Výklady veršů 1,9-1,11

1. 9. 3. Rabi Papjas vykládal: „[Stojí psáno]: A vyměnili svou Slávu za vzor býka! [Ž 106,20] Mohl bych se domnívat, že jde o horního Býka.1) [Proto] Písmo praví: Žeroucího bylinu [Ž 106,20].” Rabi Akiva mu řekl: „Papjasi, to už stačí!“ [R. Papjas] mu řekl: „A jak tento [výraz] A vyměnili svou Slávu za vzor býkachápeš ty?” [R. Akiva mu odvětil:] „[Mohl bych se domnívat, že jde] o býka v běžné roční době. [Proto] Písmo praví: Žeroucího bylinu, neboť nenajdeš nic tak ošklivého a odporného jako je býk v době, kdy žere trávu.”2)

Rabi Judan říká jménem r. Achy: „Egyptští kouzelníci vykonali svou magii a [zlatý býček] vypadal, jako když se před nimi natřásá, neboť je psáno: Ochabl Damašek, odvrátil se k úprku, třas sevřel ho! [Jer 49,24]

 

1) Zde by mohl být míněn Býk, který je součástí Božího trůnního vozu (merkavy) popisovaného v Ez 1. Merkava je další z mystických nebeských atributů, které jsou připisovány Demiurgovi.

2) R. Akiva tím možná míní býka v jarním měsíci nisanu, o němž se v traktátu Berachot 33a učí, že mu mezi rohy tančí Satan. Tím chce naznačit, že Izraelci se při uctívání zlatého býčka přiklonili k modle, která byla ztělesněním veškeré odpornosti.

 

1. 9. 4. Rabi Papjas vykládal: „[Stojí psáno]: Ke klisnám (le-susati) ve vozech faraónových’. Psaná forma je ‘k mému jásotu (le-sasti)’. Svatý, budiž požehnán, řekl: ‘Tak jako jsem jásal nad Egypťany  kvůli jejich zkáze v [Rákosovém] moři, stejně bych jásal kvůli zkáze nepřátel Izraele!’1) A kdo způsobil jejich záchranu? [Záchrana přišla] od jejich pravice a od jejich levice [Ex 14,22]. Zásluhou Tóry, kterou jim bylo souzeno obdržet z pravice Svatého, budiž požehnán, neboť je psáno: Z Jeho pravice byl ohnivý Zákon jim[De 33,2]. A od jejich levice, což je mezuza.2) (Jiná verze: Od jejich pravice, což je odříkání Šma. Od jejich levice, což je Tefila.)”3) Rabi Akiva mu řekl: „Papjasi, to už stačí! Všude, kde je [v Tóře] psáno [slovo] jásot (sisa)’, píše se [s hláskami] Sin, kdežto zde jsou [hlásky] Samech!“4) [R. Papjas] mu řekl: „A jak tento [výraz] Ke klisnám ve vozech faraónových chápeš ty?” [R. Akiva mu odvětil:] „Spíše jel faraón [nejprve] na koni. Když se však – smím-li to tak říci – Svatý, budiž požehnán, zjevil na koni, jak si můžeš přečíst: A jel na cherubovi, a letěl [Ž 18,11], faraón si řekl: ‘Co se týče tohoto koně, ten svého majitele v boji zabije! Spíše pojedu na klisně!’ Jak si můžeš přečíst: Ke klisnám ve vozech faraónových.”

Faraón pak jel postupně na koni hnědém, bílém a černém, ale – smím-li to tak říci – i Svatý, budiž požehnán, se zjevil na koni hnědém, bílém a černém, jak si můžeš přečíst: Šlapal jsi v moři svými koňmi[Ab 3,15], [což znamená]: vícero koňmi.

