Kapitoly 41-47
41. Nad [nebem] Ma‘on je [nebe] Machon, v němž jsou zásobárny sněhu a zásobárny krup, zásobárny rosy, zásobárny deště, zásobárny větru, zásobárny blesků, zásobárny hromů, zásobárny jisker, deště z [Boží] vůle, požehnání a štědrosti, podkroví krůpějí a podkroví mrholení, ohnivé jeskyně a řeky z plamenů, potoky čistého balzámu, které byly ustanoveny a stojí od šesti dnů Počátku pro spravedlivé příštího času, a komůrky* bouře a vichřice, jeskyně par a vrata** ohně. A každý, kdo říká, že všechny tyto midot mají podstatu své existence pouze z těchto nebes...***A odkud víme, že Machon se nazývá „nebe“? Protože je psáno: A ty vyslyš v nebi, ve Stanovišti (Machon) svého přebývání“ (1 Kr 8,39). A v [nebi] Machon je umístěn žebřík, jehož vrchol sahá do [nebes] Aravot a jsou nad ním ustanoveni svatí andělé a vážená knížata, jejichž jména jsou: AMNJAL, a APPAL, a ARRJDJAL, a BQBQAL, a GDVRJAL, a GChLJAL, a GMRJAL, a GChCJAL a SMKJAL. Tito jsou ustanoveni nad dílem [nebe] Machon.
* Chadarim, v textu zřejmě chybně kadarim, „hrnce“.
** Daltot, v textu taltutej, „třetiny“. Obojí upraveno podle § 774 Synopse.
*** Tady je text porušen, verze v § 774 zní takto: „A každý, kdo říká, že tyto midot jsou na zemi, tak podstatné je, že počátek jejich stvoření je z nebes.“ A. Wertheimer navrhuje toto znění: „A každý, kdo říká, že všechny tyto midot jsou na zemi, neboť se píše: Chvalte Hospodina ze země (taninim a všechny propasti), oheň a kroupy atd. (Ž 148,7), [ať zví, že] podstata jejich stvoření je z nebes.“ Viz pozn. 173 v BM I, 1989 a Chagiga 12b.
42. Nad [nebem] Machon je [nebe] Aravot, v němž jsou zásobárny spravedlnosti, zásobárny spravedlivosti, zásobárny práva, zásobárny života, zásobárny milosrdenství, zásobárny pokání, zásobárny modlitby, zásobárny požehnání, zásobárny rosy a duší spravedlivých a zásobárny ducha života, zásobárny pokoje, zásobárny věrnosti, zásobárny rosy života a rosy balzámu, kterou Svatý, budiž požehnán, v budoucnu oživí mrtvé.
43. A [zde se nacházejí] cherubové, ofanim, svaté chajot a Kola merkavy, plamenní serafové a oddíly sžírajícího ohně* a oddíly zástupu, oddíly uspořádání a oblaky ohně, oblaky bystřin, oblaky pochodně, oblaky hlasu, oblaky slávy a Trůn safírového kamene a Trůn slávy. A Svatý, budiž požehnán, sedí nahoře nad tím vším ve svém Paláci vzhledu blesků, a obklopuje Ho světlo vzhledu pochodní a temnota, mračno a mrákota, jak je psáno: Ustavil temnotu svou skrýší atd. (Ž 18,12). A každá obloha [měří] 500 let chůze, její šířka je 500 let chůze a mezi jednotlivými oblohami je [také] 500 let.
* Gedudej eš ochla, upraveno podle § 776 Synopse.
44. Nad oblohou Aravot jsou nohy chajot a ty jsou tlusté jako všechna [ta nebesa].* A nad nimi jsou stehna chajot a ta jsou tlustá jako všechna [ta nebesa]. A nad nimi jsou trupy chajot a ty jsou tlusté jako všechna [ta nebesa]. Nad nimi jsou šíje chajot a ty jsou tlusté jako všechna [ta nebesa]. Nad nimi jsou hlavy chajot a ty jsou tlusté jako všechna [ta nebesa]. Nad nimi jsou rohy chajot a ty jsou tlusté jako všechna [ta nebesa]. A každý orgán chajot odpovídá sedmi propastem a sedmi příbytkům; odpovídá [vzdálenosti] mezi oběma, [vzdálenosti] od země k [nebi] Rakija a [vzdálenosti] od [nebe] Rakija k [nebi] Šechakim. A rozměr zad chajot je 21 a 5 tisíc dílů** rozměru Svatého, budiž požehnán, protože se píše: Vysoko nad všemi národy je Hospodin (Ž 113,4).
