Výklady veršů 3,7-3,10
3. 7. 4. Ale rabíni tento verš vykládají ohledně odchodu z Egypta: „[Stojí psáno:] ‘Hle, lůžko (mitato)’: Hle, Jeho kmeny a Jeho klany, jak si můžeš přečíst: ‘přísahy klanů (matot)’ [Ab 3,9]. ‘Šalomounovo’, [což znamená:] ‘toho Krále, jemuž patří mír (šalom šelo)’. ‘Šedesát siláků’, to je těch šedesát myriád, co vyšly z Egypta od věku dvaceti let a výš. ‘Ze siláků izraelských’, to je těch šedesát myriád, co vyšly z Egypta do věku dvaceti let a níž. ‘Všichni svírají meč, učení jsou v boji, muž má svůj meč u bedra svého’ [Pís 3,8]: Neboť tehdy, když jim Mojžíš řekl: „Svatý, budiž požehnán, mi řekl stručně: ‘A každý neobřezanec nebude jíst z něj!’ [Ex 12,48]”, každý z nich si ihned položil na stehno meč a obřezal se.
Kdo je obřezával? – R. Berachja řekl: „Mojžíš je obřezával, Áron odchlipoval [kůži] a Jozue zavlažoval.” A někteří uvádějí: „Jozue je obřezával, Áron odchlipoval [kůži] a Mojžíš zavlažoval, jak si můžeš přečíst: ‘V době oné řekl Pán k Jozuovi: Učiň si meče pazourkové a vrať obřezání synů izraelských podruhé!’ [Joz 5,2] A proč [je psáno]: ‘podruhé’? Odtud víme, že [Jozue] je obřezával i poprvé. Vzápětí ‘učinil si Jozue meče pazourkové a obřezal syny izraelské u pahorku neobřízek’ [Joz 5,3].” – A co to znamená: ‘U pahorku neobřízek’? – R. Levi řekl: „Odtud víme, že [Izraelci] ten pahorek neobřízek udělali.”
3. 7. 5. [Tana] učí: „Dokud člověk nezhřešil, naplňoval děsem a obavou a tvorové se před ním strachovali. Když člověk zhřešil, naplnil se děsem a obavou a strachoval se před ostatními. Shledáš to, neboť Rabi řekl: „Dokud Prvotní člověk nezhřešil, slýchával hlas [Boží] řeči vzpřímeně a bez obav. Když zhřešil, tak jakmile uslyšel hlas [Boží] řeči, obával se a ukryl se, neboť je psáno: ‘Tvůj hlas slyšel jsem (...) a ukryl jsem se’ [Gen 3,10].” – Rabi Ajbu řekl: „V té chvíli byla Adamova výška umenšena na sto loktů.“
Rabi Levi řekl: „Dokud Prvotní člověk nezhřešil, slýchával hlas [Boží] mírný. Když zhřešil, slýchával hlas [Boží] drsný. Dokud Izraelci nezhřešili, hleděli na sedm vzájemně se požírajících ohnivých stěn,1) aniž by se obávali, chvěli či strachovali. Ale když zhřešili, nemohli pohlédnout do tváře dokonce ani prostředníkovi, jak si můžeš přečíst: ‘Že září kůže tváře Mojžíšovy’ [Ex 34,35] a dále je psáno: ‘A obávali se přistoupit k němu’ [Ex 34,30].”
(R. Pinchas a rabi Abun řekli jménem r. Chanina: „Také prostředník byl tím přestupkem zasažen s nimi.“)
Dokud Izraelci nezhřešili, co stojí psáno? ‘Králové zástupů unikají, unikají’ [Ž 68,13] (Rabi Ajbu řekl: „Není psáno: ‘Andělé zástupů’, nýbrž: ‘Králové zástupů’, [což znamená]: ‘králové andělů’. A kdo to je? Je to Michael a Gabriel.“), protože nemohli pohlédnout do tváře Mojžíšovi. Ale když zhřešili, Mojžíš nemohl pohlédnout do tváře ani [andělským] pěšákům, jak si můžeš přečíst: ‘Neboť bál jsem se tváře Zlosti a Vzteku’ [De 9,19].2)
Dokud se David nedopustil toho zlého skutku, stojí psáno: ‘Pán je mé světlo a má záchrana! Koho bych se obával?’ [Ž 27,1] Poté, co se dopustil zla, je o něm psáno: ‘A přijdu na něj! A on je znavený a chabý rukama!’ [2S 17,2]
Dokud Šalomoun nezhřešil, pokořil si pěvce a pěvkyně,3) jak si můžeš přečíst: ‘Učinil jsem si pěvce a pěvkyně’ [Kaz 2,8], což jsou zpěváci a zpěvačky. ‘A potěchy synů člověka’ [Kaz 2,8], což jsou [ozdobné] bazény. ‘Démonku a démonky’ [Kaz 2,8], které v nich topily. Ale když zhřešil, určil si šedesát siláků ze siláků izraelských a postavil je na stráž ke svému lůžku. Proto je psáno: ‘Hle, lůžko (...) Všichni svírají meč’, protože se strachoval před duchy.
