Výklady veršů 1,4-1,7
1. 4. 3. Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Zranil jsem a já uzdravím!’ [De 32,39] – R. Chanina [řekl] jménem r. Šimona b. Lakiš, r. Jehošua ze Sichninu jménem r. Jochanana a rabi Levi jménem r. Jochanana: „Není tu psáno: ‘poranil jsem’, nýbrž: ‘přepažil jsem (machacti)’, [což znamená]: ‘Učinil jsem přepážku mezi horními a dolními [bytostmi]’, protože ty horní přetrvávají, kdežto ty dolní na tomto světě umírají. Ale v čase příštím už žádné umírání nebude, neboť je psáno: ‘A pohltí smrt navždy!’ [Iz 25,8]”
R. Aba řekl: „[Svatý, budiž požehnán, řekl:] ‘Také tuto přepážku napravím a uzdravím ji! Přepažil jsem svou přepážku a já [ji] uzdravím!’”
1. 4. 4. R. Aba bar Kahana [řekl] (a někteří uvádějí, že to bylo jménem r. Ady bar Chunja): „Odcházející pokolení bys měl považovat za přicházející pokolení, abys neříkal: ‘Kdyby ještě žil r. Akiva, studoval bych u něj Písmo!’ [nebo]: ‘Kdyby ještě žili r. Ze’ira a r. Jochanan, opakoval bych před nimi Mišnu!’ Spíše to pokolení, přišlé za tvého života, či moudrého, který je tvým současníkem, [považuj] za odešlé pokolení či za prvotní moudré, které máš [jakoby] k dispozici!”
R. Jochanan řekl: „Stojí psáno: ‘Je to Pán, kdo učinil Mojžíše a Árona, atd.’ [1S 12,6] A dále je psáno: ‘A poslal Pán Jerubaala, Bedána, Jiftácha a Samuela’ [1S 12,11]. (Jerubaal je Gedeón; Bedán je Samson; Jiftách je on sám.)1) A dále je psáno: ‘Mojžíš a Áron v Jeho kněžích a Samuel ve vzývajících Jeho Jméno’ [Ž 99,6]. Písmo tedy vyvažuje tři lehké [tohoto] světa třemi velikány [tohoto] světa, aby ses poučil, že Jerubaalův soudní dvůr byl Svatým, budiž požehnán, vážen a ceněn stejně jako soudní dvůr Mojžíšův; soudní dvůr Samsonův byl jako soudní dvůr Áronův; a soudní dvůr Jiftáchův byl jako soudní dvůr Samuelův.
[A dále] tě to učí, že kdokoliv je zvolen parnasem obce,2) dokonce i ten nejlehčí, je jako ten nejvýznamnější z minulých. A dále je psáno: ‘A přijdeš ke kněžím, levitům a k soudci, který bude za dnů oněch, atd.’ [De 17,9] Cožpak by tě mohlo napadnout, že by někdo šel k soudci, který už v té době nežije? Spíše máš chodit právě k takovému soudci, který v té době žije.3) A dále je psáno: ‘Neříkej: Čím to je, že ty dny první byly dobré nad tyto?’ [Kaz 7,10]”
R. Šimon b. Lakiš řekl: „Poslouchat musíš jen soudce, který je ve tvém pokolení. Stojí psáno: ‘A přiblížily se hlavy těch otců rodů synů Gileáda, syna Makírova, syna Menašeho (...) [a před vůdce hlav otců synů izraelských]’ [Nu 36,1].” – R. Judan řekl: [Stojí psáno:] ‘Těch otců (...) otců’. Nejspíše jedni nastupovali do úřadu a druzí z úřadu odstupovali. Proto je Písmo [uvádí] defektně.”4)
R. Berachja řekl: „Stojí psáno: ‘A Jójada, představitel Árona’ [1Pa 12,28]. Ale cožpak byl Jójada představitelem Árona? Spíše [řekni]: Kdyby byl Áron naživu v Jójadově pokolení, Jójada by byl ve své době významnější než on.”
