31. - 40. kapitola
31. R. Jišma‘el pravil: „Anděl Metatron, kníže Tváře, nádhera celé výšiny, mi řekl: ,Nad nimi je jeden velký a vlivný kníže jménem Chajjaliel H’, kníže silný, kníže-pohlavár, mocný a strašlivý kníže, před nímž se třesou všichni synové výšin, kníže, jenž je schopen pohltit celý svět jedním rázem. A proč se tak jmenuje? Protože dohlíží na chajot a tluče je světelnými šlehy;1) zdobí je, když Mu vzdávají chválu, slávu a jásání, a pobízí je, aby po něm pronášely: Svatý, Svatý, Svatý (Iz 6,3) a Požehnána budiž Sláva Hospodinova z Jeho místa (Ez 3,12).‘“
1) Zkomolený výraz opravuji podle V228.
32. R. Jišma‘el pravil: „Anděl Metatron, kníže Tváře, nádhera celé výšiny, mi řekl: ,Čtyři chajot jsou naproti čtyřem světovým stranám; každá chaja jako by naplňovala celý svět. Každá z nich má 4 tváře a každá má 4 křídla, přičemž každé křídlo je jako pokrývka [světa].1) Každá má tváře uvnitř tváří a křídla uvnitř křídel. Rozměr tváří je 248 tváří,2) rozměr křídel je 365 křídel. Každá má hlavu ověnčenou dvěma tisíci korunami, přičemž každá koruna je jako zjev duhy na oblaku (Gn 9,14 a 16), její jas je jako jas slunečního kotouče, a jiskry, jež vycházejí z každé z nich, jsou jako jas vycházející Jitřenky.
1) Upraveno podle V228.
2) Podle rabínské tradice je v Tóře 248 příkazů a 365 zákazů, v těle člověka pak 248 orgánů a 365 cév. Viz bMakot 23b, mOholot 1,8, Targ. Jonatan ke Gn 1,27.
33. R. Jišma‘el pravil: „Anděl Metatron, kníže Tváře, nádhera celé výšiny, mi řekl: ,Nad nimi je jeden kníže, majestátný, podivuhodný a statečný, chválený všemi druhy chvál, jehož jméno je Keruviel H’, mocný, plný síly, kníže povznesený a povznesenost je s ním,1) kníže spravedlivý a spravedlnost je s ním; kníže svatý a svatost je s ním; kníže zdobený tisíci zástupy, kníže zapojený do myriád svých vojsk. Z jeho hněvu se otřásá pevnina a tábory se děsí jeho zuření, základy se chvějí bázní z něj a Aravot se třesou před jeho káráním. Jeho postava je plna řeřavých uhlíků a výška jeho postavy je jako výška 7 obloh; šířka jeho postavy je jako šířka 7 obloh, a tloušťka jeho postavy je jako tloušťka 7 obloh. Z otvoru jeho úst jako by se rozžínaly ohnivé pochodně a jeho jazyk je jako oheň stravující, řasy má jako záře blesku a oči jako záře důstojnosti, vzhled jeho tváře je jako žhnoucí oheň. Na hlavě má korunu svatosti, na níž je vyryto výjimečné Jméno, z něhož vycházejí blesky. Mezi rameny má duhu.2) Meč u jeho beder je jako blesk a šípy na jeho popruzích jako záblesk; na krku má štít [jako] oheň stravující a kolem dokola ho obklopují uhlíky z jalovce (Ž 120,4); na tváři mu spočívá jas Šechiny a paprsky důstojnosti, světlo má na tváři a na kolech,3) na [hlavě] královský turban a celé tělo má plné očí.
1) Opravuji podle V228.
2) V228 má: „Mezi rameny má duhu/oblouk Šechiny.“
3) Al ofanav, těžko říci, zda je zde text v pořádku.
34. Výšku celé jeho postavy [vyplňují] křídla. Po jeho pravici je vše plné planoucího plamene a po jeho levici plápolající planutí. Hoří z něj uhlíky, z jeho těla [vycházejí] pochodně a blesky blýskají z jeho tváře. Neustále je s ním hřmění ve hřmění a je u něj stále dunění v dunění. Na místě1) u něj jsou dvě knížata merkavy.
