Výklady veršů 6,5-6,10
6. 5. 1. ‘Odvrať své oči [ode mne, neboť ty se mi poddávají]!’ [Pís 6,5] – R. Azarja [řekl] jménem rabiho Jehudy b. r. Simon: „[Podobá se to] králi, který se rozhněval na svou královnu, vyhnal ji a přiměl ji opustit palác. Co učinila? Šla se přitisknout tváří ke sloupu venku před palácem. Když [ji] král míjel, tak řekl: ‘Odveďte ji ode mne, protože se na to nemohu dívat!’ Podobně i tehdy, když zasedne soudní dvůr,1) vyhlásí půsty a postí se jednotlivci,2) Svatý, budiž požehnán, si říká: ‘Nemohu se na to dívat, ‘neboť ti se mi poddávají’! To oni mne přiměli [vstřícně] natáhnout ruku vůči mému světu!’ Tehdy, když soudní dvůr vyhlásí půsty a postí se chlapci, Svatý, budiž požehnán, si říká: ‘Nemohu se na to dívat, ‘neboť ti se mi poddávají’! To oni mne nad sebou určili Králem, když řekli: ‘Pán bude kralovat navždy a navěky!’ [Ex 15,18]!’ A tehdy, když [soudní dvůr] vyhlásí půsty a postí se starci, Svatý, budiž požehnán, si říká: ‘Nemohu se na to dívat, ‘neboť ti se mi poddávají’! To oni uznali na Sinaji mé kralování, když řekli: ‘Všechno, o čem mluvil Pán, učiníme a poslechneme!’ [Ex 24,7]!’ A dále je psáno: ‘Připomenu [si] poddanství a zmatek znajících mne, atd.’ [Ž 87,4]”
Rabi Pinchas [řekl] jménem r. Chamy bar Chanina bar Papa: „Stojí psáno: ‘A také vzpurným k usídlení Pána Boha’ [Ž 68,19], [což znamená:] ‘A také mezi vzpurnými nechává Svatý, budiž požehnán, přebývat Svou Šechinu’. A čí je to zásluhou? Zásluhou [prohlášení]: ‘Všechno, o čem mluvil Pán, učiníme a poslechneme!’“
[Stojí psáno:] ‘Vlasy tvé jsou jako houf koz’ [Pís 6,5]. Tak jako koza je odporná [svou chlípností], rovněž Izraelci byli odporní v Šitímu, neboť je psáno: ‘A usadil se Izrael v Šitímu [a začal lid smilnit s dcerami moábskými]’ [Nu 25,1].
1) Soudní dvůr je přirovnáván k očím (viz např. § 1. 15. 2).
2) Za dlouhodobě nepříznivé situace, kdy je nutno vyhlásit půst na znamení pokání, se jako první postí vybraní jednotlivci a teprve po třech nezdařených pokusech se vyhlásí půsty obecní (viz Ta’anit 10a).
6. 6. 1. ‘Tvé zuby jako stádo ovcí!’ [Pís 6,6] Tak jako ovce je ctnostná, rovněž Izraelci byli ctnostní a vzorní v boji s Midjánci.
R. Huna řekl řekl jménem r. Achy: „[To znamená], že ani jeden z nich neupřednostnil tefilu na hlavě před tefilou na ruce. Kdyby totiž [byť] jeden z nich upřednostnil tefilu na hlavě před tefilou na ruce, Možíš by je nebyl chválil a nebyli by odtamtud odešli v míru. Musíš tedy říci, že byli mimořádně spravedliví.”
[Stojí psáno:] ‘Kteří jsou všichni pomnožní’ [Pís 6,6]. Když se rozdělili na dvojice, které přistupovaly ke [každé] ženě, jeden z nich jí začernil obličej [uhlím] a druhý z nich jí sebral náušnice. [Ženy] jim říkaly: ‘Nejsme snad stvořeními Svatého, budiž požehnán, že nám děláte něco takového?’ A ti Izraelci jim odpovídali: ‘Nestačí vám, že se nám tohle přihodilo kvůli vám?’ Jak si můžeš přečíst: ‘A řekl Pán Mojžíšovi: Vezmi všechny vůdce lidu a pověs je!’ [Nu 25,4]”
[Stojí psáno:] ‘A zničení není v nich’ [Pís 6,6], [což znamená], že ani jeden z nich nebyl podezírán z přestupku.
