I. kapitola - další výklady verše Lv 1,1

10.  [A promluvil k němu] ze Stanu setkávání (Lv 1,1). R. El‘azar řekl: „Přestože byla Tóra dána Izraelitům jako ochrana již ze Sinaje, nebyli podle ní trestáni, až dokud nebyla zopakována ve Stanu setkávání. Podobá se to ediktu, který byl napsán, zapečetěn a uveden do města – obyvatelé toho města nebyli podle něj trestáni, dokud jim nebyl vysvětlen na veřejném místě toho města. Takže ačkoli byla Tóra Izraelitům dána již ze Sinaje, nebyli podle ní trestáni, dokud jim nebyla zopakována ze Stanu setkávání, jak se píše: Dokud jsem ho nepřivedla do domu své matky (Pís 3,4). Do domu své matky, to je Sinaj; do světnice té, jež mne počala (horati) (tamtéž), to je Stan setkávání, odkud Izraelité dostali přikázání skrze poučení (hora’a).“

 

11.  R. Jehošu‘a b. Levi řekl: „Kdyby národy světa věděly, jak by byl Stan setkávání pro ně krásný, byly by ho obklopily stany a tábory. Shledáváš, že dokud nebyl vztyčen Příbytek, slyšely národy světa hlas [Božího] slova a z vlastních ležení byly uváděny v paniku, jak se píše: Neboť kdo z veškerého těla, které slyšelo hlas živého Boha [mluvícího zprostřed ohně, jako my, by přežil?] (Dt 5,26)."

R. Simon řekl: „[Boží] slovo vyšlo se dvěma tvářemi –  [jako] život pro Izrael a [jako] smrtící jed pro národy světa, jak se píše: [Zdali kdy slyšel lid hlas Boha mluvícího zprostřed ohně,] jako jsi slyšel ty, a přežil? (Dt 4,33). Ty jsi uslyšel a žiješ, ale národy světa slyšely a umírají.“

R. Chija učil: „[A promluvil k němu] ze Stanu setkávání (Lv 1,1). [Tento verš] nás učí, že hlas se [pro národy] zastavil a nevycházel mimo Stan setkávání.“*

 

* Předložka min (ze) v uvedeném verši má omezující význam.

 

12. R. Jicchak řekl: „Dokud nebyl vztyčen Příbytek, proroctví se vyskytovalo i mezi národy světa, ale od chvíle, kdy byl vztyčen, jim bylo odňato, jak je psáno: Uchopila jsem ho a už ho nepustím (Pís 3,4).“ [Rabíni] mu řekli: „Cožpak Bileám neprorokoval?“ On jim odvětil: „Prorokoval ve prospěch Izraele, [jak se píše]: Kdo sečte prach Jákobův? (Nu 23,10), Nespatřuje v Jákobovi nepravost (tamtéž 23,21), Neboť není hadače v Izraeli (23,23), Jak pěkné jsou tvé stany, Jákobe (24,5), Vyjde hvězda z Jákoba (24,17), A panovat bude [vzešlý] z Jákoba (24,19).“

 

13.  Jaký je [rozdíl] mezi proroky Izraele a proroky národů světa? R. Chama bar Chanina a rabi Jissachar z Kfar Mendi [se k tomu vyjádřili]. 

Rabi Chama bar Chanina řekl: “Svatý, budiž požehnán, se národům světa zjevil pouze polovičním slovem, jak si přečteš: Potkal (va-jikar) Bůh Bileáma (Nu 23,4), kdežto prorokům Izraele slovem úplným, jak je psáno: A zavolal (va-jikra) na Mojžíše (Lv 1,1).“*

R. Jissachar z Kfar Mendi řekl: „Taková byla jejich mzda; výraz přihodil se (va-jikar) není nic jiného nežli výraz nečistoty, jak si přečteš: Jenž není čistý od noční příhody (mi-kre)** (Dt 23,11). Ovšem proroci Izraele disponovali výrazem svatým, výrazem čistým, výrazem vybraným, výrazem, jímž služební andělé chválí Svatého, budiž požehnán, jak si přečteš: A volal (ve-kara) jeden na druhého a řekl (Iz 6,3).“

R. Il‘aj bar Menachem řekl: „Píše se: Vzdálen je Hospodin od zlovolníků (Př 15,29), a [tamtéž] se píše: A modlitbu spravedlivých vyslyší. Vzdálen je Hospodin od zlovolníků – to jsou proroci národů světa; a modlitbu spravedlivých vyslyší – to jsou proroci Izraele. Shledáváš, že Svatý, budiž požehnán, se zjevil národům světa pouze jako člověk, jenž přichází z daleké země,*** jak si přečteš: Z daleké země přišli ke mně (Iz 39,3), ale prorokům Izraele se hned ukázal a zavolal (Lv 1,1).“

R. Josi řekl: „Svatý, budiž požehnán, se národům světa zjevil pouze v noci, v době, kdy jsou lidé navzájem odděleni, jak se píše: V myšlenkách z nočních vidění, když padá [na lidi mrákota] (Jób 4,13)... a ke mně se Slovo přikradlo (tamtéž, v. 12).“

