Výklady veršů 5,12-5,15
5. 12. 2. Jiná verze: ‘Sedící nad plností’, totiž nad plností Jeruzaléma, jak si můžeš přečíst: ‘Naplňované výnosem’ [Iz 1,21].
R. Pinchas [řekl] jménem r. Hošaji Ravy: „V Jeruzalémě bylo čtyři sta osmdesát synagóg. Odkud to víme? Z [numerického součtu slova] ‘naplňované’.”1)
R. Tanchuma řekl: „[Stojí psáno:] ‘Nad plností (milet)’: Jeden [učenec] doplní (memale) část věci, druhý [učenec] doplní část věci, dokud se nevyřine halacha jako Libanon!“
Neboť r. Tanchuma řekl: „Jeden [učenec] vetkne část věci, druhý [učenec] vetkne část věci, dokud se nevynoří halacha jako čelisti!“2)
1) Jelikož numerický součet slova ‘naplňované (mele’ati)’ není 480, nýbrž 481, je možné, že r. Hošaja čte citovaný verš jako: ‘Naplňuji (maleti) výnos’.
2) Viz § 4. 15. 1 a také § 5. 13. 1, pozn. 1.
5. 13. 1. ‘Jeho líce jak záhon koření’ [Pís 5,13]. – R. Janaj řekl: „Za mých mladých let existovali dva naši kolegové, kteří vycházeli a zabývali se Tórou na ulicích. A zdůvodnění, které uváděl jeden, [nikdy] neuváděl druhý.”1)
[Stojí psáno:] ‘Skříně drog’ [Pís 5,13]. – R. Tanchuma řekl: „Tak jako drogistovy skříně jsou [plné] nejrůznějších druhů koření, rovněž učenec musí být plný [znalostí] Písma, Mišny, Talmudu, halachy a agady.2) ‘Jeho rty jsou růže’ [Pís 5,13], to je učenec zkušený ve svém učení. ‘Jeho rty jsou růže, kanoucí myrhu (mor) přecházející’ [Pís 5,13], to je učenec nezkušený ve svém učení, neboť jeho rty kanou trpkost (mor), přestože si prochází, opakuje a tříbí svou učenost.”
1) Těžko říci, jakou to má souvislost s citovaným veršem. Možná je to slovní hříčka se slovem ‘líc (lechi)’, které je vykládáno jako ‘čelisti’, tedy dvě do sebe zapadající části systému (viz také závěr předchozího odstavce). V tom případě by to mohlo znamenat, že všichni rabíni vycházeli do ulic, kde se zabývali studiem Tóry v párech, aby mohli vést smysluplnou názorovou diskusi. Z Talmudu jsou dobře známé slavné dvojice učenců, kteří se nikdy neshodli a vlastně na sobě vzájemně záviseli (Rav a Samuel, r. Jochanan a Reš Lakiš, atd.) Tyto dvojice pak ‘voněly Tórou’ jako záhony koření.
2) Na tomto místě text uvádí slova: ‘Kněžství a levitství z Jákoba’, což je obtížné někam zařadit.
5. 14. 1. ‘Jeho ruce rozvinují zlato’ [Pís 5,14]. – [‘Jeho ruce’], to jsou Desky Smlouvy, neboť je psáno: ‘A ty desky dílem Božím byly’ [Ex 32,16].1) ‘Rozvinují zlato’, to jsou slova Tóry, neboť je psáno: ‘Žádoucí nad zlato, nad ryzí zlato’ [Ž 19,11].
