Výklady veršů 4,1-4,7
4. 1. 1. ‘A vrátil jsem se já a viděl jsem [všechna ta týrání, co jsou činěna pod sluncem]!’ [Kaz 4,1] – R. Jehuda, r. Nehemiáš a rabíni [se názorově liší]. R. Jehuda říká: „To jsou nedospělci pochovaní za svého života1) kvůli nepravosti svých otců na tomto světě. V čase příštím povstanou po boku skupiny spravedlivých, kdežto jejich otcové povstanou po boku skupiny svévolníků. [Nedospělci] řeknou před Svatým, budiž požehnán: ‘Pane světa! Všichni jsme zemřeli jen kvůli nepravosti našich otců! Ať naši otcové přijdou [k nám] díky našim zásluhám!’2) [Svatý, budiž požehnán,] jim řekne: ‘Vaši otcové hřešili i po vaší smrti!’ A jejich hříchy se stanou jejich žalobcem.”
R. Jehuda b. r. Ilaj [řekl] jménem r. Jehošuy ben Levi: „V té chvíli usedne Eliáš blahé paměti a stane se jejich obhájcem. Řekne jim: ‘Povězte před Ním: Pane světa! Která [Tvá] vlastnost převažuje? Vlastnost dobra, nebo vlastnost trestu? Řekni, že převažuje vlastnost dobra, kdežto vlastnost trestu je v menšině! My jsme zemřeli jen kvůli nepravosti našich otců. Převažuje-li [Tvá] vlastnost dobra, tím spíš by měli naši otcové přejít k nám!’ [Svatý, budiž požehnán,] jim řekne: ‘Díky vaší schopnosti obhajovat tedy [vaši otcové] přejdou k vám!’ Neboť je psáno: ‘A budou žít se svými syny a obrátí se!’ [Za 10,9] Obrátí se totiž od sestupu do Gehinom a budou zachráněni díky zásluhám svých synů. Proto musí každý člověk učit svého syna Tóru, aby ho pak zachránil před Gehinom.”
R. Chanina tento verš vykládal ohledně mučedníků [římské] vlády, kteří přišli k životu světa příštího, přestože se [před smrtí] nevyznali [ze svých hříchů].
R. Benjamin tento verš vykládal ohledně podvodníků v Tóře: „Všichni si myslí, že ovládá Písmo, ale on ho neovládá. Všichni si myslí, že ovládá Mišnu, ale on ji neovládá. Halí se do roušky a na hlavě má tefilin. ‘A hle, slzy [mají] týraní, a není pro ně úlevy!’ [Kaz 4,1] Svatý, budiž požehnán, si řekl: ‘Slibuji, že je potrestám!’ Neboť je psáno: ‘Proklet je činící dílo Pánovo podvodně!’ [Jer 48,10]”
Rabíni tento verš vykládali ohledně světských národů: „[Stojí psáno:] ‘A hle, slzy [mají] týraní, a není pro ně úlevy!’ Svatý, budiž požehnán, si řekl: ‘Slibuji, že si to s nimi vyříkám!’ Neboť je psáno: ‘Jejich Vykupitel je silný! Pán zástupů je Jeho Jméno! Sporem se bude přít v jejich sporu!’ [Jer 50,34]”
Daniel Krejčí tento verš vykládal ohledně mamzerim:3) „Oni sami jsou mamzerim. Ale čeho se on [dopustil]? [Jeho rodič] souložil zapovězeným stykem a zplodil ho. Čím však zhřešil on a proč je za to zodpovědný?”
R. Jehuda ben Pazi řekl: „Dokonce i mamzer přijde do světa příštího, neboť je psáno: ‘A hle, slzy [mají] týraní, atd.’ Svatý, budiž požehnán, řekl: ‘Jelikož jsou na tomto světě nevhodní, tak ohledně času příštího Zachariáš řekl: Viděl jsem, že budou mít [zlaté] trůny!’ Neboť je psáno: ‘A hle: svícen zlatý celý [a miska (gula) na jeho vrcholku] (...) A dva olivovníky u něj, atd.’ [Za 4,2-3]” – Dva amoraité [se názorově liší].4) Jeden říká: ‘Vyhnaná (gola)’, kdežto druhý říká: ‘Vykupitelka (go’ala)’. Ten, co říká: ‘Vyhnaná (gola)’, [tím míní], že byli v exilu v Babylónii a Šechina byla v exilu s nimi. Ten, co říká: ‘Vykupitelka (go’ala)’, [tím míní] Zachránkyni, neboť je psáno: ‘Náš Vykupitel, Pán zástupů je Jeho Jméno!’ [Iz 47,4] A dále je psáno: ‘Vystoupil prolamovač před nimi, atd.’ [Mi 2,13]
1) To neznamená, že by byli pohřbeni zaživa, nýbrž že zemřeli předčasně, ještě v době vyměřené lhůty svého vlastního života.
