Výklady veršů 4,1-4,4
4. 1. 1. ‘Hle, jsi krásná, má přítelkyně! Hle, jsi krásná!’ [Pís 4,1]
Hle, jsi krásná v [plnění] přikázání!1)
Hle, jsi krásná ve skutcích milosti!
Hle, jsi krásná v [plnění] příkazů!
Hle, jsi krásná v [dodržování] zákazů!
Hle, jsi krásná v [plnění] přikázání v domácnosti ohledně oddělování chaly, terumy a desátků!
Hle, jsi krásná v [plnění] přikázání na poli ohledně leket, šichecha a pe’a, ohledně desátku chudým a hefker!
Hle, jsi krásná v [dodržování] kil’ajim!
Hle, jsi krásná ve lnu s [vlněnými] třásněmi!
Hle, jsi krásná v setbě!
Hle, jsi krásná v [dodržování] neobřízky!
Hle, jsi krásná v setbě čtvrtého [roku]!
Hle, jsi krásná v [dodržování] obřízky!
Hle, jsi krásná v [dodržování] odchlípnutí [předkožky]!
Hle, jsi krásná v odříkávání Tefily!
Hle, jsi krásná v odříkávání Šma!
Hle, jsi krásná v [dodržování] mezuzy!
Hle, jsi krásná v [dodržování] tefilin!
Hle, jsi krásná v [dodržování] suky!
Hle, jsi krásná v [používání] lulavu a citrónu!
Hle, jsi krásná v pokání!
Hle, jsi krásná v dobrých skutcích!
Hle, jsi krásná na tomto světě!
Hle, jsi krásná ve světě příštím!
1) Viz vysvětlující poznámky k pasáži 1. 15. 1.
4. 1. 2. ‘Tvé oči jsou holubice!’ [Pís 4,1]1) – ‘Tvé oči’, to je Sanhedrin, jehož [soudci] jsou očima pospolitosti, jak si můžeš přečíst: ‘A stane se, jestliže z očí pospolitosti’ [Nu 15,24]. Člověk má 248 údů a všechny neustále chodí pouze za očima. Podobně ani Izraelci nemohou učinit žádnou věc beze svého Sanhedrinu.
[Stojí psáno]: ‘Holubice’. Tak jako holubice je nevinná, (rovněž Izraelci jsou nevinní.
Tak jako holubice je krásná při své chůzi), rovněž Izraelci jsou krásní při své chůzi, když vystupují [do Jeruzaléma] v obdobích poutních slavností.
Tak jako holubice je odlišná, rovněž Izraelci jsou odlišní zastřihováním [vlasů], obřízkou a třásněmi.
Tak jako holubice je cudná, rovněž Izraelci jsou cudní.
Tak jako holubice natahuje svůj krk k [rituální] porážce, s Izraelci je to podobné, [neboť je psáno]: ‘Vždyť kvůli Tobě zabíjeni jsme každý den!’ [Ž 44,23]
Tak jako holubice usmiřuje nepravosti, rovněž Izraelci usmiřují [světské] národy, protože všech těch sedmdesát býčků obětovaných při Slavnosti [sukot] odpovídá sedmdesáti [světským] národům, aby kvůli nim svět nepřišel o své obyvatele, jak si můžeš přečíst: ‘Za mou lásku odporují mi a já se [za ně] modlím!’ [Ž 109,4]
Tak jako holubice, jakmile pozná partnera, už ho nikdy nevystřídá za jiného, rovněž Izraelci, jakmile poznali Svatého, budiž požehnán, už Ho nevystřídali za jiného.
Tak jako holubice, když přijde domů, pozná své hnízdo, svůj holubník, svá mláďata, svá ptáčata a svá okna, rovněž když před [soudci Sanhedrinu] sedí učenci ve třech řadách, každý z nich pozná své [určené] místo.
Tak jako holubice, přestože někdo zpod ní vezme mláďata, nikdy neopustí svůj holubník, rovněž Izraelci, přestože byl zničen Chrám, nikdy neopustili [dodržování] tří poutních slavností v roce.
Tak jako holubice obnovuje každý měsíc potomstvo, rovněž Izraelci obnovují každý měsíc Tóru, náboženské povinnosti a dobré skutky.
