Výklady veršů 1,12-1,15

1. 12. 1. ‘Já, Kazatel, byl jsem králem nad Izraelem v Jeruzalémě’ [Kaz 1,12]. – R. Samuel bar rav Izák řekl: „Toto by se hodilo jako nadpis a mělo by to být na začátku té knihy. Proč je to tedy napsáno až zde? Nejspíše kvůli tomu, že v Tóře neexistuje žádné ‘předtím’ ani ‘potom’.”

Něco podobného učí rabi Izmael: „[Stojí psáno:] ‘Řekl nepřítel: Pronásledovat budu, dohoním!’ [Ex 15,9] Toto by se hodilo na začátek té písně. Proč je to tedy napsáno až zde? Nejspíše kvůli tomu, že v Tóře neexistuje žádné ‘předtím’ ani ‘potom’.”

Něco podobného: [Stojí psáno:] ‘A stalo se v den osmý’ [Le 9,1]. Toto by se hodilo na začátek té knihy. Proč je to tedy napsáno až zde? Nejspíše kvůli tomu, že v Tóře neexistuje žádné ‘předtím’ ani ‘potom’.

Něco podobného: [Stojí psáno:] ‘Vy stojíte dnes’ [De 29,9]. Toto by se hodilo na začátek té knihy. Spíše v Tóře neexistuje žádné ‘předtím’ ani ‘potom’.

Něco podobného: [Stojí psáno:] ‘A řekl Pán Jozuovi: V den tento začínám zvětšovat tě!’ [Joz 3,7] Toto by se hodilo na začátek té knihy. Spíše v Tóře neexistuje žádné ‘předtím’ ani ‘potom’.

Něco podobného: [Stojí psáno:] ‘Slyšte, králové! Naslouchejte, vážení!’ [Sd 5,3] Toto by se hodilo na začátek té písně. Spíše v Tóře neexistuje žádné ‘předtím’ ani ‘potom’.

Něco podobného: [Stojí psáno:] ‘V roce smrti krále Uziáše’ [Iz 6,1]. Toto by se hodilo na začátek té knihy. Spíše v Tóře neexistuje žádné ‘předtím’ ani ‘potom’.

Něco podobného: [Stojí psáno:] ‘Jdi a volej do uší Jeruzaléma!’ [Jer 2,2] Toto by se hodilo na začátek té knihy. Spíše v Tóře neexistuje žádné ‘předtím’ ani ‘potom’.

Něco podobného: [Stojí psáno:] ‘A řekl mi: Synu člověka! Dej hádat hádanku!’ [Ez 17,2] Toto by se hodilo na začátek té knihy. Spíše v Tóře neexistuje žádné ‘předtím’ ani ‘potom’.

Něco podobného: [Stojí psáno:] ‘A já byl bloud a ne znalý, zvíře, atd.’ [Ž 73,22] Toto by se hodilo na začátek té knihy. Spíše v Tóře neexistuje žádné ‘předtím’ ani ‘potom’.

Něco podobného: [Stojí psáno:] ‘Já, Kazatel, byl jsem králem nad Izraelem’. Toto by se hodilo na začátek té knihy. Spíše v Tóře neexistuje žádné ‘předtím’ ani ‘potom’.

[Stojí psáno:] ‘Já, Kazatel, byl jsem králem nad Izraelem [v Jeruzalémě]’, [což znamená]: ‘Když jsem [jím] byl, byl jsem, ale teď nejsem’. – R. Chanina bar Izák řekl: „Když jsem [jím] byl, byl jsem [někým], ale teď nestojím za nic.”