R. Jehošua bar Nehemiáš řekl: „[Desky] byly zázračným dílem: byly safírové, a [přesto] byly svinovací.” – Rabi Menachema řekl jménem r. Avuna: „Byly vytesány ze slunečního kotouče.“2)
Jakým způsobem byly [Desky] popsané? – Pět [přikázání] na jedné desce a pět na druhé desce. [Víme to] na základě toho, že je psáno: ‘Jeho ruce rozvinují zlato’ a podle názoru rabiho Chaniny ben Gamliel, jak si můžeš přečíst: ‘A zapsal je na dvě desky kamenné’ [De 4,13].3) Ale rabíni říkají, že deset [přikázání] na jedné desce a deset na druhé desce, neboť je psáno: ‘A oznámil vám Svou Smlouvu, co přikázal vám činit, Deset slov, a zapsal je na dvě desky kamenné’ [De 4,13].4)
Rabi Šimon ben Jochaj řekl: „Dvacet [přikázání] na jedné desce a dvacet na druhé desce, neboť je psáno: ‘A zapsal je na dvě desky kamenné’ [De 4,13], [což znamená:] dvacet na jednu desku a dvacet na druhou desku.”5)
R. Simaj říká: „Čtyřicet [přikázání] na jedné desce a čtyřicet na druhé desce, neboť je psáno: ‘Desky byly popsané ze dvou protilehlých [stran], odtud a odtud’ [Ex 32,15], tedy čtvercově.”6)
1) Zde se má patrně citovat verš De 9,15: ‘A dvě desky Smlouvy na dvou rukách’.
2) R. Avun dává výraz ‘rozvinují (gelilej) zlato’ do souvislosti s výrazem ‘kotouč (galgal)’.
3) R. Chanina uvedený verš vykládá tak, že Desatero bylo zapsáno na dvou deskách, tedy rozpůleno na dvě části.
4) Podle výkladu rabínů bylo Desatero na každé desce, protože je psáno v plurálu: ‘zapsal je’.
5) R. Šimon b. Jochaj uvažuje desku popsanou ze dvou stran a u jeho výroku by se měl citovat verš Ex 32,15.
6) Podle názoru r. Simaje tvořila každá deska kvádr popsaný ze čtyř stran, na což poukazují slova: ‘ze dvou protilehlých [stran], odtud a odtud (tzn. ze třetí a čtvrté strany)’.
5. 14. 2. Chananja, syn bratra r. Jehošuy, řekl: „Mezi každými dvěma [Božími] výroky byly zapsány vysvětlivky a výklady Tóry.“ – Když r. Jochanan vykládal Písmo a dostal se k verši ‘vyplněné v taršíši’ [Pís 5,14], tak říkával: „Správně mne to naučil syn bratra r. Jehošuy! Tak jako vlny mají mezi každými dvěma velkými vlnami malé vlnky,1) rovněž mezi každými dvěma [Božími] výroky byly zapsány vysvětlivky a výklady Tóry!“
[Stojí psáno:] ‘Vyplněné v taršíši’, což je Talmud,2) který je jako Veliké moře, jak si můžeš přečíst: ‘do Taršíše’ [Jo 1,3].3) A jak si můžeš přečíst: ‘Všichni dědicové jdou k moři’ [Kaz 1,7]. ‘Jeho útroby jsou odlitek zubovitý’ [Pís 5,14], to je Kněžská Tóra.4) Tak jako břicho má z jedné strany srdce, z druhé strany stehna a samo je uprostřed, rovněž Kněžská Tóra má z jedné strany dvě knihy [Tóry], z druhé strany dvě knihy [Tóry] a sama je uprostřed. ‘Odlitek zubovitý’ [Pís 5,14]: tak jako ze zubovitého odlitku můžeš zhotovit mnoho jehel i kopí, rovněž v Kněžské Tóře existuje mnoho [náboženských] povinností i vysvětlivek, mnoho lehkých i těžkých [předpisů]. Mnoho pigulim,5) mnoho notarot6) je zapsáno v Kněžské Tóře!7)
1) R. Jochanan dává výraz ‘rozvinují (gelilej) zlato’ do souvislosti s výrazem ‘vlna (gal)’ s významem ‘vlní zlato’.
