Výklady veršů 2,1-2,10
2. 1. 1. ‘Řekl jsem já ve svém srdci: Jdi, prosím! Vyzkouším tě radostí!’ [Kaz 2,1] – R. Pinchas a r. Chizkiáš jménem r. Simona bar Zavdi [se názorově liší]. R. Pinchas řekl: „[To znamená:] ‘Vyzkouším tě (anascha) a uteču s tebou (anuscha)! Vyzkouším [tě] slovy Tóry a vyzkouším [tě] slovy odpadlictví! Uteču (anusa) od slov odpadlictví ke slovům Tóry!’ ‘A popatři na dobro’ [Kaz 2,1], totiž na dobro Tóry.“
[Stojí psáno:] ‘A hle, také to je prchavost!’ [Kaz 2,1] Stačilo by uvést pouze: ‘A hle, také to je radost!’ A ty říkáš: ‘A hle, také to je prchavost?’ – R. Chizkiáš řekl jménem r. Simona bar Zavdi: „Veškerá Tóra, kterou se naučíš na tomto světě, je prchavostí v porovnání s Tórou ve světě příštím! Na tomto světě se člověk Tóru naučí a zase ji zapomene. Co je však psáno ohledně času příštího? ‘A dám svou Tóru do vašeho nitra [a na vaše srdce zapíši ji]!’ [Jer 31,33]”
Ale rabíni říkají: „Zlý sklon ještě bude obětován (jenasech)1) dobrému sklonu. ‘A popatři na dobro’ [Kaz 2,1], totiž na dobro světa příštího.“ – Rabi Jonáš [řekl] jménem rabiho Simona bar Zavdi: „Veškerý majetek, s nímž se člověk setká na tomto světě, je prchavostí v porovnání s majetkem ve světě příštím! Na tomto světě člověk umírá a odkazuje majetek jinému, ale ohledně světa příštího je psáno: ‘Nebudou stavět, a jiný obývat!’ [Iz 65,22]”
1) To je slovní hříčka s výrazem ‘vyzkouším tě (anascha)’ ve smyslu: ‘uliji tě’, tzn. jako vodní úlitbu. Původní text zde uvádí slovo ‘rozpustit (jinatech)’, což je zřejmě špatně.
2. 2. 1. ‘Výsměchu řekl jsem: Šílenče!’ [Kaz 2,2] – Rabi Aba bar Kahana řekl: „Jak pomatený je onen výsměch, jímž se světské národy posmívají ve svých cirkusech a divadlech! ‘A k radosti, nač toto činit?’ [Kaz 2,2] Co z toho má ten učenec, který tam vstoupí?“
Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Výsměšně řekl jsem: Šílenče!’ Jak smíšený byl onen výsměch, jímž se posmívala [Boží] vlastnost Soudu pokolení Potopy!1) Jak si můžeš přečíst: ‘Jejich domy jsou klidné, beze strachu (...) Jejich potomstvo je vztyčeno před nimi (...) Jejich býk činí březí a nepohrdá (...) Posílají jako brav své děti (...) Zvedají bubínek a harfu (...) Skončí v dobru své dny, atd.’ [Jób 21,8-13] A co je psáno pak? ‘A řekli Bohu: Odeber se od nás!’ [Jób 21,14] A když řekli: ‘Čím je Všemohoucí, že Mu máme sloužit?’ [Jób 21,15], Svatý, budiž požehnán, jim řekl: ‘A k radosti, nač toto činit? [Přísahám] při vašem životě, že vás vyhladím ze světa!’ Jak si můžeš přečíst: ‘A vyhladil každého přežilce’ [Gen 7,23]
Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Výsměšně řekl jsem: Šílenče!’ Jak smíšený byl onen výsměch, jímž se posmívala [Boží] vlastnost Soudu mužům sodomským! Neboť je psáno: ‘Země, z níž vychází chléb (...) Místo safíru, kamení jeho (...) Stezka, již nezná ptactvo, atd.’ [Jób 28,5nn] A když řekli: ‘Zapomeňme na zákon vůči poutníkovi’, neboť je psáno: ‘Strhl dědictví od lidu cizího, zapomenuvších na poutníka’ [Jób 28,4], Svatý, budiž požehnán, jim řekl: ‘[Přísahám] při vašem životě, že vás nechám ze světa klesnout do zapomnění!’ Jak si můžeš přečíst: ‘A Pán dštil na Sodomu’ [Gen 19,24].