R. Simaj řekl: „Stojí psáno: ‘A Áron a jeho synové sžíhali na oltáři zápalnou oběť, atd.’ [1Pa 6,34]. Ale cožpak Áron a jeho synové [v té době] žili? Nebyl to snad Sádok a jeho synové? Spíše tě to má poučit, že kdyby byl Áron a jeho synové naživu, Sádok by byl ve své době významnější než oni.”
R. Hilel, syn rabiho Samuela bar Nachman, to učí z tohoto [verše]: „[Stojí psáno:] ‘A učinili, celé to společenství navrátivší se ze zajetí, že usedli ve stáncích, což neučinili ode dnů Jóšey, syna Núnova, tak synové izraelští až do dne onoho. A byla radost veliká nadmíru!’ [Neh 8,17] Ten verš škodí na cti toho spravedlivého v hrobě5) ve prospěch Toho a toho6) ve své době.”
Rabíni to učí z tohoto [verše]: „[Stojí psáno:] ‘Syna Abíšúy, syna Pinchase, syna Eleazara (...) On, Ezdráš, vystoupil z Babylónu’ [Ezd 6,5-6]. Spíše, kdyby byl Áron naživu, Ezdráš by byl ve své době významnější než on.”
1) Vysvětlení uvádí Roš ha-šana 25a.
2) Jde o vedoucí funkci obecního představitele.
3) Text je opraven podle znění Roš ha-šana 25b. Náš text uvádí poněkud nelogicky: ‘Z toho to vím pouze o soudci, který je ve tvém pokolení. Odkud to vím o soudci, který není ve tvém pokolení? Proč Písmo praví: ‘A k soudci, který bude za dnů oněch’? To nás učí, že ten soudce, který je ve tvém pokolení, je v té době jako soudce, který žil v době prvotních [moudrých]’.
4) Tzn. bez členu určitého.
5) Protože ho nazývá defektně Jóšea namísto Jehošua.
6) Míněn je Ezdráš.
1. 4. 5. ‘A země navěky stojí’ [Kaz 1,4]. – R. Jehošua ben Korcha řekl: „Neměl by ten verš spíše uvádět: ‘Země jde a země přišla a pokolení navěky stojí’? Kdo kvůli komu byl vlastně stvořen? Byla stvořena země kvůli pokolení, anebo bylo stvořeno pokolení kvůli zemi? Jistěže země kvůli pokolení! Spíše tedy pokolení, jelikož nedodržuje pokyny Svatého, budiž požehnán, je pomíjivé, kdežto země, jelikož dodržuje pokyny Svatého, budiž požehnán, pomíjivá není.”
R. Šimon b. Jochaj řekl: „Stojí psáno: ‘Vždyť jako dny stromu jsou dny mého lidu!’ [Iz 65,22] A ‘strom’ je právě Tóra, neboť je psáno: ‘Stromem života je ona usilujícím o ní’ [Př 3,18]. Kdo kvůli komu byl vlastně stvořen? Byla stvořena Tóra kvůli Izraelcům, anebo byli stvořeni Izraelci kvůli Tóře? Jistěže Tóra kvůli Izraelcům! Když tedy Tóra, která byla stvořena kvůli Izraelcům, přetrvá navěky věků, tím spíše to platí o Izraelcích stvořených její zásluhou!”
R. Izák řekl: „Říše přichází a říše odchází, ale Izrael navěky stojí. Proto [je psáno]: ‘A země navěky stojí’.“
Rabi Samuel jménem r. Paltiji z Nave to učí z tohoto verše: „[Stojí psáno:] ‘A Jónatan, syn Geršoma, syna Menašeho, on a jeho synové byli kněžími kmene Danovců až do dne vyhnanství země’ [Sd 18,30]. Ale cožpak země může být vyhnána či přemístěna? Spíše to jistě znamená Izraelce zvané ‘země’, neboť je psáno: ‘A blahořečit vás budou všechny národy, neboť budete vy zemí přívětivou!’ [Mal 3,12] [To znamená:] ‘Vy se budete nazývat zemí přívětivou!’”
