21. - 30. kapitola
21. R. Jišma‘el pravil: „Anděl Metatron, kníže Tváře, nádhera výšiny, mi řekl: ,Toto jsou všechna knížata,1) která jsou veliká, strašlivá, podivuhodná a vážená a dohlížejí na sedm obloh: Michael, Gabriel, Satkiel, Baradiel, Šechakiel,2) Barakiel a Sedariel. Ti všichni jsou knížaty zástupu [jednotlivé] oblohy a každý z nich má 496 000 myriád andělů knížat.3) Veliký kníže Michael dohlíží na sedmou oblohu, která je nejvyšší a je v Aravot. Kníže zástupu [Gabriel] dohlíží na šestou oblohu, která je v Machonu. Kníže zástupu Satkiel dohlíží na pátou4) oblohu, která je v Ma‘onu. [Kníže zástupu Šechakiel dohlíží na čtvrtou oblohu, která je v Zevul.]5) Kníže zástupu Baradiel dohlíží na třetí oblohu, která je v Šechakim. Kníže zástupu Barakiel dohlíží na druhou oblohu, která je ve Vilonu.6) Kníže [zástupu] Sedariel7) dohlíží na první oblohu, která je v Šamajim.8)
1) V228 má: „Toto je sedm knížat.“
2) Upraveno podle V228. Původně: Šehakiel.
3) Mal’achej ha-sarim, V 228: mal’achej ha-šaret, „služebných andělů“, což je smysluplnější.
4) Omylem psáno „sedmou“.
5) Doplněno podle V228.
6) V228 zde má „na výšině oblohy“ (be-rum raki‘a).
7) Opraveno podle výše uvedeného seznamu i V228. Původně bylo: Sarakiel.
8) V228 má: „Která je ve Vilonu, co je v Šamajim.“ Vilon je většinou považován za první oblohu, která tvoří jakýsi „závěs“, který se večer zatahuje a ráno odhrnuje (viz Seder raba di-vrešit, kap. 34). Seznamy jednotlivých nebes a jejich jména se v tradici různí, viz např. Seder raba di-vrešit, kap. 34 - 40, 41 - 44, Midraš konen ("Jih"), příp. bChagiga 12b.
22. Pod nimi je Galgaliel, kníže, jenž dohlíží na sluneční kotouč (galgal ha-chama), [a s ním] 96 velikých a vážených andělů, kteří pohnou slunečním kotoučem na nebeské obloze každodenně o 365 000 parasang. Pod nimi je Ofaniel, jenž dohlíží na kotouč Luny1) a s ním 962) velikých andělů, kteří pohnou kotoučem Luny každou noc o (394)3) 354 000 parasang, vždy v čase, kdy stojí Luna ve [svém] místě obratu na východě, což je 15.4) každého měsíce. Pod nimi je Rahatiel, kníže, jenž dohlíží na planety – a s ním 825) velikých a vážených andělů – a uvádí do pohybu6) planety [noc co noc o 339 000 parasang]7) po oběžné dráze od západu na východ a od východu na západ. Neboť Svatý, budiž požehnán, jim zhotovil – Slunci, Luně, hvězdám i planetám – stánek, do něhož v noci od západu na východ přecházejí. Pod nimi je Kochbiel,8) kníže, jenž dohlíží na hvězdy, jež mu náležejí, a s ním 365 000 myriád služebných andělů, kteří jsou velicí a vážení, a uvádějí do pohybu hvězdy, jež jsou na nebeské obloze,9) od města k městu, od krajiny ke krajině. A nad nimi je 7210) královských knížat [jednotlivých] říší na výšině, což odpovídá 70 jazykům [ve světě].11) Všichni jsou ověnčeni královskými korunami12) a zahaleni do královských ozdob, a všichni jezdí na královských koních a drží v rukou královská žezla. Před každým z nich, když prochází po obloze, běží ve veliké slávě a nesmírném skvostnosti královští sluhové. [Jako královští sluhové], kteří slouží na zemi u trůnního vozu, s jezdci a velikými vojsky, tak [i oni] ve slávě a kráse slouží na výšině v celé merkavě.13)
1) Omylem psáno znovu „sluneční“, opravuji podle V228.