2) K moři bývá v rabínské literatuře obvykle přirovnávána Tóra, což by vzhledem k dalšímu kontextu dávalo lepší smysl i zde. Kromě toho bývá v některých případech pod slovem talmud míněna Tóra.
3) ‘Veliké moře’ je rabínský název pro Středozemní moře. Taršíš bylo přístavní město u tohoto moře, ale toto jméno se používalo i v jiném smyslu (viz např. ‘mořské ostrovy Taršíše’ v 9. kapitole Pirkej rabi Eliezer). Je tedy možné, že Taršíš bylo jiné pojmenování pro Středozemní moře.
4) Rabínský název pro třetí knihu Tóry (Leviticus).
5) Pigul je maso oběti, které chce kněz úmyslně konzumovat v nevhodnou dobu (viz Le 7,18).
6) Notar je maso oběti, které nestihlo být zkonzumováno v předepsané době.
7) Poslední větu je s ohledem na kontext asi vhodnější vypustit.
5. 14. 3. ‘Oslabuje [svými] safíry’ [Pís 5,14]. Oslabuje lidskou sílu, protože je tvrdá jako safír.
R. Judan a rabi Pinchas [se názorově liší]. Rabi Judan řekl:1) „Řekneš-li, že safír je měkký, tak pojď a viz! Jednou se stalo, že jistý muž přivezl na prodej do Říma jeden safír. Kupující řekl: ‘[Koupím ho] pod podmínkou, že ho vyzkoušíme! Pokusme se z něj urazit malý kousek!’ Položili [safír] na kovadlinu a [dotyčný] do něj začal bušit perlíkem. Kovadlina pukla a perlík se zlomil, ale safír nedoznal sebemenší újmy, jak si můžeš přečíst: ‘Oslabuje [svými] safíry’.”2)
R. Aba bar Memel řekl: „Vyslábne-li někdo [studiem] slov Tóry a halachy, nakonec se v nich stane věštcem.” Ale rabíni říkají: „Kdokoli se stane věštcem ve slovech Tóry, nakonec se v nich stane králem, neboť je psáno: ‘Věštba je na rtech králových’ [Př 16,10].”3)
K otci rabiho Eleazara b. r. Šimon jednou přišli oslaři nakoupit obilí z města. Viděli [r. Eleazara], jak sedí u pece, jeho matka opakovaně vyndává [chlebové placky] a on je jí, dokud nesnědl celou dávku. [Oslaři] řekli: „Běda! V útrobách toho [muže] přebývá zlý had!4) Zdá se, že takoví jako on přinášejí na svět hladomor!” [R. Eleazar] slyšel jejich hlasy a když odešli kvůli svým nákupům, chytil jejich osly a vynosil je na střechu. [Oslaři] přišli, hledali své osly a nemohli je najít, až zvedli pohled a spatřili je na střeše. Šli za jeho otcem a vylíčili mu celou událost. [Jeho otec] jim řekl: „Možná jste o něm řekli něco špatného?“ Oni mu odvětili: „Nikoli, můj mistře! Stalo se to tak a tak!“ [Jeho otec] jim řekl: „A proč jste s ním zacházeli tak nepřejícně a nevychovaně? Jedl snad z vašeho? Nebo ho snad živíte vy? Nestvořil mu snad obživu jeho Stvořitel? Přesto k němu běžte, odkažte se na mne a on vám je sundá!“ A ten druhý zázrak byl ještě větší než ten první. Když je totiž na střechu zvedal, zvedal je tam po jednom. Když je však sundával dolů, sundával je po dvou. Ale když se [tento silák] zabýval Tórou, neunesl ani roušku [na své hlavě], aby se naplnilo to, co je psáno: ‘Oslabuje [svými] safíry’.