1) Snad to má znamenat, že když Bůh toto hříšné pokolení zatracoval, zmítaly Jím protichůdné pocity spravedlivého rozhořčení a lítosti.
2. 2. 2. Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Výsměšně řekl jsem: Šílenče!’ Jak smíšený byl onen výsměch, jímž se posmívala [Boží] vlastnost Soudu Elíšebě, dceři Amínadabově!1) Elíšeba, dcera Amínadabova, spatřila pět radostí v jediný den: Mojžíš, její švagr, byl králem; Nachšón, její bratr, byl kníže, hlava všech knížat; Áron, její manžel, byl knězem oblékajícím kameny efódu; její dva synové byli kněžskými seganim.2) Když však [její synové] přišli sežehnout kadidlo, což nebylo povoleno, tak byli spáleni a její radost se obrátila v truchlení. Proto je psáno: ‘A k radosti, nač toto činit?’ Neboť je psáno: ‘Po smrti dvou synů Áronových, atd.’ [Le 16,1]
1) To byla Áronova manželka.
2) Míněni jsou Nádab s Abíhúem.
2. 2. 3. Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Výsměšně řekl jsem: Šílenče!’ Jak smíšený bývá výsměch! Neboť r. Acha řekl: „Samuel pravil: Existovaly tři věci, kvůli nimž se [Boží] vlastnost Soudu posmívala [Šalomounovi], protože byly nakonec šílené a zmatené.
Stojí psáno: ‘Ať nemnoží si ženy!’ [De 17,17] A dále je psáno: ‘A měl žen, princezen, sedm set a milostnic tři sta’ [1K 11,3].
Stojí psáno: ‘Ať nemnoží si koně!’ [De 17,16] A dále je psáno: ‘A bylo u Šalomouna čtyřicet tisíc stájí koní’ [1K 5,6].
Stojí psáno: ‘A stříbro a zlato ať nemnoží si nadmíru!’ [De 17,17] A dále je psáno: ‘A dal král stříbro Jeruzalému jako kameny’ [1K 10,27].
(A nebylo ukradeno? – R. Jose b. r. Chanina řekl: „Byly to kameny velikosti deseti loktů a kameny velikosti osmi loktů.“ Jménem r. Šimona b. Jochaj se učí: „Dokonce i závaží byla v Šalomounově době zlatá, neboť je psáno: ‘Žádné stříbro se nepočítalo za dnů Šalomounových k ničemu’ [1K 10,21].”)
