První homilie (I,1-9)

1. Toto jsou slova (devarim) (Dt 1,1).

Halacha: Na čem [je založeno tvrzení], že člověku z Izraele je dovoleno zapsat knihu Tóry v kterémkoli jazyce? Moudří učili takto: „Mezi [svatými] knihami, tefilin a mezuzot není žádný [rozdíl], kromě toho, že [svaté] knihy lze zapsat v kterémkoli jazyce. (...) [Ale] raban Gamli’el říká: „Ani [svaté] knihy se nedovoluje zapisovat [v kterémkoli jazyce], kromě řeckého.“* Jaký má r. Gamli’el důvod, říká-li: „Je dovoleno zapsat knihu Tóry řecky“? Naši rabíni učili takto: „Bar Kapara pravil: ,Protože se píše: Kéž Bůh rozšíří Jefeta,** aby bydlel ve stanech Šémových (Gn 9,27), tj. kéž jsou slova Šémova vyslovována v jazycích Jefeta.‘*** Proto [moudří] povolují, aby se [Tóra] zapisovala v řeckém jazyku.

Svatý, budiž požehnán, řekl: „Hleď, jak je příjemný jazyk Tóry, jenž léčí jazyk!“ Odkud [to víme]? Je totiž psáno: Strom života léčí jazyk (Př 15,4). A strom života není nic jiného než Tóra, neboť je psáno: [Moudrost, tj. Tóra]... je stromem života těm, kdo se jí chopí (tamtéž 3,18). A jazyk Tóry jazyk [rovněž] rozvazuje! Věz, že Svatý, budiž požehnán, dá v příštím věku vzejít těm nejvybranějším stromům ze Zahrady Eden. A v čem bude jejich vybranost? V tom, že budou léčit [právě] jazyk, neboť se praví: A u toho potoka, kvůli jeho řeči,**** z té i oné [strany] vzejde [všelijaké jedlé stromoví] (Ez 47,12).

A odkud [víme], že [Tóra] je pro jazyk [právě] vyléčením? Praví se totiž: A bude jeho ovoce k jídlu a jeho listí k léčení (terufa) (tamtéž). Rabi Jochanan a rabi Jehošu‘a b. Levi [se k tomu vyjádřili různě]. Jeden řekl, že [výraz li-trufa] znamená „k uvolnění“ (li-trafijon),***** ale druhý pravil: „Jazyk každého, kdo bude němý a pojí [z toho stromu], se hned uzdraví a hned se vyčistí slovy Tóry, neboť se píše: Z té i oné (tamtéž). A [výraz] z té i oné neznamená nic jiného než Tóru, neboť se praví: [Desky] byly psány z té i oné [strany] (Ex 32,15).“

R. Levi řekl: „Proč se to máme učit z jiného místa [v Písmu]? Naučme se to z jeho místa [tj. z místa našeho verše, který právě vykládáme]. Hle – dokud Mojžíš nebyl hoden Tóry, píše se o něm: Já nejsem mužem slov (Ex 4,10). Jakmile byl hoden Tóry, jeho jazyk se uzdravil a začal mluvit slova. Odkud [to víme]? Z toho, co čteme [ve verši]: Toto jsou slova, která mluvil Mojžíš (Dt 1,1).

 

^{* Viz Megila 8b.}

^{** Jefet je považován za prapředka Řeků, viz Gn 10,2.}

^{*** Viz Megila 9b, kde je tento výrok připisován r. Jochananovi, a rovněž výklad r. Chiji tamtéž.}

^{**** I tak lze číst výraz al sefato (standardně překládaný na jeho břehu).}

^{***** Dosl. „jako laxativum“.}

 

2. Jiný výklad: Toto jsou slova (Dt 1,1). K tomu Písmo praví: Napomínající člověka ,za mnou‘, nalezne přízeň spíše než ten, kdo je hladkého jazyka* (Př 28,23).

