Výklady veršů 3,1-3,8
3. 1. 1. ‘Pro všechno je čas a doba, pro každý předmět!’ [Kaz 3,1] – Pro Prvotního člověka byl čas, aby vstoupil do zahrady Eden, neboť je psáno: ‘A spočinul jím v zahradě Eden’ [Gen 2,15]. A byl pro něj čas, aby odtamtud odešel, neboť je psáno: ‘A vyhnal člověka, atd.’ [Gen 3,24]
Pro Noema byl čas, aby vstoupil do archy, neboť je psáno: ‘Přijď (...) do archy’ [Gen 7,1]. A byl pro něj čas, aby odešel, neboť je psáno: ‘Vyjdi z archy, atd.’ [Gen 8,16]
Pro Abrahama byl čas, aby mu byla dána obřízka, neboť je psáno: ‘A ty mou Smlouvu střežit budeš’ [Gen 17,9]. A byl čas pro jeho potomky, aby se obřezali někteří z nich, protože se obřezali na dvou místech: jednak v Egyptě a jednak v poušti. Neboť je psáno: ‘Vždyť obřezaní byli, všechen lid vyšedší, atd.’ [Joz 5,5]1)
[Stojí psáno:] ‘A doba pro každou vytouženost v moci Nebes’ [Kaz 3,1]. Byl čas, aby Izraelcům byla odevzdána Tóra.
R. Bevaj řekl: „Pro tu řeč2) byl čas, aby byla pronesena nahoře nad nebesy, ale nyní byla pronesena dole pod nebesy. A co to je? Tóra, neboť je psáno: ‘A promluvil Bůh všechna slova tato, řka’ [Ex 20,1].”
1) Tento text je podivný a možná trochu poškozený. Zřejmě má poukázat na to, že byl čas pro Abrahama, aby s obřízkou začal, a jiný čas pro jeho potomky, aby s obřízkou opět přestali (proto se museli obřezávat dodatečně v poušti).
2) Dosl. ‘slovo (davar)’, což má v hebrejštině význam ‘věc’ i ‘řeč’.
3. 2. 1. ‘Doba rodit a doba umírat’ [Kaz 3,2]. – R. Berachja řekl: „Spočívá snad veškerá Šalomounova moudrost v tom, že říkal: ‘Doba rodit a doba umírat’? Jak je to? Blaze člověku, jehož chvíle smrti je jako chvíle narození! Tak jako byl čistý ve chvíli svého narození, měl by být čistý i ve chvíli své smrti!”
[Stojí psáno:] ‘Doba rodit a doba umírat’: Ve chvíli, kdy se žena posadí na porodní stolici, nazývají ji ‘rodička’. A proč ji nazývají ‘rodička (chajeta)’? Protože [téměř] umírá a přežije (chaja). A proč ji nazývají ‘rodička (mechabalta)’? Protože je zástavou v rukou smrti, jak si můžeš přečíst: ‘Jestliže zástavou zastavíš (chavol tachbol) šat svého přítele, atd.’ [Ex 22,25]
R. Simon řekl jménem r. Natana z Bejt Guvrin: „[Stojí psáno:] ‘Podsvětí a neplodné lůno’ [Př 30,16]. Proč je v juxtapozici podsvětí a lůno? To ti říká, že tak jako z lůna [lidé] vycházejí s velkým křikem, rovněž z podsvětí budou vycházet s velkým křikem.”1)
1) Který bude doprovázet proces zmrtvýchvstání.
3. 2. 2. Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Doba rodit [a doba umírat]’ [Kaz 3,2]. Dokonce i Anděl smrti se stává jejím žalobcem.1)
R. Samuel bar Nachman řekl: „[Poučili jsme se:] ‘Ženy umírají při porodu kvůli třem přestupkům: [protože nedodržovaly zákony nidy,2) chaly3) a svícení šabatovou lampou]’. Muži umírají kvůli třem věcem: kvůli pobytu v rozpadajícím se domě, kvůli osamělému putování a kvůli plavbě přes Veliké moře.4) [Tehdy] je jejich žalobcem Satan, neboť r. Levi řekl: Satan obviňuje na třech místech: pobývajícího v rozpadajícím se domě, osamělého poutníka a plujícího přes Veliké moře.”
