Výklady veršů 2,1-2,3
2. 1. 1. ‘Já jsem lilie šárónská’ [Pís 2,1]. – Obec izraelská řekla: Já to jsem, a jsem milovaná! Já to jsem, kterou si Svatý, budiž požehnán, zamiloval nad sedmdesát [světských] národů!1) ‘Lilie šáronská’, protože jsem Ho učinila [svým] stínem zásluhou Becaleela,2) neboť je psáno: ‘A učinil Becaleel archu’ [Ex 37,1]. ‘Šáronská’, protože jsem před Ním zpívala píseň (šira) zásluhou Mojžíše, neboť je psáno: ‘Tehdy zpíval Mojžíš a synové izraelští’ [Ex 15,1].
Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘Já jsem lilie šárónská’. Já to jsem, a jsem milovaná! Já to jsem, kdo byla skrytá (chavuja) ve stínu (be-cel) Egypťanů! A v krátké době mne Svatý, budiž požehnán, zavedl k Raamsesu, kde jsem rozkvetla dobrými skutky jako růže a zazpívala jsem před Ním píseň, neboť je psáno: ‘Píseň bude u vás, jako v noci zasvěcování slavnosti!’ [Iz 30,29]
Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘Já jsem lilie šárónská’. Já to jsem, a jsem milovaná! Já to jsem, kdo byla skrytá (chavuja) ve stínu (be-cel) moře! A v krátké době jsem rozkvetla dobrými skutky jako růže a ukazovala jsem [na Něj] prstem, neboť je psáno: ‘Toto je můj Bůh a velebím Ho!’ [Ex 15,2]
Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘Já jsem lilie šárónská’. Já to jsem, a jsem milovaná! Já to jsem, kdo byla skrytá (chavuja) ve stínu (be-cel) Sinaje! A v krátké době jsem rozkvetla dobrými skutky jako růže svou rukou i srdcem a volala jsem před Ním: ‘Všechno, o čem mluvil Pán, učiníme a poslechneme!’ [Ex 24,7]
Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘Já jsem lilie šárónská’. Já to jsem, a jsem milovaná! Já to jsem, kdo byla skrytá (chavuja) a umlčená ve stínu (be-cel) [světských] říší! Nazítří, až mne Svatý, budiž požehnán, ze stínu [světských] říší vykoupí, rozkvetu dobrými skutky jako růže a zazpívám Mu novou píseň, neboť je psáno: ‘Zpívejte Pánovi píseň novou! Vždyť zázraky učinil, osvobodil ho Svou pravicí a paží Svou svatou!’ [Ž 98,1]
1) Jde o slovní hříčku s výrazem ‘lilie (chavacelet)’, který se dělí na dvě části chav a celet. Výraz chav je dáván do souvislost se slovem ‘milovat (chavav)’.
2) Slovo celet (viz pozn. 1) je dáváno do souvislosti se slovem ‘stín (cel)’ a se jménem ‘Becaleel’, ‘Ve stínu Boha’.
2. 1. 2. R. Berachja řekl: „Ten verš řekla poušť. Poušť řekla: Já jsem poušť, a jsem milovaná! Ve mně jsou totiž skryté všechny dobré věci na světě, neboť je psáno: ‘Dám v poušti cedr, borovici!’ [Iz 41,19] Svatý, budiž požehnán, mi je dal, aby ve mně byly chráněné! Až je ode mne bude Svatý, budiž požehnán, chtít, vrátím Mu Jeho záruku bez vady! A rozkvetu dobrými skutky a zazpívám před Ním píseň, neboť je psáno: ‘Zatrojčí pro ně poušť a pustina!’ [Iz 35,1]”
Jménem rabínů se uvádí: „To řekla [Svatá] země. Řekla: Já to jsem, a jsem milovaná! Ve mně jsou totiž skrytí všichni mrtví na světě, neboť je psáno: ‘A ožijí Tvoji mrtví, mé mrtvoly povstanou!’ [Iz 26,19] Až je ode mne bude Svatý, budiž požehnán, chtít, vrátím Mu je! A rozkvetu dobrými skutky jako růže a zazpívám před Ním píseň, neboť je psáno: ‘Z okraje země zpívání slyšeli jsme!’ [Iz 24,16]”
2. 1. 3. Rabi Judan a rabi Eliezer [se názorově liší]. Rabi Judan řekl: „[Stojí psáno]: ‘Já jsem lilie’. Není snad ‘lilie (chavacelet)’ totéž, co ‘růže (šošana)’?1) Spíše, dokud je malá, nazývá se ‘lilie’, ale když dospěje, nazývá se ‘růže’. [Stojí psáno]: ‘Lilie’. A proč se nazývá ‘lilie (chavacelet)’? Protože se skrývá ve svém stínu (chavuja be-cela).”