Ten svévolník faraón vyjel v pancíři a v přílbě ale – smím-li to tak říci – i Svatý, budiž požehnán, udělal totéž, neboť je psáno: A oděl se spravedlivostí jak pancířem! [Iz 59,17]

[Faraón] přinesl petrolej,5) ale – smím-li to tak říci – i Svatý, budiž požehnán, udělal totéž, neboť je psáno: Jeho mraky přešly kroupami a uhlíky ohně! [Iz 18,13]

[Faraón] přinesl balvany do katapultu, ale – smím-li to tak říci – i Svatý, budiž požehnán, udělal totéž, neboť je psáno: A Pán vydal hromobití a krupobití! [Ex 9,23]

[Faraón přinesl] meče a oštěpy, ale – smím-li to tak říci – i Svatý, budiž požehnán, udělal totéž, neboť je psáno: A blesky střílel! [Ž 18,15]

[Faraón] přinesl šípy, ale – smím‑li to tak říci – i Svatý, budiž požehnán, udělal totéž, neboť je psáno: A vyslal šípy! [Ž 18,15]

(R. Levi řekl: „[Stojí psáno]: A vyslal šípy a rozptýlil je [Ž 18,15], [což znamená], že byli rozptýleni těmi šípy. A blesky střílel a poplašil je: to nás učí, že jimi byli zmateni. [Svatý, budiž požehnán], je zmátl, sebral jim jejich [bojové] zástavy a oni nevěděli, co dělají.”)

Faraón vyjel v plné zbroji, ale – smím-li to tak říci – i Svatý, budiž požehnán, udělal totéž, neboť je psáno: Pán jako hrdina vyjde [Iz 42,13].

[Faraón] zaburácel svým hlasem, ale – smím-li to tak říci – i Svatý, budiž požehnán, udělal totéž, neboť je psáno: Zaburácel z nebes Pán! [2S 22,14]

[Faraón] vydal svůj [nejmocnější] hlas, ale – smím-li to tak říci – [i Svatý, budiž požehnán, udělal totéž, neboť je psáno]: A Nejvyšší vydal Svůj hlas! [2S 22,14]

Faraón vyjel v zuřivosti, ale – smím-li to tak říci – [i Svatý, budiž požehnán, udělal totéž, neboť je psáno]: V zuřivosti šlapeš zemí [Ab 3,12].

[Faraón vyjel] s lukem, ale – smím-li to tak říci – [i Svatý, budiž požehnán, udělal totéž, neboť je psáno]: Nahota obnaží tvůj luk [Ab 3,9].

[Faraón vyjel] s pavézou a štítem, ale – smím-li to tak říci – [i Svatý, budiž požehnán, udělal totéž, neboť je psáno]: Sevři štít a pavézu! [Ž 35,2]

[Faraón vyjel] s bleskovým kopím, ale – smím-li to tak říci – [i Svatý, budiž požehnán, udělal totéž, neboť je psáno]: K záři bleskového kopí Tvého [Ab 3,11].”

Rabi Berachja [řekl] jménem r. Samuela bar Nachman: „Když faraón vypotřeboval všechny své zbraně, Svatý, budiž požehnán, se nad ním začal pyšnit a říkal mu: ‘Ty svévolníku! Máš snad vítr? Máš snad cheruba? Máš snad křídla?’”

Odkud je Svatý, budiž požehnán, nechával vyletovat? – Rabi Judan řekl: „Vypouštěl je zpomezi soukolí Vozu a nechával je poletovat nad mořem.“

Rabi Chanina bar Papa řekl: „Člověk z masa a kostí, který jede na vozidle, [používá] hmatatelnou věc. Ale se Svatým, budiž požehnán, to tak není. Ten [sám] nese Své vozidlo a jezdí na nehmatatelné věci, jak si můžeš přečíst: A jel na cherubovi, a letěl! A fičel na křídlech větru! [Ž 18,11]” – Jeden verš píše: A fičel [Ž 18,11], kdežto jiný verš píše: A zjevil se na křídlech větru [2S 22,11]. Jakým způsobem lze ty dva verše sladit? – R. Acha řekl: „Odtud víme, že Svatý, budiž požehnán, má [ještě jiné] světy a nechává se v nich zjevovat.”