[Šalomoun] za svých dnů a za svého života spatřil tři éry. R. Judan a r. Oniáš [se názorově liší]. R. Judan říká: „[Šalomoun] byl král, [potom] laik a [potom opět] král. Byl moudrý, [potom] pošetilý a [potom opět] moudrý. Byl bohatý, [potom] chudý a [potom opět] bohatý. Z jakého důvodu? [Neboť je psáno]: ‘Všechno jsem spatřil ve dnech své prchavosti!’ [Kaz 7,15] A nikdo neučí o svých trápeních dříve, než v době vlastní úlevy, když se vrátí ke své hojnosti.” Ale r. Oniáš říká: „[Šalomoun] byl laik, [potom] král a [potom opět] laik. Byl pošetilý, [potom] moudrý a [potom opět] pošetilý. Byl chudý, [potom] bohatý a [potom opět] chudý. Z jakého důvodu? [Neboť je psáno]: ‘Já, Kazatel, byl jsem králem nad Izraelem v Jeruzalémě’.”¹⁾

 

1) S významem, že nyní už králem není.

 

1. 13. 1. ‘A dal jsem svému srdci žádat a zkoumat moudrost’ [Kaz 1,13]. – Co to znamená: ‘A zkoumat moudrost’? Zkoumat moudrost, dělat průzkumníka moudrosti, jak si můžeš přečíst: ‘Pošli si muže, ať zkoumají Zemi kenaanskou!’ [Nu 13,2] [Šalomoun] chodil za tím, kdo náležitě četl [Písmo]; chodil za tím, kdo si náležitě opakoval [Mišnu].

Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘Žádat a zkoumat’. Zkoumat (la-tur) a přesahovat (le-hotir). Když píše básník abecední [píseň],¹⁾ někdy ji dokončí, a někdy ji [ani] nedokončí. Když však dělal abecední [píseň] Šalomoun, přesáhl ji o pět dalších hlásek, jak si můžeš přečíst: ‘A bylo jeho písní (širo) pět a tisíc’ [1K 5,12], [což znamená]: ‘A bylo jeho mírou (ši’uro) podobenství pět [hlásek] a a[beceda]’.²⁾

A Šalomounovo zkoumání se netýkalo pouze slov Tóry, nýbrž ‘všeho, co bylo učiněno pod sluncem’ [Kaz 1,13]: například jak učinit sladkou hořčici, jak učinit sladkou lupinu nebo jak uvařit omáčku z třetinových podílů vína, vody a pepře.

[Stojí psáno:] ‘Ono ponížení zlé dal Bůh synům člověka ponížit se jím!’ [Kaz 1,13] – R. Bun říká: „To je pošetilost [hromadění] majetku.” – R. Judan řekl jménem r. Ajbu: „Nikdo neodejde ze světa [s pocitem], že se mu jeho tužby vyplnily [alespoň] z poloviny! Spíše, když má sto [zlatých], přeje si je proměnit na dvě stě; a když má dvě stě, přeje si je proměnit na čtyři sta!“

[Stojí psáno:] ‘Ponížit se jím’. – R. Pinchas [řekl] jménem r. Jochanana: „I když se někdo zabývá modlářstvím, zapovězenými styky a krveproléváním, ze všeho nejhorší je právě lupičství.“³⁾

R. Jehuda [řekl] jménem r. Leviho: „Je-li člověk zasloužilý a používá svůj majetek k plnění [náboženských] povinností, na jeho modlitbu mu bude odpovězeno, jak si můžeš přečíst: ‘A opoví mi mou spravedlivost, atd.’ [Gen 30,33]⁴⁾ Pokud [takový] není, bude mu odpovězeno v duchu obvinění, jak si můžeš přečíst: ‘Aby opověděl mu zločin’ [De 19,16].”

R. Jochanan řekl: „[‘Ponížení zlé’,] to je pošetilost lupičství.“ Neboť r. Šimon bar Aba řekl jménem r. Jochanana: „Podobá se to [odměrce] na se’a⁵⁾ plné nepravostí. Která [z nich] bude obviněna jako první? Bude to lupičství, neboť r. Judan řekl jménem r. Jochanana: Stojí psáno: ‘A jejich zisk je v čele všech!’ [Am 9,1]”

R. Jákob bar Acha [řekl] jménem r. Jochanana: „Ezechiel vyjmenoval čtyřiadvacet hříchů a všechny je završil právě lupičstvím, jak si můžeš přečíst: ‘A hle, bil jsem svou dlaní kvůli tvému zisku, co jsi učinil, atd.’ [Ez 22,13]”

R. Chunja vysvětlil tento verš v souvislosti s Proroky a se Spisy: „Kdyby si to Izraelci zasloužili, mohli číst pouze v knihách Pěti pětin Pánovy Tóry. Vždyť Proroci a Spisy jim byly dány jen kvůli tomu, aby se v nich i v Tóře pocvičili a činili [náboženské] povinnosti a spravedlivost a dostali dobrou odměnu.” – Rabíni řekli: „Přestože ‘se jimi ponižují’, díky nim dostanou odměnu za Pět pětin Tóry.”