* Myslí se všechna nebesa a jejich meziprostory dohromady, viz také Chagiga 13a.
** V rkp. M22 (§ 778 Syn.) je „25 tisíc dílů“.
45. Nad chajot jsou duhové klenby, umístěné na hlavách chajot, vysoké tisíc tisíců myriád míry, odpovídající velikým knížatům. A nad nimi jsou rohy majestátu, vycházející z duhových kleneb, vysoké tisíc tisíců myriád míry, odpovídající zástupům a služebníkům Boha. A nad nimi je obloha jako vzezření strašlivého ledu, umístěna nad rohy chajot, neboť je psáno: A podoba nad hlavami chaje, obloha (jako vzezření strašlivého ledu natažena nad jejich hlavami) (Ez 1,22). A její výška je tisíc tisíců myriád míry odpovídající irin a kadišin. A nad nimi [cosi] jako zjev záře, umístěn nad strašlivým ledem, a jeho výška je tisíc tisíců myriád míry odpovídající plamenným serafům a cherubům velebnosti.* A nad nimi je safírový kámen, umístěn nad zjevem záře, a jeho výška je tisíc tisíců myriád míry odpovídající míře majestátnosti. Nad nimi je Trůn slávy nad Trůnem safírového kamene, jeho výška je tisíc tisíců míry, a nad Trůnem slávy je rozprostřena pokrývka z různých světel, která nemá obdoby. A všechna jsou tak vzácná, že Slunce, Měsíc, Plejády, Orion a mazalot se ve srovnání s nimi podobají lesku svítilny ve světle Slunce. A je na ní vyryt každý člověk, jeho mazal i dílo jeho rukou. A Svatý, budiž požehnán, každý den třikrát zkoumá [ty lidi] i mazal, který jim náleží a veškeré dílo, které činí, jak je psáno: Neboť vysoký je Hospodin, a na nízkého hledí (Ž 138,6). A píše se: Strmící k bydlení a sestupující, aby viděl na nebesích a na zemi (Ž 113,5n). A proč se píše na nebesích? A proč se píše na zemi? Učí nás to, že Svatý, budiž požehnán vidí na nebesích i na zemi: [na nebesích] jejich mazalot a na zemi jejich těla a všechna díla, která na zemi činí. A dále, že není stvoření, které by zemřelo a sešlo ze světa dřív, než seshora padne nejprve jeho kníže, jak je psáno: V ten den Hospodin ztrestá zástup výšiny na výšině (Iz 24,21) – to je kníže, kterého mají na výšině, i „krále země na zemi“ – to jsou těla těchto lidí.
* Text od začátku až sem byl upraven podle rkp. M22 (§ 779 Synopse).
46. A nad všemi sedí Svatý, budiž požehnán, na vysokém a vyvýšeném trůně, a před pohlédnutím oka jej obklopují zlato, safír a smaragd, a celý svět je zavěšen na paži Pána (a není [zde] námahy), a na paži, která nese horní i dolní [světy], jak je psáno: A zezdola paží je svět (Dt 33,27). A čtyři ohnivé řeky se táhnou a vycházejí z potu chajot* zpod nohou Trůnu slávy naproti čtyřem světovým stranám a vytvářejí velké ohnivé moře. A velké moře se rozprostírá kolem Jeho Trůnu a řeky z plamenů obklopují ohnivé moře, a velké oblaky obklopují plamenné řeky, a mračna hlasu obklopují ty velké oblaky a kameny krup obklopují kameny krupobití. A knížata elim a knížata erelim, knížata malachim a knížata gedudim a kníže cevaot a andělé ohně a andělé pochodní, andělé žhavých uhlíků, erelim záře, tafsirim plamene a barurim blesku a chašmalim planutí a velitelé Aravot jsou ustanoveni nad branami oblohy Aravot a nad řekami ohně a nad ohnivým mořem kolem Trůnu slávy. 906 tisíc myriád služebních andělů stojí po pravé straně Jeho Trůnu a naproti nim po levé straně Jeho Trůnu. A řeky ohně se vůkol rozprostírají a procházejí mezi nimi.** Nad každým ze zástupů, které jsou po pravé i po levé straně, jsou ustanovena veliká knížata a ta je učí zpívat písně a zpěvy před Trůnem slávy Krále králů králů, Svatého, budiž požehnán.
* Doplněno podle § 785 Synopse.