R. Šimon bar Aba [řekl] jménem r. Chaniny: „U všech cest existuje předpoklad jejich ohrožení.“ [Kdykoli] r. Janaj odcházel na veřejnou cestu, zanechával ve svém domě [příslušné] instrukce.5)
R. Chelbo a r. Šimon bar Aba řekli jménem r. Jehošuy ben Levi: „U všech nemocných existuje předpoklad jejich ohrožení.”
R. Natan Kohen, bratr r. Chiji bar Aba, se měl plavit po moři. Řekl tedy svému bratrovi: „Modli se za mne!“ [Jeho bratr] mu řekl: „Já že bych se měl za tebe modlit? Hle, až uvážeš svůj lulav,6) uvaž i svůj člun! A vstoupíš-li do synagógy a uslyšíš hlas obce modlící se za déšť, tak nespoléhej na mé modlitby!“7)
R. Jehošua, syn r. Tanchuma b. r. Chija z Kefar Agun, byl v Asii a hodlal se plavit mezi Slavností [sukot] a [Slavností] chanuka. Jedna [římská] dáma mu řekla: „Cožpak se v těchto dnech [lidé] plaví [po moři]?” Ale on ji neposlouchal. Tu se mu ve snu zjevil jeho otec a řekl: ‘Můj synu! [Zemřeš ve vlnách] bez pohřbu, [neboť je psáno]: ‘A také pohřeb neměl on!’ [Kaz 6,3]’ On si však nevšímal jednoho ani druhého, a tak se mu to vyplnilo.
1) Tzn. žalobcem právě rodící ženy. Představa je taková, že když se někdo ocitne v ohrožení života, tehdy se v nebi zvažují jeho dobré i zlé skutky, aby bylo vidět, co nakonec převáží. Tehdy se před Boha staví Satan coby žalobce a vyjmenovává zlé skutky dotyčného s úmyslem dosáhnout rozsudku smrti. Z toho pak plyne poučení, že člověk by se vždycky měl vyhýbat riskantním situacím, protože nikdy nemůže vědět, zda se Satanovi nepodaří přispět k rozhodnutí o jeho smrti.
V tomto duchu se nese i následující výklad.
2) Nida se nazývá žena v období své rituální nečistoty způsobené menstruací.
3) Viz Nu 15,20.
4) ‘Veliké moře’ je rabínský název pro Středozemní moře.
5) Tzn. jakousi poslední vůli, kdyby se už nevrátil živ.
6) Jedná se svazek jistých rostlin (myrty, vrby a palmové ratolesti), který se používal k rituálnímu mávání během Slavnosti sukot (viz Le 23,40).
7) V období Slavnosti sukot končila sezóna příznivá k mořeplavbě. Bratr mu tedy říkal, že místo aby zbytečně riskoval a pouštěl se na rozbouřené moře během deštivého zimního období, má cestu raději odložit a nespoléhat na něčí modlitby, že ho ochrání.
3. 2. 3. Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Doba rodit [a doba umírat]’ [Kaz 3,2]. Od doby narození existuje doba úmrtí. Od chvíle, kdy se člověk narodí, je mu předurčeno, kolik let bude žít. Je-li zasloužilý, naplní léta svého [života], ale pokud ne, tak se mu umenší, neboť je psáno: ‘Obava z Pána připojuje dny a roky svévolníků budou zkráceny!’ [Př 10,27] Takový je názor r. Akivy, ale rabíni říkají: „Je-li zasloužilý, přidá se mu k létům jeho [života], ale pokud ne, tak se mu léta jeho [života] umenší. Je-li zasloužilý, přidá se mu, neboť je psáno: ‘Hle, já přidám ke tvým dnům patnáct let!’ [Iz 38,5]” [R. Akiva] jim řekl: „[Chizkiášovi] přidal z jeho vlastního [podílu]! Věz, že je přece psáno: ‘Hle, syn se zrodí domu Davidovu, Jóšiáš bude jeho jméno, atd.’ [1K 13,2] A Menaše dosud nepřišel na svět!”1) Oni mu řekli:2) „Stojí snad psáno: ‘Hle, syn se zrodí domu Davidovu z Chizkiáše’? Není snad psáno: ‘domu Davidovu’, [což znamená]: ‘syn kohokoli z vlády domu Davidova’?”