R. Berachja řekl jménem r. Šimona ben Lakiš: „Cokoliv stvořil Svatý, budiž požehnán, u člověka, stvořil podle jeho podoby také u země. Člověk má hlavu i země má hlavu, neboť je psáno: ‘A hlavu prachů pevniny’ [Př 8,26].
Člověk má oči i země má oči, neboť je psáno: ‘A pokryjí oko země’ [Ex 10,5].
Člověk má uši i země má uši, neboť je psáno: ‘Naslouchej, země!’ [Iz 1,2]
Člověk má ústa i země má ústa, neboť je psáno: ‘A otevřela země svá ústa’ [Nu 16,32].
Člověk jí i země jí, neboť je psáno: ‘Země pojídající své usedlíky’ [Nu 13,32].
Člověk pije i země pije, neboť je psáno: ‘Z deště nebes pije vodu’ [De 11,11].
Člověk zvrací i země zvrací, neboť je psáno: ‘A nezvrátí-li ta země, atd.’ [Le 18,28]
Člověk má ruce i země má ruce, neboť je psáno: ‘A ta země, hle, rozpřahuje ruce!’ [Gen 34,21]
Člověk má slabiny i země má slabiny, neboť je psáno: ‘A seberu je ze slabin země!’ [Jer 31,8]
Člověk má pupek i země má pupek, neboť je psáno: ‘Sídlících na pupku země’ [Ez 38,12].
Člověk má nahotu i země má nahotu, neboť je psáno: ‘Spatřit nahotu země přicházíte!’ [Gen 42,9]
Člověk má nohy i země má nohy, neboť je psáno: ‘A země navěky stojí’.”
Co to znamená: ‘stojí (omedet)’? Zachovává (me’omedet)! – R. Acha a rabíni [se názorově liší]. R. Acha říká, že [zachovává Boží] pokyny, kdežto rabíni říkají, že [zachovává] svou potravu.
R. Šimon ben Jose ben Lakunja řekl: „Zatímco na tomto světě platí, že jeden člověk postaví nějakou stavbu a někdo jiný ji využije [nebo že jeden člověk] zasadí rostlinu a někdo jiný ji sní, v čase příštím se nestane, aby někdo postavil [stavbu] a jiný ji obýval [nebo] zasadil [rostlinu] a jiný ji snědl, neboť je psáno: ‘[Nebudou stavět, a jiný obývat! Nebudou sázet, a jiný jíst!] Vždyť jako dny stromu budou dny mého lidu a díla svých rukou budou užívat mí vyvolení!’ [Iz 65,22]”
1. 5. 1. ‘A zazáří slunce’ [Kaz 1,5]. – R. Berachja řekl jménem r. Aby bar Kahana: „Nevíme snad, že ‘zazáří slunce a zapadne slunce’? Spíše to znamená, že nežli zapadne slunce jednoho spravedlivého, On rozzáří slunce jiného spravedlivého. V den, kdy zemřel r. Akiva, se narodil Rabi a citovali o něm tento verš: ‘A zazáří slunce a zapadne slunce’.
V den, kdy zemřel rav Ada bar Ahava, se narodil jeho syn rav Hamnuna a citovali o něm [verš]: ‘A zazáří slunce a zapadne slunce’.
V den, kdy zemřel rav Hamnuna, se narodil jeho syn r. Abin a citovali o něm [verš]: ‘A zazáří slunce a zapadne slunce’.
V den, kdy zemřel r. Abin, se narodil Aba Hošaja z Tirji a citovali o něm [verš]: ‘A zazáří slunce a zapadne slunce’.