** Bejnejhem, v textu bnejhem, „jejich synů“.
47. R. Jišma‘el řekl: „Jak jsou milí Izraelští před Svatým, budiž požehnán! Více než služební andělé! Když chtějí andělé zpívat píseň jako první a působí jako ohnivé hory a plamenné pahorky, řekne jim Svatý, budiž požehnán: „Mlčte, dokud si nejprve neposlechnu písně a chvalozpěvy, modlitby a příjemné nápěvy Izraelských,“ jak je psáno: Když se společně radovaly ranní hvězdy (Jób 38,7) – to jsou Izraelští, a plesali všichni synové Boží (tamtéž), to jsou služební andělé. A když všichni služební andělé a všichni andělé [nebe] Rakija uslyší zvuk písní a chvalozpěvů, které dole zpívají Izraelští, hned začnou vysokým hlasem a odpovědí: Svatý, svatý, svatý, Hospodin zástupů. A když nastane čas, aby andělé zpívali píseň a nápěv, anděl Šemua‘el, veliké kníže, vážené a strašlivé, se postaví do otvorů spodního [nebe] Rakija, aby naslouchal a vnímal zvuk písní, chvalozpěvů a nápěvů, stoupajících ze synagog a studoven, a oznámí to obyvatelům [nebe] Rakija i chajot. A jakmile je uslyší a oznámí to všem těm oblohám, hned sestoupí množství skupin, táborů a oddílů těch andělů do ohnivých řek a plamenných řek, a ponoří se sedmkrát a v ohni se očistí 365krát, jelikož jsou ustanoveni k andělské službě světu a každý den sestupují kvůli míru na zemi. Jakmile však přijde čas zpívání, vystupují na oblohu a očišťují se v ohni. Neboť andělé potřebují ponoření jen kvůli zápachu těch, kdo se narodili z ženy, kteří jsou plni nečistoty a poskvrny. Proto se ponořují v ohni a pak [již] postupují jako andělé oblohy Aravot: volají jeden na druhého, navzájem k sobě mluví a vystupují z ohnivých řek se vzájemným svolením. A stávají se podobnými světlu a zářivým bleskům. Pak vystupují po žebříku z ohně, až se dostanou vedle oddílů Aravot, vedle chašmalim* čistoty, vedle chajot, vedle Kol merkavy, vedle Trůnu slávy, vysokého a vyvýšeného, a hned stanou v bázni a strachu, v obavě a pokoře, a zakrývají si tváře svými křídly, aby neviděli podobu Boha, přebývajícího v merkavě. A množství skupin, tisíce tisíců, desetitisíce desetitisíců a nesčetné zástupy zástupů stane před Trůnem slávy a v té chvíli Svatý, budiž požehnán, usedne na Trůn slávy, která naplňuje celý svět, jak je psáno: Plná je celá země Jeho slávy (Iz 6,3). I svaté chajot se připravují a posvěcují se a každé z nich má na hlavě tisíc tisíců korun z různých světel a odívají se ohnivými oděvy a zahalují si tváře blýskáním. A Svatý, budiž požehnán, odhaluje svou tvář před svatými chajot, vznešenými ofany a cheruby vznešenosti. A svaté chajot se posvěcují, očišťují, odívají a zahalují více, protože merkava je před nimi, Trůn slávy navrchu jejich hlav a Šechina je nad nimi. A mezi nimi probíhají ohnivé řeky, protože oni se mnohokrát připravují, prozařují a tříbí ve světle, a všichni stojí v čistotě a svatosti a zpívají píseň a chválu, nápěv a chvalozpěv, a vyjadřují velebení a plesání jednohlasně, jedinou řečí, jedinou myslí, jedinou melodií. A nejen to: ze služebných andělů padají tisíce tisíců myriád světelných ohnivých řek a jsou spalováni kvůli čemukoli, neboť každý, kdo začne předčasně nebo se opozdí ve zpěvu, je hned spálen. A také mezi svatými chajot není žádná, která by začala předčasně nebo se opozdila, protože jejich postava je jako jediná, melodie jako jediná, vzrůstu jsou jako jedna, jediného lesku. A staví se u čtyř nohou Trůnu: Noha naproti noze, kolo naproti kolu, svatá chaja naproti svaté chaji, cherub naproti cherubovi, melodie odpovídající melodiím. A otevírají svá ústa v písni, ve svatosti, v čistotě a hlasem tichým a jemným, jak je psáno: Po dunění... hlas tichý, jemný (1 Kr 19,12), a přenášejí merkavu se zvukem písní a chvalozpěvů. V té chvíli kedošim posvěcují [Jméno], tehorim velebí, irin vyvyšují, galgalim vzdávají poctu, chajot a andělé prozpěvují a jsouce rozděleni na tři třídy tisíci tisíců a desetitisíci desetitisíců říkají: „Svatý, svatý, svatý.“ Jedna skupina řekne „Svatý“ a padne na tvář, druhá skupina řekne „Svatý, svatý, svatý, Hospodin zástupů“ a svaté chajot zpod Trůnu slávy odpovídají po nich a říkají: Požehnána budiž Hospodinova Sláva z Jeho místa (Ez 3,12), protože Šechina je na každém místě. A v příštím věku se Šechina vrátí na své místo, do Domu nejsvětější Svatyně, jak se píše: Požehnána budiž Hospodinova Sláva ze svého místa (tamtéž).