R. Abahu řekl: „[‘Ponížení zlé’,] to je pošetilost [zvládnutí] Tóry, protože člověk se Tóru [stále] učí a zapomíná.” – Tamní⁶⁾ rabíni [řekli] jménem zdejšího⁶⁾ r. Izáka a rabi Tobiáš [řekl] jménem r. Izáka: „Učit se a zapomínat Tóru je člověku ku prospěchu. Kdyby se totiž Tóru jen učil a nezapomínal ji, zabýval by se Tórou jen dva nebo tři roky, vrátil by se ke svému řemeslu a už by se jí nikdy více nevěnoval. Ale díky tomu, že člověk se Tóru učí a zapomíná, nemůže ho od slov Tóry nic odtrhnout.“

Ale rabíni řekli: „[‘Ponížení zlé’,] to je pošetilost lupičství. Že tomu tak je, to víme díky dřívějším pokolením,⁷⁾ která se zabývala lupičstvím a věnovala se mu, jak si můžeš přečíst: ‘Hranice posouvají, stádo uloupí a pasou!’ [Jób 24,2] Viz, že byli sprovozeni ze světa vodou! Ale kmeni Rúbena a Gáda, který se lupičství vyhýbal, dal kvůli tomu Svatý, budiž požehnán, dědictví na místě, kde lupičství nemohlo existovat, neboť je psáno: ‘A hle, to místo bylo místem skotu’ [Nu 32,1]. A totéž platilo pro Mahir o velikosti šestnácti čtverečních milin.”⁸⁾

 

1) Viz např. Ž 25.

2) Existuje ještě variantní způsob čtení: ‘A bylo jeho pozůstatkem (šejaro) pět [hlásek] a a[beceda]’.

Jde o slovní hříčku s hebrejským výrazem alef, který jednak označuje první hlásku v hebrejské abecedě, ale také znamená číslovku ‘tisíc’. Pěti dodatečnými hláskami jsou zde zřejmě míněny hlásky Kaf, Mem, Nun, Pe a Cade, které mají kromě svého běžného znaku ještě jeden zvláštní znak pro svou koncovou formu.

3) Tato pasáž správně patří o něco níže, do odstavce pojednávajícího o lupičství.

4) Pod pojmem ‘spravedlivost (cedaka)’ bývá míněna majetková štědrost realizovaná dobročinnými fondy.

5) Dutá míra; něco přes osm litrů.

6) Výrazy ‘tamní’ resp. ‘zdejší’ znamenají babylónské resp. palestinské rabíny.

7) Míněno je pokolení Potopy.

8) V Palestině bylo zakázáno chovat skot ve velkém, protože tam byl nedostatek zeleně a hrozilo, že ji dobytek bude s pastevcovým tichým souhlasem spásat sousedovi. Mahir bylo místo s legendárními pastvinami, které byly tak rozlehlé, že tam k něčemu takovému nemohlo dojít.