6. 7. 1. ‘Jak skrojek granátového jablka jsou tví prázdní’ [Pís 6,7] V té chvíli, kdy se vrátili z boje s Midjánci, je Mojžíš začal chválit: ‘I ti nejdutější z vás jsou nacpaní [splněnými náboženskými] povinnostmi a dobrými skutky jako granátové jablko [jádry]! Neboť kdokoli padne do rukou přestupku a zvítězí nad ním a nedopustí se ho, ten vykonal důležitou [náboženskou] povinnost! Nemluvě o těch ‘zpoza tvého sepnutí’ [Pís 6,7], o těch nejcudnějších a nejnapjatějších z vás!’
6. 8. 1. ‘Šedesát jest královen [a osmdesát milostnic]!’ [Pís 6,8] – R. Chija ze Sepfóris a rabi Levi tento verš vykládali ohledně světských národů. R. Chija řekl: „Šedesát a osmdesát je [celkem] sto čtyřicet. Čtyřicet z nich má [svůj] jazyk, ale nemá [své] písmo a čtyřicet z nich nemá [svůj] jazyk, ale má [své] písmo.1) ‘A děvčat nespočet’ [Pís 6,8]: to jsou ty ostatní [národy], které nemají ani [svůj] jazyk, ani [své] písmo. Mohl [bych říci], že totéž se týká Izraele. [Proto] Písmo praví: ‘A Židům podle jejich písma a podle jejich jazyka’ [Est 8,9].”
R. Levi řekl: „Šedesát a osmdesát je [celkem] sto čtyřicet. Sedmdesát z nich zná své otce, ale nezná své matky a sedmdesát z nich zná své matky, ale nezná své otce. ‘A děvčat nespočet’: to jsou ty, co neznají ani své otce, ani své matky. Mohl [bych říci], že totéž se týká Izraele. [Proto] Písmo praví: ‘A udali rodokmen podle svých rodů, podle domu svých otců’ [Nu 1,18].”
1) Tyto počty ovšem nevycházejí. Jako rozumný důvod, proč by měl r. Chija vůbec sčítat počet královen a milostnic, se jeví tradiční nauka, že na světě existuje celkem sedmdesát národů (dosl. ‘jazyků’). V tom případě je správné číslo ‘sedmdesát’ místo ‘čtyřiceti’ a znamená to, že existuje sedmdesát národů s vlastním jazykem a kromě toho jiných sedmdesát s vlastním písmem, které žádný svůj vlastní jazyk nemají.
6. 9. 1. ‘Jedna jest, má holubice, má dokonalá!’ [Pís 6,9] To je Abraham, neboť je psáno: ‘Jeden byl Abraham’ [Ez 33,24]. ‘Jedna jest své matky!’ [Pís 6,9] To je Izák, který byl jediný [syn] své matky. ‘Skvostná jest své rodičky!’ [Pís 6,9] To je náš praotec Jákob, který byl skvostný [syn] své rodičky, protože byl dokonale spravedlivý. ‘Pohlédly na ni dcery a blahořečily jí!’ [Pís 6,9] To jsou [izraelské] kmeny, neboť je psáno: ‘A hlas byl slyšet v domě faraónově, [řka: Přišli bratři Josefovi!]’ [Gen 45,16] (Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Pohlédly na ni dcery a blahořečily jí!’ To je Lea, neboť je psáno: ‘Blaze mi, neboť blahořečit mi budou dcery!’ [Gen 30,13]) ‘Královny a milostnice, a chválily ji!’ [Pís 6,9] To je Josef, neboť je psáno: ‘A řekl faraón svým služebníkům: Zda najdeme [takového] jako je tento?’ [Gen 41,38] I kdybychom prochodili svět křížem krážem, nenašli bychom takového jako je tento, neboť je psáno: ‘Poté, co oznámil Bůh tobě všechno toto, atd.’ [Gen 41,39]
6. 9. 2. R. Izák tento verš vykládal ohledně oddílů Tóry: „[Stojí psáno:] ‘Šedesát jest královen’ [Pís 6,8], což je šedesát halachických traktátů.1) ‘A osmdesát milostnic’ [Pís 6,8], což je osmdesát oddílů v Kněžské Tóře.2) ‘A děvčat nespočet’ [Pís 6,8], což je nespočet dodatků. ‘Jedna jest’: [učenci] se vzájemně [názorově] liší, ale všichni při výkladu vycházejí z jednoho názoru, z jedné halachy, z jednoho srovnání, z jedné analogie.”3)
R. Judan b. r. Ilaj tento verš vykládal ohledně Stromu života a zahrady Eden: „[Stojí psáno:] ‘Šedesát jest královen’, což je šedesát skupin spravedlivých sedících v zahradě Eden pod Stromem života a zabývajících se Tórou. (Tana [učí]: „Strom života měří pět set let chůze a zpod něj se dělí a vytékají veškeré vody Stvoření.”)
