Výklady veršů 1,12-1,14
1. 12. 1. ‘Dokud byl Král na svém lehátku’ [Pís 1,12] – R. Meir a r. Jehuda [se názorově liší]. Rabi Meir říká: „Dokud byl Král králů králů, Svatý, budiž požehnán, ještě na Svém lehátku na obloze, Izraelci vydávali zápach a říkali [zlatému] býčkovi: ‘Toto jsou tví bohové, Izraeli!’ [Ex 32,4]” R. Jehuda mu řekl: „To už stačí, Meire! Píseň písní nevykládáme k hanbě, nýbrž ke chvále, protože Píseň písní byla odevzdána pouze ke chvále Izraele! A co to znamená: ‘Dokud byl král na svém lehátku’? Dokud byl Král králů králů, Svatý, budiž požehnán, ještě na Svém lehátku na obloze, Izraelci vydávali vůni před horou Sinaj a říkali: ‘Všechno, o čem mluvil Pán, učiníme a poslechneme!’ [Ex24,7]”
Názor r. Meira je tedy takový, že se má číst: ‘Zkažení vydávají svůj zápach’.1) Ale z [babylónského] exilu dospěla k [moudrým] tradice, v níž se učí, že [Svatý, budiž požehnán], přeskočil událost se [zlatým] býčkem a upřednostnil událost se Svatostánkem.2)
R. Eliezer, r. Akiva a r. Berachja [se názorově liší]. R. Eliezer říká: „[Stojí psáno]: ‘Dokud byl Král na svém lehátku’. Dokud byl Král králů králů, Svatý, budiž požehnán, ještě na Svém lehátku na obloze, hora Sinaj už plála ohněm, neboť je psáno: ‘A ta hora hořela ohněm’ [De 4,11].” R. Akiva říká: „Dokud byl Král králů králů, Svatý, budiž požehnán, ještě na Svém lehátku na obloze, už ‘sídlila Sláva Pánova na hoře Sinaji’ [Ex 24,16].” R. Berachja říká: „Dokud byl Mojžíš ještě na svém lehátku na obloze (nazývá se totiž králem, neboť je psáno: ‘A byl v Ješurúnovi Králem, ve shromáždění se hlav lidu’ [De 33,5]), už ‘promluvil Bůh všechna slova tato, řka’ [Ex 20,1].”3)
R. Eliezer ben Jákob a rabíni [se názorově liší]. Rabi Eliezer říká: „Dokud byl Král králů králů, Svatý, budiž požehnán, ještě na Svém lehátku na obloze, už z nebes sestoupil velký velitel Michael4) a zachránil našeho praotce Abrahama z ohnivé výhně.“ Ale rabíni říkají: „Sestoupil a zachránil ho Svatý, budiž požehnán, neboť je psáno: ‘Já jsem Pán, který přivedl tě z ohně Chaldejců!’ [Gen 15,7] A kdy sestoupil Michael? V době Chananiáše, Míšaela a Azariáše.”5)
Rabi Tavjomi řekl: „Dokud ještě náš praotec Jákob ležel na svém lehátku, zajiskřil v něm Svatý duch,6) takže řekl svým synům: ‘A bude Bůh s vámi!’ [Gen 48,21] Tím jim říkal: Je vám souzeno, že se mezi vámi usídlí Šechina!”
Ráb Nachman řekl: „Stojí psáno: ‘A vytáhl Izrael a všechno, co měl. A přišel do Beer-šeby’ [Gen 46,1]. Kam to šel? Šel porazit cedry, které v Beer-šebě zasadil náš praotec Abraham, neboť je psáno: ‘A zasadil sad v Beer-šebě’ [Gen 21,33].”
Rabi Levi řekl: „Stojí psáno: ‘A svlak střední uvnitř těch prken’ [Ex 26,28]. Ten svlak měřil dvaatřicet loktů a odkud ho tehdy mohli získat? Poučili jsme se, že se s nimi nalézal již od doby našeho praotce Jákoba, jak si můžeš přečíst: ‘A každý muž, co nalézalo se s ním dřevo akáciové’ [Ex 35,24]. Není zde psáno: ‘co nalezl dřevo akáciové’, nýbrž: ‘co nalézalo se s ním’, [což znamená]: ‘už od začátku’.”
R. Levi bar Chija řekl: „Pokáceli je v Magdale barvířů, odnesli je s sebou do Egypta a nebyl na nich jediný suk ani prasklina. V Magdale byly akáciové stromy a podle zvyku byly zakázány [k veškerému užitku] kvůli svatosti archy. Lidé se šli zeptat rava Chananji [a] rabínských kolegů, kteří jim řekli: Neopouštějte zvyk svých předků!”