To podporuje následující výrok našich moudrých rabínů: ‘Jednou se stalo, že jistý významný muž ze Sepfóridy slavil obřízku [svého syna] a přišli ho uctít obyvatelé Ejn Te’ena. S nimi vystoupil3) také r. Šimon ben Chalafta. Když přišli k branám, zaslechli hlas dětí, které si hrály před jedním domem. Spatřily důstojně vyhlížejícího rabiho Šimona ben Chalafta a řekly: „Nehneš se odsud, dokud si s námi trochu nezatančíš!“ [R. Šimon] jim odvětil: „To po mně nelze [žádat], protože jsem starý člověk!” Hrozil jim, jenže ony se před ním netřásly ani nekrčily. Zvedl tvář a spatřil, jak se ten dům hroutí. Řekl jim tedy: „Opakujte po mně to, co vám teď povím: Běžte vyřídit tomuto hospodáři: Nespi a probuď se, protože začátek hříchu je sladký, jeho konec však trpký!“4) Hospodář se při zvuku jejich slov probudil, vyběhl [z domu] a padl mu k nohám se slovy: „Rabi, prosím tě, aby ses na jejich slova neohlížel, protože jsou to malé a bláznivé [děti]!” [R. Šimon] mu odvětil: „Co s tebou nadělám? [Nebeský] výnos již byl vynesen! Počkám však, dokud si nevyneseš všechno, co máš v domě!“ Když si [hospodář] vynosil všechno, co měl v domě, ten dům se vzepjal a zhroutil se.
[R. Šimon a jeho kolegové] šli splnit [náboženskou] povinnost obřízky a otec toho chlapce jim podal k pití staré víno se slovy: „Napijte se tohoto dobrého vína, neboť věřím Pánovi nebes, že vám ho budu moci podat k pití na jeho veselce!“ A oni mu odvětili: „Tak jako jsi ho přivedl ke Smlouvě, ať ho přivedeš i k Tóře a k chupě!5)“ Po tomto zvolání r. Šimon ben Chalafta odešel potmě [domů]. Narazil na něj Posel lidí6) a řekl mu: „Jelikož spoléháš na své dobré skutky, odcházíš v době, která není dobou [k cestování]!”7) [R. Šimon] mu řekl: „Kdo jsi?“ [Anděl smrti] mu odvětil: „Já jsem Posel lidí.“ [R. Šimon] mu řekl: „A proč se tváříš zle?“ [Anděl smrti] odvětil: „Kvůli popuzujícím věcem, které každodenně od lidí slýchám.“ [R. Šimon] mu řekl: „A které to jsou?“ [Anděl smrti] mu odvětil: „Tomu chlapci, kterého jste dnes obřezávali, bylo souzeno, abych ho odsud odebral ve věku třiceti dnů. Ale jeho otec vám dal napít a řekl: ‘Napijte se tohoto dobrého vína, neboť věřím Pánovi nebes, že vám ho budu moci podat k pití na jeho veselce!’ Uslyšel jsem to a zachmuřil jsem se, protože vaše modlitba by mohla [tento výnos] zneplatnit.”