1) Traktátů současného Talmudu je třiašedesát, ale tři traktáty Bava kama, Bava mecja a Bava batra tvoří ve skutečnosti traktát jediný. Kromě toho se mezi halachické nedá počítat traktát Avot.
2) Rabínský název pro třetí knihu Tóry (Leviticus). Dělení na osmdesát oddílů je ovšem podivné.
3) Míněna je exegetická metoda gezera šava resp. kal va-chomer.
6. 9. 3. (Rabi Jehuda b. r. Ilaj řekl: „Nejen jeho kmen, nýbrž dokonce i jeho větvoví měří pět set let chůze.”
Tana [učí]: „Odvodnění plochy jednoho koru zavlaží plochu jednoho tarkavu.1) Odvodnění [území] Kúše zavlaží [území] Egypta. Egypt měří čtyřicet dní chůze, má čtyři sta čtverečních parasangů a tvoří jednu šedesátinu Kúše. Kúš měří přes sedm let chůze a tvoří jednu šedesátinu světa. Délka světa je pět set let chůze, jeho šířka je pět set let chůze a tvoří jednu čtyřsetinu Gehinom. Rozměr Gehinom je tudíž dva tisíce sto let chůze.2) Shledáváme tedy, že celý svět je ve srovnání s Gehinom jako víko na hrnci. Svět tvoří jednu šedesátinu Edenu a Eden nemá žádné omezení.)
‘A osmdesát milostnic’ [Pís 6,8],3) což je osmdesát skupin průměrných [učenců] sedících a zabývajících se Tórou vně Stromu života. ‘A děvčat nespočet’ [Pís 6,8], což je nespočet žáků. Mohl [bych říci], že se vzájemně [názorově] liší. [Proto] Písmo praví: ‘Jedna jest, má holubice, má dokonalá’: všichni při výkladu vycházejí z jednoho názoru, z jedné halachy, z jednoho srovnání, z jedné analogie.”
1) Tarkav je jedna šedesátina koru. Znamená to, že odvodňovací příkop z pole velikosti jednoho koru stačí k zavlažení dalšího pole velikosti tarkavu.
2) V Ta’anit 10a se uvádějí odlišné míry: ‘Kúš tvoří jednu šedesátinu světa. Svět tvoří jednu šedesátinu Zahrady. Zahrada tvoří jednu šedesátinu Edenu. Eden tvoří jednu šedesátinu Gehinom’. Rozměry světa a Gehinom uváděné zde však souhlasí s rozměry uvedenými v midráši Konen, ovšem jejich vzájemný poměr by měl být zhruba 1:4.
3) Zde pokračuje výklad r. Judana b. r. Ilaj z předchozí pasáže.
6. 9. 4. Rabíni tento verš vykládali ohledně odešlých z Egypta: „[Stojí psáno:] ‘Šedesát jest královen’ [Pís 6,8], což je šedesát myriád [Izraelců] odešlých [z Egypta] ve věku dvaceti let a výš. ‘A osmdesát milostnic’ [Pís 6,8], což je osmdesát myriád Izraelců odešlých z Egypta ve věku od dvaceti let níž. ‘A děvčat nespočet’ [Pís 6,8], což je nespočet a bezpočet konvertitů.”