A proč se tak jmenuje?2) Protože dohlíží nad merkavot [cherubů],3) chajot a mocností (gevurot). Způsobuje, že koruna na jejich hlavách je ozdobou a diadém na jejich temenech svítí. Podněcuje krásu jejich vznešenosti, zvelebuje mohutnost jejich velkoleposti, zvyšuje velikost jejich skvostnosti, zpívá píseň jejich chvály, zjemňuje sílu jejich krásy. A nechává zářit jejich velikou záři a uspokojuje chloubu jejich milosrdenství. Tříbí4) vzácnost jejich jasu. Zkrášluje líbeznost jejich krásy a pravdivost jejich nádhery činí nádhernou. Pozvedává řád, jenž je mezi nimi,5) aby připravil6) sídlo Tomu, jenž sedí na cherubech.7)
Cherubové [stojí]8) vedle svatých chajot a křídla mají ve výši svých hlav. Nad nimi je Šechina a záře Slávy je na jejich tvářích, píseň a chvála v jejich ústech. Ruce mají pod křídly i nohy přikryté svými křídly. Na hlavě mají paprsky důstojnosti a jas Šechiny na obličejích; [spočívá] na nich Boží přítomnost (šechinat el). Kolem nich jsou safírové kameny a na jejich čtyřech koncích ohnivý sloup, pochodňové sloupy u jejich boků. Jeden safír z jedné a jeden z druhé strany; safíry pod nimi, uhlíky z jalovce.9) Jeden cherub [stojí] z jedné a jeden z druhé strany; jejich křídla se navzájem obklopují nad jejich temeny ve slávě; rozprostírají je, aby jimi zpívali píseň Tomu, jenž přebývá na oblacích, a aby jimi prokazovali čest Králi králů.
A Keruviel H’, kníže, který na ně dohlíží, je uspořádává do půvabných, krásných a líbezných řádů, pozvedává je všemi způsoby pozvedání, vzácnosti a slávy, a podněcuje je ve slávě a síle, aby činili vůli svého Vládce v každé době a okamžiku, neboť ve výši jejich hlavy navždy [spočívá] veliká sláva vznešeného Krále, sedícího na cherubech.‘“10)
1) Podle Schäfera (Übersetzung I, s. 82, pozn. 10) lze uvažovat o opravě be-kumo na be-makomo.
2) Tj. Keruviel, viz předchozí kapitolu. Keruv = „cherub“.
3) Doplněno podle smyslu a kontextu ve V228, který má: „Neboť dohlíží na vozbu (merkav) cherubů a do jeho ruky jsou svěřeni cherubové moci.“
4) Opravuji podle V228.
5) Še-bahem, V228 má: ševacham, „jejich chvály“.
6) Le-havin opravuji na le-hachin podle V228.
7) Viz Ž 99,1.
8) Doplněno podle V228.
9) V228 má „a pod safíry uhlíky z jalovce“.
10) Upraveno podle V228. M40 zde má spíše zkomolenou větu: „Neboť celá výše jejich hlav je aktem slávy (pe‘ulat kavod) povzneseného Krále, sedícího na cherubech.“
35. Řád větrů.1)
R. Jišma‘el pravil: „Anděl Metatron, kníže Tváře, mi řekl: ,Kolik větrů vane pod křídly cherubů? Vane [zde] vítr vznášející se, neboť se praví: Vítr Boží vznášející se (Gn 1,2).2) Vane [zde] vítr silný, neboť se praví: A rozháněl Hospodin moře větrem silným (Ex 14,21). Vane [zde] vítr východní, neboť se praví: A vítr východní přinesl kobylky (Ex 10,13), a vane zde vítr dne,3) neboť se praví: A přihnal se vítr od Hospodina a přinesl křepelky od moře (Nu 11,31). Vane [zde] vítr horlivosti, neboť se praví: A přejde-li na něj vítr horlivosti (Nu 5,14). Vane [zde] vítr zemětřesení, neboť se praví: A po větru zemětřesení: Hospodin v zemětřesení není (1 Kr 19,11). Vane [zde] vítr Hospodinův, neboť se praví: (Na Saula doléhal vítr od Hospodina)... a odstupoval od něj zlý vítr (1 S 16,23).4) Vane [zde] vítr moudrosti, vítr porozumění, vítr poznání a vítr bázně, neboť se praví: A spočine na něm vítr Hospodinův, vítr moudrosti a porozumění, vítr rady a moci, vítr poznání a bázně z Hospodina (Iz 11,2). Vane [zde] vítr dešťů, neboť se praví: Vítr severní rodí déšť (Př 25,23). Vane [zde] vítr blesků, neboť se praví: Blesky přičiňuje k dešti, vyvádí vítr ze svých pokladnic (Jr 10,13). Vane [zde] vítr lámající skály, neboť se praví: Hospodin přecházel... a vítr veliký a mocný... (lámající skály) (1 Kr 19,11). Vane [zde] vítr uklidňující vody, neboť se praví: A Bůh dal přejít větru nad zemí a vody se uklidnily (Gn 8,1). Vane [zde] vítr hněvivosti a úzkostlivosti, neboť se praví: Přišel vítr veliký, přešel pouští a narazil na čtyři konce domu, jenž padl na mládence (Jób 1,19).Vane [zde] vítr vichřice, neboť se praví: Vítr vichřice činící Jeho slovo (Ž 148,8).