 

1) Jde o tabuistický výraz označující samotný Izrael. Občas se používá ve špatných zprávách pro případ, kdyby se taková zpráva stala skutečností (vypravěč by ji svými slovy ‘přivolal’). Tak by veškerý negativní dopad postihl nepřátele Izraele, o kterých se tam mluví.

2) Pravice a levice zde opět může být narážkou na dvojici Bůh a Demiurg. Souvislost levice s mezuzou je málo pochopitelná, protože mezuza se naopak symbolicky pojí s pravou stranou. Ani případná souvislost mezuzy z Demiurgem není jasná, pokud je zde něco takového míněno. V paralelní pasáži v Mechiltě si r. Papjas a r. Akiva překvapivě vyměnili své úlohy:

 

‘Rabi Papjas vykládal: [Stojí psáno]: Ke klisnám (le-susati) ve vozech faraónových. Faraón jel na koni, stejně jako se – smím-li to tak říci – zjevil na koni Svatý, budiž požehnán, neboť je psáno: Šlapal jsi v moři svými koňmi [Ab 3,15]. Faraón jel na klisně, která dokázala snášet útrapy na cestách a cválat lépe než kůň, stejně jako se – smím-li to tak říci – zjevil na klisně Svatý, budiž požehnán, neboť je psáno: Ke klisnám ve vozech faraónových.” R. Akiva mu řekl: „Papjasi, to už stačí!“ [R. Papjas] mu řekl: „A jak tento [výraz] Ke klisnám ve vozech faraónových chápeš ty?” [R. Akiva mu odvětil:] Psaná forma je ‘k mému jásotu (le-sasti)’. Svatý, budiž požehnán, řekl: ‘Tak jako jsem jásal nad Egypťany  kvůli jejich zkáze, skoro stejně bych jásal kvůli zkáze Izraelců!’ A kdo způsobil jejich záchranu? [Záchrana přišla] od jejich pravice a od jejich levice [Ex 14,22].”’

 

Na jiném místě Mechilty se však objevuje i náš text o mezuze:

 

‘A kdo způsobil záchranu Izraelců? [Záchrana přišla] od jejich pravice a od jejich levice [Ex 14,22]. Od jejich pravice zásluhou Tóry, kterou jim bylo souzeno obdržet, neboť je psáno: Z Jeho pravice byl ohnivý Zákon jim [De 33,2]. A od jejich levice, což je Tefila. (Jiná verze: [Stojí psáno]: Od jejich pravice a od jejich levice [Ex 14,22]. Od jejich pravice, to je mezuza, kterou měli Izraelci souzeno zhotovit. Od jejich levice, což jsou tefilin.)’

 

Všechny tyto velké změny a textové varianty prohlubují podezření, že se jednalo o velmi choulostivé pasáže, které bylo nutno za každou cenu podstatně přepracovat.

3) Mohlo by to znamenat, že Šma, které je vyznáním víry v jediného Boha, náleží Bohu, zatímco Tefila (Amida), která mívá kromě děkovného a pochvalného zaměření také část zaměřenou na praktické prosby, je adresována Demiurgovi. Nic takového mi není známo, ale dochovaly se nám zprávy o názorových sporech prvních kabalistů o tom, jakým způsobem je třeba dělit mezi Boha a Demiurga jisté části samotné Tefily. Proto taková spekulace není tak docela neopodstatněná.

4) Hebrejské hlásky Sin a Samech jsou homofonní, takže se na jejich rozlišování v podobných slovních hříčkách málokdy bere ohled.

5) Aby ho použil pro zápalné střely.