R. Berachja řekl jménem r. Leviho: „Světské národy mají [v Tóře uveden] výčet, leč nikoli sčítání.1) Mají [uveden] výčet, [neboť je psáno]: ‘Synové Jefetovi: Gomer a Mágog’ [Gen 10,2]. Ale Izraelci mají [v Tóře uveden] výčet i sčítání, jak si můžeš přečíst: ‘Jejich navštívení v počtu každého samce’. ‘Jejich navštívení’, to je sčítání.2) ‘V počtu’, to je výčet.2) Podobně [stojí psáno]: ‘A dal Jóab počet navštívení lidu králi, atd.’ [2S 24,9] ‘Počet’, to je výčet. ‘Navštívení’, to je sčítání. A neříkej, že svědčíme sami o sobě! Vždyť o nás svědčil i ten svévolník Bileám, neboť je psáno: ‘Kdo sečte prach Jákobův?’ [Nu 23,10], což je výčet. ‘Spočítá čtvrtinu Izraele?’ [Nu 23,10], což je sčítání.”
1) Rozdíl je zřejmě v tom, že ‘výčet (minjan)’ znamená počet rodů podle jejich rodových představitelů, kdežto ‘sčítání (sechom)’ je počet všech členů jednotlivých rodů.
2) V originálním textu jsou slova ‘sčítání’ a ‘výčet’ uvedena obráceně, což však nedává valný smysl.
6. 9. 5. Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Jedna jest, má holubice, má dokonalá’, což je obec izraelská, neboť je psáno: ‘A kdo je jako Tvůj lid, jako Izrael, národ jeden v zemi?’ [2S 7,23] ‘Jedna jest své matky’, neboť je psáno: ‘Poslyšte mě, můj lide! A má říše (le’umi), mně naslouchejte!’ [Iz 51,4] A stojí psáno: ‘A mé matce (le-imi)!’ ‘Skvostná (bara) jest své rodičky’: R. Jákob bar Abuha to vysvětlil před rabim Izákem: „Její rodička nemá nikoho kromě ní (bar mina).“ ‘Pohlédly na ni dcery a blahořečily jí’, jak si můžeš přečíst: ‘A blahořečit vás budou všechny národy!’ [Mal 3,12] ‘Královny a milostnice, a chválily ji’, jak si můžeš přečíst: ‘A budou králové tvými vychovateli [a jejich dámy tvými kojnými]!’ [Iz 49,23]
6. 10. 1. ‘Kdo je tato, vyhlížející jako jitro?’ [Pís 6,10] – Jednou za svítání rabi Chija a r. Šimon bar Chalafta společně cestovali údolím Arbel a spatřili, jak údolí zalévá světlo úsvitu. R. Chija Raba řekl r. Šimonovi bar Chalafta: „Podobně zasvitne i vykoupení Izraele, neboť je psáno: ‘Vždyť sedím v temnotě, Pán svítá mi!’ [Mi 7,8] [Úsvit] zpočátku přichází pokradmu, potom se postupně jasní, pak nabývá na síle a nakonec se všude rozšíří! Podobně zpočátku, ‘za dnů oněch, Mordokaj seděl v bráně královské’ [Est 2,21]. Potom ‘Mordokaj vyšel zpopřed krále v oděvu královském’ [Est 8,15]. A potom ‘Židům bylo světlo, radost, atd.’ [Est 8,16]”
[Stojí psáno:] ‘Jako jitro’. Když je tomu tak, mohl [bych říci]: Tak jako jitro nemá žádný stín, podobné je to s Izraelem? [Proto] Písmo praví: ‘Krásná jako luna’ [Pís 6,10].