1) Oproti V228 je zde text hodně zkrácený. Překládáme text M40, který je paralelní z § 901 Synopse (s. 18 a 289).
2) Ruach znamená „duch“ a zároveň „vítr“.
3) Ruach šel jom, byť by zde bylo smysluplnější ruach šalvim („vítr křepelek“), anebo ruach šel jam („vítr mořský“); Schäfer (Übersetzung I, s. 91, pozn. 40) podotýká, že toto znění se zakládá na výkladu, podle něhož s tímto větrem začal den, pro nějž se měl lid posvětit (viz Nu 11,18).
4) Podle 1 S 16,14nn, 23 aj. byl tento „zlý duch“ („vítr“) od Hospodina. Ve V228 je zde citát Ez 37,1: Byl jsem vyveden větrem Hospodinovým a větu o „zlém větru“ pak dokládá zvlášť.
36. Mezi těmito větry stojí Satan.1) A tyto větry vanou právě pod křídly cherubů, neboť se praví: A vsedne na cheruba a letí, vznáší se na (křídlech) větru (Ž 18,11). Kam tyto větry jdou a [kde] končí? Učí [se], že vycházejí zpod [křídel cherubů]2) a padají na sluneční kotouč, jak se praví: Vítr jde k jihu, otáčí se k severu, točí se a jde dál, až se svými oklikami vrací (Kaz 1,6). Ze slunečního kotouče se vrací a padají na řeky a moře, hory a pahorky, jak se praví: Neboť hle, Hospodin utváří hory a tvoří vítr (Am 4,13). [Od hor a pahorků se vracejí a padají na moře a řeky;] od moří a řek se vracejí do osad a z osad se vracejí a padají na města a kraje; odtamtud padají do Zahrady a ze Zahrady padají do Edenu, neboť se praví: Procházející se v zahradě za denního větru (Gn 3,8). A uvnitř Zahrady Eden se smíchávají a vanou z jedné strany na druhou, přičemž se prostupují balzámy Zahrady Eden a bylinnými vůněmi Edenu, až se rozdělí a naplňujíce se čistou balzámovou vůní uvádějí vůni bylin Zahrady a balzámů Edenu před spravedlivé a milosrdné, kteří zdědí v příštím věku Zahradu Eden a Strom života, neboť se praví: Probuď se, vánku severní, a vejdi, vánku jižní, provaň mou zahradu, ať kanou její balzámy; ať vejde můj milý do své zahrady a pojí její skvělé plody (Pís 4,16).‘“
1) V228 zde pokračuje vysvětlením: „Protože bouřlivý vítr není než větrem Satanovým.“
2) Doplněno podle V228.
