Úryvky z různých kapitol
1. 9. Jeden filosof se zeptal rabana Gamliela, řka: „Váš Bůh byl sice velký umělec, ale jistě mu při tom pomohly dobré materiály: tohu, bohu, temnota, vítr, voda a propast!“ [R. Gamliel] mu řekl: „Ten muž má mdlého ducha! O všech [těchto věcech] se píše, že byly stvořeny! Tohu a bohu, neboť je psáno: ‘Já činím dobro a tvořím zlo’; temnota, neboť je psáno: ‘Vytváří světlo a tvoří temnotu’ [Iz 45,7]. Voda: ‘Chvalte Ho, nebesa nebes i vody!’ [Ž 148,4] Proč? ‘Neboť přikázal a byly stvořeny’ [Ž 148,5]. Vítr: ‘Vždyť hle, Tvůrce hor a Stvořitel větru!’ [Am 4,13] Propasti: ‘Když ještě nebylo propastí, byla jsem zrozena’ [Př 8,24].“
3. 6. ‘A nazval Bůh světlo dnem’ [Gen 1,5]. – Nebylo snad světlo a nebylo snad dne? – Tana [učí]: “Světlo, které bylo stvořeno v Šesti dnech Stvoření, nemohlo ozařovat den, protože by zraňovalo sluneční kotouč. Nemohlo [svítit] ani v noci, protože bylo stvořeno, aby svítilo právě ve dne. A kde tedy je? Bylo ukryto a je připraveno pro spravedlivé v čase příštím, neboť je psáno: ‘A bude světlo luny jako světlo slunce. A světlo slunce bude sedmeré jako světlo sedmi dnů!’ [Iz 30,26]” – Sedmi? Nebyly snad jen tři? Nebyla snad [nebeská] světla stvořena Čtvrtý den? Spíše je to tak, jako když někdo řekne: ‘Obstaral jsem to a to na sedm dní své [svatební] hostiny!’ – Rabi Nehemiáš řekl: “To je těch sedm dní truchlení pro spravedlivého Metúšelacha, kdy je Svatý, budiž požehnán, zaplavil světlem.”1)
[Stojí psáno:] ‘A viděl Bůh světlo, že je dobré’ [Gen 1,4]. – Rabi Ze’ira, syn rabiho Abahu, vykládal v Caesareji: “Odkud víme, že nad lampou neodříkáváme požehnání, dokud používáme její světlo? Z tohoto [verše]: ‘A viděl (...) A oddělil’ [Gen 1,4].”
Rabi Jehuda b. r. Simon řekl: “[Svatý, budiž požehnán] ho oddělil pro Sebe.” Rabíni řekli: “Oddělil ho pro spravedlivé v čase příštím. Podobá se to králi, který má hezkou nádobu a oddělí ji pro svého syna.”
(...)
[Stojí psáno:] ‘A nazval Bůh světlo dnem’ [Gen 1,5]. – R. Eleazar řekl: “Svatý, budiž požehnán, nikdy nesjednotí Své Jméno se zlem, nýbrž pouze s dobrem. Není tu psáno: ‘A nazval Bůh světlo dnem a temnotu nazval Bůh nocí’, nýbrž: ‘A temnotu nazval nocí’ [Gen 1,5].”
1) Pasáž Sanhedrin 108b uvádí, že během těchto dnů dal Bůh lidem okusit svět příští.
3. 7. R. Jehuda bar Simon řekl: “Není zde psáno: ‘Budiž večer’, nýbrž: ‘A byl večer’ [Gen 1,5]. Odtud [víme], že časový řád existoval už předtím.”
R. Abahu řekl: “Poučili jsme se, že [Svatý, budiž požehnán], světy tvořil a zase ničil, až stvořil tyto a řekl si: Tyto se mi líbí, tamty se mi nelíbily!” – R. Pinchas řekl: “Důvodem [názoru] r. Abahu je [verš]: ‘A viděl Bůh všechny [světy], co učinil. A tyto byly dobré nadmíru!’ [Gen 1,31] [Řekl si:] Tyto se mi líbí, tamty se mi nelíbily!”