Nežli zapadlo slunce Sářino, zazářilo slunce Rebečino, jak si můžeš přečíst: ‘A Betúel zplodil Rebeku’ [Gen 22,23] a teprve potom ‘zemřela Sára v Kirjat-arbě’ [Gen 23,2]. A dále je psáno: ‘A přivedl ji Izák do stanu Sáry, své matky’ [Gen 24,67]. Nežli zapadlo slunce Mojžíšovo, zazářilo slunce Jozuovo. Nežli zapadlo slunce Jozuovo, zazářilo slunce Otníelovo, což byl Jaebes. A tak to šlo se všemi, pokolení za pokolením. Proto [je psáno]: ‘A zazáří slunce a zapadne slunce’.”
1. 5. 2. Jménem r. Natana Galilejského se učí: „Slunce má pochvu, jak si můžeš přečíst: ‘Slunci vložil stan do nich’ [Ž 19,5], a má před sebou nádrž s vodou. Když [slunce] vychází, rozžhaví se a Svatý, budiž požehnán, tlumí jeho sílu vodou, aby nespálilo svět. Ale v čase příštím ho Svatý, budiž požehnán, vytasí z jeho pochvy a sežehne jím svévolníky, neboť je psáno: ‘Vždyť hle, ten den přichází, planoucí jako pec, atd.’ [Mal 3,19]”
R. Janaj a r. Izmael shodně říkají: „V čase příštím už nebude Gehinom, nýbrž vyjde slunce a z něj budou mít užitek spravedliví. Odkud to víme? Neboť je psáno: ‘A vzejde vám, obávajícím se mého Jména, slunce spravedlivosti a uzdravení bude na jeho křídlech!’ [Mal 3,20] Ale svévolníci jím budou odsouzeni [k záhubě], neboť je psáno: ‘A sežehne je ten den přicházející!’ [Mal 3,19]”
1. 6. 1. ‘Chodí k jihu a obchází k severu’ [Kaz 1,6]. – ‘Chodí k jihu’ ve dne ‘a obchází k severu’ v noci. ‘Obcházením obchází, jde [jedním] směrem. A při svých obchůzkách vrací se [jiným] směrem’ [Kaz 1,6], což jsou strany východní a západní.
[Stojí psáno:] ‘A při jeho obchůzkách vrací [ho] vítr’ [Kaz 1,6]. – R. Jehošua ben Chananja řekl: „Když tento vítr vychází na svět, [přeje si zničit svět]. Ale Svatý, budiž požehnán, ho oslabuje pomocí hor a rozbíjí pomocí pahorků a říká mu: ‘Dávej pozor, ať neublížíš mým tvorům!’ A z jakého důvodu [to víme]? [Neboť je psáno:] ‘Vždyť vítr přede mnou se halí!’ [Iz 57,16] [To znamená], že ochabuje, jak si můžeš přečíst: ‘Když zahalí se u mne má duše’ [Jo 2,8]. A k čemu všechna ta [ochrana]? Kvůli ‘nešamot já jsem učinil!’ [Iz 57,16]”
Rabi Huna řekl: „Na třech místech se stalo, že vítr bezuzdně vyrazil a chtěl zničit celý svět i s jeho obyvateli: jednou za života Jóbova, jednou za života Eliášova a jednou za života Jonášova. Jednou za života Jóbova, neboť je psáno: ‘A hle, vítr veliký přišel zpoza pouště!’ [Jób 1,19] Jednou za života Eliášova, neboť je psáno: ‘A hle, Pán přechází, a vítr veliký a silný, poltící hory a rozbíjející skály!’ [1K 19,11] A jednou za života Jonášova, neboť je psáno: ‘A Pán uvrhl vítr veliký na moře’ [Jo 1,4].”