37. R. Jišma‘el pravil: „Anděl Metatron, kníže Tváře, nádhera celé výšiny, mi řekl: ,Kolik merkavot má Svatý, budiž požehnán?1) Má merkavot cheruba, neboť se praví: A vsedne (jirkav) na cheruba a letí (Ž 18,11). Má merkavot větru, neboť se praví: Vznáší se na křídlech větru (tamtéž). Má merkavot lehkého oblaku, neboť se praví: Hle, Hospodin, jede (rochev) na lehkém oblaku (Iz 19,1). Má merkavot mračen, neboť se praví: Hle, já přicházím k tobě na oblaku mračném (Ex 19,9). Má merkavot oltáře, neboť se praví: Viděl jsem Hospodina stojícího nad oltářem (Am 9,1). Má merkavot dvojí myriády,2) neboť se praví: Božích vozů (rechev) je dvojí myriáda, tisíce, šin’an3) (Ž 68,18). Má merkavot stanu setkávání, neboť se praví: A promluvil Hospodin k němu ze stanu setkávání (Lv 1,1). Má merkavot příkrovu, neboť se praví: Uslyšel hlas mluvící k němu zponad příkrovu (Nu 7,89). Má merkavot safírového kamene, neboť se praví: Pod jeho nohama [něco] jako (dílo) safírové cihly (Ex 24,10). Má merkavot orlů, neboť se praví: Nesl jsem vás na křídlech orlů (Ex 19,4). Má merkavot troubení, neboť se praví: Vystoupil Bůh za troubení (Ž 47,6). Má merkavot plání [resp. nebe Aravot], neboť se praví: Upravte cestu projíždějícímu pláněmi (aravot) jménem JH (Ž 68,5). Má merkavot mraků, neboť se praví: Jenž ustavuje mraky svou vozbou (rechuvo) (Ž 104,3). Má merkavot [svatých] chajot, neboť se praví: A chajot běží a vracejí se (Ez 1,14) – běží se svolením a vracejí se se svolením, neboť Šechina je nad úrovní jejich hlav. Má merkavot sfér,4) neboť se praví: Bůh řekl: (Vstup) mezi, do sféry (galgal) (Ez 10,2). Má merkavot rychlého cheruba, neboť se praví: Jede na rychlém cherubovi (spojení Ž 18,11 a Iz 19,1).
1) Merkava je v tomto pojetí „dopravní prostředek“, skrze nějž dochází k teofanii („přicházení“, „vystoupení“): může jím být andělská entita, člověk, svaté příbytky či výjimečné přírodní jevy, včetně zvuků.
2) Duál ribotajim může v hejchalotické literatuře označovat také řád andělů.
3) Často vykládané slovo, které znamená něco jako „dvojnost“ a „opakování“. Ve zdejším kontextu může rovněž znamenat řád andělů.
4) Galgalim mohou být znovu chápáni jako řád andělů.
38. V době, kdy jede na rychlém cherubovi a položí si jednu nohu na jeho záda, ještě než si [na ně] položí druhou nohu, prohlédne 18 000 světů [jediným] pohledem,1) a pojímá a vidí své obyvatele. Poznává všechny, ty i ony, dokud si nepoloží druhou nohu na záda [cheruba], neboť se praví: Kolem je 18 000 (Ez 48,35). A odkud víme, že si je všechny každý den prohlíží? Neboť se praví: Bůh z nebes shlíží na syny člověka, aby viděl muže znalého, hledajícího Boha (Ž 14,2).
A má [při tom tyto] merkavot: Merkavot ofanů, neboť se praví: A ofanové plní (očí) kolem (Ez 10,12). Má merkavot svého svatého trůnu,2) neboť se praví: Bůh sedí na svém svatém trůnu (Ž 47,9). Má merkavot trůnu JH, neboť se praví: Neb ruka je nad trůnem JH (Ex 17,16).3) Má merkavot trůnu Slávy, neboť se praví: Trůn slávy, vysoký od počátku, místo naší svatyně (Jr 17,12). Má merkavot vysokého a vznosného trůnu, neboť se praví: A viděl jsem Hospodina sedícího na vysokém a vznosném trůnu (Iz 6,1).‘“
1) Zkomolené výrazy opravuji a doplňuji podle V228. K číslu 18 000 viz verš níže a výklad v bAvoda zara 3b.
2) Upraveno podle V228, původně bylo: „trůnu své Slávy“, čemuž však následující verš neodpovídá, resp. téma se pak vyskytuje níže.