2) V228 má: 88 andělů.
3) Omylem vložený, nicméně vzápětí písařem opravený údaj.
4) Jiné rkp. mají „16.“
5) V228: „72“, což je asi správnější (viz kap. 23n).
6) Ve V228 je zde ještě otázka: „A proč se nazývá Rahatiel? Protože uvádí do pohybu...“
7) Doplněno podle V228.
8) Zde psáno Sechachiel (opravuji podle 18. kapitoly, kde je hvězdám přiřazen právě Kochbiel – tak i V228).
9) Opravuji podle V228 na bi-reki‘a namísto původního barakim („blesky“).
10) Zjevně mylné 82 opravuji podle kap. 23n.
11) Doplněno podle V228.
12) V228 má zde ještě „oděni královskými rouchy“.
23. R. Jišma‘el pravil: „Metatron, kníže Tváře, nádhera výšiny,1) mi řekl: ,Když všichni andělé první oblohy spatří knížete, kterého mají, sestoupí ze svých koní a padnou na tvář; navíc když [kníže]2) první oblohy spatří knížete druhé oblohy, sundá slavnou korunu ze své hlavy a padne na tvář. A tak i druhý před třetím, a tak všichni až po sedmého:3) Když kníže [této] oblohy spatří 72 knížat [jednotlivých] říší, [ti] ho pozdrží.4)
1) Zkratku ר'ם opravuji podle začátků jiných kapitol na ה'ם (hadar marom).
2) Doplněno podle V228.
3) Ve V228 je celá posloupnost důsledně vyjmenována.
4) Konec m‘kvjn bv se zdá být zkomolený; V228 končí: „Sundá slavnou korunu ze své hlavy a padne na tvář“.
24. Tak činí i 72 knížat [jednotlivých] říší, jakmile spatří [strážce]1) vchodu do prvního Paláce, jenž je na obloze Aravot,2) a rovněž3) strážci vchodu do prvního Paláce i strážci vchodu do druhého Paláce, a tak všichni. Tak činí i strážci vchodu do sedmého Paláce, spatří-li 4 vážená knížata, kteří dohlížejí na 4 tábory Šechiny.4)
1) Doplněno podle V228.
2) V228 má: „Jenž je v Aravot, na nejvyšší obloze“.
3) Zde je celá posloupnost zkrácena, zatímco V228 vše až do sedmého paláce/sedmé oblohy vypočítává, přičemž pokaždé přidává stejný dovětek, podle něhož podřízení strážci „sundají královskou korunu ze své hlavy a padají na tvář“.
4) Podrobněji o táborech Šechiny viz kap. 52–55.
25. Tak činí [i] vážená knížata, kteří dohlížejí na 4 tábory,1) jakmile spatří TGAiC,2) velikého a vzácného knížete,3) a tak [činí rovněž] TGAiC, když spatří Anofiela,4) velikého knížete, na konečcích jehož prstů je rozprostřeno nejvyšší nebe Aravot. Tak [činí i] Anofiel, jakmile spatří Hamon5) [tj. „Shluk“] velikých, vážených, strašlivých a obávaných knížat, který6) děsí všechny druhy [bytostí] výšin v době, kdy nastává čas [zpěvu] trojího Svatý, jak se praví: Před hlasem Hamona prchají lidé (Iz 33,3). A tak činí rovněž Hamon, veliký kníže, když spatří Tutrusiela H’,7) tak činí Tutrusiel H’, když spatří Atrogiela H’,8) tak [činí] Atrogiela H’, když spatří Na‘aruriela9) H’, tak [činí] Na‘aruriel H’, když spatří Sasangiela H’,10) tak [činí] Sasangiel H’, když spatří Zuriela H’,11) tak [činí] Zuriel, když spatří Gevuratiela H’, tak [činí] Gevuratiel,12) když spatří knížete Orefiela13) H’, tak [činí] Aširovli H’,14) kníže, jenž byl ustanoven hlavou nad syny [každého] oddělení15) výšin, když spatří Galicura H’, knížete, [jenž odhaluje]16) tajemství, korunu Tóry, korunu svatosti, korunu království – sundá si korunu.17)
1) Zpřeházená slova upravuji podle smyslu.