R. Jehuda bar Šalum řekl: „Ten vítr, co byl za života Jóbova, přišel na svět pouze kvůli [Jóbovu] domu. A ten [vítr], co byl za života Jonášova, přišel na svět pouze kvůli [Jonášově] lodi. Celosvětově můžeme brát pouze ten [vítr] Eliášův, neboť je psáno: ‘A řekl: Vyjdi a postav se na hoře před Pánem, atd.’ [1K 19,11]”
Rabi Chija bar Tanchum [řekl] (a někteří to uvádějí jménem r. Jochanana): „Král Mesiáš nepřijde, dokud nepovstanou všechny ty nešamot,1) které si [Svatý, budiž požehnán,] usmyslil stvořit. To jsou ty nešamot uvedené v Knize Prvotního člověka, neboť je psáno: ‘Toto je kniha potomstva Adama’ [Gen 5,1].”
1) Nešama je v rabínské literatuře obvykle synonymum pro duši, v odbornější literatuře na toto téma se však nešama a duše (nefeš) vzájemně rozlišují.
1. 7. 1. ‘Všechny potoky jdou k moři’ [Kaz 1,7]. – A odkud je země napájena? – R. Eliezer a r. Jehošua [se názorově liší]. R. Eliezer říká: „Je napájena z vod oceánu, neboť je psáno: ‘A mlha se zvedala ze země a napájela [celý povrch půdy]’ [Gen 2,6].” R. Jehošua mu řekl: „Ale vždyť vody oceánu jsou slané?“ [R. Eliezer] mu odvětil: „V oblacích zesládnou, neboť je psáno: ‘Kterou destilují oblaka’ [Jób 36,28]. Kde se destiluje [dešťová voda]? V oblacích.“
Ale r. Jehošua říká: „Je napájena z horních vod, neboť je psáno: ‘Z deště nebes pije vodu’ [De 11,11]. Oblaka vystoupí od země až k nebesům a přijmou [dešťovou vodu] jako z ústí kožené lahvice, neboť je psáno: ‘Slévají déšť pro jeho mlhu’ [Jób 36,27]. [Oblaka] jsou děravá jako řešeto a žádná kapka se nedotýká té druhé, neboť je psáno: ‘Skrápí vodou hustota oblaků’ [Ž 18,12]. A proč se nazývají oblaka (šechakim)? Protože melou (šochekim) vodu.”
R. Aba bar Kahana řekl: „Tak jako to dělá žaludek [s potravou].” – R. Samuel bar Nachman řekl: „Tak jako to dělají střeva zvířat [s potravou].”
Neboť r. Jehošua řekl: „Deštivý den je obtížné [zařídit], protože se [svou pracností] vyrovná celému Dílu stvoření. A z jakého důvodu? [Neboť je psáno:] ‘Činící veliké věci až k neprozkoumání a zázraky až k nespočítání’ [Jób 5,9]. A jaké? ‘Dávající déšť na povrch země, atd.’ [Jób 5,10]”
1. 7. 2. Jakým způsobem byla země napájena [před stvořením deště]? – R. Jehuda, r. Simon a rabíni [se názorově liší]. R. Jehuda říká: „Na způsob Nilu, který [zemi] opakovaně zaplavuje.” – R. Simon řekl: „Na způsob přetékání řeky Kavriel, která zmohutní a přeteče.“ – Ale rabíni říkají: „Na způsob babylónské řeky jménem Tuvaj. A proč se nazývá Tuvaj? Protože každých čtyřicet let působí opakované záplavy.“
Odkud víme, že země byla od počátku napájena? Neboť je psáno: ‘A mlha se zvedala ze země [a napájela celý povrch půdy]’ [Gen 2,6]. Svatý, budiž požehnán, si to pak rozmyslel, že země bude napájena pouze seshora.
R. Samuel bar Nachman [řekl] jménem r. Chaniny ze Sepforis (a někteří uvádějí, že to řekl r. Chanin ze Sepforis jménem r. Samuela bar Nachman): „Svatý, budiž požehnán, si to pak rozmyslel, že země bude napájena pouze seshora, ze čtyř důvodů: kvůli násilníkům; kvůli odstranění škodlivé rosy [z rostlin]; aby byly hornaté [části země] zavlažovány stejně jako nížiny; a aby všichni zvedali oči k nebesům, neboť je psáno: ‘Aby vložil [oči] ponížených na výsost, atd.’ [Jób 5,11]”
1. 7. 3. Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Všechny potoky jdou k moři’, což je Oceán. ‘A moře se nestane plným’ [Kaz 1,7], což je Oceán, který se nikdy nenaplní.