3) Ve V228 zde je ještě věta: „Má merkavot trůnu práva, neboť se praví: Hospodin (Zástupů) bude vyvýšen skrze právo (Iz 5,16).“
39. R. Jišma‘el pravil: „Anděl Metatron, kníže Tváře, mi řekl: ,Nad nimi je jeden kníže, veliký, strašlivý, mocný a vážený, obávaný pohlavár, letitý1) a silný, jenž se jmenuje Afapaniel.2) Má šestnáct tváří, čtyři na každé straně,3) a 8 7694) očí, podle počtu šesti dnů v roce,5) 2 191 a 166) na každé straně. A v každém z těch dvou očí, co jsou na jeho tvářích, blýskají blesky a z každého hoří pochodně. Žádný tvor není schopen do nich pohlédnout, neboť každý, kdo do nich pohlédne, je hned spálen. Výška jeho postavy je 2 500 let chůze.7) Oko žádného tvora není schopno uvidět a žádná ústa nejsou schopna vyjádřit mohutnou zdatnost jeho síly, pouze a jedině Král králů, Svatý, budiž požehnán.
1) Šjš opravuji a čtu jako jasis podle V228.
2) Případně Ofapaniel, nebo původně Ofaniel, jak by plynulo z následující kapitoly.
3) V228 zde má ještě větu: „Na každé straně má 100 křídel.“
4) Číslo v rukopisech se liší (8 666, 8 767), pravděpodobně jde o počet hodin v roce (viz pozn. 5), takže by mělo být 365 1/4 x 24 (8 766), nebo 365 x 24 (8 760).
5) Podle Schäfera (Übersetzung I, s. 101, pozn. 11) v souladu s Jellinekovou opravou je třeba namísto šešet jomot šel šana číst ša‘ot (kol) jomot šel šana, „podle počtu hodin (všech) dnů v roce“.
6) Číslo 16 je zde zřejmě písařská chyba.
7) Běžnou nebeskou mírou je 500 let chůze (viz např. bChagiga 13a).
40. A proč se jmenuje Afapaniel?1) Protože dohlíží na ofanim, kteří jsou svěřeni do jeho ruky, a den co den stojí [nad nimi] a pobízí je k službě, vzbuzuje v nich bázeň a umírňuje je, uspořádává a pozvedává jejich běh, řídí jejich stání a zkrášluje jejich bydlení, uspokojuje2) jejich obracení a obohacuje jejich sídlo. A nocí i dnem, při rozbřesku i soumraku je u nich, aby zvětšil jejich krásu, zvýšil jejich vznešenost a podnítil je spěchat ve chvále jejich Vládce. Všichni ofanové jsou plni oči a plni křídel – oči odpovídají křídlům, křídla odpovídají očím. A z [prostoru] mezi nimi3) září světlo jako světlo Jitřenky a sedmdesát dva safírových kamenů, vetklých do koruny,4) přičemž jas každého z nich se šíří do čtyř směrů Aravot [jako jas] slunečního kotouče, jenž se šíří do čtyř světových stran. (Proč se jmenuje CDQT? Protože jeho jas se podobá zjevu Jupitera /Cedek/.)5) A obklopují je stánky jasu, stánky záře, stánky safírového a smaragdového světla kvůli pohledu podoby očí.‘“
1) Ofaniel?
2) Merave, doslova „napájí“ či „sytí“; V228 má mešave, „srovnává“, nebo lépe: „činí jejich obracení plynulým“.
3) Mi-bejnejhem, V228 má: „z jejich tváří“ (bi-pnejhem).
4) V228 zde má: „A 72 safírových kamenů je vetknuto do jejich oděvu po pravici i po levici každého z nich. Do koruny každého z nich jsou vetknuty čtyři kameny bareket (smaragdy?, viz Ex 28,17), přičemž jas“ atd.
5) Tato část zřejmě patří jinam – k vysvětlování andělského jména Cadkiel. Text ve V228 zde navazuje vysvětlením názvu smaragdu: „A proč se jmenuje ,smaragd‘ (bareket)? Protože jeho jas se podobá zjevu blesku (barak).“ Jak poznamenává Schäfer (Übersetzung I, s. 104, pozn. 21), i zde šlo možná o vysvětlování andělského jména Barakiel.