Tak jako holubice je posílána mnoha směry a vrací se do svého holubníku, s Izraelci je to podobné, jak si můžeš přečíst: ‘Zachvějí se jako pták z Egypta’ [Oz 11,11], to je pokolení Pouště. ‘A jako holubice ze Země asyrské’ [Oz 11,11], to je Deset kmenů. Jedny i druhé ‘je usadím v jejich domech, je výrok Pána’ [Oz 11,11].
Rabi říká: „Existuje jistý druh holubice, kterou když nakrmíme, její družky ji ucítí a přiletí do holubníku za ní. Podobně i tehdy, když usedne a vykládá nějaký starší, hned konvertují konvertité. Tak například Jitro, který uslyšel [Tóru] a přišel; nebo Rachab, která uslyšela [Tóru] a přišla. Také v době za Chananiáše, Míšaela a Azariáše konvertovali mnozí konvertité. A z jakého důvodu? ‘Vždyť při jeho spatření svých dětí’ [Iz 29,23]. A co je psáno za tím? ‘A poznají pomýlení duchem’ [Iz 29,24].”
Rabi jednou usedl a vykládal, ale obec klímala. Chtěl ji probrat, a tak řekl: „Jedna žena v Egyptě porodila šedesát myriád [dětí] jedním lůnem.” Byl tam jeden žák, který se jmenoval rabi Izmael b. rabi Jose, a ten mu řekl: „Co byla zač?“ [Rabi] mu odvětil: „Byla to Jókebed, která porodila Mojžíše. Ten se vyrovnal šedesáti myriádám, což byl [počet] všech Izraelců, jak si můžeš přečíst: ‘Tehdy zpíval Mojžíš a synové izraelští’ [Ex 15,1], ‘A učinili synové izraelští jako vše, co přikázal Pán Mojžíšovi’ [Nu 1,54], ‘A nepovstal prorok dále v Izraeli jako Mojžíš!’ [De 34,10]”
[Stojí psáno]: ‘Tvé oči jsou holubice’, [což znamená]: ‘jako holubičí’. Tvá povaha se podobá té holubičí: tak jako holubice přináší světlo světu, rovněž Izraelci přinášejí světlo světu, neboť je psáno: ‘A půjdou národy ke Tvému světlu’ [Iz 60,3].
A kdy přinesla holubice světlo světu? V době Noema, jak si můžeš přečíst: ‘A přišla k němu holubice v době večerní, a hle, list olivový roztrhaný v jejích ústech, atd.’ [Gen 8,11] Co to znamená: ‘Roztrhaný v jejích ústech’? Zabitý, jak se uvádí: ‘Roztrháním roztrhán je Josef!’ [Gen 37,33] – R. Berachja řekl: „Kdyby ho nezabila, vznikl by veliký strom.“
A odkud ho přinesla? – Rabi Levi řekl: „Přinesla ho z ratolestí Země izraelské.“ To odpovídá tomu, co říká Barajta: ‘Země izraelská nebyla postižena vodami Potopy’. To je uvedeno prostřednictvím Ezechiela: ‘Synu člověka, řekni jí: Ty jsi země, co nikoli očištěná jest, nikoli podštěná v den zuřivosti!’ [Ez 22,24]
Rabi Jochanan řekl: „Ve vodách [Potopy] se rozpustily dokonce i dolní mlýnské kameny.”
R. Tarje řekl: „[Holubici] se otevřely brány zahrady Eden a přinesla [list] odtamtud.” R. Ajbu mu řekl: „Kdyby ho bývala přinesla ze zahrady Eden, nebyla by snad přinesla něco lepšího, jako například skořici nebo balzám? Spíše tím Noemovi naznačovala následující: ‘Můj mistře Noeme! [Je mi milejší] něco trpkého z ruky Svatého, budiž požehnán, nežli něco sladkého z tvé ruky!’”
1) Viz vysvětlující poznámky k pasáži 1. 15. 1 až 1. 15. 3.