[R. Šimon] mu řekl: „[Zapřísahám tě] při tvém životě, abys mi zjevil můj osud!” [Anděl smrti] mu odvětil: „Já nad tebou ani nad tvými kolegy nevládnu.“ [R. Šimon] mu řekl: „Proč?“ [Anděl smrti] odvětil: „Protože se dennodenně zabýváte Tórou a [náboženskými] povinnostmi a konáte spravedlivost, takže Svatý, budiž požehnán, ke dnům vašeho [života] přidává [další] dny.” [R. Šimon] mu řekl: „Staň se vůlí Svatého, budiž požehnán, že tak jako nevládneš nad našimi osudy, abys neměl povoleno ani přestoupit slova našich [modliteb]!” [Rabíni] prosili Nebesa o slitování a ten chlapec přežil’.
R. Akiva řekl: „K čemu nám je takovýto příběh? Já nemám žádný příběh, nýbrž samotné Písmo! [Stojí psáno:] ‘Počet tvých dnů naplním!’ [Ex 23,26] A hle, kolik jen vykonal Mojžíš příkazů a kolik spravedlivosti – a nakonec mu bylo řečeno: ‘Hle, blíží se tvé dny ke smrti!’ [De 31,14] Proto [je psáno]: ‘Doba rodit a doba umírat’.”
Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘Doba rodit a doba umírat’. Od chvíle, kdy se člověk narodí, u něj Svatý, budiž požehnán, doufá, že se do dvaceti let ožení. Dosáhl-li dvaceti [let] a neoženil se, Svatý, budiž požehnán, mu řekne: ‘Dobu rodit [děti] jsi měl, ale neposlechl jsi. Teď už zbývá jen doba umírat!’ – Někteří uvádějí, že ten, kdo maličko předjímá [věk sňatku], se očistí.8)
‘Doba sázet’ [Kaz 3,2] v době míru ‘a doba vykořenit sadbu’ [Kaz 3,2] v době války.
1) Tzn. v době Chizkiášovy nemoci. Menaše se ve skutečnosti narodil až tři roky poté (viz 2K 21,1) a jelikož bylo narození jeho syna Jóšiáše prorocky oznámeno dlouho před narozením jeho otce Chizkiáše, je z toho zřejmé, že léta určená Chizkiášovi v době jeho narození přesahovala léta jemu určená v době jeho nemoci (včetně roku Menašeho narození). Původní počet let musel být v době jeho nemoci zkrácen a po jeho uzdravení mu bylo opět několik let přidáno (tuto vysvětlivku uvádí anglický překlad Talmudu k Jevamot 50a, vyd. Soncino).
2) To je pravděpodobnější znění namísto původního: ‘On jim řekl’.
3) Město Sepfóris leželo na horském vrcholku.
4) Hospodář své děti špatně vychoval, protože neměly úctu ke starším lidem, a tak mu nyní hrozilo, že se na něj zřítí jeho vlastní dům (viz § 3. 2. 2. na začátku).
5) Svatební baldachýn.
6) Tzn. Anděl smrti.
7) Tzn. riskuješ, protože si myslíš, že jsi dostatečně spravedlivý na to, aby se ti nic nestalo.
8) Tato věta je nejasná a řídí se Radalovým opraveným zněním.
3. 3. 1. ‘Doba vraždit’ [Kaz 3,3] v době války ‘a doba uzdravovat’ [Kaz 3,3] v době míru.
‘Doba strhávat’ [Kaz 3,3] v době války ‘a doba stavět’ [Kaz 3,3] v době míru.
3. 4. 1. ‘Doba plakat’ [Kaz 3,4] v době truchlení ‘a doba se smát’ [Kaz 3,4] po truchlení.
‘Doba naříkat’ [Kaz 3,4] v době truchlení ‘a doba tančit’ [Kaz 3,4] po truchlení.
3. 5. 1. ‘Doba přijímat klín’ [Kaz 3,5] v době, kdy je tvá žena čistá.1) ‘A doba odmítat klín’ [Kaz 3,5] v době, kdy je tvá žena nečistá.2)
‘Doba objímat’ [Kaz 3,5]: Spatříš-li skupinu stojících spravedlivých, tak vstaň, objímej, líbej a vítej je! ‘A doba vzdálit se objímání’ [Kaz 3,5]: Spatříš-li skupinu svévolníků, vzdal se jim a jim podobným!