2) Jméno mívá v hejchalotické literatuře různé varianty (také TJGAiC, TGAiJC ap.). Viz také Seder raba di-vrešit, kap. 40.
3) Ze šema raba („veliké jméno“) opravuji na sara raba. Posledně jmenovaný aramejský titul provází v Hejchalot většinou zmínky o Metatronovi (viz např. § 140 či 341 Synopse), příp. jeho hebrejský protějšek náleží Michaelovi (v duchu Dn 12,1; viz např. zdejší kap. 21). V rkp. V228 se píše: „Jakmile čtyři veliká knížata spatří TGAiC, velikého a vzácného knížete, [jenž je] ve zpívání prvním a vůdcem všech nejvyšších synů, sundají si slavné koruny z hlav a padnou na tvář.“
4) V rkp. se jméno různí. Ve V228 jméno zní: AiTTJAL (Atatiel, Etatiel...?), BRTTJAL, AiTPJAL (Otefiel?).
5) Anděl jménem HMVN je zmíněn také ve 36. kap. Seder raba di-vrešit (§ 716 Synopse).
6) Ve V228 je Hamon jediný anděl. Nicméně jeho jméno je „Shluk“ či „Hlučení davu“.
7) Fragmenty typu TTRS možná naznačují řeckou "tetras". Fragment Jména má v rkp. V228 podobu JVJ.
8) Varianta podle V228; ostatní zní: AiGZRVBGJAL, AiTRVGGJAL, AiTRVGNJAL.
9) Varianta podle V228, ostatní: NAiDRJAL, NAiDVRJAL.
10) Smysl tohoto jména je (pravděpodobně druhotně) vyložen v kap. 77. Blíže viz také Scholem, G., Židovská gnóze, mystika merkavy a talmudická tradice, Praha: Malvern 2015, s. 148-154.
11) Jiné rkp. mají: ZZRJAL, DZRJAL.
12) Jméno znamená „Má moc je Bůh“.
13) Tak podle V228 (araf – „kanout“, oref – „šíje“), jiné verze: TRPJAL, NJLPJL.
14) V jiných rkp.:AŠRVJJLJ JVJ, AŠRVJJLV H’, AŠRVJJALJ ap. Pravděpodobným základem první části by mohlo být sloveso šir, „zpívat“ (ašira – „zazpívám“, šir – píseň), či slovo ešer („šťastný“).
15) Doplňuji podle V228.
16) Doplňuji podle V228 a jiných rkp.
17) Opravuji namísto „sundá mu korunu“.
26. A činí tak [i] kníže Galicur H’, jakmile spatří Zechuchiela H’,1) knížete, jenž dohlíží na zapisování zásluh (zechujot) Izraelitů na trůn Slávy. Tak [činí i] kníže Zechuchiel H’, jakmile spatří Anafiela, strážce2) klíčů od paláce oblohy Aravot. A proč se mu říká Anafiel? Protože je větví (anaf) Jeho nádhery, důstojnosti, jasu a záře, pokrývající všechny komnaty nejvyšší oblohy, jako [důstojnost] Tvůrce světa. Co se píše o Tvůrci světa? Jeho důstojnost pokrývá nebesa (Ab 3,3), a tak i Anafiel.