Rabi Eliezer řekl: „Spravedliví jsou připodobňováni k těm nejskvělejším druhům [rostlin] a k těm nejskvělejším [rostlinám] toho druhu. K těm nejskvělejším druhům [rostlin], jako je růže. A k těm nejskvělejším [rostlinám] toho druhu, což je růže údolní. Nikoli k růži horské, která má sklon vadnout, nýbrž k růži údolní, která stále kvete.
Svévolníci jsou připodobňováni k těm nejpodřadnějším druhům [rostlin] a k těm nejpodřadnějším [rostlinám] toho druhu. K těm nejpodřadnějším druhům [rostlin], jako jsou plevy ve větru. A řekneš‑li, že [jsou] jako plevy údolní, které v sobě ještě mají vlhkost, spíše [řekni]: ‘A pronásledován jak plevy horské před větrem!’ [Iz 17,13]”
Rabi Aba bar Kahana řekl: „Obec izraelská řekla před Svatým, budiž požehnán: ‘Já to jsem, a jsem milovaná! Jsem totiž zasazená v hlubinách (imkej)2) trápení a až mne Svatý, budiž požehnán, z těch trápení pozvedne, rozkvetu dobrými skutky jako růže a zazpívám před Ním píseň!’ A proto je psáno: ‘Pane, v trápení navštívili Tě!’ [Iz 26,16]”
R. Acha řekl: „Obec izraelská řekla [před Svatým, budiž požehnán]: ‘Tehdy, až mnou pronikne (me’amik)2) Tvůj pohled, rozkvetu dobrými skutky jako růže a zazpívám píseň!’ Jak si můžeš přečíst: ‘Píseň vystoupivších od proniknutých zpíval jsem Ti, Pane!’ [Ž 130,1]”
Rabíni říkají: „Řekla to obec izraelská. Obec izraelská řekla: ‘Já to jsem, a jsem milovaná! Jsem totiž zasazená v hlubinách (imkej)2) Gehinom a až mne Svatý, budiž požehnán, z jejích hlubin vykoupí, jak si můžeš přečíst: ‘Vyvýšil mne z jámy hučící’ [Ž 40,3] rozkvetu dobrými skutky a zazpívám před Ním píseň!’ Jak si můžeš přečíst: ‘A dal do mých úst píseň novou!’ [Ž 40,4]”
Rabíni říkají totéž, co r. Eleazar z Modi’im, který řekl: „[Andělským] velitelům světských národů je v čase příštím souzeno, že předstoupí před Svatého, budiž požehnán, aby obvinili Izrael a řekli: ‘Pane světa! Jedni uctívali modly i druzí uctívali modly!3) Jedni se dopouštěli zapovězených styků i druzí se dopouštěli zapovězených styků! Jedni prolévali krev i druzí prolévali krev! Pročpak mají jedni sestoupit do Gehinom a ti druzí nesestoupit?’ A Svatý, budiž požehnán, jim odpoví: ‘Když je tomu tak, ať tedy všechny [světské] národy sestoupí do Gehinom i se svými bohy!’ Jak si můžeš přečíst: ‘Vždyť všechny národy půjdou, muž ve jménu svého boha’ [Mi 4,5].”4)
R. Rúben řekl: „Kdyby to nebylo [výslovně] psáno, nebylo by to možno ani říci! Smím-li to tak říci, ‘vždyť ohněm bude Pán souzen!’ [Iz 66,16] Není zde psáno: ‘soudit’, nýbrž: ‘souzen’! A totéž řekl David ve Svatém duchu: ‘Také když půjdu roklí stínu smrti, nebudu se bát zla! Vždyť Ty budeš se mnou!’ [Ž 23,4]”
Jiná verze: ‘Tvé žezlo’ [Ž 23,4], to je [Boží] kárání. ‘A Tvá berla’ [Ž 23,4], to je Tóra. ‘Ty ukonejší mne, atd.’ [Ž 23,4] Mohl [bych říci], že bez [Božího] kárání. [Proto] Písmo praví: ‘Jen’ [Ž 23,6].5) Mohl [bych říci], že na tomto světě. [Proto] Písmo praví: ‘Jen dobro a milost budou mne pronásledovat po všechny dny mého života! A spočinu v Domě Pána k prodloužení dnů!’ [Ž 23,6].