1) Znění je opraveno podle paralelní pasáže v Bamidbar raba XI,3. Tím je eufemisticky řečeno, že dokázali hledět přímo na Boží Slávu, která se jim jevila jako sžírající oheň (viz Ex 24,17). Snad je to narážka na to, že se před Izraelci na Sinaji otevřelo sedmero nebes (viz Pesikta rabati XX,3).
2) Zlost (Af) a Vztek (Chema) jsou jména andělů zkázy, kteří stojí nejníže v andělské hierarchii.
3) Zřemě má být správně: ‘démony a démonky’.
3. 9. 1. ‘Nosítka učinil si’ [Pís 3,9]. – R. Azarja tento verš vykládal jménem r. Jehudy b. r. Simon ohledně Svatostánku: „[Stojí psáno:] ‘Nosítka’, což je Svatostánek.
(R. Jehuda b. rabi Ilaj řekl: „[Podobá se to] králi, který měl nedospělou dceru. Než dospěla a objevily se u ní znaky [dospělosti], ukazoval ji na tržišti a rozmlouval s ní veřejně v uličkách i dvorech. Když dospěla a objevily se u ní znaky [dospělosti], ten král si řekl: ‘Pro mou dceru se nehodí, abych s ní rozmlouval veřejně! Spíše ať pro ni zhotoví pavilón a když s ní budu potřebovat mluvit, budu s ní mluvit zevnitř toho pavilónu!’ Podobně stojí psáno: ‘Vždyť chlapcem byl Izrael a miloval jsem ho!’ [Oz 11,1] V Egyptě Ho viděli veřejně, neboť je psáno: ‘A přejde Pán, aby napadl Egypt!’ [Ex 12,23] U Rákosového moře Ho viděli veřejně, neboť je psáno: ‘A viděl Izrael tu ruku velikou’ [Ex 14,31]. A chlapci si na Něj ukazovali prsty a volali: ‘Toto je můj Bůh a velebím Ho!’ [Ex 15,2] Na Sinaji Ho viděli tváří v tvář, neboť je psáno: ‘A řekl: Pán ze Sinaje přišel, atd.’ [De 33,2] Když Izraelci stanuli u hory Sinaj, přijali Tóru a řekli: ‘Všechno, o čem mluvil Pán, učiníme a poslechneme!’ [Ex 24,7] a stali se dokonalým lidem, Svatý, budiž požehnán, si řekl: ‘Pro mé syny se nehodí, abych s nimi rozmlouval veřejně! Spíše ať pro mne zhotoví Svatostánek a když s nimi budu potřebovat mluvit, budu s nimi mluvit zevnitř toho Svatostánku!’ Jak si můžeš přečíst: ‘A když přicházel Mojžíš před Pána, aby mluvil s Ním’ [Ex 34,34].”)
[Stojí psáno:] ‘Učinil si král Šalomoun’ [Pís 3,9], [což znamená:] ‘ten Král, jemuž patří mír (šalom šelo)’. ‘Ze dřeva Libanonu’ [Pís 3,9], jak si můžeš přečíst: ‘A učiníš ta prkna pro Svatostánek [ze] dřeva akáciového, stojící!’ [Ex 26,15]”
3. 10. 1. ‘Sloupy učinil stříbrné’ [Pís 3,10]. To jsou sloupy [Svatostánku], neboť je psáno: ‘Háčky těch sloupů a jejich obojky budou stříbrné’ [Ex 27,10]. ‘Jejich krytinu zlatou’ [Pís 3,10], neboť je psáno: ‘A ta prkna obložíš zlatem’ [Ex 26,29]. ‘Jejich přílohu purpurovou’ [Pís 3,10], neboť je psáno: ‘A učiníš oponu [z] modři a purpuru’ [Ex 26,31].1)
[Stojí psáno:] ‘Jejich vnitřek je dlážděný láskou’ [Pís 3,10]. Rabi Judan řekl: „To jsou zásluhy Tóry a zásluhy spravedlivých, kteří se jí zabývají.“ Rabi Azarja řekl jménem rabiho Judy jménem rabiho Simona: „To je Šechina.“
Jeden verš říká: ‘A nemohli kněží stát ke sloužení (...) [neboť naplnila Sláva Pánova Dům Pánův]’ [1K 8,11]. A jiný verš říká: ‘A nádvoří naplňovala záře Slávy Pánovy’ [Ez 10,4]. Jakým způsobem máme ty dva verše vyložit? – Rabi Jehošua ze Sichninu [řekl] jménem rabiho Leviho: „Čemu se Stan setkávání podobal? Jeskyni sousedící s mořem. Rozbouří-li se moře a zaplaví tu jeskyni, jeskyně bude plná [vody], ale v moři [voda] vůbec neubyde. Podobně se i Stan setkávání plnil leskem Šechiny, ale Šechiny ve světě vůbec neubylo. A kdy na světě spočinula Šechina? V den vztyčení Svatostánku, neboť je psáno: ‘A stalo se v den, kdy dokončil Mojžíš, atd.’ [Nu 7,1].”2)
1) Hebrejský výraz ‘merkavo’, jenž bývá zpravidla překládán jako ‘jeho sedátko’, má kořenový význam ‘přiléhat’. Opona ke Svatostánku také přiléhala.