Svatý, budiž požehnán, řekl: ‘A k radosti, nač toto činit? Co má vlastně tato koruna u tebe činit? Sestup z mého trůnu!’ V té chvíli sestoupil anděl v podobě Šalomouna a usedl na jeho trůn. [Šalomoun] obcházel synagógy, studovny a domy izraelských velmožů a říkal: ‘Já, Kazatel, byl jsem králem!’ [Kaz 1,12] Oni ho však zbili holí a předložili mu jen misku dušených fazolí. Tehdy zaplakal a zvolal: ‘A to byl můj podíl ze všeho mého pachtění!’ [Kaz 2,10]
2. 2. 4. Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Výsměšně řekl jsem: Šílenče!’ – R. Pinchas řekl: „Když hostina [skončí] se smíšenými pocity, jakou radost to způsobí? Jednou se stalo, že jistý významný babylónský muž ženil čtvrtý [den v týdnu] svého syna. Pro moudré uspořádal hostinu a svému synovi řekl: ‘Vylez do podkroví a přines nám dobré víno z toho a toho soudku!’ On tam vylezl, aby z podkroví přinesl staré víno, jenže ho kousl had a on zemřel. [Otec] čekal, kdy sleze, ale on neslézal. Řekl si tedy: ‘Vylezu se podívat, kvůli čemu tam můj syn otálí!’ Vylezl tam a zjistil, že [syna] kousl had a že leží mrtev mezi soudky. Ten zbožný muž počkal, až hosté dojedí a dopijí a na závěr celé hostiny budou chtít odříkat požehnání. Řekl jim: ‘Moji mistři, neodříkávejte v domě tohoto muže požehnání novomanželům, abyste požehnali jeho synovi! Spíše nad ním vyslovte požehnání truchlícím kvůli [smrti] jeho syna! Nedoprovázejte ho pod [svatební] baldachýn, nýbrž ho doprovoďte k [synovu] hrobu!’ Povstal r. Zakaj a pronesl nad ním smuteční řeč [s úvodem]: ‘Výsměchu řekl jsem: 'Šílenče!' A k radosti, nač toto činit?’”
2. 3. 1. ‘Zkoumal jsem ve svém srdci, jak přitáhnout vínem’ [Kaz 2,3]. – Šalomoun řekl: ‘Zkoumal jsem ve svém srdci, jak přitáhnout vínem’, totiž jak přitáhnout vínem Tóry, ‘své maso a své srdce spravovat v moudrosti’ [Kaz 2,3], totiž v moudrosti Tóry.
[Stojí psáno:] ‘A přidržet se chytrosti’ [Kaz 2,3] – Rabi Judan se zeptal před rabim Achou: „Jaký je význam verše: ‘A přidržet se chytrosti (sichlut)’?” [R. Acha] mu odvětil: „Přidržet se intelektu (sachlanuta).“
2. 4. 1. ‘Zvětšil jsem díla’ [Kaz 2,4]. – Šalomoun řekl: ‘Zvětšil jsem díla’, totiž nad díla svých předků. ‘Zvětšil jsem díla’, jak si můžeš přečíst: ‘A učinil král trůn veliký ze slonoviny, atd.’ [1K 10,18] ‘Vystavěl jsem si domy’ [Kaz 2,4], jak si můžeš přečíst: ‘A stalo se z konce dvaceti let, kdy vystavěl Šalomoun dva domy’ [1K 9,10]. ‘Vysadil jsem si vinice’ [Kaz 2,4], neboť je psáno: ‘Vinici měl Šalomoun v Baal-hamonu’ [Pís 8,11].
2. 5. 1. ‘Učinil jsem si zahrady a sady’ [Kaz 2,5], to platí doslova. ‘A vysadil jsem v nich stromoví veškerého ovoce’ [Kaz 2,5], dokonce i pepřovníky.1)
R. Aba bar Kahana řekl: „Šalomoun použil duchy, poslal je do Indie, aby mu odtamtud přinesli vodu, zalil zdejší [pepřovník] a on plodil.” R. Janaj, syn r. Šimona, mu řekl: „Když toto říkáš, shledáváme, že to byla jen [obyčejná] práce! Spíše Šalomoun ve své moudrosti stanul na základu země,2) uviděl, který z těch základů se tam [do Indie] větví a zasadil do něj u základu země [pepřovník], který pak tudíž plodil.”3)
1) Pepřovníky byly exotické stromy ze zahraničí, protože ve Svaté zemi nerostly.
2) Míněn je legendární střed světa, který se nalézá na území jeruzalémského Chrámu.
3) Představa byla taková, že se z tohoto středu země rozvětvují do celého světa zemské žíly se zvláštními vlastnostmi, podobně jako se v lidském těle větví žíly směrem od srdce. Šalomounovi tedy stačilo najít žílu vedoucí do Indie a zasadit do ní semeno pepřovníku, který tak rostl ve vhodné půdě.