1) V hebrejštině pojmy pro růži a lilii ve většině případů splývají, takže je lze těžko spolehlivě rozlišit. V tomto překladu se chavacelet a šošana překládá jako dvě různé květiny především proto, že v češtině neexistuje žádný výraz rozlišující mezi nedospělou a dospělou lilií.
2) Jde o narážku na konec verše ‘Růže údolí (amakim)’ [Pís 2,1].
3) Tzn. jak modláři, tak Izraelci.
4) A s Izraelci tam sestoupí sám Bůh, jak tomu nasvědčuje i následující pasáž.
5) Tato částice má ve výkladových pravidlech omezující význam. Zde to znamená, že dobro a milost (o nichž se ve verši Ž 23,6 hovoří po této částici) budou omezené, tzn. poznamenané utrpením pocházejícím z Božího kárání.
2. 2. 1. ‘Jako růže mezi trním’ [Pís 2,2]. – R. Izák tento verš vykládal ohledně Rebeky: „Neboť je psáno: ‘A stalo se, že Izák byl stár čtyřicet let při svém braní Rebeky, dcery Betúela aramského z Pádan-aramu, sestry Lábana aramského, atd.’ [Gen 25,20] Máme-li se poučit, že byla z Pádan‑aramu, proč Písmo praví, že byla sestrou Lábana aramského (arami)? Spíše byl její otec podvodník (ramaj), její bratr byl podvodník a lidé v jejím bydlišti byli podvodníci, ale zpomezi nich vyšla tato spravedlivá [Rebeka]. Čemu se podobala? Byla ‘jako růže mezi trním!’“
R. Pinchas řekl jménem r. Simona: „Stojí psáno: ‘A poslal Izák Jákoba, tak šel do Pádan-aramu k Lábanovi, synovi Betúela aramského’ [Gen 28,5], [což znamená], že jsou oba zahrnuti mezi podvodníky.”1)
1) O čemž svědčí výslovná zmínka o Aramu.
2. 2. 2. R. Eliezer tento verš vykládal ohledně vykoupení z Egypta: „Tak jako o růži platí, že je-li zasazena mezi trní, její majitel ji může jen obtížně utrhnout, rovněž vykoupení Izraelců bylo pro Svatého, budiž požehnán, obtížné, jak si můžeš přečíst: ‘Nebo zda pokusil se Bůh přijít, vzít si národ z nitra národa?’ [De 4,34]”
R. Jehošua řekl jménem r. Chanana: „Není zde psáno: ‘Národ z nitra lidu’ ani: ‘Lid z nitra národa’, nýbrž: ‘Národ z nitra národa’, protože jedni i druzí byli neobřezaní, jedni i druzí si nechávali růst [modlářskou] kadeř,1) jedni i druzí si oblékali kil’ajim.“2) – Kdyby tomu tak bylo, [Boží] vlastnost Soudu by nikdy nedopustila, aby byli Izraelci vykoupeni!