 

1. 9. 5. Utišil jsem tě, má přítelkyně! [Pís 1,9] – R. Eliezer řekl: [Podobá se to] královské dceři, která padla do zajetí a když se její otec sebral, aby ji vykoupil, začala na únosce posunkovat a volat na ně: ‘Patřím vám, jsem vaše a půjdu za vámi!’ Její otec jí řekl: ‘Domníváš se snad, že nejsem dost mocný, abych tě vykoupil? Tichem utišil jsem tě! Tichem umlčel jsem tě!’ Podobně tehdy, když se Izraelci utábořili u [Rákosového] moře, tak pronásledovali Egypťané za nimi a dohonili je, tábořící u moře [Ex 14,9]. Tehdy Izraelci ze strachu na Egypťany posunkovali a volali na ně: ‘Patříme vám, jsme vaši a půjdeme za vámi!’ Svatý, budiž požehnán, jim řekl: ‘Domníváte se snad, že nejsem dost mocný, abych vás vykoupil? Tichem utišil jsem tě! Umlčel jsem tě!’ Proto je psáno: Pán bude bojovat za vás a vy budete mlčet! [Ex 14,14]”

 

1. 9. 6. Jiná verze: [Stojí psáno]: Připodobnil jsem tě, pasoucí mne! Rabíni říkají: [Je použito toto podobenství], jelikož Izraelci se podobali klisnám a ti svévolníci Egypťané rujným koním, kteří se za nimi hnali, až se utopili v moři.” – R. Simon řekl: „Bože chraň, aby se Izraelci podobali klisnám! Spíše se podobaly klisnám mořské vlny a Egypťané zase rujným koním, kteří se za nimi hnali, až se utopili v moři. Egypťan říkal svému koni: ‘Včera jsem tě táhl do Nilu a nechtěl jsi za mnou jít! A nyní mne topíš v moři?’ A kůň svému jezdci odpovídal: Vrhl do moře (rama ba-jam)’ [Ex 15,1], [což znamená]: ‘Pohleď, co je v moři (re’e ma ba-jam)! V moři pro vás byla připravena orgie!’”

R. Izmael učí: „[Stojí psáno]: A zamíchal Pán Egypťany dovnitř moře [Ex 14,27]. To nás učí, že kůň vymrštil svého jezdce nahoru a on spadl dolů s koněm na sobě.” – Rabi Levi řekl: „Jako když někdo míchá [jídlo] v hrnci, aby spodní vrstva vystoupila nahoru a horní vrstva sestoupila dolů.”

[Stojí psáno]: Pasoucí mne. Co to znamená: Pasoucí mne? – Rabi Jonatan řekl: „Živící mne. [Svatý, budiž požehnán, tím říká]: ‘[Izraelci] jsou ti, co mne pasou dvěma pravidelnými každodenními oběťmi!’ Jak si můžeš přečíst: Jehňátko jedno učiní za jitra [Nu 28,4]. Neboť r. Jehuda bar Simon řekl: Izraelci každodenně obětovali dvě pravidelné oběti, jednu ráno a druhou večer. Ta ranní se obětovala za přestupky, kterých se dopustili v noci, a ta večerní se obětovala za přestupky, kterých se dopustili ve dne. Proto nikdo nemohl v Jeruzalémě přenocovat v nepravosti, neboť je psáno: Spravedlnost nocovala v něm [Iz 1,21].”

Jiná verze: [Stojí psáno]:Připodobnil jsem tě, má pastýřko! Rabíni říkají: „[Svatý, budiž požehnán, tím říká]: ‘To je pastýřka mého světa, která přijala mou Tóru. Kdyby ji totiž nepřijala, vrátil bych svůj svět k chaosu!’ Neboť r. Chanina [řekl] jménem rabiho Achy: Stojí psáno: Změkčena je země a všichni její usedlíci! Já upevnil jsem její sloupy! Sela! [Ž 75,4] Nebýt Izraelců, kteří stanuli na hoře Sinaj a řekli: Všechno, o čem mluvil Pán, učiníme a poslechneme! [Ex 24,7], svět by rozměkl a vrátil by se k chaosu. A kdo svět [opět] upevnil? Já upevnil jsem její sloupy! Sela!, [což znamená] ‘Zásluhou [uznání přikázání] Já jsem Pán, tvůj Bůh [Ex 20,2] upevnil jsem její sloupy! Sela!’