4. 1. 3. ‘Zpoza (miba’ad) tvého sepnutí (le-camatech)’ [Pís 4,1] – R. Levi řekl: „Každé nevěstě, jejíž oči jsou temné, je nutno prozkoumat celé tělo.1) Ale té, jejíž oči jsou krásné, není nutno prozkoumat celé tělo. A tak jako si žena vzadu spíná (mecamet) vlasy, což je její ozdobou, rovněž velký Sanhedrin zasedá vzadu za Chrámem, což bylo ozdobou Chrámu.“ – Rabi Abahu řekl: „[Soudci] se zdáli být natěsnáni (mecumadin), ale [ve skutečnosti] byli rozprostřeni jako velká soudní síň v Sepfóris.”
Ale r. Levi řekl: „[Miba’ad] je arabské slovo. Když si někdo přeje říci: ‘Uvolněte mi [místo]!’, tak řekne: ‘Držte se (av’id) ode mne!’”2)
[Stojí psáno:] ‘Vlasy tvé jako houf koz, co seskakují (še-galešu) z hory Gileád’ [Pís 4,1], [což znamená]: ‘Horu, z níž jsem se zaskvěl (galašti), jsem učinil mohylou svědectví (gal’ed) světským národům!’ A co to bylo? Bylo to Rákosové moře. (A rabi Jehošua ze Sichninu řekl jménem rabiho Leviho: „[To znamená:] ‘Horu, z níž jste zazářili’. Žena, které naroste mnoho vlasů, si je místy vyholí (galaš galaš). Když se dýni daří dobře, udělají se jí [světlé] proužky (galaš galaš).“) A jakým zaskvěním (galaša) jsem se z ní zaskvěl? ‘Tvými zuby jako stádem omezeností’ [Pís 4,2], [což znamená:] omezenými věcmi: kořistí z Egypta a kořistí od [Rákosového] moře.
[Stojí psáno:] ‘Kteří vystoupili z očištění’ [Pís 4,2]. R. Aba bar Kahana řekl jménem rabiho Jehudy b. rabi Ilaj: „Před [Debořinou] písní stojí psáno: ‘A pokračovali synové izraelští v činění zla v očích Pánových’ [Sd 4,1]. Po [Debořině] písni stojí psáno: ‘A činili synové izraelští zlo v očích Pánových’ [Sd 6,1]. To už přece činili na začátku? Spíše ta píseň smazala to, co bylo. Podobně můžeš říci: [Stojí psáno:] ‘A toto jsou slova Davidova poslední’ [2S 23,1]. A kde jsou ta první? Spíše ta píseň smazala to, co bylo.”
[Stojí psáno:] ‘Kteří jsou všichni pomnožní (mat’imot)’ [Pís 4,2]. [To znamená], že se všichni nalézali (mut’amim) mezi Šechinou a andělem,3) jak si můžeš přečíst: ‘A vytáhl anděl Boží, kráčející [před táborem izraelským, a šel za nimi. A vytáhl sloup oblakový zpopřed nich a stál za nimi]’ [Ex 14,19]. ‘A zničení není v nich’ [Pís 4,2], [což znamená], že ani jeden z nich nebyl [v boji] zničen.
1) Aby vyšlo najevo, zda snad neskrývá nějakou tělesnou vadu, která by vyšla najevo až po svatbě.
2) Na rozdíl od předchozího výkladu, kde je výraz miba’ad le-camatech chápán jako vlasy sepnuté v týle, r. Levi zřejmě tvrdí, že to znamená uvolněnou záplavu původně sepnutých vlasů.
3) Srv. pasáž o Abrahamovi v 1. 13. 1.
4. 3. 1. ‘Jako struna je dvojice tvých rtů’ [Pís 4,3]. V době, kdy [Izraelci] zpívali tu píseň, ‘tehdy zpíval Mojžíš’ [Ex 15,1]. ‘A tvá řeč je příjemná’ [Pís 4,3], protože ukazovali prstem a zpívali: ‘Toto je můj Bůh a velebím Ho!’ [Ex 15,2] V té chvíli je Mojžíš začal chválit: ‘Jak skrojek granátového jablka jsou tví prázdní’ [Pís 4,3], [což znamená]: ‘I ti nejdutější1) z vás jsou nacpaní [splněnými náboženskými] povinnostmi jako granátové jablko [jádry]! Nemluvě o těch ‘zpoza tvého sepnutí’ [Pís 4,1], o těch nejcudnějších a nejnapjatějších z vás!’