2) Zřejmě se jedná o chybu, protože někteří autoři doporučují verš: ‘A dokončil Mojžíš to dílo, a zakryl oblak Stan setkávání a Sláva Pánova naplnila Svatostánek’ [Ex 40,33-34].
3. 10. 2. R. Juda b. rabi Ilaj tento verš vykládal ohledně archy: „[Stojí psáno:] ‘Nosítka’, což je archa. A co to znamená ‘nosítka (apirjon)’? ‘Nosítka (pirjoma)’. Podobá se to králi, který měl jedinou dceru: krásnou, milostivou a chvályhodnou. Král řekl svým služebníkům: ‘Má dcera je krásná, milostivá a chvályhodná – a vy jste pro ni nezhotovili nosítka? Zhotovte pro ni nosítka, neboť krása mé dcery se bude zevnitř nosítek lépe vyjímat!’ Podobně řekl Svatý, budiž požehnán: ‘Má Tóra je krásná, milostivá a chvályhodná – a vy jste pro ni nezhotovili archu? Krása mé Tóry se bude zevnitř archy lépe vyjímat!’ ‘Učinil si král Šalomoun’, [což znamená:] ‘ten Král, jemuž patří mír (šalom šelo)’. ‘Ze dřeva Libanonu’, jak si můžeš přečíst: ‘A učinil Becaleel archu ze dřeva akáciového’ [Ex 37,1]. ‘Sloupy učinil stříbrné’. To jsou dva sloupy stojící vepředu, které byly stříbrné. ‘Jejich krytinu zlatou’, neboť je psáno: ‘A obložil ji zlatem čistým’ [Ex 37,2]. ‘Jejich přílohu purpurovou’ [Pís 3,10]. R. Tanchuma říká: ‘To je ta opona [Svatostánku], co k ní přiléhala.’ Rabi Bevaj řekl: ‘To je příkrov, jehož zlato se [barvou] podobalo purpuru.’”
[Stojí psáno:] ‘Jejich vnitřek je dlážděný láskou od dcer Jeruzalémských’ [Pís 3,10]. R. Judan řekl: „To jsou zásluhy Tóry a těch, co se ji učí.“ Rabi Azarja řekl jménem r. Judy jménem r. Simona: „To je Šechina.“
R. Aba bar Kahana řekl: „[Stojí psáno:] ‘A budu se scházet s tebou tam, atd.’ [Ex 25,22] To tě učí, že dokonce i [prostor] za příkrovem [archy] nebyl bez přítomnosti Šechiny.”
Jistý modlář se zeptal r. Jehošuy ben Korcha: „Proč Svatý, budiž požehnán, mluvil zevnitř [trnitého] keře, a nikoli z jiného stromu?” [R. Jehošua] mu odvětil: „Kdyby s ním mluvil zevnitř karobovníku či zevnitř fíkovníku, ptal by ses mne na totéž a totéž bych ti odpověděl! Nelze tě však nechat odejít s nepořízenou. Učí tě to, že na zemi není žádné místo bez přítomnosti Šechiny, neboť [Svatý, budiž požehnán], s ním mluvil dokonce i zevnitř [trnitého] keře.”
3. 10. 3. Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Nosítka’, což je Chrám. ‘Učinil si král Šalomoun’, [což znamená] vskutku Šalomoun. ‘Ze dřeva Libanonu’, neboť je psáno: ‘A my odřízneme dříví z Libanonu’ [2Pa 2,15]. ‘Sloupy učinil stříbrné’, neboť je psáno: ‘A vztyčil ty sloupy u verandy Paláce’ [1K 7,21]. ‘Jejich krytinu zlatou’, jak jsme se naučili, že celý Chrám byl obložen zlatem kromě [prostoru] za dveřmi.1) – R. Izák řekl: „Tuto mišnu jsme se naučili ohledně druhého Chrámu, ale v prvním Chrámu byl obložen zlatem dokonce i [prostor] za dveřmi.”
Poučili jsme se: ‘Bylo v něm sedm druhů zlata: dobré zlato, čisté zlato, zavřené zlato, tažené zlato, blyštivé zlato, tříbené zlato a zlato parvajim’.