R. Chama bar Papa a rabíni [se k tomu vyjádřili]. R. Chama b. Papa řekl: „Podobá se to králi, jenž byl se svým oblíbencem v jídelně a mezi nimi byl závěs; a [král] se svým oblíbencem mluvil tak, že odhrnul závěs, a [on] ho uviděl tváří v tvář a mluvil s ním. Ale jiným tak nečinil, nýbrž mluvil s nimi, zatímco je oddělovala zástěna závěsu a [oni] ho neviděli.“

Rabíni řekli: „Podobá se to králi, který měl manželku a konkubínu: Když šel ke své ženě, šel otevřeně, a když šel ke své konkubíně, šel potají. Tak se Svatý, budiž požehnán, zjevoval národům světa pouze v noci, neboť je psáno: A přišel Bůh k Abímelechovi v nočním snu (Gn 20,3), A přišel Bůh k Aramejci Lábanovi v nočním snu (tamtéž 31,24), A přišel Bůh k Bileámovi v noci (Nu 22,20); ovšem prorokům Izraele ve dne, jak je psáno: A [Abraham] seděl u vchodu do stanu, když byla pálava dne (Gn 18,11), A stalo se ve dne, kdy mluvil Hospodin k Mojžíši (Ex 6,28), A toto jsou rody Árona a Mojžíše v den, kdy mluvil Hospodin k Mojžíšovi (Nu 3,1).“

 

* Bileáma Bůh potkal jakoby bezděčně (viz výklad níže ve smyslu „přihodil se mu“), kdežto Mojžíše pozval a zavolal jménem (viz výklady v předchozích oddílech); zde použitý nifal slovesa q-r-h je vykládán jako neúplná forma příbuzného slovesa q-r-a, použitého v Lv 1,1; tedy jako by mu ve verši s Bileámem chybělo alef.

** Z kořene q-r-h. V tomto výkladu je toto sloveso dáváno do protikladu k slovesu q-r-a  jako výrazu čistoty (použitému v Iz 6,3). Proroci národů světa přijali Boha neúplně, nečistě a ve spánku, proroci Izraele v úplnosti a při jasném vědomí. Viz také výklady níže.

*** Myslí se tím, že k nim přicházel pouze „z dálky“.

 

14.  Jaký je [rozdíl] mezi Mojžíšem a všemi [ostatními] proroky?

Rabi Jehuda b. r. Il‘aj a rabíni [se k tomu vyjádřili]. R. Jehuda říká: „Proroci se dívali prostřednictvím devíti zrcadel, jak se píše: A jako vidění vidění, které jsem viděl (Ez 43,3),* ale Mojžíš viděl prostřednictvím jednoho zrcadla, neboť je psáno: A vidění, nikoli v hádankách (Nu 12,8).“

Rabíni řekli: „Všichni proroci viděli prostřednictvím zakaleného zrcadla, jak se píše: A já zmnožil jsem vizi a podobenství dávám skrze proroky (Oz 12,11), ale Mojžíš hleděl prostřednictvím zářivě čistého zrcadla, jak se píše: A ztvárnění Hospodina zří (Nu 12,8).“

Rabi Pinchas jménem r. Hoša’ji řekl: „Podobá se to králi, jenž se zjevil ve svém [pravém] obrazu (ejkonin) [jednomu] členu své domácnosti, neboť v tomto světě se Šechina zjevuje [jen vybraným] jednotlivcům, ale v budoucnu zjeví se Sláva Hospodinova a veškeré tělo společně uvidí, že ústa Hospodinova promluvila (Iz 40,5).“

 

* Ve zmíněném verši se vyskytuje slovo vidět a vidění devětkrát, přičemž slovo mare’ot (vidění v mn. č.) je bráno za dvě.

 

15. Jiný výklad: A zavolal Hospodin Mojžíše a promluvil (Lv 1,1).

Na základě toho [moudří] pravili: „Zdechlina je lepší, než kterýkoli učenec, v němž není [vnitřní] poznání.“ Věz, že je tomu tak – běž a pouč se od Mojžíše, otce moudrosti, otce proroků, jenž vyvedl Izraelity z Egypta a skrze něhož se stalo tolik divů v Egyptě a strašlivých [úkazů] u Rákosového moře; i vystoupil k nejvyšším nebesům, snesl z nebes Tóru a zabýval se prací na Příbytku; ale nevešel do jeho vnitřku, dokud ho [Svatý, budiž požehnán,] nezavolal: A zavolal Hospodin Mojžíše a promluvil (tamtéž). A Písmo také praví: A viděl Hospodin, že se odchýlil, aby viděl (Ex 3,4) – u trnitého keře nastalo přerušení mezi voláním a promluvou, ve Stanu setkávání však nebylo přerušení.

Podobenství o [situaci] u trnitého keře. Podobá se to králi z masa a kostí, jenž se rozhněval na svého sluhu a přikázal ho uvrhnout do vězení; a když přikazoval něco tomu vyslanci, přikazoval mu to jedině zvenčí. Ale ve Stanu setkávání, když se radoval se svými syny i členové jeho domácnosti se radovali, tak přikazoval-li něco tomu vyslanci, přikazoval mu to jedině zevnitř, jako někdo, kdo si ho posadil na svá kolena a [obracel se na něj] jako člověk na svého syna. Proto se praví: A zavolal Mojžíše.