 

1. 14. 1. ‘Spatřil jsem veškeré skutky, jež byly učiněny, atd.’ [Kaz 1,14]. – R. Aba bar Kahana řekl: „[Podobá se to] starci sedícímu na křižovatce, který má před sebou dvě stezky. Jedna začíná zpříma a končí v trní, cedroví a rákosí. Druhá začíná v trní, cedroví a rákosí a končí zpříma. [Ten stařec] varuje kolemjdoucí i příchozí a říká jim: ‘Tato [stezka] začíná zpříma a končí v trní, cedroví a rákosí! A tato [stezka] začíná v trní, cedroví a rákosí a končí zpříma!’ Neměli by mu být lidé vděční za to, že je varuje pro jejich dobro, aby se nepachtili? Podobně by lidé měli být vděční Šalomounovi, který sedí u bran moudrosti a varuje Izraelce:¹⁾ ‘Spatřil jsem veškeré skutky, jež byly učiněny pod sluncem. [A hle, všechny byly prchavostí a honbou větru] kromě pokání a dobročinnosti!’“

Ale rabíni řekli: „[Podobá se to] astrologovi sedícímu u vchodu do přístavu, který varuje všechny kolemjdoucí a příchozí a říká jim: ‘Toto zboží se dostane Tam a tam! Toto zboží se dostane Tam a tam!’ Neměli by mu být lidé vděční? Podobné je to se Šalomounem, který řekl: ‘Spatřil jsem veškeré skutky, [jež byly učiněny pod sluncem. A hle, všechny byly prchavostí a honbou větru] kromě pokání a dobročinnosti!’“

 

1) Zde je (zřejmě omylem) citován začátek verše Kaz 9,11.

 

1. 15. 1. ‘Pokřivené nelze napravit [a chybějící nelze započítat]’ [Kaz 1,15]. – Na tomto světě platí, že pokřiveného lze napravit i chybějícího lze započítat. Ale v čase příštím už nebude možné pokřiveného napravit ani chybějícího započítat!

Žili jistí [dva] svévolníci, kteří se na světě vzájemně přátelili. Jeden z nich si pospíšil a učinil pokání ještě za života před svou smrtí, ale ten druhý před svou smrtí pokání neučinil. Ten, co se kál za svého života, si zasloužil stanout po boku skupiny spravedlivých, kdežto ten druhý stanul po boku skupiny svévolníků. Ten [druhý] spatřil svého druha¹⁾ a zvolal: „Na tomto světě²⁾ snad existuje protekce! Běda mi! On i já jsme žili na světě společně a byli jsme stejní! Společně jsme kradli, společně jsme loupili, společně jsme prováděli všechny zlé skutky, které na světě existují! Pročpak je on po boku skupiny spravedlivých, kdežto já jsem po boku skupiny svévolníků?” Dostalo se mu odpovědi: „Ty pošetilče! Na světě jsi byl po tři dny od své smrti ohavností a nevložili tě do rakve, nýbrž tě do hrobu odvlekli na provazech! ‘Pod tebou se rozlézá larva a zakrývá tě červ!’ [Iz 14,11] Tvůj druh však viděl tvou ohavnost a přísahal, že se odvrátí od své cesty svévole! Učinil pokání jako spravedlivý a jeho pokání mu zařídilo, aby zde požíval života, úcty a podílu společně se spravedlivými! To všechno se stalo proto, že tys měl možnost se kát – a kdybys to učinil, bylo by ti dobře!”

On na ně volal: „Nechte mne tedy přijít a učinit pokání!“ Oni mu však odvětili: „Ty světský pošetilče! Nevíš snad, že tento svět²⁾ se podobá šabatu a ten svět, z něhož jsi přišel, se podobá předvečeru šabatu? Pokud se někdo nepřipraví v předvečer šabatu, co bude o šabatu jíst?³⁾ A nevíš snad, že ten svět, z něhož jsi přišel, se podobá souši a tento svět se podobá moři? Pokud se někdo nepřipraví na souši, co bude na moři jíst? A nevíš snad, že tento svět se podobá poušti a ten svět, z něhož jsi přišel, se podobá osídlené zemi? Pokud se někdo nepřipraví na osídlené zemi, co bude v poušti jíst?“ On vzápětí zaťal zuby a jedl své vlastní maso, neboť je psáno: ‘Hlupák stiskne své ruce a bude jíst své maso!’ [Kaz 4,5]