5. 9. A řekl Bůh: Zazelenej se země’ [Gen 1,11]. – Jménem r. Natana se učí: „K soudu se dostavili tři, ale s rozsudkem viny odešli čtyři: K soudu se dostavili [jen] Adam, Eva a Had, ale země byla prokleta s nimi, neboť je psáno: ‘Vyvržena buď půda kvůli tobě!’ [Gen 3,17] [To znamená], že ti z ní budou vycházet zavrženíhodné věci, jako jsou komáři, mouchy a blechy.” – R. Izák z Magdaly řekl: „I takovéto [věci] jsou [lidem] k užitku.“
A proč byla [země] prokleta? – R. Jehuda b. r. (Šimon) Šalom a r. Pinchas [se názorově liší]. R. Jehuda b. r. (Šimon) Šalom řekl: „Protože [země] přestoupila [Boží] přikázání. Svatý, budiž Požehnán, jí totiž řekl: ‘Zazelenej se, země, zelení [(...) stromovím ovocným], atd.’ [Gen 1,11]: tak jako ovoce mělo být jedlé, rovněž stromoví mělo být jedlé. [Země] tak ovšem neučinila, nýbrž: ‘A vydala země zeleň [(...) stromoví činící ovoce]’ [Gen 1,12]: ovoce jedlé bylo, ale stromoví jedlé nebylo.” R. Pinchas řekl: „[Země] také přidala [něco navíc] k [Božímu] přikázání a připojila [další věc] při plnění vůle svého Stvořitele: [Stojí psáno:] ‘Stromoví činící ovoce’, [což znamená], že dokonce i neovocné stromoví činilo ovoce.”
Podle názoru r. Jehudy b. r. Šimon je to v pořádku. Ale podle názoru r. Pinchase, proč byla [země] prokleta? Spíše, jak praví přísloví: ‘Ať jsou prokleta ňadra té, která je kojila!’
9. 2. Jiná verze: [Stojí psáno:] ‘A viděl Bůh všechno, co učinil. A hle, bylo to dobré nadmíru!’ [Gen 1,31]. – Rabi Tanchuma na úvod citoval: “[Stojí psáno:] ‘Všechno učinil krásně včas’ [Kaz 3,11].” R. Tanchuma řekl: “Svět byl stvořen včas. Nebylo totiž vhodné, aby byl stvořen předčasně.”
R. Abahu řekl: “Odtud [víme], že Svatý, budiž požehnán, světy tvořil a zase ničil, že světy tvořil a zase ničil, až stvořil tyto a řekl si: Tyto se mi líbí, tamty se mi nelíbily!” – Rabi Pinchas řekl: “Důvodem [názoru] rabiho Abahu je [verš]: ‘A viděl Bůh všechny [světy], co učinil. A tyto byly dobré nadmíru!’ [Řekl si:] Tyto se mi líbí, tamty se mi nelíbily!”
12. 4. Rabi Jehuda a rabi Nehemiáš [se názorově liší]. Rabi Jehuda říká: „[Stojí psáno:] ‘A ukončeny byly nebesa a země’ [Gen 2,1], tedy ve své době. ‘A veškerý jejich zástup’ [Gen 2,1], tedy ve své době.” Rabi Nehemiáš mu řekl: „Ale vždyť je psáno: ‘Toto je potomstvo nebes a země při jejich stvoření [v den, kdy učinil Pán Bůh zemi a nebesa]’! [Gen 2,4] To nás učí, že ten den, kdy byly [nebesa a země] stvořeny, tentýž den vyšlo [jejich] potomstvo!” [R. Jehuda] mu řekl: „Ale vždyť je psáno: ‘A byl večer, a bylo jitro, den jeden (...) den druhý (...) den třetí (...) den čtvrtý (...) den pátý (...) den šestý’ [Gen 1,5-31]?” Rabi Nehemiáš mu řekl: „[Dny Stvoření] byly jako sběrači fíků: každý z nich se objevil ve své době.”
R. Berachja o tomto [názoru] r. Nehemiáše řekl: „[Stojí psáno:] ‘A vyvedla země’ [Gen 1,12], [což znamená]: věc, která v ní byla uložená.”
12. 15. ‘Pán Bůh’ [Gen 2,4]. [Podobá se to] králi, který měl prázdné [skleněné] poháry. Ten král si řekl: ‘Dám-li do nich horkou [vodu], tak [se roztáhnou a] puknou! [Dám-li do nich] studenou [vodu], tak [se stáhnou a] popraskají!’ Co tedy ten král učinil? Smíchal horkou [vodu] se studenou, dal ji do nich a vydržely. Podobně si řekl Svatý, budiž požehnán: ‘Stvořím-li svět s Mírou milosrdenství, bude se šířit hřích! [Stvořím-li svět] s Mírou soudu, jak by pak svět mohl obstát? Spíše ho stvořím s Mírou soudu i s Mírou milosrdenství! Tak jistě obstojí!’