2) Tzn. ať jsou jejich hříchy usmířeny naší předčasnou smrtí!
3) Mamzer je Žid, který se nenarodil z právoplatného manželského svazku.
5) Tzn. ohledně toho, co přesně znamená slovo ‘miska (gula)’ na vrcholu svícnu. Jelikož svícen symbolizuje Izrael, je jasné, že na jeho vrcholku je situován Bůh (Šechina).
4. 2. 1. ‘A chválil jsem já ty mrtvé, co jsou už mrtví’ [Kaz 4,2], což je pokolení Enóšovo a pokolení Potopy. ‘Nad ty živé, co jsou oni živí dosud’ [Kaz 4,2], což jsou obyvatelé Sodomy a Egypta.
4. 3. 1. ‘A dobrý nad ty dva je ten, co dosud nebyl’ [Kaz 4,3]. To je těch tisíc pokolení, co si [Svatý, budiž požehnán,] usmyslil stvořit. – Kolik z nich bylo vyhlazeno? – R. Jochanan říká jménem rabiho Eliezera, syna r. Joseho Galilejského: „Devět set čtyřiasedmdesát pokolení, neboť je psáno: ‘Slovo přikázal tisícímu pokolení’ [Ž 105,8].
Rabi Jehošua tento verš vykládal ohledně Izraelců v době, kdy stáli před horou Sinaj: „Když se dopustili toho [ohavného] skutku, Mojžíš nevynechal jediný kousek půdy na hoře, na němž se rozprostřel a modlil se kvůli Izraelcům o slitování, leč nedočkal se odpovědi. A připojilo se k němu pět Andělů zkázy: Hněv, Zhoubce, Vyhlazovač, Zlost a Vztek. Mojžíš se jich ihned zděsil. Co tedy učinil? Odvolal se na skutky Praotců. Ihned je připomněl a volal: ‘Vzpomeň si na Abrahama, na Izáka a na Izraele, Tvé služebníky!’ [Ex 32,13] Svatý, budiž požehnán, mu řekl: ‘Mojžíši! Co by mi mohli Praotcové světa [vytýkat]? Jestliže prozkoumám jejich [skutky], na každého z nich něco mám! Mám něco proti Abrahamovi, neboť je psáno: ‘Podle čeho poznám, že ji zdědím?’ [Gen 15,8]1) Mám něco proti Izákovi, neboť je psáno: ‘A miloval Izák Ezaua’ [Gen 25,28], kdežto já jsem ho nenáviděl, neboť je psáno: ‘A Ezaua jsem nenáviděl’ [Mal 1,3]. A mám něco proti Jákobovi, neboť je psáno: ‘Skrytá je má cesta před Pánem!’ [Iz 40,27]’ Když však [Mojžíš] řekl: ‘Co přísahals jim při Sobě’ [Ex 32,13], tedy při Svém Jménu, tehdy Svatého, budiž požehnán, naplnilo milosrdenství, neboť je psáno: ‘A zalitoval Pán [kvůli tomu zlu]’ [Ex 32,14].