1) Takto se má číst druhá polovina verše Pís 1,12 ‘můj nard vydával svou vůni’, kde je hebrejský výraz ‘můj nard (nirdij)’ zřejmě čten jako ‘nirdej’, ‘ti oddělení’, ‘ti odpadlí’.
2) Smysl celého výkladu je zřejmě následující: Verš ‘Dokud byl Král na svém lehátku, sestoupivší vydávali svou vůni’ lze chápat dvojznačně, protože hebrejské slovo rejach, které je tu použito, může znamenat jak ‘vůni’, tak ‘zápach’. Rabi Meir používá ten druhý výklad a říká, že Bůh ještě ani nesestoupil na Sinaj a Izraelci už pomýšleli na modlářství se zlatým býčkem. Rabi Jehuda používá ten první výklad a říká, že Izraelci upřímně slibovali dodržovat Tóru. Názor r. Jehudy nepřímo podporuje i skutečnost, že v Tóře se bezprostředně po odevzdání Tóry nemluví o události se zlatým býčkem, nýbrž o stavbě Svatostánku, což naznačuje, že s ‘Králem na lehátku’ je vhodné homileticky spojovat záslužné, a nikoli hanebné události.
3) Zde je obtížné pochopit, co je společným prvkem všech tří výkladů. Zřejmě je to druhá polovina verše Pís 1,12 ‘nirdij natan rejcho’, která má minimálně ve dvou prvních případech nějakou souvislost s horou Sinaj (nirdij: ‘místo mého sestupu?’)
4) Na Michaela patrně naráží výraz rejcho ve smyslu: ‘(Bůh) seslal Svého ducha’. Podobně je to míněno o něco níže v případě s Jákobem.
5) Které zachránil z ohnivé výhně anděl.
6) Tzn. měl prorocké vidění.
1. 12. 2. R. Pinchas řekl jménem rabiho Hošaji: „[Stojí psáno]: ‘Dokud byl Král na svém lehátku’. Dokud byl Král králů králů, Svatý, budiž požehnán, ještě na Svém lehátku na obloze, už předjímal [budoucí události], neboť je psáno: ‘A stalo se v den třetí, když bylo jitro’ [Ex 19,16]. [Podobá se to] králi, který ustanovil: ‘V ten a ten den vstoupím do města!’ Obyvatelé toho města však celou noc spali, takže když ten král přišel, shledal je spící. Poslal k nim tedy trubače na rohy a pozouny a představený toho města [obyvatele] probudil a přivedl je, aby toho krále přivítali. Král pak před nimi šel, až dorazil do svého paláce. Podobně i Svatý, budiž požehnán, už předjímal [budoucí události], neboť je psáno: ‘A stalo se v den třetí, když bylo jitro’ [Ex 19,16]. A dále je psáno: ‘Neboť v den třetí sestoupí Pán na očích veškerého lidu’ [Ex 19,11]. Izraelci celou tu noc spali, protože spánek [v době] Slavnosti aceret je sladký a noc je krátká. (R. Judan řekl: „Dokonce ani blecha je nekousla.“) Přišel Svatý, budiž požehnán, a shledal je spící. Začal k nim tedy posílat trubače, jak si můžeš přečíst: ‘A stalo se v den třetí, když bylo jitro, že byly hlasy a blesky’ [Ex 19,16]. Mojžíš pak Izraelce probudil a přivedl je, aby Krále králů králů, Svatého, budiž požehnán, přivítali, jak si můžeš přečíst: ‘A vyvedl Mojžíš ten lid v ústrety Bohu’ [Ex 19,17]. Svatý, budiž požehnán, pak před nimi šel, až dorazil k hoře Sinaj, neboť je psáno: ‘A hora Sinaj byla dýmem celá’ [Ex 19,18].”
R. Izák řekl: „Kvůli tomu je [Svatý, budiž požehnán], prostřednictvím Izaiáše pokáral, neboť je psáno: ‘K čemu, [když] přicházel jsem, tak [nebyl tu] žádný muž? Volal jsem a nikdo neodpovídal! Zda krátká krátkostí je ruka má na vykoupení?’ [Iz 50,2]”
1. 12. 3. R. Judan řekl: „Dokud ještě Chizkiáš a jeho následovníci jedli své pesachové oběti v Jeruzalémě,1) Svatý, budiž požehnán, už předjímal [budoucí události] té noci, neboť je psáno: ‘A stalo se v noci oné, že vyšel anděl Pánův a pobil v táboře asyrském’ [2K 19,35].”