1) Hebrejský výraz ‘kameny (avanim)’ je zde čten jako biblické avnajim, kteréžto slovo rabíni tradičně chápou jako ‘klín’ (viz Sota 11b).
2) Slovesa „odmítat“ a „přijímat“ zde byla umístěna podle celkového smyslu (v původní verzi jsou jejich místa vyměněna).
3. 6. 1. ‘Doba hledat’ [Kaz 3,6] v době míru ‘a doba ztrácet’ [Kaz 3,6] v době války.
‘Doba střežit’ [Kaz 3,6] v době dobré ‘a doba odhazovat’ [Kaz 3,6] v době zlé.
Jednou se stalo, že se jistý kupec se svým synem plavil přes moře a vezl s sebou truhlice denárů. [Na lodi] ho ubytovali ve tmavé [kajutě].1) Tu uslyšel hlasy námořníků, jak říkají: „Až se dostaneme na širé moře, zabijeme je, hodíme je do moře a vezmeme mu ten majetek denárů!“ Co ten člověk učinil? Předstíral hádku se svým synem, vzal je a hodil je do moře. Když se dostali do města, šel je obvinit před císařským prokonzulem v Caesareji, který je uvěznil a odsoudil k tomu, aby mu odevzdali jeho majetek denárů. [Námořníci] mu řekli: „Na základě čeho nás obviňuješ?“ [Prokonzul] jim odvětil: „Na základě [případu] Šalomouna, krále Izraele, který řekl: ‘Doba ztrácet, atd.’“2)
1) Díky tomu, že byl ve tmě, zřejmě zaslechl spiklence ukládající o jeho život.
2) Tzn. usvědčuje vás už samotná skutečnost, že kupec své peníze zahodil do moře.
3. 7. 1. ‘Doba trhat’ [Kaz 3,7] v době války ‘a doba sešívat’ [Kaz 3,7] v době míru.
‘Doba mlčet a doba mluvit’ [Kaz 3,7]: V Sepfóridě zemřela žena rabiho Maniho. Vystoupil k němu rabi Abun, aby ho navštívil, a řekl mu: „Nechtěl by nám mistr vyložit něco z Tóry?” [R. Mani] mu řekl: „Hle, nastala doba z Tóry, kdy je nejvhodnější mlčet!“1)
1) Protože v době truchlení se Tóra vykládat nemá.
3. 8. 1. ‘Doba milovat’ [Kaz 3,8] v době míru ‘a doba nenávidět’ [Kaz 3,8] v době války.
‘Doba boje’ [Kaz 3,8] v době války ‘a doba míru’ [Kaz 3,8] v době míru.
3. 8. 2. R. Jehošua ze Sichninu tento verš vykládal ohledně Izraelců: „[Stojí psáno:] ‘Doba rodit a doba umírat’ [Kaz 3,2]: Svatý, budiž požehnán, řekl: ‘Své syny nechám narodit narychlo!’ Neboť je psáno: ‘A tvé narození? V den narození [tebe nebyla odříznuta tvá pupeční šňůra! A ve vodě nebyla jsi omyta ke hladkosti! A solí nebyla jsi posolena! A zavinutím nebyla jsi zavinuta]!’ [Ez 16,4] ‘A doba umírat’, neboť je psáno: ‘Smrtí zemřou v poušti a nezbyde z nich muž, než Káleb, syn Jefunův, [a Jozue, syn Núnův]!’ [Nu 26,65]1)
[Stojí psáno:] ‘Doba sázet’ [Kaz 3,2], neboť je psáno: ‘A zasadím je do půdy jejich!’ [Am 9,15] ‘A doba vykořenit sadbu’ [Kaz 3,2], neboť je psáno: ‘A vyrval je Pán zponad jejich půdy!’ [De 29,27]