R. Samuel bar Nachman řekl: „Nebýt toho, že Svatý, budiž požehnán, si odpřisáhl sám Sobě [opak], Izraelci by nebyli nikdy vykoupeni, jak si můžeš přečíst: ‘Proto řekni synům izraelským: Já jsem Pán a vyvedu vás zpod břemen Egypťanů!’ [Ex 6,6] [Výraz] ‘proto’ znamená právě přísahu, jak si můžeš přečíst: ‘A proto jsem přísahal domu Élího’ [1S 3,14].”
R. Berachja řekl: „[Stojí psáno]: ‘Vykoupil jsi paží Svůj lid!’ [Ž 77,16], [což znamená]: ‘vladařsky’.”
R. Judan řekl: „Od [výrazu]: ‘Přijít, vzít si národ’ [De 4,34] až k [výrazu]: ‘Strašnosti veliké’ [De 4,34] je dvaasedmdesát hlásek. A řekne-li ti někdo, [že jich je ve skutečnosti] pětasedmdesát, odpověz mu, ať z nich odstraní druhé [slovo] ‘národ (goj)’, které se nepočítá.” – R. Abin řekl: „Vykoupil je Svým Jménem, neboť Jméno Svatého, budiž požehnán, tvoří dvaasedmdesát jmen.“
1) Tzv. belorit; tato kadeř se v době dospělosti obětovala bohům.
2) Tzn. oděv ze zakázané směsi vlny a lnu.
2. 2. 3. Rabi Azarja [řekl] jménem rabiho Jehudy: „R. Simon pravil: Podobá se to králi, který měl sad. [Do něj] sestoupili [zahradníci] a zasadili řadu fíkovníků, řadu révy, řadu marhaníků a řadu jabloní. [Král] svěřil [sad] nájemci a odešel. Po jisté době král přišel a nahlédl do sadu, aby zjistil, jak vypadá, a shledal, že je plný trní a bodláčí. Přivedl tedy dřevorubce, aby ho vykáceli. Tu v něm spatřil jednu růžovou růži, utrhl ji, přivoněl k ní a uklidnil se. Ten král řekl: ‘Ten sad bude zachráněn kvůli této růži!’ Podobně i svět byl stvořen pouze kvůli Izraeli. Po [vystřídání] šestadvaceti pokolení nahlédl Svatý, budiž požehnán, do Svého světa, aby viděl, jak vypadá, a shledal vody ve vodě. Pokolení Enóšovo bylo smeteno vodami, pokolení Potopy bylo smeteno vodami, pokolení Rozdělení bylo na vodě. Přivedl tedy dřevorubce, aby ho vykáceli, neboť je psáno: ‘Pán k Potopě usedl’ [Ž 29,10]. Tu spatřil růžovou růži, což jsou Izraelci, utrhl ji, přivoněl k ní v době, kdy si Izraelci uspořádali Desatero, a uklidnil se, když Izraelci řekli: ‘Učiníme a poslechneme!’ [Ex 24,7]. Svatý, budiž požehnán, řekl: ‘Ten sad bude zachráněn kvůli této růži!’ [To znamená]: ‘Svět bude zachráněn kvůli zásluhám Tóry a těch, co ji studují!’”
2. 2. 4. R. Chanan ze Sepfóris tento verš vykládal ohledně skutků milosti: „Na světě bývá zvykem, že do domu truchlícího vstoupí deset mužů a ani jeden z nich neumí otevřít ústa k odříkání požehnání truchlícím. Pak přijde někdo, otevře ústa a odříká požehnání truchlícím. Čemu se podobá? ‘Růži mezi trním’!
Dále na světě bývá zvykem, že do domu [svatební] hostiny vstoupí deset lidí a ani jeden z nich neumí otevřít ústa k odříkání požehnání novomanželům. Pak přijde někdo, otvře ústa a odříká požehnání novomanželům. Čemu se mezi nimi podobá? Je ‘jako růže mezi trním’!
Na světě bývá zvykem, že do synagógy vstoupí deset lidí a ani jeden z nich neumí uspořádat odříkání Šma nebo přejít před archou. A pak jeden z nich uspořádá odříkání Šma nebo přejde před archou. Čemu se podobá? Je ‘jako růže mezi trním’!”