 

1. 10. 1. Půvabné líce tvé [Pís 1,10]. – Tak jako líce byly stvořeny právě k řeči, rovněž Mojžíš a Áron byli stvořeni právě k řeči.

[Stojí psáno]: V Tórách [Pís 1,10], [což znamená]: ve dvou Tórách, psané a ústní.

Jiná verze: [Stojí psáno]: V zákonech, [což znamená]: v mnoha zákonech. Není snad psáno: Toto je zákon zápalné oběti [Le 6,2], Toto je zákon potravinové oběti [Le 6,7], Toto je zákon oběti za hřích [Le 6,18], Toto je zákon oběti za vinu [Le 7,1], Toto je zákon zvířecí oběti pokojné [Le 7,11],Toto je zákon: člověk, když zemře ve stanu [Nu 19,14]?

Jiná verze: [Stojí psáno]: Ve vzhlíženích, [což znamená]: ve dvou ozdobách, ve dvou bratrech Mojžíšovi a Áronovi, kteří k sobě vzájemně vzhlíželi přívětivě, vzájemně se radovali ze své důležitosti.

R. Pinchas řekl: „Stojí psáno: A promluví on ti k lidu! A stane se, že on bude tobě ústy a ty budeš jemu bohem! [Ex 4,16] [‘On bude tobě ústy’, to znamená]: ‘k tlumočení’. A ty budeš jemu bohem: Byl snad Mojžíš Áronovi učiněn modlou, když říkáš: A ty budeš jemu bohem? Spíše tím Svatý, budiž požehnán, Mojžíšovi říkal: ‘Tak jako máš ty obavu ze mne, bude mít tvůj bratr obavu z tebe!’ On to však neučinil, nýbrž šel Mojžíš a Áron, a shromáždili všechny starší, syny izraelské. A promluvil Áron všechna ta slova [Ex 4,29-30]. Stáli bok po boku, protože se stále vzájemně radovali ze své důležitosti.”

A odkud víme, že se Áron radoval z Mojžíšovy důležitosti? Neboť je psáno: A také, hle, on vyjde ti v ústrety! A spatřiv tě, zaraduje se ve svém srdci! [Ex 4,14] – Rabi Šimon ben Jochaj učí: „To srdce, které se radovalo nad důležitostí jeho bratra Mojžíše, bylo oblečeno urím a tumím, neboť je psáno: A dáš na náprsník výnosu urím a tumím a budou na srdci Áronově [Ex 28,30].”

A odkud víme, že se Mojžíš radoval z Áronovy důležitosti? Neboť je psáno: Jako olej dobrý na hlavě sestupující na vous, vous Áronův! [Ž 133,2] – Rabi Acha řekl: „Měl snad Áron dva vousy, že stojí psáno: Na vous, vous Áronův? Spíše, když Mojžíš viděl olej pomazání sestupují na Áronův vous, připadal si, jako by sestupoval na vous Mojžíšův. Jeho srdce se zaradovalo, [a proto] je psáno: Na vous, vous Áronův.”

 

1. 10. 2. Tvůj krk v navlékáních [Pís 1,10]. – To je sedmdesát [soudců] Sanhedrinu, kteří jsou za nimi1) navlečeni jako šňůra perel.

Jiná verze: Stojí psáno: Půvabné líce tvé v Tórách, to jsou písmáci, učitelé Mišny a důvěryhodní učitelé chlapců. Tvůj krk v navlékáních, to jsou chlapci.

Jiná verze: Stojí psáno: Půvabné líce tvé v Tórách, to jsou rabíni. Tvůj krk v nataženích, to jsou žáci, kteří natahují krky, aby z jejich úst naslouchali slovům Tóry jako ten, kdo ještě v životě žádná slova Tóry neslyšel.