Tak [činí i]3) Anafiel, jakmile spatří Soterešiela H’,4) váženého a strašlivého knížete, planoucího hněvem. A proč se mu tak říká? Protože uvnitř dohlíží na 4 počátky ohnivé řeky naproti trůnu Slávy, a každý kníže, jenž vchází před Šechinu a vychází [od ní], vchází a vychází výhradně s jeho svolením, protože do jeho ruky jsou svěřeny pečetě ohnivé řeky (Da 7,10), a nejen to – výška jeho vznešenosti je 70 000 myriád parasang, rozdmýchává oheň (soter eš) ohnivé řeky a vychází a vchází před Šechinu, aby vykládal zápisy o příchozích na svět, jak se praví: Zasedl soud a byly otevřeny knihy (tamtéž).
1) Alternativy: ZBVBJAL, ZKZKJAL JVJ.
2) Opravuji z pl. na sg.
3) Text pokračuje v líčení posloupnosti proskyneze.
4) Alternativy: SVTR AŠJAL (v M40 je psáno vždy takhle odděleně), SVTRASJAL, přičemž jméno je ve vícero rukopisech vokalizováno tak, jak jsme uvedli (viz Schäfer, Übersetzung I, s. 64, pozn. 30). Soter je hebrejsky ten, kdo zahaluje, resp. uvolňuje či rozdmýchává (viz výraz níže) ap., řecky pak znamená „Spasitel“.
27. Soterešiel H’, jakmile spatří Šokelzochajju1) H’, velikého, mocného a strašlivého knížete, pozdrží ho [?].2) A proč se mu tak říká? Protože váží (šokel) na misce vah před Svatým [všechny zásluhy (zechujot)].3)
A tak [i] Šokelzochajja H’, jakmile spatří Zo‘afnuriela H’,4) velikého, mocného a strašlivého knížete, mládence5) v celé horní rodině, sundá si [slavnou korunu a padne na tvář].6) A proč se mu tak říká? Protože [se rozněcuje hněvem (zo‘af)] u ohnivé řeky (nahar di-nur) a na svém místě ho zháší.7)
A tak [činí i] Zo‘afnuriel H’, jakmile spatří Azbogu H’,8) knížete velikého, mocného, strašlivého, krášleného, obávaného, podivuhodného, nedostupného, příjemného a čistého mezi velikými knížaty, obeznámenými s taji trůnu Slávy. A proč se mu tak říká? Protože v budoucnu opáše oděvy života (ozer bigdej chajim) a zahalí9) pláštěm života spravedlivé, spravedlivé [tohoto] světa i zbožné [tohoto] světa, aby v nich žily taje světa [příštího].10)
1) Verze jména: ŠVQR HVZJJ H’, ŠVQD ChVZJ, ŠVQDZVChJJ, ŠQDChVNJJ. Znění jména zapisuji v souladu s níže uvedenou funkcí, byť byla zřejmě doplněna druhotně; v úvahu by připadala i varianta první části v podobě Šoked: „bdící“ či „pilně pracující“. Na druhé straně kořen šqr znamená klam a zradu.
2) Podobný závěr jako v kap. 23 je zřejmě zkomoleninou opakované věty: „Sundá si slavnou korunu z hlavy a padne na tvář“.
3) Doplněno podle V228.
4) Verze: ZHPNVRJAL H’, ZH PNVRJJ JVJ, ZHPNVRJJ H’, ZHNPVRJJ H, ZHPTRJJ atd.
5) Schäfer (Übersetzung I, s. 66, pozn. 16) navrhuje opravu na‘ar na ne‘erac, „obávaného“.
6) Opravuji a doplňuji podle V228.
7) Nesrozumitelný text opraven podle V228.
8) K jménu Azboga viz např. Scholem, G., Židovská gnóze, c. d., s. 106-110.
9) Opravuji z atuf („zahalený“) na otef podle V228.