Rabi Eleazar přišel na jisté místo, kde mu řekli: „Uspořádej odříkání Šma!“ [R. Eleazar] jim odvětil: „Nevím jak!“ [Oni mu řekli:] „Přejdi před archou!“ [R. Eleazar] jim odvětil: „Nevím jak!“1) Oni řekli „Je to skutečně r. Eleazar? Je to skutečně ten, jímž se [rabíni] pyšní? Kvůli čemu ho nazývají ‘raban’?” Jeho tvář zbledla [ponížením] a šel za svým mistrem rabim Akivou. Ten mu řekl: „Proč máš tak bledou tvář?“ [R. Eleazar] mu vylíčil, co se událo. [R. Eleazar] mu řekl: „Můžeš mne to, můj mistře, naučit?“ [R. Akiva] mu řekl: „Ano.“ A naučil ho to. Po jisté době přišel [znovu] na to místo. Řekli mu: „Uspořádej nám odříkání Šma!“ A on jim ho uspořádal. [Řekli mu:] „Přejdi před archou!“ A on přešel. Oni řekli: „Rabi Eleazar se stal výmluvným (itchasam)!“ A nazvali ho: ‘r. Eleazar Chisma’.
Rabi Jonáš naučil své žáky požehnání novomanželům a požehnání truchlícím tak, aby si byli jisti každým slovem.
1) Tato věta se v textu nevyskytuje, ale byla doplněna z paralelní pasáže ve Vajikra raba XXIII,4.
2. 2. 5. Rabi Huna tento verš vykládal ohledně [světských] říší: „Tak jako ohledně růže platí, že je-li zasazena mezi trní, tak zavane-li severní vítr, skloní ji k severu a pobodá ji trním, nicméně její srdce zůstává zaměřeno vzhůru, podobně pro Izraelce platí, že ačkoliv jsou zatíženi [odvodem] dávek z úrody a daněmi ze zlata a stříbra, jejich srdce zůstává zaměřeno k jejich Otci na nebesích, neboť je psáno: ‘Mé oči jsou stále na Pánovi!’ [Ž 25,15]”
Rabi Ajbu tento verš vykládal ohledně zítřejšího vykoupení: „Tak jako ohledně růže platí, že je-li zasazena mezi trní, její majitel ji může jen obtížně utrhnout (A co učiní? Přinese oheň, vypálí její okolí a potom ji utrhne.), rovněž ‘přikázal Pán o Jákobovi jeho okolí [stát se] jeho protivníky’ [Pl 1,17]. Například Chalamiš ke Gavě,1) Jericho k Noadanu, Susitan k Tiberiadě, Kastera k Hajfě či Lód k Onu, jak si můžeš přečíst: ‘Tato je Jeruzalém! Uvnitř národů vložil jsem ji!’ [Ez 5,5] A co učiní Svatý, budiž požehnán, nazítří, až nastane konec [světa]? Přinese oheň a vypálí její okolí, jak si můžeš přečíst: ‘A budou národy vypálené [jak] vápno’ [Iz 33,12]. A co je psáno jinde? ‘Pán samotného zavede ho’ [De 32,12].”
1) Jedná se o dvojici měst, z nichž to první je ještě pohanské a to druhé již židovské.
2. 2. 6. R. Abun řekl: „Tak jako růže uvadá, přijde-li na ni horko, ale spadne-li rosa, opět se vzpamatuje, rovněž po celou dobu trvání Ezauova stínu – smím-li to tak říci – [Izraelci] na tomto světě vadnou, ale jakmile Ezauův stín přejde, Izraelci rozkvetou a vyrazí, jak si můžeš přečíst: ‘Budu jak rosa Izraeli! Vykvete jako růže!’ [Oz 14,6]
Tak jako růži je vždy odpouštěno pouze díky její vůni, rovněž Izraelcům je odpouštěno pouze díky [splněným náboženským] povinnostem a dobrým skutkům.
Tak jako růže existuje pouze kvůli vůni, rovněž spravedliví byli stvořeni pouze kvůli vykoupení Izraelců.1)
Tak jako růže se klade na královskou tabuli na začátku a na konci [hostiny], rovněž Izraelci jsou jak na tomto světě, tak ve světě příštím.