Jiná verze: Stojí psáno: Půvabné líce tvé v Tórách, když si [rabíni] vzájemně slídí v halaše, jako například r. Aba bar Mimi a jeho kolegové. Tvůj krk v navlékáních, když si navlékají slova Tóry, za slovy Tóry [slova] Proroků a za [slovy] Proroků [slova] Spisů. A kolem nich plane oheň a ta slova se radují jako [v den] svého odevzdání ze Sinaje. A nebylo snad podstatou jejich odevzdání z hory Sinaj to, že byla odevzdána v ohni? Neboť je psáno: A ta hora hořela ohněm až k srdci nebes! [De 4,11]

Ben Azaj jednou usedl, vykládal a obklopil ho oheň. [Lidé] šli a řekli rabimu Akivovi: „Rabi! Ben Azaj sedí, vykládá a obklopuje ho planoucí oheň!“ [R. Akiva] za ním šel a řekl mu: „Slyšel jsem, že jsi vykládal a obklopoval tě planoucí oheň?“ [Ben Azaj] mu odvětil: „Ano.“ [R. Akiva] mu řekl: „Zabýval ses snad tajemstvími [nauky] Vozu?”2) [Ben Azaj] mu odvětil: „Nikoliv. Spíše jsem usedl a navlékal slova Tóry, za slovy Tóry [slova] Proroků a za [slovy] Proroků [slova] Spisů. A ta slova se radovala jako [v den] svého odevzdání ze Sinaje a byla stejně sladká jako jejich podstata. A nebylo snad podstatou jejich odevzdání ze Sinaje to, že byla odevzdána v ohni? Jak si můžeš přečíst: A ta hora hořela ohněm až k srdci nebes!

R. Abahu jednou usedl, vykládal a obklopil ho planoucí oheň. Řekl si: ‘Možná jsem navlékl slova Tóry tak, jak náleží, neboť r. Levi řekl: Existují tací, kteří umějí [slova] navlékat, ale neumějí [slova] provrtat. A existují tací, kteří umějí [slova] provrtat, ale neumějí [slova] navlékat. Já však umím navlékat a umím i provrtávat!’

 

1) Tzn. za Mojžíšem a Áronem.

2) Míněn je esoterní výklad první kapitoly knihy Ezechiel.

 

1. 10. 3. Jiná verze: Stojí psáno: Půvabné líce tvé v pořadích, [což znamená] v době, kdy se slova Tóry odříkávají ve svém pořadí: halachot Slavnosti pesach při Slavnosti pesach, halachot Slavnosti aceret při Slavnosti aceret, halachot Slavnosti [sukot] při Slavnosti [sukot], jak si můžeš přečíst: A v doteku pořadí dívka a dívka [Est 2,12]. Tvůj krk v zřetězeních: R. Levi řekl jménem r. Chamy b. r. Chanina: „To jsou oddíly Tóry, které jsou vzájemně zřetězeny, které k sobě vzájemně vedou, které k sobě vzájemně skáčou, které se sobě vzájemně podobají a které jsou vzájemně spřízněny.“

R. Menachem řekl: „Příkladem analogie je, když je psáno: Těmto bude rozdělena ta země v dědictví! [Nu 26,53] A co je psáno jinde? A přibížily se dcery Selofchadovy [Nu 27,1]. Správně dcery Selofchadovy promluvily! [Nu 27,7] A dále je psáno: Vystup na horu Abarím tuto! [Nu 27,12] A jaká věc tyto [pasáže] vzájemně [spojuje]? Když byla rozdělena [Svatá] země, přišly za Mojžíšem dcery Selofchadovy, aby si vzaly svůj podíl. Mojžíš však jejich případ pominul, jak si můžeš přečíst: A přiblížil Mojžíš jejich výnos [Nu 27,5]. Svatý, budiž požehnán, mu řekl: ‘Mojžíši! Jejich případ pominout můžeš, ale mne pominout nemůžeš! Vystup na horu Abarím tuto! [Mojžíš] před Ním řekl: ‘Pane světa! Jelikož mne hodláš odebrat ze světa, oznam mi, které vůdce Izraelcům stanovíš?’ Svatý, budiž požehnán, mu řekl: ‘Mojžíši! Přikázal jsem ti, ať se staráš o mé syny, a ty mi přikazuješ, abych nezapomínal na dílo svých rukou? Místo abys mi přikazoval, ať nezapomenu na své syny, přikaž svým synům, ať nezapomenou oni na mne!’ Jak si můžeš přečíst: Přikaž synům izraelským a řekni jim! [Nu 28,2] [Uvedu] podobenství. Čemu se to podobá? Ženě krále, která měla být odebrána ze světa a říkala mu: ‘Při životě mého panovníka krále! Poroučím ti své syny!’ [Král] jí však řekl: ‘Místo abys mi přikazovala, ať nezapomenu na své syny, přikaž svým synům, ať nezapomenou oni na mne!’ Podobné to bylo ve chvíli, kdy řekl Mojžíš před Svatým, budiž požehnán: ‘Pane světa! Jelikož mne hodláš odebrat ze světa, oznam mi, které vůdce Izraelcům stanovíš?’