1) Jde o metaforu stavící proti sobě ‘dutost’ a ‘nacpanost’ člověka ve smyslu jeho laxnosti či naopak horlivosti v dodržování Tóry.
4. 4. 1. ‘Jak zveličil David tvůj krk’ [Pís 4,4], [což znamená]: ‘Jak vás David zveličil ve své knize’.1) A jak vás David zveličil ve své knize? ‘Děliči Moře rákosového na díly, [atd.]’ [Ž 136,13]. ‘Stavitelé Talpijot’ [Pís 4,4]. Co je to ‘Talpijot’? Kniha, již vyslovilo vícero úst (pijot).2)
Knihu Žalmů vyslovilo deset lidí: Prvotní člověk, Abraham, Mojžíš, David a Šalomoun. O těchto pěti neexistuje žádný [názorový] spor. Kdo je těch dalších pět? – Rav a rabi Jochanan [se názorově liší]. Rav řekl: „Asaf, Héman a Jedútún,3) tři synové Kórachovi4) a Ezdráš.“ R. Jochanan řekl: „Asaf, Héman a Jedútún, to je jeden [člověk]. Tři synové Kórachovi. A jeden Ezdráš.“ – Podle Ravova názoru Asaf není ve výčtu Kórachových synů.5) Podle názoru r. Jochanana je Asaf zde [v Žalmech] tím Asafem tam [ve výčtu Kórachových synů]. Spíše, jelikož byl znalcem Tóry, zasloužil si zpívat píseň společně se svými bratry a zasloužil si [také] zpívat píseň samostatně.6)
Podle Ravova názoru to byl jiný Asaf, neboť je psáno: ‘K ruce Asafovi, prorokujícímu k ruce královi’ [1Pa 25,2]. [Stojí psáno:] ‘Prorokujícímu’. Rav a r. Jochanan [se názorově liší]. Rav řekl: „[Stojí psáno:] ‘Jedútúnovi’ [Ž 39,1], [což znamená]: ‘prorokujícímu o těch zákonech (datin) a o těch rozsudcích (dinin),7) které dolehnou na něj a na Izrael’.” Rav Jochanan řekl: „[Stojí psáno:] ‘Jedútúnovi’ [Ž 39,1], [což znamená]: ‘prorokujícímu o těch zákonech (datin) a o těch rozsudcích (dinin), které dolehnou na něj a na Izrael’.”8)
Rabi Huna [řekl] jménem r. Achy: „Ačkoliv knihu Žalmů vyslovilo deset lidí, ze všech jejich jmen je připsána pouze Davidovi, králi Izraele. Uvedu podobenství: Čemu se to podobá? Skupině lidí, kteří si přáli zazpívat králi hymnus. Ten král jim řekl: ‘Všichni máte příjemný [hlas], všichni jste zbožní, všichni si zasloužíte zazpívat mi hymnus! Spíše, ať ho tedy zazpívá Ten a ten muž za vás všechny, protože má sladký hlas!’ Podobně když si deset spravedlivých přálo vyslovit knihu Žalmů, Svatý, budiž požehnán, jim řekl: ‘Všichni máte příjemný [hlas], jste zbožní a zasloužíte si zazpívat mi hymnus! Spíše, ať ho tedy zazpívá David za vás všechny, protože má sladký hlas!’ Jak si můžeš přečíst: ‘A zpříjemňující písně Izraele’ [2S 23,1].” – Rabi Huna řekl jménem rabiho Achy: „Kdo zpříjemňoval písně Izraele? David, syn Jišajův.“
[Stojí psáno:] ‘Tisíc štítů visí na něm’ [Pís 4,4]. To jsou všechny ty tisíce a myriády [Izraelců], co stály u [Rákosového] moře a já jsem je zaštítil. Zaštítil jsem je pouze kvůli zásluhám toho, kdo přišel po [uplynutí] jednoho tisíce pokolení.9)
[Stojí psáno:] ‘Všechno vládci siláci’ [Pís 4,4]. [Výraz ‘všechno’] zahrnuje toho, kdo se sebral a ovládl a přesílil svůj [zlý] sklon, jako například Mojžíš ve své době, David ve své době či Ezdráš ve své době, [neboť] na něm záviselo celé jeho pokolení. A kvůli komu vám bylo rozpolceno Rákosové moře? Kvůli ‘dvěma tvým prsům’ [Pís 4,5], což jsou Mojžíš s Áronem.