Raban Gamliel měl jednoho člena domácnosti, který byl zvyklý vzít koš se čtyřiceti sejin [mouky]5) a jít s ním k pekaři. [R. Gamliel] mu řekl: „Takovou ohromnou sílu máš, a nezabýváš se Tórou?“ Když se začal zabývat Tórou, nosíval třicet [sejin mouky], pak dvacet, dvanáct a osm. Když dokončil knihu [Tóry], nedokázal unést ani koš s jednou se’a [mouky].6) Někteří uvádějí, že nedokázal sejmout ani svou roušku [z hlavy], takže mu ji museli sundávat druzí. On toho však schopen nebyl, aby se naplnilo to, co je psáno: ‘Oslabuje [svými] safíry’.
1) Paralelní pasáž v Ejcha raba IV,10 připisuje následující výrok r. Pinchasovi. Jako variantní čtení uvádí: ‘R. Judan řekl: „Každý výnos v Jeruzalémě byl tvrdý jako safír. A řekneš-li, že byl měkký, tak r. Pinchas řekl: Jednou se stalo, atd.’
2) Situování celé této události do Říma nutí k zamyšlení, zda to celé není alegorie o tom, jak usilovně a zbytečně se Římané svými tvrdými výnosy snažili o zničení Tóry v Izraeli (např. během hadriánských represí).
3) Pasáž Sanhedrin 65b uvádí o nekromantovi, že chce-li se nechat posednout zlým duchem, který mu umožní věštit, musí své tělo napřed oslabit půstem. V této souvislosti se tam vyskytuje zmínka o tom, že tím spíše to platí, chce-li se někdo nechat proniknout ‘duchem čistoty’.
4) Možná je tím míněna tasemnice.
5) Něco přes tři hektolitry.
6) Něco přes osm litrů.
5. 15. 1. ‘Jeho stehna – sloupů šest’ [Pís 5,15]. – ‘Jeho stehna’, to je svět. ‘Sloupů šest’, protože [svět] je založen na šesti dnech, neboť je psáno: ‘Neboť šest dnů činil Pán [nebesa a zemi]’ [Ex 31,17]. ‘Založených na patkách zlatých’ [Pís 5,15], to jsou oddíly Tóry, které jsou vykládány podle svých začátků a podle svých konců. A čemu se podobají? Sloupu, který má základnu dole a hlavici nahoře. Podobně i oddíly Tóry jsou vykládány podle svých začátků a podle svých konců.
Odkud víme, že podle svých začátků? – Neboť je psáno:1) ‘A když přijdete do té země a vysadíte veškeré stromoví jedlé, [tak neobřežete jeho neobřízku jeho ovoce]’ [Le 19,23]. A co je psáno před tím? ‘A muž, když ulehne se ženou výronem semene, [a ona je otrokyně zasnoubená za muže]’ [Le 19,20]. Jaká je tu vzájemná souvislost? Spíše, když někdo jde a přidá se ke svému druhovi při prořezávání [stromů], tak jelikož opakovaně přichází do jeho domu, je podezírán ohledně [styků] s jeho otrokyní. A tak jako člověk odděluje sám sebe od ovoce neobřízky, podobně i ti, co se pošpinili [stykem] s otrokyněmi, budou o Soudném dni odděleni od slušných lidí. Neboť rabi Judan řekl jménem rabiho Leviho: „Ti, co udržují poměr s otrokyněmi na tomto světě, budou v čase příštím pověšeni za temeno své hlavy, jak si můžeš přečíst: ‘Jen Bůh rozdrtí hlavu Svých nepřátel, temeno vlasaté jdoucího ve svých vinách!’ [Ž 68,22] [Hříšník] si říká: ‘Ničím jsem se neprovinil!’ a jde ve svých vinách. [Proto] ten člověk kráčí ve své zkáze!”