Jednou se r. Eliezer a r. Jehošua plavili po Velikém moři.1) Tu jejich loď dospěla na místo, kde se voda nehýbala. Rabi Eliezer řekl rabimu Jehošuovi: „Dostali jsme se sem jen kvůli tomu, abychom provedli zkoušku!“ Naplnili si tedy odtamtud jeden soudek vodou. Když dorazili do Říma, řekl jim Hadrián: „Jaká je voda v Oceánu?“ Oni mu odvětili: „Je to voda pohlcující [jinou] vodu.“2) [Hadrián] jim řekl: „A je vůbec možné, aby do ní tekly všechny potoky a [voda] se nenaplnila?” Oni mu odvětili: „Dokáže pohltit veškerou vodu na světě!“ [Hadrián] jim řekl: „Neuvěřím vám, dokud mi to nedokážete!“ Oni vzali tu vodu, kterou si nabrali z vody Oceánu, naplnili s ní lahvičku a přilévali do ní vodu, kterou tato pohlcovala.
Podle názoru r. Eliezera je [pohlcující voda] odtamtud3) čerpána, kdežto podle názoru r. Jehošuy ‘tam ony vracejí se k chůzi’ [Kaz 1,7].
1) Míněno je Středozemní moře.
2) Aby nedošlo k přetečení Oceánu.
3) Tzn. z onoho místa s vysokou koncentrací ‘pohlcující vody’, kde si rabíni nabrali její vzorek.
1. 7. 4. Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Všechny potoky jdou k moři’, [což znamená:] veškerá lidská moudrost je právě v srdci. ‘A moře se nestane plným’, [což znamená]: srdce se [moudrostí] nikdy nenaplní. Mohl bys říci, že od chvíle, kdy člověk vydá ze svého srdce moudrost, ta už se k němu nikdy nevrátí. [Proto] Písmo praví: ‘Tam ony vracejí se k chůzi’.
1. 7. 5. Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Všechny potoky’: Veškerá Tóra, kterou se člověk naučí, je pouze v srdci. ‘A moře se nestane plným’ a ani srdce se nestane plným, duše se nikdy nenasytí, neboť je psáno: ‘A také duše nenaplní se’ [Kaz 6,7]. Mohl bys říci, že od chvíle, kdy člověk vydá svou učenost jinému, ta už se k němu nikdy nevrátí. [Proto] Písmo praví: ‘Tam ony vracejí se k chůzi’. Je totiž psáno: ‘A budou slova tato, která já ti přikazuji dnes, na tvém srdci!’ [De 6,6]
Jedna [římská] dáma se zeptala rabiho Joseho bar Chalafta: „Jaký je význam verše: ‘Dává moudrost moudrým [a poznání znalým rozumnosti]’ [Da 2,21]? Ten verš by měl spíše uvádět: ‘Dává moudrost nemoudrým a poznání neznalým rozumnosti’?” [R. Jose] jí řekl: „[Uvedu] podobenství. Přijdou-li za tebou dva lidé vypůjčit si od tebe majetek, přičemž jeden z nich bude bohatý a druhý chudý, kterému z nich půjčíš? Bohatému, nebo chudému?” Ona mu řekla: „Bohatému.“ [R. Jose] jí řekl: „A proč?“ Ona mu řekla: „Protože když o můj majetek přijde bohatý, bude mít z čeho zaplatit. Ale když o něj přijde chudý, z čího majetku mi zaplatí?“ [R. Jose] jí řekl: „Tvé uši neposlouchají to, co říkají tvá vlastní ústa! Kdyby Svatý, budiž požehnán, dal moudrost pošetilcům, ti by sedávali a zabývali se jí na záchodech, v divadlech a v lázních.1) Spíše tedy dal Svatý, budiž požehnán, moudrost moudrým, kteří sedávají a zabývají se jí v synagógách a ve studovnách. Proto [je psáno]: ‘Dává moudrost moudrým a poznání znalým rozumnosti’.”
