Žalm 43.*

„Vždyť Ty jsi, Bože, má záštita (43,2). Dokud jsi naše otce nevykoupil z Egypta, nepřiznávali Ti sílu [slovy]: Má síla a píseň je Hospodin (Ex 15,2).** Ale já nejsem takový [jako oni]. Ačkoli jsi mne [ještě] nevykoupil, přiznávám Ti sílu, vždyť Ty jsi Bože, má záštita. Proč jsi mne zapudil? A nejen to! [Říkám Ti také:] Hospodin je má síla i má záštita! (Jer 16,19) Proč mám chodit zachmuřený v útisku nepřítele? (43,2). Vykup mne, tak jak jsi vykoupil naše otce*** z útisku Egypťanů, kteří je utlačovali, když se píše: A také jsem viděl ten útisk (Ex 3,9)? Ani já nesnáším nic jiného než útisk nepřítele, tak proč mám chodit zachmuřený? Neseslal jsi snad vykoupení onomu pokolení prostřednictvím dvou vykupitelů? Jak je psáno: Poslal Mojžíše, svého služebníka, Árona, jehož si vyvolil (Ž 105,26). Sešli tedy i tomuto pokolení dva [vykupitele] jako je! Sešli světlo své a pravdu svou (43,3)!“ Tvé světlo, to je prorok Elijáš z domu Áronova, o němž je psáno: Dopředu před svícen ať svítí přísaha světel (Nu 8,2), a Tvá pravda, to je Mesiáš, syn Davidův, neboť se píše: Přísahal Hospodin Davidovi pravdu, nevrátí to zpět (Ž 132,11). A také [prorok] říká: Hle, Já posílám vám Elijáše proroka (před příchodem Dne) (Mal 3,23), to je první. A druhý? Hle, můj služebník, o něhož se opřu (můj Vyvolený) (Iz 42,1). Proto je psáno: Sešli světlo své a pravdu svou, ony ať mne vedou a přivedou mne k hoře Tvé svaté a ke Tvým příbytkům (43,3). A jak se dále o vyjití z Egypta píše: Přivedeš je a zasadíš je na horu svého dědictví (Ex 15,17), tak v čase příštím přijdou na horu Tvé svatosti a ke Tvým příbytkům, jak je psáno: A přijdu k Božímu oltáři (43,4). S čím přijdu do Tvého domu? S oběťmi zápalnými, naplním své sliby Tobě (Ž 66,13). A co mám učinit? Vzdát Ti díky. Taktéž Asaf řekl: My, Tvůj lid a ovce Tvé pastvy, budeme Ti děkovat navěky, z pokolení na pokolení budeme vyjadřovat Tvou chválu (Ž 79,13).“

* Text navazuje na výklad k Ž 42.

** Doplněno podle PE a Jalkut.

*** Upraveno podle PE. Jalkut má „z čeho jsi vykoupil“ (mi-ma).