal jim pět zlatých pěťáků. Řekli mu: ,Král ti řekl, abys nám dal z litry litru zlata a dal jsi nám pět zlatých pěťáků!‘ Odpověděl jim: ,Jsou z mého! Když přijde král, on vám dá z toho, co je jeho!‘ Tak řekli i Izraelité [Mojžíšovi]: ,Mojžíši, náš učiteli! Svatý, budiž požehnán, nedal našim požehnáním [žádné] omezení, a ty nám říkáš tisíckrát?‘ Odpověděl jim: ,Tím, čím jsem vás požehnal, jsem žehnal ze svého. Když přijde Svatý, budiž požehnán, požehná vás tak, jak vám pravil [On sám].‘“
* Tj. v celé jejich duchovní šíři. Tento obraz tradice používá v souvislosti s prvotním člověkem, který měl ještě neporušené celostní vidění světa (jednak horizontální, tj. událostí, které se nám jeví jako „minulé“ a „budoucí“, jednak vertikální, tj. struktury světů), protože byl sám v této šíři rozprostřen, viz např. Chagiga 12a.
** Zřejmě takto máme chápat tento verš – Hospodin Abrahamovi s Keturou totiž „přidal“ ještě šest dalších synů.
*** Benjamin tak byl vlastně „přidán“ již v Josefově jménu.
14. Jiný výklad: Hospodin, váš Bůh, vás rozmnožil... [a hle, jste dnes jako hvězdy nebeské] (Dt 1,10).
Proč jim požehnal [výrazem] jako hvězdy? Tak jako hvězdy mají úrovně nad úrovněmi, tak i Izraelité mají úrovně nad úrovněmi (ma‘alot). Jako hvězdy nelze vybádat, tak ani Izraelity nelze vybádat a spočítat. Jako hvězdy vládnou z jednoho konce světa na druhý, tak i Izraelité.
[Mojžíš] před Ním řekl: „Pane světa! Proč jsi nesrovnal své syny se Sluncem nebo s Lunou, které jsou větší nežli hvězdy?“ Svatý, budiž požehnán, mu řekl: „Při tvém životě! Slunce a Luna se budou v příštím věku stydět!“ Odkud [to víme]? Je totiž psáno: Zardí se Luna a zastydí se Slunce (Iz 24,23), ale hvězdy se nebudou stydět nikdy. Odkud [víme toto]? Protože je psáno: A poznáte, že uvnitř Izraele jsem Já a Já jsem Hospodin, váš Bůh, a žádný jiný, [a nebude se můj lid stydět nikdy](Jo 2,27).