41. - 50. kapitola
41. R. Jišma‘el pravil: „Anděl Metatron, kníže Tváře, mi řekl: ,Nad nimi je jeden podivuhodný, mocný, vzácný, silný a hrůzu vzbuzující kníže,1) pohlavár a vůdce, vybraný, vážený a milovaný. Celý je plný jasu, celý je plný chvály a svitu, celý je plný lesku, celý je plný světla, celý je plný krásy, vzácnosti a velikosti. Podobu má jako andělé a tělo jako orlové, jeho jas je jako blesky, jeho tvářnost jako pochodně, jeho krása jako záblesky, jeho důstojnost [svítí] jako řeřavé uhlíky, jeho nádhera je jako chašmalové a jeho svit jako světlo Jitřenky, jeho vzhled je jako veliké světlo2) a jeho výška jako výška [sedmi]3) obloh. Světlo [zpod] jeho řas je jako světlo [slunce] sedminásobné (Iz 30,26). Na hlavě má [tak velký] safír, jako by vyplňoval [celý] svět a [svítí] jako jas samotných průzračných nebes (Ex 24,10). Tělo má plné očí [jako] hvězd na nebi, jež nelze probádat ani [spočítat].4) Každé [to] oko je jako hvězda jitřní; některé z nich jsou jako malé světlo, některé z nich jako velké světlo.5) Od jeho kotníků až po kolena jsou [jako] blýskavé hvězdy, od kolen až po stehna jako hvězdy jitřní, od stehen po bedra jako světlo Luny, od beder po krk jako světlo Slunce, od krku po temeno hlavy jako světlo nepomíjivé. Koruna na jeho hlavě [svítí] jako jas trůnu Slávy; rozměr koruny dosahuje 502 let a není na světě jasu, záře, svitu ani světla, jež by do této koruny nebyly vetknuty.
1) Namísto cad („strana“) opravuji na sar podle V228.
2) Tj. Slunce, viz Gn 1,16.
3) Doplněno podle V228.
4) Doplněno podle V228.
5) Tj. Měsíc a Slunce.
42. Ten kníže se jmenuje Serafiel H’,1) protože dohlíží na serafy a plamenní serafové jsou svěřeni do jeho ruky. Stojí nad nimi dnem i nocí a vyučuje je písni, chvále, krášlení, síle a vyvýšenosti, aby krášlili svého krále všemi druhy chvalozpěvu a posvěcení.
A kolik je těch serafů? Jsou čtyři, což odpovídá [čtyřem] světovým stranám. Kolik mají křídel? Šest, což odpovídá šesti dnům Stvoření. Kolik mají tváří? Mají šestnáct tváří, čtyři na každou [světovou] stranu.2) Rozměr jejich křídel – každé jednotlivé křídlo vyplňuje oblohu. Rozměr jejich tváří – každá jednotlivá tvář je jako tvář východu;3) světlo každé z nich je jako jas Trůnu slávy, takže ani svaté chajot, ani ofanové důstojnosti a cherubové nádhery nejsou schopni do něj pohlédnout, neboť kdokoli by do něj pohlédl, tomu oči vyhasnou od jasu velikého, jenž je v nich.
A proč se jmenuje Serafiel?4) Protože [serafové] spalují Satanovy tabulky. Každý den totiž Satan sedí se zlovolným Samaelem, knížetem Říma, a s Demuelem,5) knížetem Persie, a zapisuje provinění Izraelitů na tabulky, které dávají serafům, aby je předložili Svatému, budiž požehnán, ať sprovodí tyto Izraelity ze světa. Ale serafové znají tajemství Hospodina, Svatého, budiž požehnán – že si nepřeje, aby Izrael, národ Svatého, budiž požehnán, padl. Co [tedy] serafové dělají? Každý den je [tj. tabulky] berou z ruky Satanovy a spalují je ve žhnoucím ohni, který je naproti vysokému a vznosnému trůnu, aby se nedostaly před Svatého, budiž požehnán, ve chvíli, kdy zasedá na soudu a soudí celý svět v pravdě.‘“
1) V228 má zde ještě větu: „A jméno koruny na jeho hlavě je Kníže pokoje (Iz 9,5).“
2) V228 ještě přidává: „Rozměr serafů a výška každého z nich odpovídá sedmi oblohám.“
3) Snad tak velká jako slunce při svém východu, anebo se „rozměr“ týká spíše jeho jasu.