1) Idiom ‘zvětšit (vyvýšit) někomu krk’ zřejmě znamená někoho pochválit, aby se vypjal hrdostí.
2) Míněna je stále kniha Žalmů zmíněná už předtím. Touto slovní hříčkou se naráží na tradici, že ji sestavilo více různých autorů. Výraz ‘tal’ má snad naznačit hebrejské slovo Tilim, ‘Žalmy’ (Jastrow).
3) Viz 1Pa 25,1.
4) Ti se počítají jako jedna osoba.
5) Ve Vajikra raba XVII,1 existuje názorový spor o tom, zda byl Asaf zmiňovaný v některých žalmech (např. Ž 50) synem Kóracha (viz 1Pa 6,24), nebo zda je to někdo jiný.
6) Proto je zmiňován jak samostatně, tak ve společnosti svých bratrů.
7) Takový je totiž doslovný překlad jména Jedútún.
8) Text zde evidentně není v pořádku. Kohelet raba VII,30 uvádí paralelní pasáž, která je mnohem srozumitelnější: ‘Podle Ravova názoru to byl jiný Asaf, neboť je psáno: ‘K ruce Asafovi, prorokujícímu k ruce královi’ [1Pa 25,2]. Rav a r. Jochanan [se názorově liší]. Rav řekl: „[Stojí psáno:] ‘Jedútúnovi’ [Ž 39,1], což je míněno doslova.” R. Jochanan řekl: „[Stojí psáno:] ‘Jedútúnovi’ [Ž 39,1], [což znamená]: ‘prorokujícímu o těch zákonech (datin) a o těch rozsudcích (dinin), které dolehnou na něj a na Izrael’.”’
9) To byl Mojžíš, který přinesl Tóru. Tóra přišla na svět po tisíci pokolení (viz Ž 105,8).
4. 4. 2. Rabi Jochanan tento verš vykládal ohledně Izraelců před horou Sinaj: „Houf, co stál před horou Sinaj, [tam] nestál v rozjaření. [Stojí psáno:] ‘Zpoza tvého sepnutí (le-camatech)’ [Pís 4,1], protože [Izraelci] se při každé řeči tísnili (mecamcemin) a nestáli v rozjaření, nýbrž v obavě, třasu a chvění.”
(Rabi Aba bar Kahana to učil jménem r. Jochanana odtud: „Stojí psáno: ‘A národy zničením budou zničeny (charav jecheravu)’ [Iz 60,12]. Z Chorébu budou zničeny (mi-Chorev nechervu), přijaly svůj ortel smrti.)
[Stojí psáno:] ‘Vlasy tvé jako houf koz’ [Pís 4,1]. (R. Jehošua řekl jménem raviho Leviho: „[To znamená:] ‘Horu, z níž jste zazářili’.”) ‘Horu, z níž jste se zaskvěli (galaštem), jsem učinil mohylou (gal) a svědectvím (ed) světským národům!’ A co to bylo? Byla to hora Sinaj. A jakým zaskvěním (galaša) jste se z ní zaskvěli? ‘Tvými zuby jako stádem omezeností’ [Pís 4,2], [což znamená:] omezenými věcmi: 248 příkazy a 365 zákazy.
[Stojí psáno:] ‘Kteří vystoupili z očištění’ [Pís 4,2], [což znamená]: ‘Kteří jsou všichni očištěni z nepravostí’.”
R. Acha a r. Mešaršeja říká jménem r. Idiho: „Ohledně všech přídavných obětí stojí psáno: ‘A kozel koz jeden k oběti za hřích’ a ‘kozel k oběti za hřích’, ale ohledně Slavnosti aceret1) se o žádné oběti za hřích nepíše. To tě učí, že [tehdy Izraelci] neměli žádný hřích ani nepravost.”