R. Pinchas jménem rabiho Chamy bar Chaniny řekl: „Napomínající, to je Mojžíš, člověk, to jsou Izraelité, neboť se praví: A vy, ovce mé, ovce mé pastvy, člověkem jste (Ez 34,31).“

Co znamená za mnou (acharaj)? Svatý, budiž požehnán, řekl: „Kvůli tomu, že je vedl za Mnou (acharaj), nalezne přízeň“ – to je Mojžíš, neboť se píše: Ty jsi nalezl přízeň v mých očích (Ex 33,17). Spíše než ten, kdo je hladkého jazyka – to je Bileám, jenž se hladce vemlouval svými proroctvími a vyvyšoval své srdce, takže [Izraelité pak] padli v Šitím.“

Jiný výklad: Napomínající člověka za Mne (acharaj). R. Jehuda b. r. Simon řekl: „Co znamená za Mne? Svatý, budiž požehnán, řekl: ,Jakoby Mojžíš napomínal Mne za Izrael a Izrael napomínal za Mne.‘ Izraeli řekl: Zhřešili jste (Ex 32,30), a Svatému budiž požehnán, řekl: Kvůli čemu, Hospodine, plane Tvůj hněv proti Tvému lidu? (tamtéž 32,11).“

Co znamená: kvůli čemu (le-ma)? R. Jicchak pravil: „V době, kdy Izraelité zhotovili [zlatého] býčka a Svatý, budiž požehnán, chtěl Izraelity** zničit, Mojžíš Mu řekl: ,Pane světa! Tento býček Ti může být dobře ku pomoci.‘ Svatý, budiž požehnán, mu řekl: ,Čím mi může pomoci?‘ Mojžíš odpověděl: ,Zatímco Ty dáš padat dešťům, on roztrousí rosu; Ty dáš vzejít větrům, on bleskům.‘ Svatý, budiž požehnán, mu řekl: ,I ty snad bloudíš s býčkem?‘ [Tu Mojžíš] před Ním řekl [onen verš]: Kvůli čemu, Hospodine, plane Tvůj hněv proti Tvému lidu?*** Ale Izraeli řekl: Zhřešili jste hříchem velikým (Ex 32,30).“

R. Jehuda b. r. Simon řekl podobenství: Čemu se to podobá? Králi, který se rozzlobil na svou ženu. Vyhnal ji a vypudil ze svého domu. Dozvěděli se to [její] družbové, přišli za králem a řekli mu: „Můj pane! Copak člověk takhle zachází se svou ženou? Co ti udělala?“ Ale šli [také] za ní a řekli jí: „Jak dlouho ho budeš zlobit? Není to poprvé, nýbrž podruhé!“ – Tak i Mojžíš; když šel za Svatým, budiž požehnán, řekl Mu: Kvůli čemu, Hospodine, plane Tvůj hněv proti Tvému lidu? Ale když šel za Izraelity, řekl jim: „Jak dlouho Ho budete zlobit? Není to poprvé, nýbrž podruhé!“ A [Písmo] praví taktéž: [Mojžíš mluvil k Izraelitům...] na poušti, v pustině naproti Rákosovému [moři] (Dt 1,1).****

 

^{* Dosl. vyhlazující jazyk, tj. člověk, jenž mluví hladce a nikomu neprotiřečí.}

^{** Vyjádřeno apotropaickým eufemismem „nepřátele Izraele“.}

^{*** Vždyť ono „co“, tj. býček, je pro Tebe úplnou nicotností.}

^{**** Tj. dvakrát.}

 

3. Jiný výklad: Toto jsou věci (devarim), o nichž mluvil Mojžíš (Dt 1,1).

K tomu Písmo praví: Toto (ele) jsi učinil a mlčel jsem; připadlo ti, že jsem jako ty (Ž 50,21). Co znamená [věta]: Toto jsi učinil a mlčel jsem? R. Šemu‘el bar Nachman řekl: „[Píše se:] Toto (ele) jsou tví bohové, Izraeli (Ex 32,4). [Svatý, budiž požehnán řekl: ,Toto, tj. býčka] jste zhotovili na poušti a Já jsem k vám mlčel! Proč? Mojžíš Mne uklidňoval a říkal mi: Promiň, prosím (Nu 14,19), a Já jsem ho vyslyšel. Připadlo ti (dimita), že jsem jako ty – připodobnili jste (dimitem) ten výtvor jeho tvůrci a rostlinu tomu, kdo ji zasadil! Napomínat tě budu a představím ti to před oči (Ž 50,21).‘“

Dva amoraité [se k této větě vyjádřili různě]. Jeden řekl: [Představím ti to před oči, to znamená] „Obnažím to tvým očím“.* Druhý řekl: „Uspořádám to všechno k tvým očím.“** Mojžíš jim [tj. Izraelitům] řekl: ,Nenapomínám vás kvůli tomu, co budete činit v budoucnu, nýbrž kvůli tomu, co jste činili v minulosti, na poušti, v pustině naproti Rákosovému [moři] (Dt 1,1).‘“

 

^{* Umožním, abys prohlédl, že je to nepřístojné.}

^{** Tj. uspořádám s tebou soudní při a spočítám ti to všechno po pořádku.}

 