Pak zavolal: „Nechte mě pohlédnout na slávu mého druha!“⁴⁾ Oni mu však řekli: „Ty světský pošetilče! Ústy Silného nám bylo přikázáno, že spravedliví nesmějí stanout mezi svévolníky ani svévolníci mezi spravedlivými! Čistí [nesmějí stanout] po boku nečistých ani nečistí po boku čistých! A ohledně čeho nám to bylo přikázáno? Ohledně této brány!” Neboť je psáno: ‘Toto je brána Pánova, [spravedliví vejdou do ní]!’ [Ž 118,20] On si vzápětí roztrhl oděv a rval si vlasy, neboť je psáno: ‘Svévolník spatří to a bude truchlit, atd.’ [Ž 112,10]

 

1) Podle tradice jsou zahrada Eden a Gehinom umístěny těsně vedle sebe, aby se jejich obyvatelé mohli navzájem sledovat.

2) Míněn je onen svět, nikoli náš pozemský.

3) O šabatu je zakázáno vařit, a proto je nutné vykonat všechny nutné přípravy ještě před jeho začátkem.

4) Tzn. chtěl ho jít navštívit.

 

1. 15. 2. Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Pokřivené nelze napravit’: Od té doby, co se během Šesti dnů Stvoření pokřivily vody,¹⁾ už nebyly napraveny. ‘A chybějící nelze započítat’: Od té doby, co Svatý, budiž požehnán, umenšil lunární rok oproti tomu solárnímu o jedenáct dní, kolik [uběhlo] let a cyklů, kolik bylo přestupných [měsíců], a přesto se solární rok nekryje s tím lunárním!

Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Pokřivené nelze napravit’: Od té doby, co se pokolení Potopy pokřivilo svými zlými skutky, už nebylo napraveno. ‘A chybějící [nelze započítat]’: Od té doby, co Svatý, budiž požehnán, umenšil léta jejich [života] (neboť je psáno: ‘Ať jsou dny jeho sto a dvacet let!’ [Gen 6,3]), [ta léta] už nebyla započítána.

Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Pokřivené nelze napravit’: Když se někdo pokřiví [a odchýlí] od slov Tóry, může snad být napraven? ‘A chybějící nelze započítat’: Když se někomu nedostává²⁾ slov Tóry, mohou mu snad být započítána?

Jakmile se někdo pokřiví [a odchýlí] od slov Tóry, už nemůže být napraven. Jakmile se někomu nedostává slov Tóry, už mu nemohou být započítána. Jako když r. Jehuda a r. Eleazar studovali společně, jenže r. Jehuda se ženil a r. Eleazar ho ve studiu předběhl o sedm dní [trvání svatební] hostiny. Uběhlo pak mnoho let, kdy se ho [r. Jehuda] snažil [ve studiu] dohonit, ale nedohonil ho. Proto [je psáno]: ‘A chybějící nelze započítat’.

Nastala-li doba k odříkání Šma a někdo ho neodříkal včas, o takovém člověku Písmo říká: ‘Pokřivené nelze napravit’. Nastala-li doba k modlení Tefily a někdo se ji nepomodlil, o takovém člověku [Písmo] říká: ‘A chybějící nelze započítat’.

Naučili jsme se: ‘R. Šimon ben Menasja říká: „Jaký je případ pokřiveného, jehož nelze napravit? Když někdo souloží zapovězeným stykem a zplodí z něj mamzera.“’³⁾ Řekneš-li, že jde o lupiče či o zloděje, tak pro ně náprava existuje.

R. Šimon b. r. Jose říká: „Jako pokřiveného nazýváme právě toho, kdo byl původně napravený, ale [pak] se pokřivil. A kdo to je? Je to učenec, který opustil Tóru.“

R. Šimon ben Menasja říká: „Když někdo kradl, může ukradenou věc vrátit. Když loupil, může uloupenou věc vrátit. Proto [o nich] není psáno: ‘Pokřivené nelze napravit’. Ale souložil-li někdo se vdanou ženou, zmařil svůj život na světě a také ji zapověděl jejímu manželovi!”