[Stojí psáno:] ‘Kteří jsou všichni pomnožní’ [Pís 4,2]. R. Jochanan řekl: „Ten den, kdy Pán sestoupil na horu Sinaj odevzdat Izraelcům Tóru, sestoupilo společně s Ním šedesát myriád služebných andělů. A každý z nich měl korunu, aby s ní korunoval každého Izraelce.“
R. Aba bar Kahana [řekl] jménem r. Jochanana: „Na Sinaj sestoupilo společně se Svatým, budiž požehnán, sto dvacet myriád služebných andělů. Jedna [polovina andělů] jim oblékla korunu a druhá [polovina andělů] je přepoutala svou zbrojí.” – Co to znamená: ‘svou zbrojí (zajno)’? – R. Huna Veliký ze Sepfóris řekl: „Opasek (zonas), jak si můžeš přečíst: ‘Sevření králů otvírá a poutá pásem jejich slabiny’ [Jób 12,18].”
[Stojí psáno:] ‘A zničení není v nich’ [Pís 4,2], [což znamená], že ani jeden z nich nebyl zničen.
[Stojí psáno:] ‘Jako struna je dvojice tvých rtů’ [Pís 4,3], což je ten hlas před [Boží] řečí, jak si můžeš přečíst: ‘A odvětil všechen ten lid hlasem jediným’ [Ex 24,3]. ‘A tvá řeč je příjemná’ [Pís 4,3], což je ten hlas po [Boží] řeči, neboť je psáno: ‘A vyslechl Pán hlas vašich slov (...) A řekl Pán mně: Slyšel jsem hlas slov (...) dobrozdali všechno, co řekli!’ [De 5,28].
(Co to znamená: ‘Dobrozdali všechno, co řekli’? – R. Chija bar Ada a Bar Kapara [se názorově liší]. Jeden říká, že to bylo dobrozdání jako dobrá [příprava] lamp. Druhý říká, že to bylo dobrozdání jako dobrá [příprava] kadidla.)
V té chvíli je Mojžíš začal chválit: ‘Jak skrojek granátového jablka jsou tví prázdní’ [Pís 4,3], [což znamená]: ‘I ti nejdutější z vás jsou nacpaní [znalostí] zákonů jako granátové jablko [jádry]! Nemluvě o těch ‘zpoza tvého sepnutí’ [Pís 4,1], o těch nejcudnějších a nejnapjatějších z vás!’
[Stojí psáno:] ‘Jak zveličil David tvůj krk’, [což znamená]: ‘Jak vás David zveličil ve své knize’. A jak vás David zveličil ve své knize? ‘Bože, ve Tvém odchodu před Tvým lidem’ [Ž 68,8]. A co je psáno za tím? ‘Země otřásla se, atd.’ [Ž 68,9] A taktéž: ‘Hory se roztékaly před Pánem, atd.’ [Sd 5,5], protože Písmo by [jinak] nemuselo uvádět: ‘Toto je Sinaj zpopřed Pána, Boha Izraele!’ [Sd 5,5]2)
[Stojí psáno:] ‘Stavitelé Talpijot’, [což znamená]: ‘kniha, již vyslovilo vícero úst (pijot)’.
[Stojí psáno:] ‘Tisíc štítů’. To jsou všechny ty tisíce a myriády [Izraelců], co stály před horou Sinaj a já jsem je zaštítil. Zaštítil jsem je pouze kvůli zásluhám toho, kdo přišel po [uplynutí] jednoho tisíce pokolení. A nezávisíte na něm jen vy sami, nýbrž ‘všichni vládci siláci’, neboť kdokoli se sebral a ovládl a přesílil svůj [zlý] sklon, jako například Mojžíš ve své době, David ve své době či Ezdráš ve své době, na nich záviselo celé jejich pokolení. A kvůli komu vám byla odevzdána Tóra? Kvůli ‘dvěma tvým prsům’ [Pís 4,5], což jsou Mojžíš s Áronem.
1) Tehdy došlo k odevzdání Tóry.
2) Tento výraz se vyskytuje v obou verších: v Sd 5,5 i v Ž 68,8. Tím je zaručeno, že oba dva verše spolu souvisejí. Do výkladu bylo zřejmě nutno dostat verš ‘Hory se roztékaly před Pánem’, ale těžko říci, jakou souvislost má mít s Izraelci na Sinaji.