Nechť je požehnáno Jeho Jméno navěky a navždy, až navěky věků! Kdo je jako Ty, TVTRSJJ, Hospodine, Bože Izraele, Pane mocností! Tebe ať chválí, TVTRSJJ, Bože Izraele, Trůn Tvé slávy! V Tobě ať hlásají majestát, mohutnost, sílu a nádheru, Tebe ať posilují a povzbuzují, Tebe ať chválí, Tebe obnovují, v Tobě jásají, v Tobě se radují, Tebe žehnají, Tebe vyvyšují, Tebe zdobí, Tebe vyzvedávají, Tebe zveličují, Tebe posvěcují, Tebe velebí, TVTRSJJ, Hospodine, Bože Izraele! Kéž Tě Tví služebníci věnčí korunami, zpívají Ti píseň novou a prohlašují Tě králem na věčné věky, navěky a navždy, TVTRSJJ, Hospodine, Bože Izraele, jenž jsi Moudrý tajemstvími a Pánem skrytostí! Amen. Protože nikdo kromě Tebe, Hospodine, není Bohem Izraele, v Tebe doufám ode dne své existence na zemi, vždyť nikdo není jako Ty a Tobě roven, nikdo není kromě Tebe, není k Tobě druhého a Tobě podobného, neboť jsi to Ty, pouze Ty, Jediný a Jedinečný, kdo vládne ve svém světě! A není [jiného] kromě Tebe: nahoře ani dole, navrchu ani vespod, v hlubině ani ve výšině, v nebesích ani na zemi, v mořích ani v propastech, v moři ani na souši, v ohni, ve světle ani v temnotě, v odhalenosti ani ve skrytosti, v životě ani ve smrti, mezi duchy v [nebi] Rakija ani v [nebi] Šechakim, ani mezi anděly, gedudim, mezi irin a ceva‘ot, ani mezi chajilot, či mezi chajot, ofanim nebo elim, mezi horními ani dolními, v počátku ani v posledku, na začátku ani na konci, vpředu ani vzadu – pouze Ty jsi jediný a nikdo není kromě Tebe, nikdo není mimo Tebe, jelikož celý svět visí na Tvé paži, vše je ve Tvém slově a všechno je Tvé. A celý svět Ti děkuje a chválí Tvé Jméno, neboť Ty jsi Pánem všeho, Tvé království je královstvím všech světů a Tvá vláda je po všechna pokolení. A proto stojím, abych vzýval Tvou Tvář a oslavoval Jméno Tvé Chvály v bázni a strachu a v této jistotě svého srdce – vždyť neobracím se k jinému Bohu a nekořím se Bohu cizímu, neboť Tvé Jméno budu sjednocovat navěky a před Tvou Tváří se budu modlit a klanět po všechny dny, navěky, až dokud nenadejde můj konec. Neboť Ty jsi můj Stvořitel a můj Vykupitel; Ty mne zkoumáš, má milosti, má obrano, má čistoto, můj Jediný, jenž jsi má sláva, můj hrad, mé útočiště, můj Svatý, můj Král a můj Bůh. Jméno Tvé nádhery budu vzývat navěky v bázni, budu prosit Tvou Tvář, neboť vidím a uvidím** s chvěním Boha, Božství, Boha všemohoucího, Boha povzneseného a vyvýšeného, Božství. Požehnán jsi ve svém světě a povznesen v tajemství, můj Bože. Ve svatosti je mé opásání, síla, jež povstává ve svatých slovech. Amen, amen, amen, věčně, věčně, věčně, sela, sela, sela.
* Var. chašmala.
** Eree, jak navrhuje A. J. Wertheimer. V textu jinak ehge, snad s významem „prozkoumám“.