R. Abahu řekl: „Dokud ještě Mojžíš a Izraelci leželi [na jídelních lehátkách] a jedli své pesachové oběti v Egyptě, Svatý, budiž požehnán, už předjímal [budoucí události], neboť je psáno: ‘A stalo se v půlení noci, že Pán pobil každého prvorozence v Zemi egyptské’ [Ex 12,29].”
Názor rabiho Abahu je tedy takový, že se má číst: ‘Zkažení vydávají svůj zápach’. To nás učí, že zápach té krve byl nesnesitelný, a tak je Svatý, budiž požehnán, ovíval vůní z koření zahrady Eden. Jejich duše umdlévala [touhou] jíst [pesachovou oběť] a říkali Mojžíšovi: „Náš mistře! Dej nám něco k jídlu!“ Mojžíš jim řekl: „Svatý, budiž požehnán, mi řekl toto: ‘Každý syn pohana nebude jíst jej!’ [Ex 12,43]” [Izraelci] se sebrali a vydělili pohany, kteří mezi nimi byli.
[A znovu] jejich duše umdlévala [touhou] jíst [pesachovou oběť] a říkali Mojžíšovi: „Náš mistře! Dej nám něco k jídlu!“ Mojžíš jim řekl: „Svatý, budiž požehnán, mi řekl toto: ‘A každý služebník muže koupený za stříbro, tak obřežeš-li ho, tehdy jíst bude z něj!’ [Ex 12,44]” [Izraelci] se sebrali a obřezali své otroky.
[A znovu] jejich duše umdlévala [touhou] jíst [pesachovou oběť] a říkali mu: „Dej nám něco k jídlu!“ On jim řekl: „Svatý, budiž požehnán, mi řekl stručně: ‘A každý neobřezanec nebude jíst z něj!’ [Ex 12,48]” A každý z nich si ihned položil na stehno meč a obřezal se.
Kdo je obřezával? – R. Berachja řekl: „Mojžíš je obřezával, Áron odchlipoval [kůži] a Jozue zavlažoval.” A někteří uvádějí: „Jozue je obřezával, Áron odchlipoval [kůži] a Mojžíš zavlažoval, jak si můžeš přečíst: ‘V době oné řekl Pán k Jozuovi: Učiň si meče pazourkové a vrať obřezání synů izraelských podruhé!’ [Joz 5,2] A proč [je psáno]: ‘podruhé’? Odtud víme, že [Jozue] je obřezával i poprvé. Vzápětí ‘učinil si Jozue meče pazourkové a obřezal syny izraelské u pahorku neobřízek’ [Joz 5,3].” – Co to znamená: ‘U pahorku neobřízek’? – Rabi řekl: „Odtud víme, že [Izraelci] ten pahorek neobřízek udělali.”
1) Zde je verš ‘Dokud byl král na svém lehátku’ vykládán v souvislosti s Chizkiášem a jeho pesachovou hostinou, protože lehátko se ve starověku používalo také jako jídelní nábytek.
1. 13. 1. ‘Svazkem myrhy je můj milý pro mne’ [Pís 1,13]. – Co to znamená: ‘Svazkem myrhy’? – R. Azarja jménem r. Jehudy tento verš vykládal ohledně našeho praotce Abrahama: „Tak jako myrha je na čele všech druhů koření, rovněž Abraham je na čele všech spravedlivých.
Tak jako myrha vydává svou vůni pouze v [blízkosti] ohně, rovněž Abrahamovy skutky vyšly ve známost teprve když byl uvržen do ohnivé výhně.
Tak jako ohledně myrhy platí, že když ji někdo sbírá, ulepí se mu ruce, rovněž na Abrahama se [neustále] lepilo nějaké trápení.
[Stojí psáno]: ‘Mezi poletujícími nocuje’ [Pís 1,13], protože se nalézal mezi Šechinou a andělem, neboť je psáno: ‘A spatřil a běžel jim v ústrety’ [Gen 18,2], [což znamená]: ‘A spatřil’ Šechinu ‘a běžel’ k andělovi.”
