Mystický midraš

S prvky mystického výkladu Tóry se setkáváme napříč židovskými náboženskými texty různorodé povahy (ať už jde o apokalyptiku, texty mystiky merkavy, nebo rané sbírky midrašů uchovávající i zlomky homilií, talmudickou gemaru atd.), ovšem největšího rozkvětu dosáhly tyto tendence v kabale, jejíž stěžejní spisy od Knihy utváření (Sefer jecira) přes Knihu jasu (Sefer ha-bahir) ke Knize záře (Sefer ha-zohar) zůstávaly anonymní (resp. otázka jejich autorství je dodnes zahalena), založily však výkladový kánon spojený se soustavou sefirot. Souběžně s nimi se rozvíjí mystický midraš autorský, jejž nacházíme jako součást exegeze, která se se sefirotickou tradicí setkává, utkává i rozchází: někdy jen naznačuje (r. Moše ben Nachman), někdy explicitně rozvíjí vlastní způsoby (kabalisté z Provence nebo Gerony, aškenázští chasidé s r. El'azarem z Wormsu), vymyká se jí (r. Abraham Abulafia), anebo na ní definitivně staví a utváří široké řeky tradice (safedská škola a r. Moše Kordovero, r. Jicchak Lurja, Ba'al Šem Tov a východní chasidští autoři).
 
Zde budeme uveřejňovat výňatky z děl nebo kratší traktáty z této tradice – jako první je krátké pojednání rabiho Josefa Gikatilly (1248 v Medinaceli – cca 1325 v Peñafielu) nazvané Sod ha-nachaš u-mišpato (Tajemství hada a soudu nad ním). Gikatilla se proslavil zejména svým dílem Ša'arej ora (Brány světla), v němž podal stěžejní a zároveň velmi přehledné vysvětlení dosavadního tradičního pojetí sefirotického světa. Autor byl za svého života pod vlivem jak kabaly prorocké (jeho učitelem byl r. Abraham Abulafia), tak kabaly teosofické (možné setkání s Mošem z Leonu), k níž se pak definitivně přiklonil. Zmíněné menší dílko spojuje v sobě snahu o jasné podání s úsilím proniknout hlouběji do temného pozadí jedné z nejzávažnějších událostí stojících na počátku knihy Genesis; za tímto účelem využívá různé představy známé z midrašů agadických a posouvá je na úroveň tradičního kabalistického výkladu, ve většině případů je však prostupuje osobitou inspirací a jeho způsob přemýšlení nás zve přímo do středu událostí, které jsou vtištěny do nitra každého člověka. Můžeme se tedy nechat vést až k jejich uvědomění a snad i – podle svých možností – určitého pochopení.

Provází vás detail obrázku od secesního malíře Efrajima Mošeho Liliena "U řek babylónských". Maurycy Lilien se narodil v haličské Drohobyči r. 1874, studoval na krakovské akademii výtvarných umění. Ve známost vešel ilustracemi v mnichovském časopise Jugend, koncem 19. století se přestěhoval do Berlína, kde působil jako grafik a ilustrátor knih; stal se spoluzakladatelem nakl. Jüdischer Verlag (1902 v Berlíně). Zemřel v německém městě Badenweiler v r. 1925.

Úryvky z Písma v těchto překladech jsou odlišeny světle hnědou barvou, přičemž aktuálně vykládané verše jsou napsány tučným písmem, ostatní citáty kurzivou. Úryvky převzaté z Mišny a Talmudu, příp. ze siduru jsou v některých případech vyznačeny zeleně. 

Překlady publikované na těchto stránkách podléhají autorským právům. Uvažujete-li však o jejich případném využití pro neziskové vzdělávací a pedagogické účely, uveďte zdroj a jméno překladatele. Všechny další otázky směřujte prosím na adresu zveřejněnou v sekci Kontakt.