 

1. 11. 1. Řady zlaté učiníme ti! [Pís 1,11] – [Stojí psáno]: Řady zlaté učiníme ti, to je kořist od [Rákosového] moře. S knoflíky stříbra, to je kořist z Egypta. Tak jako je rozdíl mezi stříbrem a zlatem, chvályhodnější je kořist od [Rákosového] moře nežli z Egypta.

[Stojí psáno]: A přišla jsi v ozdobách ozdob [Ez 16,7]. V ozdobách, to je kořist z Egypta. Ozdob, to je kořist od [Rákosového] moře.

Jiná verze: [Stojí psáno]: Tóru zlatou učiníme ti, to je ta Tóra, kterou vyučoval Onkelos (Akilas), syn Hadriánovy sestry.1) S knoflíky stříbra: Rabi Acha bar Kahana řekl: „To jsou hlásky.“ Rabi Acha řekl: „To jsou slova.“

Jiná verze: [Stojí psáno]: Řady zlaté učiníme ti, to je písmo [na svitku Tóry]. S knoflíky stříbra, to jsou [vyryté] linky.

Jiná verze: [Stojí psáno]: Řady zlaté, to je Svatostánek, jak si můžeš přečíst: A ta prkna obložíš zlatem [Ex 26,29]. S knoflíky stříbra, jak si můžeš přečíst: Háčky těch sloupů a jejich obojky budou stříbrné [Ex 27,10].

R. Berachja tento verš vykládal ohledně archy: „[Stojí psáno]: Řady zlaté, to je archa, neboť je psáno: A obložíš ji zlatem čistým [Ex 25,11]. S knoflíky stříbra, to jsou dva sloupy postavené uvnitř [archy], které byly stříbrné na způsob [sloupů] kolonády.”

Jakým způsobem byla archa zhotovena? – R. Chanina a r. Šimon ben Lakiš [se názorově liší]. R. Chanina říká: „Tvořily ji tři archy: dvě zlaté a jedna dřevěná. Ta dřevěná se obložila kolem té [vnitřní] zlaté a ta [vnější] zlatá kolem té dřevěné. Pak se její horní okraje obložily zlatem.” Reš Lakiš říká: „Tvořila ji [pouze] jedna archa obložená zevnitř i zvenčí [zlatem], neboť je psáno: Zevnitř a zvenčí ji obložíš [Ex 25,11].” – A jak vykládá r. Chanina ten Reš Lakišův verš? – R. Pinchas řekl: „Že byly obloženy [mezery] mezi prkny.”

Jehuda b. Rabi říká: „[Stojí psáno]: Půvabné líce tvé v Tórách [Pís 1,10] to je Tóra.Tvůj krk v navlékáních [Pís 1,10] to jsou Proroci. Řady zlaté, to jsou Spisy. S knoflíky stříbra, to je Píseň písní, naprosté zpečetění a naprosté zakončení.”2)

 

1) Takto opravuje poškozené znění textu Jastrow podle midráše Tanchuma (Mišpatim V).

2) Možná to má znamenat, že Píseň písní uzavírá celé Písmo jako knoflíky.