2. 6. 1. ‘Učinil jsem si rybníky vodní’ [Kaz 2,6], totiž rybníky. ‘K zavlažování z nich lesa vyrážejícího stromy’ [Kaz 2,6]: To je Země izraelská, neboť je psáno: ‘A dal je král do Domu lesa libanonského’ [1K 10,17].
2. 7. 1. ‘Získal jsem otroky a otrokyně’ [Kaz 2,7], neboť je psáno: ‘A všech netinim a synů otroků Šalomounových bylo tři sta devadesát dva’ [Neh 7,60]. ‘A synové domu byli u mne’ [Kaz 2,7], neboť je psáno: ‘A starali se zástupci tito o krále (...) Neopomenuli věc!’ [1K 5,7]. – Co to znamená: ‘Neopomenuli věc’? – R. Chama bar Chanina řekl: „Na Šalomounově stole nikdy nechyběla růže v létě ani okurky v zimě, nýbrž je okoušel po celý rok.“
[Stojí psáno:] ‘Také stádo skotu a bravu mnohé bylo u mne’ [Kaz 2,7]. A dále je psáno: ‘A kapouny vykrmené’ [1K 5,3]. Co to znamená: ‘A kapouny vykrmené (barburim avusim)’? – Rabíni řekli: „Druh [drůbeže] z Barbarie.”1) – R. Berachja [řekl] jménem r. Jehudy: „Byl to důstojný pták, vznešený a úctyhodný, který denně vylézal a usedal u jeho stolu.2) A odkud přicházel? Každý den přicházel z Barbarie.“
1) Tak se označovaly oblasti mimo Římskou říši.
2) Možná by se mohlo jednat o páva.
2. 8. 1. ‘Shromáždil jsem si také stříbro a zlato’ [Kaz 2,8], jak si můžeš přečíst: ‘A dal král stříbro Jeruzalému jako kameny’ [1K 10,27]. – Je snad možné, aby bylo jako kameny na cestách a ve dvorech? Nebylo by snad ukradeno? Spíše to byly obrovské kameny velikosti osmi loktů a kameny velikosti deseti loktů. – Tana [učí]: „Dokonce i závaží byla v Šalomounově době zlatá a oni používali zlaté centnéřové váhy. Každé závaží, velké i malé, bylo ze zlata.“
[Stojí psáno:] ‘A poklad králů’ [Kaz 2,8], neboť je psáno: ‘A všichni králové země si žádali Šalomouna’ [2Pa 9,23]. ‘A měřitelů’ [Kaz 2,8], což je královna ze Sáby, která se s ním měřila svou moudrostí a kladla mu otázky, leč nedokázala nad ním zvítězit, neboť je psáno: ‘A přišla k němu zkoušet ho hádankami’ [1K 10,1]. Ale král jí odpověděl na všechny ty otázky, které položila.
[Stojí psáno:] ‘Učinil jsem si pěvce a pěvkyně’ [Kaz 2,8], což jsou zpěváci a zpěvačky. ‘A potěchy synů člověka’ [Kaz 2,8], což jsou veřejné koupele a lázně. ‘Démony a démonky’ [Kaz 2,8], totiž démona a démonku, kteří v nich topili.
R. Chija bar Nehemiáš řekl: „Ale cožpak nám Písmo oznamuje pouze Šalomounovo bohatství? Vždyť mluví právě o slovech Tóry! ‘Zvětšil jsem díla’ [Kaz 2,4], jak si můžeš přečíst: ‘A ty desky dílem Božím byly’ [Ex 32,16] ‘Vystavěl jsem si domy’ [Kaz 2,4], totiž synagógy a studovny. ‘Vysadil jsem si vinice’ [Kaz 2,4], totiž řady učenců, kteří zasedali v řadách jako [keříky] vinice, jak jsme se poučili: ‘Následující výklad vyložil rabi Eleazar ben Azarja před moudrými na vinici v Javné’. Ale cožpak [tam] byla vinice? Spíše to byli učenci, kteří zasedali v řadách jako [keříky] vinice.