[Stojí psáno:] ‘Doba vraždit’ [Kaz 3,3], neboť je psáno: ‘A zavraždil všechno toužebné oku!’ [Pl 2,4] ‘A doba uzdravovat’ [Kaz 3,3], neboť je psáno: ‘Hle, já zvýším jí zdraví a uzdravím!’ [Jer 33,6]
[Stojí psáno:] ‘Doba strhávat’ [Kaz 3,3], neboť je psáno: ‘A trhlinami vyjdete, žena tou před ní!’ [Am 4,3] ‘A doba stavět’ [Kaz 3,3], neboť je psáno: ‘A vystavím ho jak za dnů světa!’ [Am 9,11]
[Stojí psáno:] ‘Doba plakat’ [Kaz 3,4], neboť je psáno: ‘Pláčem pláče v noci’ [Pl 1,2] ‘A doba se smát’ [Kaz 3,4], neboť je psáno: ‘Tehdy naplní smích naše ústa, atd.’ [Ž 126,2]
[Stojí psáno:] ‘Doba naříkat’ [Kaz 3,4], neboť je psáno: ‘A vyzval Panovník, Pán zástupů, v den onen k pláči a k nářku!’ [Iz 22,12] ‘A doba tančit’ [Kaz 3,4], neboť je psáno: ‘A náměstí města naplní [chlapci a dívky tančící na jeho náměstích]!’ [Za 8,5]
[Stojí psáno:] ‘Doba zahazovat kameny’ [Kaz 3,5], neboť je psáno: ‘Vylévány jsou kameny Svatyně!’ [Pl 4,1] ‘A doba hromadit kameny’ [Kaz 3,5], neboť je psáno: ‘Hle, založím v Sijónu kámen, atd.’ [Iz 28,16]
[Stojí psáno:] ‘Doba objímat’ [Kaz 3,5], neboť je psáno: ‘A jeho pravice mne objímá!’ [Pís 2,6] ‘A doba vzdálit se objímání’ [Kaz 3,5], neboť je psáno: ‘A vzdálil Pán člověka!’ [Iz 6,12]
[Stojí psáno:] ‘Doba hledat’ [Kaz 3,6], neboť je psáno: ‘A budete hledat odtud Pána, tvého Boha!’ [De 4,29] ‘A doba ztrácet’ [Kaz 3,6], neboť je psáno: ‘Střezte se, ať se neotevře vaše srdce (...) a byli byste ztraceni rychle, atd.’ [De 11,16-17]
[Stojí psáno:] ‘Doba střežit’ [Kaz 3,6], neboť je psáno: ‘Hle, nedříme a nespí Strážce Izraele!’ [Ž 121,4] ‘A doba odhazovat’ [Kaz 3,6], neboť je psáno: ‘A pohodil je do země jiné, atd.’ [De 29,27]
[Stojí psáno:] ‘Doba trhat’ [Kaz 3,7], neboť je psáno: ‘Roztrhl Pán království Izraele!’ [1S 15,28] ‘A doba sešívat’ [Kaz 3,7], neboť je psáno: ‘A budou jednotni ve tvé ruce!’ [Ez 37,17]
[Stojí psáno:] ‘Doba mlčet’ [Kaz 3,7], neboť je psáno: ‘Mlčel jsem od věků, atd.’ [Iz 42,14] ‘A doba mluvit’ [Kaz 3,7], neboť je psáno: ‘Mluvte k srdci Jeruzaléma, atd.’ [Iz 40,2]
[Stojí psáno:] ‘Doba milovat’, neboť je psáno: ‘Miloval jsem vás, řekl Pán’ [Mal 1,2]. ‘A doba nenávidět’, neboť je psáno: ‘Vydává proti mně svůj hlas! Proto jsem ho nenáviděl!’ [Jer 12,8]
[Stojí psáno:] ‘Doba boje’, neboť je psáno: ‘A obrátil se jim v nepřítele!’ [Iz 63,10] ‘A doba míru’, neboť je psáno: ‘Hle, rozvinu k ní jako řeku mír, atd.’ [Iz 66,12]”
1) V originálu je na tomto místě citována směs veršů Nu 14,35 a Nu 26,65, což je zřejmě chyba.