1. 14. 1. ‘Hroznem usmíření’ [Pís 1,14]. – ‘Hrozen’, to je Izák, který byl přivázán k oltáři jako hrozen. ‘Usmíření’, protože usmiřuje nepravosti Izraelců. ‘Ve vinicích Éngedí (be-charmej Ejn gedi)’ [Pís 1,14], to je náš praotec Jákob, který ke svému otci vešel s tváří [barvy] kerum1) ze strachu a hanby, oblékl si oděv [z kůže] kůzlat (gedi) koz a vzal si [otcova] požehnání, která jsou okem (ajin) světa.
Rabi Chunja [řekl] jménem rabiho Achy: „Žena nic nemiluje tak jako svazek [vonného] koření. A kam si ho dává? Mezi své prsy.“2)
Rabi Chunja dále řekl jménem Reš Lakiše: „Obec izraelská řekla před Svatým, budiž požehnán: ‘Pane světa! Trápil jsi Egypťany ohledně jejich prvorozenců, ztrpčil jsi jim [život] až do duše,3) ale ‘mně mezi mými prsy nocuje’ [Pís 1,14]!’ Jakým způsobem [to máme chápat]? Řekl-li Egypťan Izraelcovi: ‘Schovej mi tohoto prvorozence mezi svými syny!’ a on ho vzal a schoval ho, tak přišel anděl a zabil ho. Ale [můj prvorozenec] ‘mně mezi mými prsy nocuje’!“
1) Slovo kerum se v Berachot 6b vysvětluje jako ‘střídání barvy ve tváři’ následkem hanby a ponížení.
2) Zde se výklad ještě vrací k verši Pís 1,13 ‘Mezi mými prsy nocuje’.
3) Jde o slovní hříčky s výrazy ‘trápení (cara)’ a ‘svazek (ceror)’, resp. ‘trpký (mar)’ a ‘myrha (mor)’.
1. 14. 2. Rabi Berachja řekl: „Obec izraelská řekla před Svatým, budiž požehnán: ‘V době, kdy mne trápíš, kdy mi ztrpčuješ [život],1) [jsi přesto] ‘můj Milý’ [Pís 1,13]! Jednáš jako můj Milý a hledíš, zda je ve mně nějaký významný člověk, který by mohl vlastnosti Soudu2) říci: ‘Dost!’ Vezmeš si ho, aby mi posloužil jako záruka, jak si můžeš přečíst: ‘Hroznem usmíření’!’ Co to znamená: ‘hrozen (eškol)’? ‘Muž, v němž je vše (iš še-ha-kol bo)’: Písmo, Mišna, Talmud, toseftot a agadot. ‘Usmíření’, protože usmiřuje nepravosti Izraelců. ‘Ve vinicích Éngedí (Ejn gedi)’, to jsou Praotcové světa, kteří se za Tebou táhli jako kůzlata (gedim) a přijali požehnání, která jsou okem (ajin) světa.”
1) Slovo kerum se v Berachot 6b vysvětluje jako ‘střídání barvy ve tváři’ následkem hanby a ponížení.
2) Jde o personifikovanou Boží vlastnost, která představuje Jeho přísnost.
1. 14. 3. Rabi Jochanan tento verš vykládal ohledně kadidla rodu Avtinasova:1) „[Stojí psáno]: ‘Svazkem myrhy’ [Pís 1,13], to je jedno z jedenácti koření, které se do něj dává. Rabi Huna o tom řekl: ‘[Stojí psáno]: ‘A řekl Pán Mojžíšovi: Vezmi si aromatika’ [Ex 30,34], to jsou dvě. ‘Pryskyřici, slávky a galbanum’ [Ex 30,34], to je [celkem] pět. ‘Aromatika’ [Ex 30,34]: řekneš-li, že jsou to [další] dvě, tak ‘aromatika’ již přece byla uvedena. ‘Díl na díl bude’ [Ex 30,34]: vezmi [dalších] pět odpovídajících tamtěm pěti, což je [celkem] deset. ‘A oliban čirý’ [Ex 30,34], to je [celkem] jedenáct.’ Na základě toho to moudří prozkoumali a zjistili, že pro kadidlo je nejlepší právě a pouze těchto jedenáct koření. ‘Mezi mými prsy nocuje’ [Pís 1,13], protože [oblak kadidla] se drží mezi dvěma tyčemi archy.2) ‘Hroznem usmíření’, protože usmiřuje nepravosti Izraelců.”
Rabi Izák řekl: „[Stojí psáno]: ‘Hroznem’, protože [oblak kadidla] se zvedal a stoupal až ke krovu, aby se pak roztáhl a klesl jako hrozen. ‘Usmíření’, protože usmiřuje nepravosti Izraelců.”