‘Učinil jsem si zahrady a sady’ [Kaz 2,5], což jsou velké mišnaické sbírky, jako je například Mišna r. Chiji Velikého, Mišna rabiho Hošaji Velikého nebo Mišna Bar Kapary. ‘A vysadil jsem v nich stromoví veškerého ovoce’ [Kaz 2,5], což je Talmud, který je v nich obsažen.
‘Učinil jsem si rybníky vodní’ [Kaz 2,6]: R. Chija Veliký řekl: ‘To jsou výklady. ‘K zavlažování z nich lesa vyrážejícího stromy’ [Kaz 2,6], což jsou chlapci, kteří [je] studují.’ R. Nachman řekl: ‘To je Talmud. ‘K zavlažování z nich lesa vyrážejícího stromy’, což jsou učenci, kteří [jej] studují.’
‘Získal jsem otroky a otrokyně’ [Kaz 2,7], což jsou [světské] národy, neboť je psáno: ‘A také na otroky a na otrokyně za dnů oněch vyliji svého ducha!’ [Jl 3,2] A modláři se v čase příštím stanou otroky Izraelců, jak stojí psáno v Izaiášovi: ‘A povstanou cizinci a budou pást váš brav, atd.’ [Iz 61,5] ‘A můj syn Domu byl u mne’ [Kaz 2,7], což je Svatý duch. ‘Také stádo skotu a bravu’ [Kaz 2,7], což jsou oběti, jak si můžeš přečíst: ‘Ze skotu a z bravu budete obětovat!’ [Le 1,2]
‘Shromáždil jsem si také stříbro a zlato’, což jsou slova Tóry, neboť je psáno: ‘Žádoucí nad zlato’ [Ž 19,11]. ‘A poklad králů’, neboť je psáno: ‘Mnou králové kralují’ [Př 8,15], mnou velitelé velí! ‘A měřitelů’, což jsou učenci, kteří měří halachou. ‘Učinil jsem si zdi (šurim) a řady (šurot)’, což jsou toseftot.1) ‘A potěchy’, což jsou agadot, které jsou potěchou Písma. ‘Pole (sade) a brázdy (sadot)’, což jsou soudci a soudkyně.”2)
1) Jedná se o rabínské zákonodárné dodatky, které už nebyly kodifikovány do Mišny, takže okolo ní stojí jako hradba.
2) Snad se znovu jedná o výše uvedené připodobnění Sanhedrinu k vinici.
2. 8. 2. R. Jehošua ben Levi tento verš vykládal ohledně Izraelců při jejich vstupu do [Svaté] země: „[Stojí psáno:] ‘Zvětšil jsem díla’ [Kaz 2,4], [neboť je psáno]: ‘Když přijdete do země sídel vašich (...) A budete dělat ohnivou oběť Pánovi’ [Nu 15,2-3]. ‘Vystavěl jsem si domy’ [Kaz 2,4], [neboť je psáno]: ‘A domy naplněné veškerým dobrem’ [De 6,11]. ‘Vysadil jsem si vinice’ [Kaz 2,4], [neboť je psáno]: ‘Vinice a olivovníky, které jsi nevysadil’ [De 6,11].
‘Učinil jsem si zahrady a sady’ [Kaz 2,5]: Hadrián, nechť jsou rozváty jeho kosti, se zeptal rabiho Jehošuy ben Chanina: ‘V Tóře je psáno: ‘Země, co nikoli v bídě [budeš jídat v ní chléb, nebude ti scházet vše v ní]!’ [De 8,9] Mohl bys mi [z ní] přinést tři věci, o něž tě požádám?’ [R. Jehošua] mu řekl: ‘A které to jsou?’ [Hadrián] mu řekl: ‘Pepř, bažanti a hedvábí!’ On mu přinesl pepř z Nicchany, bažanty ze Sídónu (a někteří uvádějí, že z Achberin) a hedvábí z Guš Chelev.