Jakým způsobem jsou vykládány podle svých konců? – Neboť je psáno. ‘Tři roky bude vám neobřezané, nebudete to jíst!’ [Le 19,23] A co je psáno za tím? ‘Nebudete jíst na krvi, nebudete hádat, atd.’ [Le 19,26] [Jaká je tu vzájemná souvislost?] Svatý, budiž požehnán, řekl: ‘Ohledně neobřízky [ovoce] vyčkáš tři roky, ale u své ženy budeš čekat tak dlouho, dokud se neočistí ze svého [období] nida!’2) Ohledně neobřízky [ovoce] vyčkáš tři roky, ale u svých zvířat budeš čekat tak dlouho, až z nich vyjde jejich krev!’3)
A kdo [jako první] dodržel [náboženskou] povinnost ohledně krve? [Náboženskou] povinnost ohledně krve začal dodržovat Saul, jak si můžeš přečíst: ‘A oznámili Saulovi, řka: Hle, lid zhřešil vůči Pánovi jedením s krví! (...) A řekl Saul: Rozptylte se v lidu a řekněte jim: Přistupte ke mně, muž se svým býkem a muž se svým beránkem, a poražte je tímto a jezte!’ [1S 14,33] (Co to znamená: ‘tímto’? – Rabíni říkají, že jim ukázal nůž velikosti čtrnácti [prstů]: [hláska] Bet je za dvě, [hláska] Zajin je za sedm, [hláska] He je za pět, což je [celkem] čtrnáct.)4) [Saul] jim řekl: ‘Tímto způsobem budete [zvířata] porážet a jíst!’
A kdy mu to Svatý, budiž požehnán, oplatil? – Při boji s Pelištejci, neboť je psáno: ‘A stalo se v den boje, že se nenašel meč a kopí v ruce celého lidu, co byl se Saulem a s Jónatanem. A našel se u Saula, atd.’ [1S 13,22] – [Stojí psáno:] ‘A nenašel se’, a ty říkáš: ‘a našel se’? A kdo mu ho obstaral? – Rabi Chagaj [řekl] jménem r. Izáka: „Obstaral mu ho anděl.“ Ale rabíni říkají: „Obstaral mu ho Svatý, budiž požehnán.“
Stojí psáno: ‘A vystavěl Saul oltář Pánovi. Jím začalo stavění [oltáře Pánovi]’ [1S 14,35]. A co ty oltáře vystavěné [jeho] předchůdci? Noe vystavěl oltář; Abraham vystavěl oltář; Izák vystavěl oltář; Jákob vystavěl oltář; Mojžíš vystavěl oltář; Jozue vystavěl oltář! A ty říkáš: ‘Jím začalo stavění’? Spíše ‘jím začalo’ [znamená], že se stal prvním z králů, [kdo tak učinil]. – R. Judan řekl: „Jelikož se tomu plně oddal,5) Písmo na něj pohlíží, jako kdyby ‘jím začalo stavění oltáře Pánovi’.”
1) Text je zde velmi poškozen za hranici srozumitelnosti, a proto byla pro překlad tohoto odstavce použita paralelní pasáž v Bamidbar raba X,1.
2) Což je období pravidelného ženského krvácení.
3) Konzumace masa s krví je zakázána z Tóry.
4) Čtrnáct je numerický součet hebrejského slova ‘tímto (ba-ze)’.
5) Dosl. ‘dal do té věci svou duši’.
5. 15. 2. R. Šimon b. r. Jose bar Lakunja [řekl]: „Zatímco na tomto světě platí, že jeden člověk postaví nějakou stavbu a někdo jiný ji opanuje [nebo] že jeden člověk zasadí rostlinu a někdo jiný ji sní, co je psáno ohledně času příštího? ‘Nebudou stavět, a jiný obývat! Nebudou sázet, a jiný jíst! (...) Nebudou se pachtit naprázdno a nebudou rodit ke zmaru! Vždyť sémě požehnaných Pánem oni jsou, atd.’ [Iz 65,22-23]”
‘A známo v národech jejich sémě bude a jejich následníci uvnitř lidí! Všichni spatřivší je rozeznají je, neboť oni jsou sémě požehnané Pánem!’ [Iz 61,9]