4) Ve V228 se otázka týká serafim, nikoli jejich přednosty.
5) V ostatních rkp. Dumiel nebo Dubiel.
43. R. Jišma‘el pravil: „Anděl Metatron, kníže Tváře, mi řekl: ,Nad serafy je jeden kníže, jenž vyniká nad všechna knížata, ze všech služebníků je nejpodivuhodnější a jmenuje se Dariuriel H’.1) Dohlíží na všechny knihovny; vynáší a přináší schránku [na svitky],2) otevírá [její pečetě],3) vytahuje ty knihy a dává je do ruky Svatému, budiž požehnán. A Svatý, budiž požehnán, si je hned vezme a předloží je písařům, aby je předčítali u velikého soudního dvora, jenž je na výsosti oblohy Aravot, v přítomnosti nebeské rodiny.
A proč se jmenuje Dariuriel?4) Protože na každý jednotlivý [Boží] výrok (dibur) od něj vychází anděl.5) Taktéž stojí [jako dohližitel] ohledně zpěvů služebných andělů, kteří před Ním pronášejí píseň ve chvíli, kdy nastává čas pronášet [třikrát] Svatý.‘“
1) Varianty: DDVJRJAL, DRVRJAL ap. Podle níže uvedené funkce by se měl jmenovat spíše Diburiel. Odeberg a Schäfer upozorňují na to, že jeho níže popsaná funkce by mohla odpovídat funkci anděla Vreveila z 22.–23. kapitoly 2. knihy Henochovy.
2) Zde je zkomolené dloskos, původně řecké slovo glóssokomon (viz Jastrow, s. 247). V228 zde má: „Přináší schránku na spisy, v níž jsou knihy památných událostí (Est 6,1).“
3) Doplněno podle 228.
4) Diburiel?
5) Doplněno podle možného smyslu, nicméně V228 má: „Protože z každého jednoho výroku, který od Něj vychází, je stvořen jeden anděl.“
44. Řád strážců (irin).
R. Jišma‘el pravil: „Anděl Metatron, kníže Tváře, mi řekl: ,Nad všemi těmito jsou čtyři veliká knížata, jimž se říká strážci (irin) a svatí (kadišin). Jsou nejváženější, nejstrašlivější, nejvzácnější, nejpodivuhodnější a nejmocnější ze všech nebeských synů – mezi všemi horními knížaty jim není rovna a mezi všemi služebníky nemají obdoby, neboť každý z nich vyváží všechny. Jejich přepážka je naproti trůnu Slávy a jas jejich podoby je jako jas Šechiny. Přijímají zdobnost ze zdobnosti Šechiny a chválu z chvály Šechiny, a nejenom to: Svatý, budiž požehnán, ve světě neučiní nic, dokud se neporadí s nimi, a teprve poté činí cokoli ve svém světě, jak se praví: Ve výnosu strážců je rozsudek, výrok svatých je hotová věc (Da 4,14). Strážci jsou dva, i svatí jsou dva. A jakým způsobem mluví před Svatým, budiž požehnán? [Verš] nás učí, že jeden strážce stojí z jedné a jeden svatý z druhé strany1) a neustále povyšují ponížené a ponižují povýšené až k zemi; ponížené pak povyšují až k výšině [nebes].
1) V228 dokončuje toutéž větou týkající se dalších dvou.