‘Učinil jsem si rybníky vodní’ [Kaz 2,6], neboť je psáno: ‘Země řek vodních’ [De 8,7]. ‘K zavlažování z nich lesa vyrážejícího stromy’ [Kaz 2,6]: Rabi Levi řekl: ‘Země izraelská nepostrádá dokonce ani rákos na šípy.’
‘Získal jsem otroky a otrokyně’ [Kaz 2,7], [neboť je psáno]: ‘A také směsice mnohá [vystoupila s nimi]’ [Ex 12,38]. ‘A synové Domu byli u mne’ [Kaz 2,7], což jsou Gibeónci, které Jozue učinil [chrámovými] dřevorubci a čerpači vody, neboť je psáno: ‘A dal je Jozue v den onen rubači dřeva a čerpači vody’ [Joz 9,27]. ‘Také stádo skotu a bravu mnohé bylo u mne’ [Kaz 2,7], [neboť je psáno]: ‘A stádo mnohé bylo, atd.’ [Nu 32,1]
‘Shromáždil jsem si také stříbro a zlato’, neboť je psáno: ‘A vyvedl je ve stříbře a zlatě’ [Ž 105,37]. ‘A poklad králů a Midjánců’, což je kořist Óga a kořist Midjánců. ‘Učinil jsem si pěvce a pěvkyně’, což jsou zpěváci a zpěvačky. ‘A potěchy synů člověka’, což jsou dobroty [Země izraelské dané] Izraelcům. ‘Pole (sade) a brázdy (sadot)’, což jsou všemožné pochoutky.
2. 9. 1. ‘Vyrostl jsem a shromáždil jsem ze všech, co byli přede mnou v Jeruzalémě’ [Kaz 2,9]. Kdo však byl před ním v Jeruzalémě? Nebyl to jeho otec David? Čtyři [muži] se nazývají ‘mane, syn peras’:1) Ón, syn Peletův;2) syn Sipórův;3) syn Beórův;4) a Chizkiáš.5)
Dva [muži] se nazývají ‘mane, syn mane’:6) syn Akišův7) a Šalomoun.
[Stojí psáno:] ‘Hněvem (af) má moudrost stanula při mně!’ [Kaz 2,9] – Rabi Acha řekl: „Šalomoun tím říká: Veškerou Tóru, kterou jsem se naučil ve stáří, jsem si v sobě udržel hněvivými ranami.“8)
1) Mane je mince v hodnotě jednoho sta šekelů; peras má hodnotu poloviční. Toto úsloví znamená, že syn byl dvakrát záslužnější nežli byl jeho otec.
2) Viz Nu 16,1.
3) Tzn. Balák (viz Nu 23,18).
4) Tzn. Bileám (viz Nu 24,3).
5) Jehož otec Achaz byl hříšník (viz 2K 16,2).
6) Tzn. že syn byl stejně záslužný jako jeho otec.
7) Zřejmě se jedná o Saula, který byl ‘syn Kíšův’ (1S 9,1).
8) Tato věta není příliš jasná a existují různé varianty jejího překladu.
2. 10. 1. ‘A vše, co žádaly mé oči, [neupřel jsem jim]! Nebránil jsem svému srdci před veškerou radostí!’ [Kaz 2,10] To je radost z bohatství. ‘Vždyť mé srdce radovalo se z veškerého mého pachtění! A toto byl můj podíl z veškerého mého pachtění!’ [Kaz 2,10] Někdo uvádí, že to byla jeho miska. Jiný uvádí, že to byl jeho opasek.1)
Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘A vše, co žádaly mé oči’, totiž od žen, ‘neupřel jsem jim! Nebránil jsem svému srdci před veškerou radostí’, což je radost z žen. ‘Vždyť mé srdce radovalo se z veškerého mého pachtění’, což bylo oddělování chaly.2) A někteří uvádějí, že to bylo oddělování úliteb.
1) Toto vysvětlení je přejato z Talmudu (Sanhedrin 20b).
2) Viz Nu 15,20.