R. Šimon b. Jochaj říká: „Neříkáme: ‘Prozkoumej tohoto velblouda, zda není [tělesně] vadný!’ [nebo]: ‘Prozkoumej tohoto vepře, zda není [tělesně] vadný!’⁴⁾ Koho [místo toho] zkoumáme? Pravidelné zápalné oběti. A kdo to je? Je to učenec, který opustil Tóru.“⁵⁾

Jehuda ben Lakiš [řekl] jménem r. Šimona ben Gamliel: „O něm Písmo praví: ‘Jako pták vyplašený ze svého hnízda, takový je muž [vyplašený ze svého místa]!’ [Př 27,8]”

A taktéž řekl: „[Svatý, budiž požehnán,] si usmyslil stvořit tisíc pokolení. Kolik z nich bylo vyhlazeno? Devět set čtyřiasedmdesát pokolení. A z jakého důvodu? [Stojí psáno:] ‘Slovo přikázal tisícímu pokolení’ [Ž 105,8]. A které [slovo] to je? Je to Tóra.”⁶⁾

R. Levi [řekl] jménem r. Samuela bar Nachman: „Devět set osmdesát pokolení. A z jakého důvodu? [Stojí psáno:] ‘Slovo přikázal tisícímu pokolení’, což znamená: ‘obřízku’.⁷⁾

Rabi Jákob bar Acha [řekl] jménem r. Jochanana: „Člověk by se neměl vzdát [své přítomnosti] ve studovně ani [na jedinou hodinu].⁸⁾ Kolikrát jen byla v Javné dotazována halacha o jordánské lodi: ‘Proč je jordánská loď [rituálně] poskvrnitelná?’⁹⁾ A nikdo nepovstal a nikdo o tom nic neříkal, dokud to ve svém městě nevyložil rabi Chanina ben Akavja: ‘Proč je jordánská loď [rituálně] poskvrnitelná? Protože ji nakládáme na souši a [teprve potom] ji spouštíme na vodu!’¹⁰⁾ [Rabíni] vůči němu namítli: ‘Ale vždyť v Aškelonu spouštějí [na vodu loď] zabořenou [do země]?’ Rabi Eleazar ben Jose řekl: ‘To je něco jiného, protože ta je do země zabořena pouze zčásti.’

A ještě byla vyložena jiná věc: ‘Uschlé palmové větve, které někdo usekne kvůli ulehnutí nebo pro stany, je nutno svázat’.”¹¹⁾

 

1) Zřejmě je tím míněno, že se chovaly svévolně a bouřily se proti Bohu, jak uvádějí legendy.

2) Původní text uvádí ‘dostává’, což je zjevně omyl.

3) Mamzer je potomek narozený v nelegitimním partnerském svazku, který se už svého nízkého původu nikdy nezbaví.

4) Tělesné vady se zkoumají pouze u zvířat vhodných k obětování, což velbloud ani vepř nejsou.

5) Na toho pohlížíme jako na obětní zvíře s tělesnou vadou.

6) Tóra měla být původně odevzdána až po uplynutí jednoho tisíce pokolení. Ve skutečnosti se však na světě objevila už po uplynutí 26 pokolení (od Adama k Noemovi jich bylo deset; od Noema k Abrahamovi jich bylo deset; od Abrahama k Mojžíšovi jich bylo šest). Proto bylo zbývajících 974 pokolení vyhlazeno.

7) Zdůvodnění je stejné, jenom se počítá pouze k Abrahamovi, což je 20 pokolení.

8) Tak je tato věta myšlena (viz Šabat 83b).

9) Loď je dřevěná nádoba a poskvrnit se mohou pouze dřevěné nádoby připomínající pytel (to je odvozeno na základě verše Le 11,32).

10) Je tedy pohyblivá v naplněném i v prázdném stavu, což ostatní, těžší lodě nebývají.

11) Tzn. ještě před šabatem, aby tak člověk jasně deklaroval jejich účel. Jinak by byly považovány za otop a o šabatu by se s nimi nesmělo hýbat, protože případná změna názoru není k ničemu, pokud se nedoprovodí příslušným skutkem. Dotyčný také musí svůj názor vyjádřit verbálně, nikoliv jen mentálně.