10) Nebo „taje věčnosti“ (razej olam). V228 má chajej olam: „Aby v nich žili věčný život.“
28. Když kníže Azboga H’ spatří dvě veliká a vážená knížata, sundá [si slavnou korunu a padne na tvář].1) A toto jsou jména těch dvou knížat: Sofriel H’ Memit, jenž usmrcuje (memit) a oživuje (mechaje),2) veliké, vážené, strašlivé, krášlené, čisté, letité a silné kníže. A proč se mu říká Sofriel Memit? Protože dohlíží na knihy mrtvých (sifrej metim). [Druhým je] veliké, vážené, krášlené, čisté, letité a silné kníže Sofriel H’ Mechaje. [Proč se mu tak říká?] Protože dohlíží na knihy živých (sifrej chajim) se svolením Všudypřítomného, budiž požehnán.3) A pokud bys řekl, že tak, jako Svatý, budiž požehnán, sedí na vysokém a povzneseném trůnu, snad i oni sedí na trůnu [v] Aravot a zapisují, pak nauka4) praví: A celý nebeský zástup stojí u něj (verš 1 Kr 22,19 spojen s 1 Pa 18,18). Není psáno [pouze] nebeský zástup, nýbrž celý nebeský zástup, což nás učí, že i velicí králové, jimž na výšině nebes není rovno, naplňují potřeby Šechiny výhradně ve stoje.
1) Doplňuji podle V228.
2) Od „jenž usmrcuje“ až po „zemřelé“ jde o glosu, která má vysvětlit nepřehledný text. Je možné, že původně zde byl jeden anděl se dvěma funkcemi, nicméně další kapitola je také rozděluje.
3) Schäfer (Übersetzung I, s. 69, pozn. 10) uvažuje i o jméně Šofariel, protože šofar provází oživení zemřelých. Avšak vysvětlení funkce tohoto anděla jakožto písaře je ve V228 doplněno takto: „Protože dohlíží na knihy mrtvých, neboť do knih mrtvých zapisuje každého, jemuž nadešel den smrti. (...) Protože dohlíží na knihy živých, neboť každého, koho si Svatý, budiž požehnán, přeje mít naživu, zapisuje se svolením Božím do knih živých.“
4) Text upravuji podle V228. V M40 zní: takto: „Celý nebeský zástup stojí u něj. Není psáno: ,[Část] z nebeského zástupu (me-cav[a] ha-šamajim)‘, nýbrž celý nebeský zástup.“ Zde má výklad ještě více zdůraznit vydělující předložka „ze“.
29. Ale jak tedy píší, když stojí? Spíše tento „stojí“ nad vichrem a ten „stojí“ nad víry vichřice.1) Jeden i druhý2) je oděn královskou róbou a oba jsou zahaleni v hrdých pláštích. Jeden i druhý je ověnčen královskou korunou, jeden i druhý má tělo plné očí. Vzhled jednoho i druhého je jako zjev záblesku, jeden i druhý má oči jako slunce ve své síle.3) Jas jednoho i druhého je jako jas trůnu Slávy. Výška jednoho i druhého je velká jako 7 obloh, jeden i druhý má [tolik] křídel, kolik je dnů v roce, a křídla jednoho i druhého jsou jako rozlehlosti oblohy. Rty jednoho i druhého jsou jako brány východu, jazyk jednoho i druhého má výšku mořských vln. Z úst jednoho i druhého vychází plamen, z úst jednoho i druhého vycházejí blesky. Z potu jednoho i druhého se rozněcuje oheň. Z jazyka jednoho i druhého se zapalují pochodně. Jeden i druhý má na hlavě kamen safírový, jeden i druhý má na ramenou sféru.4) Jeden i druhý má v ruce svitek z řeřavých uhlíků,5) jenž měří 4000 parasang, přičemž náš rozměr6) je 3 000 parasang. Každé písmeno, které zapisují, měří 365 parasang.