Tak jako růže je nápadná mezi rostlinami, rovněž Izraelci jsou nápadní mezi světskými národy, neboť je psáno: ‘Všichni spatřivší je rozeznají je’ [Iz 61,9].
Tak jako růže je přichystána pro šabatot a svátky, rovněž Izraelci jsou přichystáni pro zítřejší vykoupení.
Rabi Berachja řekl: „Svatý, budiž požehnán, řekl Mojžíšovi: ‘Běž říci Izraelcům: Moji synové! Když jste byli v Egyptě, podobali jste se růži mezi trním! Nyní, když vcházíte do Země kenaanské, se [rovněž] podobáte růži mezi trním! Dejte si pozor, abyste nečinili podle skutků jedněch ani podle skutků druhých!’ Jak si můžeš přečíst: ‘Podle činění Země egyptské, co usedlí jste byli v ní, nebudete činit! A podle činění Země kenaanské, co já přivedu vás tam, nebudete činit, atd.’ [Le 18,3]”
1) Tzn. vykupují celý národ svou předčasnou smrtí.
2. 3. 1. ‘Jako jabloň mezi stromy lesa’ [Pís 2,3]. – R. Huna a rabi Acha jménem rabiho Joseho ben Zimra [říkají]: „Tak jako všichni v době žáru utíkají od jabloně (A proč? Protože nemá žádný stín, v němž by se dalo posedět.), rovněž světské národy utíkaly v den odevzdání Tóry od posezení ve stínu Svatého, budiž požehnán. Mohl [bych říci], že s Izraelci to bylo stejné. [Proto] Písmo praví: ‘V Jeho stínu bažila jsem a seděla jsem’ [Pís 2,3], [což znamená]: ‘Bažila jsem po Něm a seděla! Já to byla, kdo po Něm bažil, a nikoli [světské] národy!’”
Rabi Acha b. rabi Ze’ira řekl dvojí [přirovnání]. Řekl to první: „[Tak jako] jabloň má květy ještě před svým listím, rovněž Izraelci, když byli v Egyptě, upřednostnili víru před vyslechnutím, jak si můžeš přečíst: ‘A uvěřil ten lid. A slyšeli, že navštívil Pán’ [Ex 4,31].”
2. 3. 2. Rabi Acha b. rabi Ze’ira řekl druhé [přirovnání]: „Tak jako jabloň má květy ještě před svým listím, rovněž Izraelci na Sinaji upřednostnili učinění před vyslechnutím, neboť je psáno: ‘Učiníme a poslechneme!’ [Ex 24,7]”
Rabi Azarja řekl dvojí [přirovnání]. [Řekl to první:] „Tak jako jabloň dává dozrát svému ovoci až v sivanu, rovněž Izraelci vydali svou vůni až v sivanu.”
Rabi Azarja řekl druhé [přirovnání]: „Tak jako u jabloně uplyne od chvíle vykvetení do dozrání ovoce padesát dnů, rovněž u Izraelců uplynulo od chvíle jejich odchodu z Egypta do obdržení Tóry padesát dnů. A kdy ji obdrželi? ‘V měsíci třetím po odchodu synů izraelských’ [Ex 19,1].”
R. Jehuda b. rabi Simon řekl dvojí [přirovnání]. [Řekl to první:] „Tak jako za jablko dáš [pouhý] jeden isar a můžeš se z něj těšit mnoha vůněmi, rovněž Mojžíš řekl Izraelcům: ‘Přejete-li si být vykoupeni, budete vykoupeni levně!’ [Podobá] se to muži, který měl postižené nohy a obcházel všechny lékaře, aby ho vyléčili, ale nevyléčil se. Tu přišel jeden člověk a řekl mu: ‘Přeješ-li si být vyléčen, budeš vyléčen levně! Přilož si [na nemocné místo] dobytčí výkaly!’1) Podobně řekl Mojžíš Izraelcům: ‘Přejete-li si být vykoupeni, budete vykoupeni levně! A vezměte svazek yzopu a vykoupejte ho!’ [Ex 12,22] Oni mu řekli: ‘Náš mistře Mojžíši! Kolik takový svazek yzopu stojí? Čtyři nebo pět penízků!’ [Mojžíš] jim odvětil: ‘I kdyby stál jen jeden, umožní vám zdědit kořist Egypta, kořist [Rákosového] moře, kořist Síchona a Óga a kořist jednatřiceti králů!’ Tím spíše to platí pro lulav, který je pro člověka mnohem dražší a je s ním spojeno mnoho [náboženských] povinností! Proto Mojžíš Izraelce nabádal: ‘A vezmete si v den první!’ [Le 23,40]”
1) Léčení pomocí přikládání výkalů či jiných odporných věcí patří ke starověkým léčebným postupům.