Když je tomu tak, [mohl bych říci]: Tak jako luna nemá jasné světlo, podobné je to s Izraelem? [Proto] Písmo praví: ‘Skvostná jako slunce’ [Pís 6,10]. (Jak si můžeš přečíst: ‘A milující Ho jsou jak východ slunce v jeho síle!’ [Sd 5,31])
Když je tomu tak, mohl [bych říci]: Tak jako slunce je palčivé, podobné je to s Izraelem? [Proto] Písmo praví: ‘Krásná jako luna’. (Jak si můžeš přečíst: ‘Jak ctěné je Tvé milosrdenství, Bože! [A synové člověka do stínu Tvých křídel se utíkají!]’ [Ž 36,8])
Když je tomu tak, mohl [bych říci]: Tak jako luna někdy ubývá a jindy přibývá, podobné je to s Izraelem? [Proto] Písmo praví: ‘Skvostná jako slunce’.
Když je tomu tak, mohl [bych říci]: Tak jako slunce slouží ve dne, ale neslouží v noci, podobné je to s Izraelem? [Proto] Písmo praví: ‘Krásná jako luna’. Tak jako luna slouží ve dne i v noci, neboť je o ní psáno: ‘Aby vládla ve dne a v noci’ [Gen 1,18], rovněž Izraelci [slouží] na tomto světě a jsou [určeni] pro svět příští.
Když je tomu tak, mohl [bych říci]: Tak jako slunce ani luna nebudí žádnou obavu, podobné je to s Izraelem? [Proto] Písmo praví: ‘Hrozná jako korouhve’ [Pís 6,10], [což znamená]: jako ty horní korouhve, jako je například korouhev Michaelova či korouhev Gabrielova. A odkud víme, že budí obavu? Neboť je psáno: ‘A byli vysocí a vysokost měli a obavu měli’ [Ez 1,18].
Rabi Jehošua řekl: „Jde o dolní obavu, jakou budí například vévodové, guvernéři a královští důstojníci. A odkud víme, že budí obavu? Neboť je psáno: ‘Hrozivé a mocné a silné!’ [Da 7,7]”1)
Rabi Judan a r. Huna [se názorově liší]. Rabi Judan [řekl] jménem r. Eliezera, syna rabiho Joseho Galilejského: „Není tu psáno: ‘jako korouhve (ke‑degalim)’, nýbrž: ‘jako nucení vyhnanci (ka‑nidgalot)’, [což znamená]: jako pokolení nucené ke svému vyhnanství (nitnadned le-galut). A které [pokolení] to bylo? Bylo to pokolení Chizkiášovo, neboť je psáno: ‘Den trápení a potrestání’ [Iz 37,3]. A odkud víme, že [Chizkiáš] budil obavu? Neboť je psáno: ‘A pozvednut byl na očích všech národů’ [2Pa 32,23].”
R. Huna [řekl] jménem r. Eleazara z Modi’im: „Není tu psáno: ‘jako korouhve (ke‑degalim)’, nýbrž: ‘jako nucení vyhnanci (ka-nidgalot)’, [což znamená]: jako pokolení nucené k vyhnanství (nitnadned le‑galut), které však vyhnáno nebude. A které [pokolení] to bude? Bude to pokolení krále Mesiáše, neboť je psáno: ‘A shromáždím všechny národy vůči Jeruzalému k boji!’ [Za 14,2] A odkud víme, že [Mesiáš] bude budit obavu? Neboť je psáno: ‘A bude bít zemi žezlem svých úst!’ [Iz 11,4]”
Rabi Eleazar [řekl] jménem r. Joseho bar Jeremiáš: „V oné době budou Izraelci nuceni [putovat] od zastávky k zastávce.”
R. Jehošua ze Sichninu říká: „Obec izraelská říká: ‘Svatý, budiž požehnán, mne přivedl do vinného sklepa, což je Sinaj!’ Tam byl Michael se svou korouhví a Gabriel se svou korouhví. [Izraelci] si řekli: ‘Proč netáhnout podle tohoto sešikování Horních?’ V té chvíli řekl Svatý, budiž požehnán: ‘Jelikož moji synové zatoužili být v korouhvích, budou tábořit v korouhvích!’ Jak si můžeš přečíst: ‘Muž podle své korouhve, ve znameních podle domu svých otců, [tak] rozvinou synové izraelští!’ [Nu 2,2].”
1) Daniel v této vizi čtvrtého zvířete symbolicky popisuje říši, která je tradičně vykládána jako Řím.