Dobré zlato v doslovném smyslu, jak si můžeš přečíst: ‘A zlato země oné je dobré’ [Gen 2,12]. R. Izák řekl: „Je dobré mít ho doma, je dobré mít ho v karavaně.“
Čisté zlato, protože ho vložili do výhně a ono vůbec neubylo [na váze].2) R. Juda [řekl] jménem rabiho Amiho: „Šalomoun vložil do ohně tisíc talentů [tohoto] zlata tisíckrát, nežli u něj dosáhl [ztráty] jednoho talentu.” – Ale vždyť [tana] učí: ‘R. Jose b. r. Jehuda řekl: „Jednou se stalo, že svícen ze Svatyně byl těžší než svícen než svícen z pouště o váhu gordiánského [denáru]. Vložili ho tedy osmdesátkrát do ohně, dokud neubyl [na váze]’!3) Spíše ze začátku ubývalo hodně, ale od jisté doby ubývalo jen nepatrně.
Tažené zlato, protože se táhlo jako vosk. Hadrián měl [množství tohoto zlata] váhy vejce. Dioklecián měl [množství tohoto zlata] váhy gordiánského denáru. Tato [současná římská] vláda žádné nemá ani žádné neměla.
Zavřené zlato, protože zavírá [živnost] všech zlatníků. A stojí přece psáno: ‘A sedm tisíc talentů stříbra tříbeného k omítnutí stěn domů’ [1Pa 29,4]. Bylo to snad stříbro? Nebylo to snad zlato? A proč se [to zlato] nazývá ‘stříbro (kesef)’? Protože zruinovalo (maksif) všechny zlatníky.4) Z něj byly zhotoveny všechny [chrámové] nádoby: misky, hrnce, lopaty, kratiknoty, mísy, háky, naběračky, sběračky a potot. R. Izák z Magdaly řekl: „[Potot] jsou dveřní panty.” R. Simaj řekl: „[Potot] jsou misky pod pantem, aby ses poučil, že ve Svatyni nescházela ani [taková] maličkost.”
Blyštivé zlato: R. Patriki, bratr rabiho Drosy, řekl jménem r. Aby b. rabi Buna: „Podobalo se síře blýskající se v ohni.“ Rabi Abun řekl: „Nazývá se podle kraje svého [původu]: ‘z Ufazu’.5)
Tříbené zlato: Škola r. Janaje a škola rabiho Judana b. rabi Šimon [se názorově liší]. Ve škole r. Janaje říkají, že ho rozkrájeli [na kousky] velikosti olivy, nakrmili jím pštrosy a [zlato] vyšlo vytříbené. Ve škole r. Judana b. rabi Šimon říkají, že ho na sedm let zakopali do hnojiště a [zlato] vyšlo vytříbené.
Zlato parvajim: Reš Lakiš řekl: „Bylo červené a podobalo se krvi býčka (par).“ A někteří uvádějí, že plodilo ovoce (pejrot). Neboť když Šalomoun stavěl Chrám, zformoval z toho [zlata] všechny druhy stromů. A v době, kdy plodí ovoce stromy na poli, plodily ovoce i tyto [stromy] v Chrámu. A shazovaly své ovoce, [kněží] je sbírali a ukládali je do Chrámového fondu. V době, kdy Menaše vztyčil v Paláci modlu, všechny tyto stromy uschly, jak si můžeš přečíst: ‘A kvetení Libanonu uvadne’ [Na 1,4]. Ale v čase příštím je Svatý, budiž požehnán, obnoví, jak si můžeš přečíst: ‘Kvetením rozkvete a zajásá, také jásáním a výskáním’ [Iz 35,2].
[Stojí psáno:] ‘Jejich přílohu purpurovou’, jak si můžeš přečíst: ‘A učinil závěs [z] modři, purpuru, karmínu a kmentu’ [2Pa 3,14].
[Stojí psáno:] ‘Jejich vnitřek je dlážděný láskou’. R. Judan řekl: „To jsou zásluhy Tóry a zásluhy spravedlivých, kteří se jí zabývají.“ R. Azarja řekl jménem r. Judy jménem r. Simona: „To je Šechina.“
1) Míněny jsou vnitřní dveře Chrámu, které byly otevřené o sto osmdesát stupňů, takže trvale zakrývaly prostor za nimi (viz Midot IV,1).
2) Tzn. nevytavila se z něj žádná nečistá příměs, jak bylo ryzí.
3) Jak je tedy možné, že Šalomounovi ubývalo mnohem pomaleji?
4) Tzn. bylo tak kvalitní, že nemělo konkurenci.
5) Jde o slovní hříčku s výrazem ‘z Ufazu (me-Ufaz)’ a ‘blyštivý (mufaz)’.