R. Izák dále řekl: „[Stojí psáno]: ‘A zakryje oblak toho kadidla’ [Le 16,13]. Nevěděli jsme, co má toto ‘zakrytí’ znamenat, až přišel David a vyložil to: ‘Zvedal jsi nepravost Svého lidu, zakrýval!’ [Ž 85,3]”3)
[Stojí psáno]: ‘Ve vinicích Éngedí’: [Svatý, budiž požehnán, řekl]: ‘Zásluhou těch výminek, které jsem si vymínil na vašem praotci Abrahamovi mezi [obětními] kusy!’ Neboť je psáno: ‘A v den onen rozťal Pán s Abramem Smlouvu, řka’ [Gen 15,18].
Ten verš hovoří o Abrahamovi, neboť je psáno: ‘Po věcech těchto byla mluva Pánova u Abrama ve vidění’ [Gen 15,1]. – Rabi Levi řekl jménem r. Chamy: „Byly to věci týkající se pochybností. A o čem Abraham pochyboval? Zapochyboval a řekl před Svatým, budiž požehnán: ‘Pane světa! Rozťal jsi Smlouvu s Noemem, že nesprovodíš ze světa jeho potomstvo! Pak jsem povstal já, nakupil jsem před Tebou dobré skutky a Tys upřednostnil mou Smlouvu před jeho Smlouvou! Možná, že povstane ještě někdo jiný, nakupí ještě více [splněných] přikázání a dobrých skutků nežli já a jeho Smlouva dostane přednost před tou mou?’ Svatý, budiž požehnán, mu řekl: ‘Neboj se (...)! Já jsem štítem tobě! [Gen 15,1] Z Noema jsem nedal povstat štítům4) a spravedlivým, z tebe však dám povstat štítům a spravedlivým! Ba co víc, i když se tví synové dopustí přestupků a zlých skutků, budu hledět, zda je mezi nimi nějaký významný člověk, který by mohl vlastnosti Soudu říci: ‘Dost!’ Vezmu si ho, aby jim posloužil jako záruka!’ Neboť je psáno: ‘Hroznem (eškol)’, [což znamená]: ‘Muž, v němž je vše (iš še-ha-kol bo)’: Písmo, Mišna, Talmud, toseftot a agadot. ‘Usmíření’, protože usmiřuje nepravosti Izraelců. ‘Ve vinicích Éngedí’: Vezmu si ho, aby jim posloužil jako záruka!”
Jiná verze: [Stojí psáno]: ‘Hroznem’. Ben Nazira řekl: „To je Svatý, budiž požehnán: ‘Muž, v němž je vše (iš še-ha-kol bo)’. ‘Odmítnutí’, protože odmítl světské národy a uznal Izraelce. A kdy odmítl světské národy? Musíš říci, že v Jóšafatově boji, jak si můžeš přečíst: ‘A stalo se potom, že přišli synové moábští a synové amónští a s nimi z Amónců vůči Jóšafatovi do boje’ [2Pa 20,1]. Shledáš, že Izraelci přišli se silou Abrahamovou, kdežto Amónci a Moábci přišli se silou Lotovou. Jedni bojovali s druhými a jedni padali rukou druhých, ale Jóšafatovi pomohl jeho Bůh, tak zvítězil. Tak se stalo, že [Svatý, budiž požehnán], odmítl světské národy. A řekne-li ti někdo, že ten verš přece o Jóšafatovi nemluví, pověz mu: Zde je psáno: ‘Éngedí’ a jinde je psáno: ‘V Chasesón-támaru, to je Éngedí’ [2Pa 20,2]. Tak jako verš, kde se píše ‘Éngedí’ tam, pojednává o Jóšafatově boji, rovněž zde ten verš pojednává o Jóšafatově boji.”
Rabi Levi bar Zachariáš řekl: „Jestliže v tomto světě, kde je o Svatém, budiž požehnán, psáno: ‘Vždyť Pán, tvůj Bůh, oheň sžíravý jest! Bůh žárlivý jest!’ [De 4,24], odmítl světské národy a uznal Izraelce, tím spíše to platí pro čas příští, kdy je připodobňován k rose, neboť je psáno: ‘Budu jak rosa Izraeli!’ [Oz 14,6]”
1) Jde o rod, který znal tajemství přípravy posvátného chrámového kadidla ještě na sklonku existence druhého Chrámu.
2) Konce tyčí provlečených po obou stranách archy jsou možná přirovnávány k hrotům ženských prsů.
3) Zakrývání má tedy stejný význam jako milostivé přehlížení hříchů.
4) Tzn. ochráncům.