15. 1. ‘A vysadil Pán Bůh zahradu v Edenu od dřívějška’ [Gn 2,8]. – Ve škole rabiho Janaje říkají: „Proč je u vysazení zahrady zmiňováno plné [Boží] Jméno? Protože už od začátku svého stvoření [zahrada] vyžadovala [pečlivé] rozvážení. Dříve, než se [zahrada] vytvoří v lůně své matky, člověk musí rozvážit její rozměry, jak si můžeš přečíst: ‘Nasytilo se dříví [Jménem] Pán, cedry libanonské, které zasadil!’ [Ž 104,16]” – Rabi Chanina řekl: „Byly [maličké] jako tykadla kobylek, když je Svatý, budiž požehnán, vytrhl a přesadil do zahrady Eden, [neboť je psáno]: ‘Nasytilo se dříví [Jménem] Pán, atd.’“ – R. Chanina řekl: „Nasytilo se svým životem, nasytilo se svou vodou, nasytilo se svým množením.“
24. 2. Jiná verze [výkladu verše:] ‘Toto je kniha rodopisu Adama’ [Gen 5,1]. [Stojí psáno:] ‘V zárodku mne spatřily Tvé oči a do Tvé knihy všechny byly zapsány: dny jeho vytvoření, a není jeden v nich’ [Ž 139,16]. Rabi Jehošua bar Nehemiáš a rabi Jehuda bar Simon [řekli] jménem r. Eleazara: „Když Svatý, budiž požehnán, stvořil Prvotního člověka, jeho stvoření naplňovalo celý svět. Odkud víme, že [Prvotní člověk sahal] od východu k západu? Neboť je psáno: ‘Odzadu a odpředu jsi mne vytvořil’ [Ž 139,5]. (Východ byl ve starověku považován za hlavní stranu, kam se člověk při prostorové orientaci (sic!) otáčel čelem.) A odkud víme, že [Prvotní člověk sahal] od severu k jihu? Neboť je psáno: ‘A od konce nebes až ke konci nebes’ [De 4,32]. A odkud víme, že [Prvotní člověk vyplňoval] také dutinu světa [od země k nebesům]? Písmo praví: ‘A vložil jsi na mne Svou dlaň’ [Ž 139,5].”
Rabi Tanchuma řekl jménem rabiho Banaje a rabi Berechiáš řekl jménem rabiho Eleazara: „Stvořil ho jako hroudu (golem) tak, aby ležel od od jednoho konce světa ke druhému, jak si můžeš přečíst: ‘Zárodek můj spatřily Tvé oči’ [Ž 139,16]. ”
Rabi Jehuda bar Simon řekl: „Zatímco Prvotní člověk ležel [jako] hrouda před Tím, který Svým slovem stvořil svět, On mu dal [v duchu] spatřit každé pokolení a jeho vykladače, každé pokolení a jeho moudré, každé pokolení a jeho písmáky, každé pokolení a jeho vůdce, neboť je psáno: ‘Zárodek můj spatřily tvé oči’, [což znamená:] ten zárodek, který spatřily tvé oči, [tvoří budoucí pokolení], která již byla zapsána do knihy rodopisu Prvotního člověka. To je [význam verše:] ‘Toto je kniha rodopisu Adama’ [Gen 5,1].”
26. 5. [Stojí psáno:] ‘A spatřili synové elohim’ [Gen 6,2]. Rabi Šimon ben Jóchaj je nazýval ‘synové soudců’. Rabi Šimon ben Jóchaj proklínal každého, kdo je nazýval ‘synové Elohim’. Rabi Šimon ben Jóchaj učí: „Každý [morální] úpadek, který nepochází od významných osobností, není [skutečným] úpadkem. Krade-li modlářský kněz vlastní bohy, při kom pak bude přísahat? A komu bude obětovat?”
A proč se nazývají ‘synové elohim’? – Rabi Chanina i rabi Šimon ben Lakiš shodně říkají: „Protože žili dlouhý život bez starostí a bez útrap.“ Rabi Chana řekl jménem rabiho Joseho: „Protože stáli při [určování] sezónních období a [kalendářních] výpočtů.” Naši rabíni říkají: „Protože obdrželi [trest] sami za sebe i za následující pokolení.”
27. 4. Jistý apikoros1) se zeptal rabiho Jehošuy ben Karcha: „Neříkáte snad, že Svatý, budiž požehnán, vidí to, co se [teprve] zrodí?” On mu odvětil, že ano. [Apikoros řekl:] „Ale vždyť je přece psáno: ‘A rmoutil se ve Svém srdci’ [Gen 6,6]?” [R. Jehošua] mu řekl: „Narodil se ti někdy syn?“ On mu odvětil, že ano. [R. Jehošua] mu řekl: „A co jsi dělal?“ [Apikoros] mu odvětil: „Radoval jsem se a pobízel jsem k radosti všechny [okolo].” [R. Jehošua] mu řekl: „A to jsi nevěděl, že nakonec zemře?“ [Apikoros] mu odvětil: „V době jásání se jásá, v době truchlení se truchlí.“ [R. Jehošua] mu řekl: „A podobně si počíná Svatý, budiž požehnán.“
1) Původně "epikurejec", přívrženec Epikurovy filosofie, přívlastek používán v hanlivém smyslu jako synonymum nevázaného a prostopášného člověka, v gemaře a midraši pak člověk, který pohrdl Tórou, příp. se stal heretikem.