1) Přeloženo v tom smyslu, podle něhož sloveso stojí z biblického verše znamená spíše postavení těch andělů než jen prosté stání. Nicméně lze přeložit i jednoduše: „A jak píší, když stojí? Spíše tento stojí na vichru a ten stojí na vírech vichřice“ (tak Schäfer, Übersetzung I, s. 70).
2) V228 důsledně vypisuje stejné atributy u obou zvlášť.
3) Opravuji podle V228. M40 má „v nebesích, ve své síle“.
4) Ve V228 „sféru rychlého cheruba“. Možná, že zde místo keruv kal mělo být spíše ke-ov kal („jako lehký oblak“), viz např. Iz 19,1.
5) Ve V228 text pokračuje takto: „V rukou jednoho je planoucí rydlo, v rukou druhého je planoucí rydlo. Rozměr svitku je 3 000 myriád parasang a rozměr každého jednoho písmena, které zapisují, je 365 parasang.“
6) Schäfer (Übersetzung I, s. 72, pozn. 27) předpokládá, že še-lanu je zde zkomolenina šel et, „rydla“.
30. R. Jišma‘el pravil: „Anděl Metatron, kníže Tváře, nádhera celé výšiny, řekl: ,Nad každým z těch 2 knížat je jeden pohlavár, kníže,1) vážený a mocný, krášlený, nádherný a děsivý, vyvýšený a silný, veliký, vlivný a ctěný, podivuhodný, povznesený, čistý a vzácný vládce,2) vládce líbezný, vznešený, letitý a silný, jemuž mezi všemi knížaty není rovno – Rechaviel3) D',4) kníže veliký, mocný a strašlivý je jeho jméno, který stojí u merkavy. A proč5) se tak jmenuje? Neboť je postaven nad sférami merkavy a ty jsou svěřeny do jeho ruky. A kolik je to sfér? Osm – dvě na každou světovou stranu. Kolkolem je obklopují čtyři větry, což jsou: vítr silný, vítr dunivý, vítr [bouřlivý]6) a vichřice. Pod nimi tekou 4 ohnivé řeky, po každé straně jedna, a mezi nimi okolo stojí čtvero mračen, což jsou: mračna ohnivá, [mračna] pochodní, mračna řeřavých uhlíků a mračna síry – mračna, jež visí a stojí naproti jejich sférám. A na [těch] sférách jsou položeny nohy chajot, a mezi mračny [zuří] dunění za duněním, a v dunění za duněním [burácí] každá sféra.7) A když nadejde čas pronést píseň, zaduní [celý] shluk sfér, celý shluk mračen se zatřese, zachvějí se všichni pobočníci a zatřesou se všichni jezdci, všichni mocní se zděsí a všechny zástupy se leknou, na všechny oddíly padne strach, všechny davy8) začnou spěchat, všechna knížata a vojska se zhrozí, sluhové se zapotácí, a andělé a pěšáci9) vytvoří volný průchod, aby nechali zaznít hlas: sféra sféře [nebo: galgal galgalovi], cherub cherubovi, chaja chaji, ofan ofanovi, seraf serafovi, neboť se praví: Urovnejte cestu tomu, jenž projíždí skrze Aravot (Ž 68,5).‘“
1) Opravuji podle V228.
2) Opakující se slova zde vynechávám.
3) Namísto Revaviel opravuji podle V228, protože vzhledem ke kontextu by to mohlo být správnější; rachav znamená jet koňmo či vozmo (revav – být hojný, bez počtu).
4) Písmeno nahrazující fragment Božího jména.
5) Zkomolený text opravuji podle V228.
6) Doplňuji podle V228.
7) V228 má: „Hrom za hromem [burácí] mezi každou sférou.“
8) Či „shluky“, hamonim, V228 má: ha-memonim, tj. dohlížeči nad sférami.
9) Nebo ve více vojenské terminologii: „poslové a zvědové“.