45. Každý den, když Svatý, budiž požehnán, sedí na soudním stolci a soudí celý svět; zatímco jsou před Ním otevřeny knihy života a knihy smrti, všichni nebeští synové stojí před Ním v bázni, strachu a chvění. V té chvíli Svatý, budiž požehnán, sedí jako Soudce na trůnu Tváře,1) oděv má bílý jako sníh, vlasy na jeho hlavě jsou jako čistá vlna (viz Dn 7,9), plášť má celý jako světlo Jitřenky a celý je osazen spravedlností jako pancířem. Ti strážci a svatí stojí před Ním jako výkonní úředníci, zabývají se každou jednotlivou věcí a ukončují [každou] záležitost, která se dostává k soudu před Svatého, budiž požehnán, neboť se praví: Ve výnosu strážců je rozsudek, výrok svatých je hotová věc (Da 4,14). Někteří z nich ty záležitosti rozhodují a někteří vynášejí [výnosy] u velikého soudního dvora, který je v Aravot. Někteří [zase] před Mocným2) kladou otázky, někteří ty záležitosti ukončují v souladu s Hořejškem,3) a někteří uskutečňují výnosy dole na zemi, jak se praví: Hle, strážce a svatý sestoupil z nebes, zvolal [vší] silou a pak řekl: Vytněte strom, osekejte mu větve, setřeste jeho listí a rozházejte jeho plody! (Da 4,10n).
A proč se jim říká strážci (irin) a svatí (kadišin)? Protože posvěcují (makdišim) [ohnivými]4) šlehy tělo a duši, ovšem jen do třetího dne Soudu, jak se praví: Oživí nás po dvou dnech, třetího dne nám dá povstat a my před Ním budeme žít (Oz 6,2).
1) Namísto kise ha-panim mělo být zřejmě kise ha-din („soudním stolci“).
2) Použito tradiční přízvisko Gevura.
3) Ke-neged le-ma‘ala.
4) Tak V228. Irin by v tomto smyslu mohli být „probouzející“ (me‘irin).
46. R. Jišma‘el pravil: „Anděl Metatron, kníže Tváře, mi řekl: ,Každý z nich má sedmdesát jmen, která odpovídají sedmdesáti jazykům, a všechna jsou [utvořena] podle Jména Svatého, budiž požehnán. Každé jméno je napsáno plamenným rydlem na strašlivou korunu na hlavě vysokého a povzneseného Krále. Z každého z nich vycházejí jiskry a blesky, kolem každého z nich se šíří paprsky záře a blýskají světla, kolem každého z nich se šíří stánky a stany jasu.1) A dokonce ani chajot a serafové, což jsou největší ze všech nebeských synů, nejsou schopni na ně pohlédnout.
1) Nejasné bvnh opravuji na noga podle V228.
47. Řád soudu.
R. Jišma‘el pravil: „Anděl Metatron, kníže Tváře, mi řekl: ,Na výšině nebe Aravot neustále zasedají [soudcové] velikého soudního dvora, veliká knížata, která se nazývají H’ podle Jména Svatého, budiž požehnán. A kolik je těch knížat? Je [zde] sedmdesát dva knížat [jednotlivých] světových říší, kromě Knížete světa,1) který vyjadřuje chválu světa2) před Svatým, budiž požehnán, a to každý den ve chvíli otevření knihy, ve které jsou zapsány všechny skutky světa, jak se praví: Zasedl soud a byly otevřeny knihy (Da 7,10).
1) V228 text zní takto: „Kdykoli zasedá velký soudní dvůr na nebi Aravot, žádný tvor nesmí otevřít [ústa], kromě onoho velkého knížete, který se jmenuje JVJ, podle jména Svatého, budiž požehnán.“
2) Medaber šivcho olam – buď shrnuje veškerou chválu, kterou pronáší svět vůči Bohu, a předkládá Mu ji, anebo před Ním chválí (tj. obhajuje) svět.