4. Jiný výklad: Toto jsou [prorocké] výroky (diburim) (Dt 1,1).

R. Acha b. r. Chanina řekl: „Bylo by vhodné, kdyby byla napomínání vyřčena ústy Bileáma a požehnání z úst Mojžíše? Kdyby je napomínal Bileám, Izraelité by řekli: ,Napomíná nás, protože nás nenávidí!‘* A kdyby je požehnával Mojžíš, národy světa by řekly: ,Požehnává je, protože je miluje.‘** Svatý, budiž požehnán, tedy řekl: ,Ať je napomíná Mojžíš, který je miluje, a požehnává Bileám, který je nenávidí, ať se skrze Izraelity požehnání i napomínání jasně prokážou.‘“

 

^{* Nemá tedy důvod mluvit pravdu a my nemáme důvod ho poslechnout.}

^{** Tj. je jejich příznivcem a my nemáme důvod jeho požehnáním věřit, jsou to prázdné řeči.}

 

5. Jiná verze [tohoto výkladu]: Kdyby je napomínal [někdo] jiný [než Mojžíš], řekli by: „Tento nás [chce] napomínat?“ Ale Mojžíšovi – o němž je psáno: Ani jednoho osla jsem od nich nevzal (Nu 16,15) –, tomu náleželo, aby napomínal Izraelity.

Jiná verze [tohoto tématu]: Kdyby [někdo] jiný [než Jitro] řekl: Nyní jsem poznal, že velký je Hospodin, [nad všechny ty bohy] (Ex 18,11), řekli by: „Tento říká: Nyní jsem poznal?“ Ale Jitrovi – jenž poznal všechny pohanské svatyně na světě, obešel je, ale nenalezl v nich [pravou] skutečnost, a poté přišel, aby konvertoval –, tomu náleželo říci: Nyní jsem poznal.

Jiná verze: Kdyby [verš]: Marnost nad marnost (Kaz 1,1) vyřkl [někdo] jiný [než král], lidé by řekli: „Tento, jenž nemá ani drobné na jídlo, říká: Marnost nad marnost?“ Spíše [jedině] Šalomounovi – o němž se píše: Vsadil král stříbro v Jeruzalémě jako kameny (I Kr 10,27) – náleželo říci: Marnost nad marnost.

Jiná verze: Kdyby [někdo] jiný [než Šalomoun] řekl: Vše učinil krásně ve svůj čas (Kaz 3,11), lidé by řekli: „Tento nikdy v životě nejedl [jinak než obvykle, tj. nezažil výjimku z pravidla], a bude nám říkat: Vše učinil krásně ve svůj čas!“ Ale o Šalomounovi je psáno: A ti úředníci opatřovali obživu [králi..., každý ve svém měsíci] (I Kr 5,7). [A tamtéž se píše:] A nedopustili, aby něco chybělo (ve-lo ja‘adru davar). Co znamená: A nedopustili, aby něco chybělo? R. Chama bar Chanina řekl: [To znamená], že mu přinášeli za dnů horka řepu a za dnů dešťů okurky – tudíž jemu náleželo říci: Vše učinil krásně ve svůj čas.*

Jiná verze: Kdyby [někdo] jiný [než Nebukadnezar] řekl: A všichni obyvatelé země jsou považováni za nic (Dn 4,32), lidé by řekli: „Tento nikdy nevládl ani dvěma mouchám, a bude nám říkat: A všichni obyvatelé země jsou považováni za nic?“ Jen Nebukadnezarovi, o němž je psáno: A veškeré místo, kde přebývají lidé, divoká zvěř a nebeské ptactvo, ti dal do rukou a ustavil tě vládcem nade vším (Dn 2,38) – tomu náleželo říci: A všichni obyvatelé země jsou považováni za nic.

Jiná verze: Kdyby [někdo] jiný [než Mojžíš] řekl: Tvůrce** – dokonalé je Jeho dílo (Dt 32,4), lidé by řekli: „Tento nezná ani povahu midy Soudu, a bude nám říkat: Tvůrce – dokonalé je Jeho dílo?“ Jen Mojžíšovi – o němž je psáno: Dal poznat své cesty Mojžíšovi (Ž 103,7) – tomu náleželo říci: Tvůrce – dokonalé je Jeho dílo.