2. 3. 3. R. Jehuda b. r. Simon řekl druhé [přirovnání]: „Podobá se to králi, který měl drahokam a perly.1) Přišel jeho syn a řekl mu: ‘Dej mi ji!’ [Král] mu odvětil: ‘Je tvá! Patří tobě! Dávám ji tobě!’ Podobně i Izraelci řekli před Svatým, budiž požehnán: ‘Má je Moc a píseň Pánova!’ [Ex 15,2] Svatý, budiž požehnán, jim odvětil: ‘Je vaše! Patří vám! Dávám ji vám!’ A ‘Moc’ znamená právě Tóru, neboť je psáno: ‘Pán Moc Svému lidu dává!’ [Ž 29,11]
Rabi Levi řekl: „Izraelci získali u [Rákosového] moře tři dobré naděje: naději na Tóru, naději na korouhve a naději na Svatostánek. Naději na Tóru, neboť je psáno: ‘V Jeho stínu bažila jsem a seděla jsem’. Naději na korouhve, neboť je psáno: ‘Bažila jsem’.2) Naději na Svatostánek, neboť je psáno: ‘A seděla jsem’, jak si můžeš přečíst: ‘Vždyť neseděl jsem v Domě ode dne, co vyvedl jsem syny izraelské z Egypta!’ [2S 7,6]”
Podobně řekl rabi Menachem: „[Stojí psáno]: ‘A vyšli na poušť Šúr’ [Ex 15,22]. To nás učí, že [Izraelci] prorokovali sami o sobě, že jim je souzeno vytvořit samé tábory, korouhve a řady (šurot) jako výsadba na vinici.”
[Stojí psáno]: ‘A Jeho ovoce sládlo mému patru!’ [Pís 2,3] – R. Izák řekl: „To je těch dvanáct měsíců, kdy Izraelci před horou Sinaj mlsali slova Tóry. A z jakého důvodu? ‘A Jeho ovoce sládlo mému patru!’ Mému patru připadalo sladké, ale patru světských národů připadalo hořké jako pelyněk.”
1) Z kontextu se zdá, že správně má jít pouze o jeden předmět, nejspíš o perlu.
2) O korouhvi se zmiňuje následující verš Pís 2,4.
2. 3. 4. [Stojí psáno]: ‘Ze Stanu setkávání’ [Le 1,1]. – R. Eleazar řekl: „Ačkoliv byla Tóra odevzdána ze Sinaje, Izraelci kvůli [přestupkům] vůči ní nebyli trestáni, dokud jim nebyla vyložena ve Stanu setkávání. [Podobá se to královskému] ediktu, který byl sepsán, podepsán a doručen do města, ale měšťané kvůli [přestupkům] vůči němu nebyli obviňováni, dokud jim ve městě nebyl vyložen. Podobně platí, že ačkoliv byla Tóra odevzdána na hoře Sinaj, [Izraelci] kvůli [přestupkům] vůči ní nebyli trestáni, dokud jim nebyla vyložena ve Stanu setkávání, jak si můžeš přečíst: ‘Dokud jsem Ho nepřivedla do domu mého lidu’ [Pís 3,4], což je hora Sinaj. ‘A do pokoje mého učení’ [Pís 3,4], což je Stan setkávání, neboť [teprve] od té doby byli Izraelci obviňováni kvůli [přestupkům] toho učení.”