Vzápětí se od něj oddělili tři Andělé zkázy, totiž Hněv, Zhoubce a Vyhlazovač, a zůstali dva, Zlost a Vztek, jak si můžeš přečíst: ‘Neboť bál jsem se tváře Zlosti a Vzteku!’ [De 9,19] [Mojžíš] řekl před Svatým, budiž požehnán: ‘Pane světa! Jak bych mohl obstát před nimi oběma? Vezmi si jednoho a já druhého!’ Jak si můžeš přečíst: ‘Povstaň, Pane, proti Své Zlosti!’ [Ž 7,7] A odkud víme, že Mojžíš povstal proti tomu andělovi [jménem] Vztek? Neboť je psáno: ‘A řekl, že je vyhladí, nebýt Mojžíše, Jeho vyvoleného! Postavil se do trhliny před sebou, aby obrátil Jeho Vztek od zničení!’ [Ž 106,23] O té chvíli stojí psáno: ‘A chválil jsem já ty mrtvé’ [Kaz 4,2], jako jsem například já a mí společníci.”2)
R. Samuel bar Nachman tento verš vykládal ohledně Davida: „Když Šalomoun vystavěl Chrám, přál si, aby z nebes [na oltář] sestoupil oheň, ale nesestoupil. Přinesl tisíc zápalných obětí, ale nesestoupil. Pomodlil se čtyřiadvacet modliteb, ale nesestoupil. Až řekl: ‘Vzpomeň si na milosrdenství Davidovi, Tvému služebníkovi!’ [2Pa 6,42] A vzápětí [oheň] sestoupil, neboť je psáno: ‘A při skončení Šalomounově toho modlení, tak oheň sestoupil!’ [2Pa 7,1] R. Juda b. rabi Ilaj a rabíni [se názorově liší]. Rabi Juda b. r. Ilaj říká, že David v tu chvíli ožil, kdežto rabíni říkají, že [Šalomoun] přinesl jeho rakev. A [ti dva se ve skutečnosti] nijak neliší. Ten, co říká, že David v tu chvíli ožil, [tvrdí], že sám David přece řekl: ‘Pane, vyvedl jsi z podsvětí mou duši, atd.’ [Ž 30,4] A jiný verš uvádí: ‘Pane Bože, neodvracej tvář od Svého pomazaného’ [2Pa 6,42], totiž který stojí před Tebou. A ten, co říká, že [Šalomoun] přinesl jeho rakev, [tvrdí], že je přece psáno: ‘Vzpomeň si na milosrdenství Davidovi, Tvému služebníkovi!’ O té chvíli stojí psáno: ‘A chválil jsem já ty mrtvé, atd.’ [Kaz 4,2], jako jsem například já a mí společníci.”3)
R. Jehuda b. r. Simon tento verš vykládal ohledně Ezechiela: „Když [Ezechiel] stanul v údolí a řekl: ‘Kosti vyschlé, slyšte slovo Pánovo!’ [Ez 37,4], vzápětí ‘přiblížily se kosti, kost ke své kosti, atd.’ [Ez 37,7] [Ezechiel] jim řekl: ‘Nejdřív jsem vám povídal: ‘Slyšte slovo Pánovo, dome Jákobův!’ [Jer 2,4], ale neposlechly jste! A nyní posloucháte! Za svého života jste neposlouchali, ale po smrti posloucháte!’ O té chvíli stojí psáno: ‘A chválil jsem já ty mrtvé’ [Kaz 4,2], jako jsem například já a mí společníci.”4)
1) Což byl Abrahamův projev nedůvěry v Boží slib.
2) Mojžíš to říká sám o sobě a má tím na mysli také Praotce.
3) Šalomoun to říká sám o sobě a má tím na mysli také Davida.
4) Ezechiel to říká sám o sobě a má tím na mysli mrtvé, které křísil.
4. 5. 1. ‘Hlupák obejme své ruce a bude jíst své maso!’ [Kaz 4,5]. [Uvedu] podobenství. Čemu se to podobá? Dvěma mužům, kteří se zabývali Tórou. Jeden se zabýval [Tórou] a zlepšil se, druhý se zabýval [Tórou] a nechal toho. Ten, co se zabýval Tórou a nechal toho, viděl toho, co se [v Tóře] zlepšil, stanout [po smrti] po boku skupiny spravedlivých, kdežto on sám stanul po boku skupiny svévolníků. Vzápětí objal své ruce a jedl své maso.1)
1) Viz § 1. 15. 1.
4. 6. 1. ‘Dobrá je plná dlaň klidu [nad plné dvě pěsti pachtění a honby větru]!’ [Kaz 4,6] Lepší je ten, co se učí halachot a osvojí si je, nežli ten, co se učí halachot a [exegetická] pravidla, ale neopakuje si je, aby si je osvojil. Přísloví praví: ‘Lepší jeden polapený pták nežli stovka poletujících’. [Stojí psáno:] ‘A honby větru’: [Ten první] bude kvůli své honbě nazýván ‘mistr mechilty’.1)
Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Dobrá je plná dlaň klidu’. Lepší je ten, co koná drobnou dobročinnost ze svého, nežli ten, co loupí, vydírá a utiskuje [lid] a koná velkou dobročinnost z cizího. Přísloví praví: ‘Smilní za jablka a rozdává je nemocným’. [Stojí psáno:] ‘A honby větru’: [Ten první] bude kvůli své honbě nazýván ‘syn přikázání’.
Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Dobrá je plná dlaň klidu’. Lepší je ten, co má [majetek] deset zlatých, obchoduje a uživí se tím, nežli ten, co vzal cizí peníze, promarnil je [špatným obchodem] a ztratil. Přísloví praví: ‘Nepřišel jen o své vlastní, ale také o cizí’. [Stojí psáno:] ‘A honby větru’: [Ten první] bude kvůli své honbě nazýván ‘obchodník’.
Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Dobrá je plná dlaň klidu’. Lepší je ten, co si pronajal jednu zahradu a jí její úrodu, nežli ten, co si pronajal mnoho zahrad a nechal je zpustnout. Přísloví praví: ‘Kdo si najme zahradu, ten bude jíst ptáky. Kdo si najal zahrady, toho snědí ptáci’. [Stojí psáno:] ‘A honby větru’: [Ten první] bude kvůli své honbě nazýván ‘statkář’.
Rabi Jákob b. rabi Kuršaj řekl: „‘Dobrá je plná dlaň klidu’ pro svět příští ‘nad plné dvě pěsti pachtění a honby větru’ na tomto světě.“ Říkával: „Lepší je jediná chvíle duchovního klidu ve světě příštím, nežli veškerý život tohoto světa! A lepší je jediná chvíle pokání a dobročinnosti na tomto světě, nežli veškerý život světa příštího! Neboť svět příští přijde pouze jako následek tohoto světa.“2)
R. Chija bar Aba řekl: „‘Dobrá je plná dlaň klidu’, což je den šabatu, ‘nad plné dvě pěsti pachtění a honby větru’, což je šest pracovních dnů.“ Neboť r. Chija bar Aba řekl: „Izraelci budou vykoupeni pouze zásluhou šabatu, neboť je psáno: ‘V sezení a spočinutí bude vaše spása’ [Iz 30,15], [což znamená:] ‘v usednutí a odpočinku bude vaše spása’. [Stojí psáno:] ‘A honby větru’: [Ten první] bude kvůli své honbě nazýván ‘pracující a jedící’.”
R. Berechja řekl: „Lepší byl jeden pochod, který učinil Svatý, budiž požehnán, v Zemi egyptské, neboť je psáno: ‘A přejdu v Zemi egyptské v noci této’ [Ex 12,12], než plné dvě pěsti, totiž ‘plné pěsti popela z výhně’ [Ex 9,8]. A proč? Protože tímto byli [Izraelci] vykoupeni, ale popelem z výhně vykoupeni nebyli.”
R. Izák tento verš vykládal ohledně kmenů Gáda a Rúbena, které přišly do Země izraelské a viděly, kolik je v ní polí a kolik je v ní sadů: „Řekly: ‘‘Dobrá je plná dlaň klidu’ v Zemi izraelské ‘nad plné dvě pěsti pachtění’ v Zajordání!’ Pak si to rozmyslely a řekly: ‘Nemůžeme si snad za to sami?3) Neřekli jsme snad: ‘Ať dána je země tato tvým služebníkům’ [Nu 32,5]?’“
R. Izák řekl: „Stojí psáno: ‘A zakryje oblak toho kadidla’ [Le 16,13]. Nevěděli jsme, co má toto zakrytí znamenat, až přišel David a vysvětlil to: ‘Zvedal jsi nepravost Svého lidu, [zakrýval všechny jejich hříchy]!’ [Ž 85,3] A Svatý, budiž požehnán, také řekl: ‘Je mi milejší chudákova plná hrst dobrovolné potravinové oběti, nežli veleknězovy plné dvě pěsti aromatického kadidla!’ A proč? Protože ten první se přichází usmířit, kdežto ten druhý se usmířit nepřichází, neboť je psáno: ‘A duše, když obětuje oběť potravinovou Pánovi’ [Le 2,1].”4)
1) Tak se nazývá midrášová sbírka zaměřená na halachu.
2) Tzn. jak se chováme na tomto světě, tak se budeme mít ve světě příštím.
3) Tzn. že náš podíl je v Zajordání, a nikoli v Zemi izraelské.
4) Citovaný verš zřejmě není míněn jako důkaz poslední věty, nýbrž jako odkaz na způsob přinášení dobrovolné potravinové oběti.
4. 7. 1. ‘A vrátil jsem se já a viděl jsem prchavost pod sluncem!’ [Kaz 4,7] To je zem1) Anděla smrti.
1) Hebrejsky idra, zde nejasného či zkomoleného původu. Snad je tu slovní hříčka s výrazem ‘viděl jsem (er’e)’ ve smyslu: ‘A obrátil jsem se já – a [viděl jsem] zem prchavosti pod sluncem!’