 

^{* Tj. přestože měl jejich péčí dokonce dostatek letních plodů v zimě a zimních v létě, dokázal rozumět přirozenému řádu světa lépe než ti, co ho mají denně před očima.}

^{** Cur, „Skála“, přízvisko Boží, pojímáno jako cajar (Tvůrce), viz např. Berachot 5b k Dt 32,18.}

 

6. Jiný výklad: Toto jsou včely (devorim) (Dt 1,1).

R. Šemu’el bar Nachman řekl: „Svatý, budiž požehnán pravil: ,Mí synové se na světě nechali řídit spravedlivými a proroky jako včely.‘“

Jiná verze [výkladu]: Toto jsou včely. Jako včela, jejíž med je sladký, ale žihadlo trpké, tak i slova (devarim) Tóry – každý, kdo je přestupuje, podléhá rozsudku [smrti], neboť se praví: Cizoložník i cizoložnice smrtí zemře (Lev 20,10), a kdo ji znesvětí,* smrtí zemře (Ex 31,14). Ale každý, kdo ji** dodržuje, je hoden života, neboť se praví: Aby se prodloužily tvé dny (Ex 20,12).

Jiná verze: Toto jsou včely. Jako včela, jejíž med patří jejímu hospodáři a žihadlo cizím, tak i slova Tóry – jsou životadárným lékem pro Izrael, ale smrtelným jedem pro modloslužebníky.

R. Jehuda b. r. Simon jménem r. Leviho řekl: „Jako včela vše, co shromažďuje, shromažďuje pro svého hospodáře, tak vše, co shromažďují Izraelité – [naplněná] přikázání a dobré skutky – shromažďují pro svého Otce na nebesích.“  

 

^{* Zde se myslí šabat.}

^{** Zde se myslí obecně Tóra a její přikázání; speciálně příkaz úcty vůči rodičům.}

 

7. Jiný výklad: Toto jsou slova (Dt 1,1). R. Tanchuma řekl: „Čemu se to podobá? Člověku, jenž prodával purpur a vyvolával: ,Hleďte, purpur!‘ Spatřil ho král, uslyšel jeho hlas, pak si ho zavolal a řekl mu: ,Co to prodáváš?‘ On mu řekl: ,Vůbec nic!‘ [Král] mu řekl: ,Já jsem však slyšel tvůj hlas; říkal jsi: Hleďte, purpur! A teď říkáš, že vůbec nic!‘ [Prodavač] opáčil: ,Můj pane! Vskutku, je to purpur, ale pro tebe je to zhola nic!‘ – Tak i Mojžíš: před Svatým, budiž požehnán, jenž stvořil ústa i řeč, pravil: Já nejsem mužem slov (Ex 4,10) – ale pro Izrael je o něm psáno: Toto jsou slova, [jež mluvil Mojžíš] (Dt 1,1).“

 

8. Jiný výklad: Rabi Simon pravil: „Když Svatý, budiž požehnán, řekl Mojžíšovi, ať učí [Izraelity] Tóru, [Mojžíš] je nechtěl napomínat za to, co učinili.“ R. Simon [dále] řekl: „Čemu se to podobá? Žáku, jenž šel se svými učitelem, a spatřil pohozený uhlík. V domnění, že je to drahokam, vzal ho a popálil se. Po nějakém čase šel znovu se svým učitelem a spatřil drahokam; v domnění, že je to uhlík, bál se ho dotknout. Učitel mu řekl: ,Vezmi ho, je to drahokam!‘ Tak řekl i Mojžíš: ,Kvůli tomu, že jsem jim řekl: Prosím, poslouchejte, vy odbojníci (Nu 20,10), vzal jsem si z jejich rukou, co mi patřilo, a nyní je mám [ještě] napomínat?‘ Ale Svatý, budiž požehnán, Mojžíši řekl: ,Neobávej se!‘“ 

 

9. Jiný výklad: Toto jsou slova (Dt 1,1). Rabíni praví: Svatý, budiž požehnán, řekl Mojžíšovi: „Jelikož přijali tvá napomenutí, musíš je požehnat.“ [Mojžíš] se hned obrátil a požehnal je. Odkud [to víme]? Neboť je psáno: Hospodin, váš Bůh, vás rozmnoží (tamtéž 1,10). A odkud [víme], že každý, kdo přijme napomenutí, je hoden požehnání? Vykládá to Šalomoun: Napomínajícím dá potěšení, a na ně* přijde dobré požehnání (Př 24,25). Svatý, budiž požehnán, řekl Izraelitům: „V tomto světě jste byli požehnáváni jinými, avšak v příštím věku vám požehnám Já, neboť se praví: Bůh nám bude milostiv a požehná nás (Ž 67,2).“

 

^{* Na ty druhé, tj. napomínané.}