48. R. Jišma‘el pravil: „Anděl Metatron, kníže Tváře, mi řekl: ,Když Svatý, budiž požehnán, zasedá na soudním stolci, po pravici Mu stojí Spravedlnost,1) po levici Milosrdenství a naproti Jeho tváři Pravda. A ve chvíli, kdy před Něj na soud přichází člověk zlovolný, ze soudu (jiná verze: z jasu)2) Milosrdenství vyjde přímo před ním cosi jako [prut]3) a postaví se naproti němu. Člověk hned padne na tvář, všichni andělé zhouby se jej [tj. toho prutu] zaleknou a zachvějí se, jak se praví: Milosrdenstvím je upevněn trůn, na němž zasedne v pravdě (Iz 16,5).
1) Čtu zde cedek (podle V228) místo cadik, Spravedlivý.
2) Tak glosa a V228.
3) Doplňuji podle V228.
49. R. Jišma‘el pravil: „Anděl Metatron, kníže Tváře, mi řekl: ,Když před Svatým, budiž požehnán, [andělé] otevřou knihu, která je napůl z ohně a napůl z plamene, zpřed Jeho Tváře vycházejí v každém okamžiku,1) aby nad zlovolnými vykonali soud. Z pochvy se vytahuje Jeho meč, jehož jas svítí jako blesk a šíří se z jednoho konce světa na druhý;2) vycházejí z něj jiskry o rozměru nebeských hvězd, jak se praví: Blesk mého meče (Dt 32,41).
1) Tj. ti andělé.
2) V228 zde má: „Jak se píše: Neboť ohněm se soudí Hospodin [a jeho mečem veškeré tělo] (Iz 66,16). Všichni obyvatelé světa se Ho obávají a chvějí se, když vidí Jeho meč, který je naostřen jako blesk [šířící se] z jednoho konce světa na druhý“ atd.
50. R. Jišma‘el pravil: „Anděl Metatron, kníže Tváře, mi řekl: ,Ve chvíli, kdy Svatý, budiž požehnán, zasedá na soudním stolci pravdy, po pravici Mu stojí andělé slitování, po levici stojí andělé míru a naproti Němu stojí andělé zhouby; pod Ním jeden písař a nad Ním jeden cherub. Trůn ze všech stran obklopují serafové jako valy nad valy blesků; ofanové [zase] kolem nich obklopují trůn Slávy jako pochodně a zprava a zleva je obklopují mračna ohně a pochodní. Pod nimi svaté chajot nesou trůn Slávy, každá z nich třemi prsty. Rozměr výšky prstů každé z nich je 8 766 tisíc parasang. Pod nohama chajot vytéká sedm ohnivých řek. Každá z těch řek je široká1) 365 000 parasang, [hluboká 248 000 parasang]2) a jejich délku nelze vybádat a spočítat. [Tekou] do čtyř stran, přičemž každá z nich obtéká do půlkruhu [nebe] Aravot,3) ústí a padá do [nebe] Ma‘on; z Ma‘onu [padá] do [nebe] Zevul, ze Zevulu do [nebe] Šechakim, ze Šechakim do [nebe] Raki‘a, z Raki‘a do Šamajim a ze Šamajim [padá] na hlavy zlovolníků4) v Gehinom, neboť se praví: Hle, vichřice Hospodinova [rozhorlení] vychází, vichr setrvávající kroutí se [nad hlavou zlovolníků] (Jr 30,23).
1) Opraveno podle V228. Původně bylo „dlouhá“, nicméně právě délka je rozměrem nespočitatelným, jak stojí v textu níže.
2) Doplněno dle V228, kde jsou ovšem k tisícům přidány ještě myriády.
3) Překlad je hypotetický. Text doslova zní: „Každá z nich se vrací jako kopule do čtyř stran Aravot“. Schäfer podle V228 překládá: „Jeder einzelne fliesst halbkreisförmig – in alle vier Richtungen des arevot raqia (fliessen sie) – und fällt dann...“, Odeberg podle Ox. Opp. 556: „And each river turns round in a bow in the four directions of Araboth Raqia, and (from there) it falls down...“, Prokopowicz podle V228: „A każda z nich krąży, jak gdyby po sklepieniu, w czterech kierunkach nieba Arawot i wpada...“