1) Tzn. neprojevovali by jí náležitou úctu a docházalo by k její profanaci.
1. 7. 6. Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Všichni dědicové jdou k moři’, [což znamená]: Všichni konvertité vstupují pouze mezi Izraelce. ‘A moře se nestane plným’, [což znamená]: Ale Izraelcům jejich počet nijak neschází,1) neboť je psáno: ‘Kdo sečte prach Jákobův?’ [Nu 23,10] Mohl bys říci, že ten, kdo nezkonvertuje na tomto světě, zkonvertuje ve světě příštím. [Proto] Písmo praví: ‘Hle, konverzí zkonvertuje’ [Iz 54,15], nadále však ‘oddělí se ode mne’ [Iz 54,15], [což znamená]: ‘odloučí se ode mne’. A kdo bude se mnou? ‘Konvertita s tebou’ [Iz 54,15] na tomto světě ‘k tobě připadne’ [Iz 54,15] ve světě příštím!
R. Jochanan řekl: „Ba co víc, svůj podíl si vezme právě z toho místa, na němž zkonvertoval, neboť je psáno: ‘A stane se v kmeni, kde konvertoval konvertita, [tam dáte jeho dědictví]!’ [Ez 47,23]”
1) Tzn. Izraelců je i tak dostatečné množství.
1. 7. 7. Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Všechny potoky jdou k moři’: Všichni mrtví sestupují právě do podsvětí,1) ale podsvětí se nikdy nenaplní, neboť je psáno: ‘Podsvětí a Abadon se nenasytí, atd.’ [Př 27,20] Mohl bys říci, že když už jsou mrtví na tomto světě, tak že už znovu neožijí ve světě příštím. [Proto] Písmo praví: ‘K místu, kam ty potoky jdou, tam ony vracejí se k chůzi’. K místu, kam budou mrtví pro svět příští zavedeni, tam se vrátí a jednou budou zpívat píseň dnům Mesiáše. A z jakého důvodu [to víme]? [Neboť je psáno:] ‘Z okraje země zpívání slyšeli jsme’ [Iz 24,16] a dále je psáno: ‘Ožijí Tvoji mrtví, mé mrtvoly povstanou!’ [Iz 26,19]
1) Výraz ‘potoky (ha-nechalim)’ je zde zřejmě dáván do souvislosti se slovem ‘[podzemní] dutina (chalal)’ s významem ‘obyvatelé podsvětí’.
1. 7. 8. Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Všichni dědicové jdou k moři’: Všichni Izraelci se shromažďují právě v Jeruzalémě, kam každoročně vystupují při poutních slavnostech. ‘A moře se nestane plným’: A Jeruzalém se nikdy nenaplní, neboť jsme se poučili: ‘Stáli hustě, leč prostírali se [na zem] pohodlně’.1)
(R. Samuel bar Chuba řekl jménem r. Achy: „Mezi každou dvojicí byly čtyři lokty prostoru a [jednotlivec měl] loket [prostoru] po každé straně, aby nikdo neslyšel modlitbu toho druhého a nepletlo ho to.“)
‘K místu, kam ti dědicové jdou’: K místu, kde se Izraelci shromažďují na tomto světě, tam se v čase příštím shromáždí i pro svět příští, neboť je psáno: ‘A stane se v den onen, že zatroubí na šófar veliký a přijdou ti zničení v Zemi asyrské a ti vyhnaní v Zemi egyptské. A pokloní se Pánovi na hoře svaté v Jeruzalémě!’ [Iz 27,13]
1) Dosl. ‘prostorně’. Izraelci si hromadně lehali na zem při rituálních úklonách.